Přicházejí o část dávek, stížností přibývá

Více než 1200 stížností na zákon o sociálních službách zaznamenala Národní rada osob se zdravotním postižením. Jde o případy, kdy handicapovaní přišli o část příspěvku na péči. Například žena na vozíku, připojená na plicní ventilaci. Chce se soudit./ilustrační foto/

Úprava bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka totiž při posuzování postižení zavedla místo původních 36 úkonů jen 10. U některých lidí tak byla míra závislosti na péči druhých zákonem přehodnocena na nižší stupeň.

Podle reportáže České televize je čtyřicetiletá Renata Jeslínková z Plzně už 20 let odkázána na nepřetržitou pomoc jiného člověka. Trpí Pompeho nemocí. Sama nevstane z postele, neobleče se, nedokáže se posadit ani na vozík. Dýchá jen pomocí plicní ventilace. Přesto byl podle nových pravidel zákona její stupeň závislosti přehodnocen z úplné závislosti na těžce závislou. Namísto 12 tisíc teď pobírá jen 8.

Miloslava Jeslínková, matka zdravotně postižené Renaty, říká:“Byl to trochu šok, protože jsme s tím nepočítali.

Renata Jeslínková:“Máma se o mě postará, a v podstatě i zadarmo. Ale cizí člověk ne.

Jenže matce Renaty je 61 let a nepřetržitou péči už těžce zvládá. Pokud by za to museli platit, osmitisícový příspěvek jim vystačí sotva na týden. Renata Jeslínková se tak obrátila na soud a podala správní žalobu. Není jediná. V rámci kraje se jich řeší asi 20.

Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, uvedl:“Správní žaloba je určitě dobré řešení, pokud lidé neuspějí ve své žádosti o příspěvek na péči.“

Jde o téměř jediný způsob, jak se proti sociální reformě exministra Drábka bránit. Úřednici se totiž při posuzování stupně závislosti musí řídit zákonem, a to je problém.

„Na čtvrtý stupeň dosáhnou většinou pouze ležící,“ vysvětluje Jana Petrová z poradny pro uživatele sociálních služeb v Plzeňském kraji.

Naději teď těžce postižení lidé vkládají do říjnových voleb. Po nově zvolených poslancích budou chtít okamžitou změnu zákona.

Renata Jeslínková se neobejde bez vozíku, je připojena na plicní ventilaci, do krku má zavedenou tracheostomickou kanylu. I přesto, sice s obtížemi, ale mluví. Teď ji za to stát potrestal, v rámci Drábkovy sociální reformy přišla o třetinu vyplácené dávky.

„Když mi to v červnu poslali, odepsala jsem jim, jestli se nespletli. Je to postavené na hlavu,“ řekla  Jeslínková. Na invalidní vozík je kvůli svalové ochablosti upoutána od svých sedmnácti let.

Dosud spadala do takzvaného IV. stupně, určeného pro ty, kteří jsou zcela odkázáni na pomoc jiných – náležel jí tak nejvyšší příspěvek ve výši 12 tisíc korun. Teď klesla o stupeň níž a o čtyři tisíce přišla. Aby totiž mohla podle nových předpisů pobírat nejvyšší dávku, nesměla by zvládat nejméně devět z deseti základních životních potřeb.

„Ke všem postižením, co mám, by se musela přidat ještě mentální porucha nebo bych nesměla mluvit – a já mentálně postižená nejsem a naučila jsem se mluvit i se zavedenou tracheostomickou kanylou,“ podotkla Renata.

Je jí ale špatně rozumět. „Telefony nebo jednání na úřadech za mne musí vyřizovat někdo jiný,“ upozornila.

Maminka Miloslava Jeslínková nechodí do práce. Nemůže – dcera musí být neustále pod dohledem, co kdyby se ucpala kanyla nebo rozpojily hadičky.

Verdikt vydal plzeňský úřad práce. „Vycházeli jsme ze závěrečného posudku okresní správy, paní se odvolala k ministerstvu práce a sociálních věcí, znovu se tím zabývali posudkoví lékaři a původní rozhodnutí potvrdili,“ uvedla Libuše Skupinová z úřadu práce.

Je třeba změnit zákon

Předseda NRZP Václav Krása připustil, že příslušné orgány v případě Jeslínkové postupovaly v souladu se zákonem. „To ale ukazuje, že zákon je špatný,“ řekl.

„Systém je nefunkční a hrubým způsobem nás poškozuje. Budeme chtít tuto věc po volbách velmi rychle vyřešit,“ dodal

Je připravená jít až k ústavnímu soudu

Nevzdává se ani Renata Jeslínková. Když nevyšlo odvolání, chystá správní žalobu. A podle Krásy nebude první. „Máme signály, že tyto žaloby bývají úspěšné,“ sdělil.

Právě případ Renaty chce dotáhnout do vítězného konce. „Když neuspěje se správní žalobou, připravíme kasační stížnost, případně se obrátíme na Ústavní soud,“ konstatoval.

Václav Krása:“Ta hodnotící kritéria uvedená v zákoně o sociálních službách jsou špatná, protože nepostihují všechny okolnosti, které člověk má, nehodnotí dobře ten zdravotní stav, a tudíž ty lidi poškozuje. Dříve bylo 36 kritérií úkonu, které se hodnotily při žádosti o příspěvek na péči. Dneska je takzvaných deset životních potřeb, a to je opravdu velmi řídké síto, takže nepostihne všechny potřeby lidí a zpravidla ti lidé mají nižší příspěvek na péči, nežli jim skutečně náleží.

Národní rada osob se zdravotním postižením chce především dosáhnout změny zákona. Po volbách bude usilovat o návrat pravidel pro poskytování příspěvku do doby před loňskou změnou, uvedl ve své reportáři Český rozhlas.

na základě reportáží zpracovala invArena