Biologická léčba je drahá, ale často jediná možná. Podle výrobců léčiv právě těmto lékům patří budoucnost. Ve vývoji je momentálně více než 900 nových biologických léků, z toho třetina na nádory.
Šestatřicetiletý Jan Trávníček je teprve čtvrtým Čechem, který stanul na nejzáludnější osmitisícovce světa – Annapurně. Za týden vyráží opět na expedici. Cílem je další osmitisícovka K2. V termosce si přitom poveze místo čaje poněkud nezvyklou výbavu horolezce: ampulky s biologickým lékem, kterým si léčí revmatoidní artritidu, nemoc, jež způsobuje deformaci kloubů.
„Jen díky těm lékům chodím a můžu sportovat, tak se o ně pečlivě starám. Mají být uloženy v teplotách okolo šesti stupňů, ale na expedicích se často pohybujeme v minus dvaceti, tak je holt izoluju od zimy termoskou,“ říká.
Od výroby vůbec prvního biologického léku v těchto dnech uplynulo právě 35 let. Když Trávníček ukazuje své fotografie z doby před začátkem léčby, kde má jednu nohu dvojnásobně širokou oproti té druhé a pokroucené oteklé prsty na rukou, vypadá dnes jako chodící reklama na biologickou léčbu.
„Nesevřel jsem ani ruku v pěst. To se změnilo prakticky z hodiny na hodinu hned po první injekci, takže jsem půl roku nato mohl vyrazit na osmitisícovku Gasherbrum,“ vypráví. Léčit se bude celý život, což je hodně drahé. Biologika na revmatoidní artritidu přijdou na 300 tisíc ročně.
„Pacienta nevyléčí, ale umožní ho udržovat ve stavu, kdy se choroba neprojevuje. Říkáme tomu, že nemoc je v remisi,“ popsal Karel Pavelka z Revmatologického ústavu, jednoho z padesáti center v zemi, kde lékaři smějí předepisovat nákladnou biologickou léčbu. Tyto léky totiž jsou drahé kvůli mechanismu svého vzniku, který byl oceněn Nobelovou cenou.
„Nejde o míchání chemických sloučenin jako u ostatních léčiv. Biologika vyrábějí živé organismy v bioreaktoru,“ vysvětluje Jan Strojil z Ústavu farmakologie Univerzity Palackého v Olomouci.
Jde vlastně o složité molekuly vyšlechtěných bílkovin, které se umějí navázat na konkrétní buňky v těle a donutí je změnit se. Pod mikroskopem podle Jana Strojila biologické léky vypadají jako změť zmuchlaných šňůrek, podobně jako když se v kapse pomotají drátky od sluchátek k MP3 přehrávači.
Nejvíc léků se vyvíjí na rakovinu
Biologika léčí například tak, že označí v těle rakovinné buňky a imunitní systém pacienta je pak díky tomu může snadno zneškodnit. „Nebo brání růstu a množení buněk, takže se nádor nešíří,“ popisuje Jan Strojil.
Také mohou fungovat jako jakýsi poslíček – být nosičem jiných léků, které dopraví přímo do centra nemoci. Není divu, že největší díl z dnes vyvíjených biologických léků bude léčit právě nádory.
Podle Jakuba Dvořáčka, šéfa Asociace výrobců inovativního průmyslu, je ve vývoji přes 900 těchto léků. „Z toho 338 na léčbu nádorů a celkem 89 vakcín,“ říká. Na trh by se mohly dostat během šesti sedmi let. Další nemoci, které mají biologika léčit, jsou infekce, nemoci krve a kůže, ale třeba taky cukrovka. Ostatně prvním biologickým lékem byl právě lidský inzulin a vznikl před pětatřiceti lety.
Pro řadu chorob je biologická léčba jediná možná, u ostatních nemocí nastupuje tehdy, když klasické léky selhaly. Své o tom ví obvodní lékařka Libuše Mikolášová. S revmatoidní artritidou žije už pětadvacet let. A i přes léčbu se její stav stále zhoršoval.
„Mám za sebou deset operací, nemoc totiž vyvolala další přidružené komplikace. Byla jsem na tom tak, že zip u kalhot mi musel zapínat manžel, moje ruce to nedokázaly,“ vypráví. Poslední a jedinou šancí byla biologická léčba.
A ta zabrala hned po první infuzi.
„Dnes můžu zase pracovat a dělat všechno, i jezdit na koni, což předtím nešlo, protože jsem nesevřela uzdu,“ vypráví lékařka.
Přestože zrovna u revmatoidní artritidy je přínos biologických léků i v porovnání s jejich vysokou cenou jasný, protože pacient neskončí v invalidním důchodu, ale může normálně pracovat, léčí se v Česku biologicky jen část pacientů. „Ze 3 148 pacientů je na biologické léčbě 1 771,“ říká Karel Pavelka z Revmatologického ústavu.
Důvod je jasný: z finančních důvodů se k léčbě dostanou jen ti pacienti, u nichž všechno ostatní selhalo. Jen VZP loni zaplatila za biologickou léčbu přes tři a půl miliardy korun.
Lenka Petrášová
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď