Masarykova univerzita přišla s novinkou, která ještě více usnadní studium smyslově postiženým. Jedná se o tzv. hybridní knihu.
Brněnská Masarykova univerzita dlouhodobě patří se svými službami pro postižené mezi nejlepší Vysoké školy v ČR. Své programy neustále rozvíjí a teď představila novou generaci hybridní knihy.
Ta má zejména nevidomým a neslyšícím zpřístupnit učební texty v psané, zvukové a obrazové podobě. Všechny materiály jsou v takových formátech, aby byli postiženým co nejkomfortněji přístupné.
Univerzitní středisko Teiresiás, které se věnuje studentům se specifickými nároky, zároveň pracuje na systému Polygraf. Jeho cílem je zpřístupnit přednášky i sluchově postiženým.
„Základní myšlenkou hybridní knihy je to, že všeobecná dostupnost studijních materiálů by měla být ve vysokoškolském prostředí standardem. Handicapovaný by tak za námi neměl chodit a žádat nás o pomoc. Veškeré materiály by zde měly být prostě běžně k dispozici i ve formátech jemu přístupných,“ uvedl ředitel střediska Petr Peňáz.
Zaměstnanci střediska tak systematicky sledují elektronické učební materiály publikované v univerzitním informačním systému a přetvářejí je do podoby přístupné zejména nevidomým, ale také uživatelům se sluchovým postižením. Hybridní kniha umožňuje volně přecházet mezi jednotlivými formáty záznamů a sledovat jak zvukový, tak obrazový záznam textu.
Aplikace Polygraf zase dokáže v reálném čase přenášet mluvený projev do elektronických zařízení v podobě psaného textu. Neslyšící člověk tedy může sedět v učebně a sledovat výklad na vlastním tabletu či notebooku. Podmínkou je však přítomnost profesionálního přepisovatele, který mluvené slovo zaznamenává.
Univerzita se dlouhodobě věnuje školení přepisovatelů. Do běžné výuky je středisko Teiresiás zapojuje obvykle tehdy, když zájem o konkrétní přednášku nebo seminář projeví nejméně dva sluchově postižení. Zapsaný záznam se pak uchovává a studenti jej dostanou k dispozici. Výhodou Polygrafu je nízká technická náročnost. Stačí běžně dostupné a snadno přenosné přístroje.
Díky této jednoduchosti je o využití technologie zájem i v zahraničí, doplnil Peňáz.
Univerzita uvažuje o tom, že požádá o akreditaci pro studijní obor přepisovatel. „V zahraničí „takto trénovaní profesionálové běžně působí například v Evropském parlamentu. Jejich práci zde přitom ocení nejen lidé s handicapem, s porozuměním mluvenému slovu může systém pomoci každému, kdo sleduje text v cizím jazyce,“ doplnil Peňáz.
Na brněnské univerzitě aktuálně studuje zhruba 450 studentů se specifickými potřebami. To je téměř polovina handicapovaných studentů v ČR. Programy pro postižené fungují i na jiných univerzitách, bohužel však v mnohem menším měřítku, a tak v Brně studuje i spousta studentů z Prahy a okolí, protože třeba na Karlově univerzitě jsou některé obory nezvladatelné i pro ty nejnadanější studenty a to právě jen kvůli technické podpoře.
„Studuji v prvním ročníku na Karlově univerzitě, ale budu si dávat přihlášku do Brna, protože strávím většinu času, který bych měla věnovat učení, jen skenováním učebních textů. Často se mi také stává, že texty jsou jen jako prezentace, či obrázkový PDF soubor, v takovém případě jsem odkázaná na pomoc někoho vidícího a to se nedá dlouhodobě zvládat,“ popisuje své zkušenosti se studiem nevidomá studentka Karlovi univerzity.
Jiří Marek
invArena
Přidejte odpověď