Podle prázdninového sdělení statistiků se finanční situace většiny domácností meziročně zhoršila. Důkazem je i vzrůstající počet lidí, kteří mají problémy, jak vyjít s rodinným rozpočtem. Kdy máme nárok na příspěvek na bydlení?
Pro výpočet částek životního a existenčního minima se již od r. 2007 nezapočítává růst nákladů na bydlení, energie, teplo a vodu. O tom se moc neví. Tvrdí se, že prý jsou tyto náklady kryty příspěvkem na bydlení!
Všechni, kdo platí za bydlení měsíčně více než 30 % (v Praze 35 %) z čistých příjmů domácnosti, mohou o příspěvek na bydlení na místních úřadech práce požádat. Nestyďte se za něco, co jste nezavinili. Na různých internetových adresách, např. na webu ministerstva práce a sociálních věcí, najdete kalkulačku, zda na příspěvek máte nárok.
Výše příspěvku se rovná rozdílu, o který měsíční náklady na bydlení překračují výše uvedené procento čistých příjmů, avšak jen do hranice normativních nákladů. Ty činí např. pro dvoučlennou domácnost v Praze v nájemním bytě 10 750 Kč, pro stejnou domácnost v celé ČR v bytě vlastním či družstevním však jen 6557 korun.
Stále častěji se s prosbou o radu obracejí čtenáři, které zajímá stejná věc: Jak, kde a kdy žádat o příspěvek na bydlení? Protože jde o vážný problém, náklady na bydlení stoupají a řada domácností má nárok na příspěvek na bydlení, ale buď o tom nevědí, nebo neznají podrobnosti, či se dokonce ostýchají jít požádat, připomínáme jeden čtenářský dotaz.
DOPLATEK A PŘÍSPĚVEK
Ráda bych se informovala o možnostech pro získání doplatku na bydlení nebo příspěvku na bydlení. Bydlím v regionálním městě, kde musím setrvávat z léčebných důvodů (docházím pravidelně do nemocnice) a z vůle majitele si zde nemohu zřídit trvalé bydliště. Trvalé bydliště mám tedy ve svém rodišti. Majitelkou bytu je má matka. Vzhledem k výši nájmu a faktu, že pobírám jen částečný invalidní důchod a jsem čtyři roky bez trvalé práce, by se mi velice hodil příspěvek či doplatek na bydlení v místě mého přechodného bydliště. Je možné jej získat např. při doložení nutnosti pobytu z léčebných důvodů, pokud poskytnu potvrzení, podle kterého si majitel nepřeje, abych si tu zřídila trvalé bydliště?
Druhou možností je zažádat si o příspěvek v bytě mé matky. Nevím ale, jaký je můj vztah k němu, ani jak by to z právního hlediska bylo v případě pronájmu. Může mě matka z bytu vypovědět? A v případě, že bych si zažádala, je nutné s ní sepsat nájemní smlouvu? Stačí v tom případě prokázat, že výlohy za byt platila v minulém čtvrtletí ona, nebo bych musela doložit platby ze svého účtu? Co se týče doplatku na bydlení, na které stačí doložit nájemní smlouvu, měla bych na něj nárok, když nepracuji a mám jen ČID? Jsem mírně nad výší životního minima. K. S.
Doporučuji, abyste se v místě bydliště přihlásila k trvalému pobytu. K tomu postačí platná nájemní smlouva, nepotřebujete souhlas majitele domu. Takové přihlášení jej k ničemu nezavazuje, vám z tohoto titulu také nevzniká žádný nárok na bydlení. Ale je to výhodné pro oba – vy budete mít nárok na příspěvek na bydlení (jen tehdy, pokud máte v bytě trvalé bydliště!), majiteli budete snáze platit nájemné. A jedině v případě, že máte nárok na příspěvek na bydlení, získáte nárok na dávky v hmotné nouzi, tedy na doplatek na bydlení. Jsou drobné výjimky, ty sociální odbory znají.
Pokud byste žádala o příspěvek z titulu bydlení v domě své maminky, pak se posuzuje příjem všech členů společné domácnosti. Kdybyste však sepsala s maminkou nájemní smlouvu o nájmu samostatného bytu pro vás, pak by se posuzovaly jen výdaje, které jste zaplatila vy sama. Opakuji, nejschůdnější a rozumné je přihlášení se k trvalému pobytu v bytě, kde skutečně bydlíte.
František BENEŠ, odborný mluvčí KSČM pro resort místního rozvoje
Haló noviny
Přidejte odpověď