O podpoře nového trendu v péči o duševně nemocné, a to jejich ponechání v přirozeném domácím prostředí, hovořili účastníci konference v Praze v Senátu. Na pořadu byla chystaná reforma psychiatrie.
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (nestr.) upozornila na to, že nový systém nemá vyvolávat nové finanční nároky – rozšíření terénních služeb mají financovat úspory ze snížení počtu lůžek.
Jan Jaroš (Kolumbus, o. s.), sám postižený, prohlásil, že připravovaná reforma má klady, ale i zápory, a podtrhl, že »reforma o nás se musí dělat s námi«. Odmítl »zlaté klícky«, neboť řada nemocných zvládá sama nebo s pomocí běžné situace a upřednostňuje terénní služby a denní stacionáře před dlouhodobými hospitalizacemi.
Dana Kořínková (Quipspolečnost pro změnu) dodala, že návrh reformy je pokrokem, ale ještě neobsahuje všechny zásady mezinárodní úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel vyzdvihl nový občanský zákoník, že již jen nezbavuje úplně svéprávnosti, ale má čtyři stupně (předběžní prohlášení o opatrovnictví a nakládání s majetkem; nápomoc podpůrce; zastoupení opatrovníkem a opatrovnickou radou; omezení svéprávnosti, nikdy ale ne úplné). Za pokrok označil i pravidelný soudní přezkum svéprávnosti, který zahrne i dosavadní případy.
Sociolog Pavel Říčan upozornil na konglomerát zájmů při formování nové koncepce. Tvrdil, že nikdo nechce psychiatrické léčebny rušit, ale míní, že část lůžek lze nahradit léčbou doma či stacionáři.
Upozornil, že eurofondy lze těžko užít na modernizaci léčeben, naopak pro stacionáře, podporu sociálních agentur apod. Jsou dostupnější, neboť snahou Evropské komise je potlačit institucionální přístup.
Sociolog se kloní k názoru, že nemocní by měli mít možnost volby péče. Na otázku, zda periodický přezkum stavu znamená, že všechny duševní nemoci jsou vyléčitelné, přiznal, že tomu tak není, ale přezkum by měl zachytit případná zlepšení, k nimž u některých nemocí dochází.
Haló noviny
Přidejte odpověď