V běžném životě se živí jako prodavačky nebo účetní. Ve svém volnu trénují a jezdí závodit. Možná si řeknete, že to není nic výjimečného, jenže ony jsou neslyšící. Přitom patří mezi sluchově postiženými sportovci ke světové špičce…/ilustrační snímek/
Na nedávné deaflympiádě v Bulharsku byly i české sluchově postižené reprezentantky v beachvolejbalu.
„Slyšící beachvolenjbalisti vlastně na sebe volají a říkají si pokyny, takže my hodně jakoby musíme vnímat tu hru očima,“ uvedla beachvolejbalistka Oldřiška Žídková.
Zvládají to bravurně. Na sofijské deaflympiádě české dva páry rozhodně nezapadly a získaly šesté a deváté místo.
„Chtěli jsme dopadnout lépe, ale i tohle je velký úspěch pro nás a je to samozřejmě výzva pro příští deaflympiádu,“ uvedl beachvolejbalistka Monika Teclová, která žije v Německu už třetím rokem a pracuje jako prodavačka v obchodě.
Beachvolejbalistky si společně s dalšími úspěšnými neslyšícími atlety vyslechli uznání od pražských radních a dostali i malý dárek. Ve srovnání se špičkovými výpravami Ruska a Ukrajiny jen drobnost.
„Za pouhou účast tito sportovci dostávají sto tisíc dolarů. V Rusku, na Ukrajině všichni deaflympijští sportovci jsou profesionálové, kteří vlastně nic jiného nedělají než každý den trénují,“ řekl Ivo Vaněk z Národní hlukové observatoře ČR.
Neslyšící sportovci, kterých jsou u nás asi čtyři tisíce takové štěstí nemají, do svých oddílů docházejí až po práci, o to cennější jejich úspěchy jsou.
Neslyšící zatím nemají takovou podporu jako ostatní handicapovaní, protože pro veřejnost nejsou tolik vidět.
Jen pro zajímavost – po návratu ze Sofie zloději české výpravě vybílili autobus a to přímo před Poslaneckou sněmovnou, kam byli deaflympici pozváni.
podle reportáže TV Barrandov zaznamenala invArena
Přidejte odpověď