Hygienici versus komáři. Červnové povodně nahrály invazi hmyzu. Na Břeclavsku nebo Třeboňsku už jsou místa na hranici kalamity. Lidé se bojí i infekcí. Lékaři však popírají, že by komáři mohli přenášet infekční nemoci.
Do vzduchu i do terénu tak vyrážejí lidi s chemickým postřikem, který hubí larvy i dospělé jedince. A podle reportáže České televize se daří. Ve většině krajů se komáři ještě nepřemnožili. Ale třeba na Břeclavsku nebo Třeboňsku už jsou místa na hranici kalamity. Bez repelentu a dlouhých rukávů se některé oblasti nedají vůbec projít.
vodák, Třeboňsko:
Je to šílený. Jakmile někde šťouchne do větve nebo něco takovýho, tak prostě roj, roj, roj.
návštěvnice kempu na Třeboňsku:
Děti vypadají jak po neštovicích všichni.
Repelent je tak na Třeboňsku teď jedno z nejžádanějších zboží.
Hranice kalamitního stavu je ve chvíli, kdy člověka během dne štípne za minutu nejméně 10 komárů. To se děje právě po povodních. A tito komáři jsou jedni z nejnepříjemnějších.
A který typ komárů se u nás vyskytuje? Podle odborníků je jich až 50 druhů. Nejvíc na nás útočí dva. Ten první komár pisklavý je hlavně ve stojaté vodě a zahradních nádržích. Ten druhý komár útočný se nejčastěji objevuje po záplavách na loukách nebo v lužních lesích.
Krev člověka vyhledávají jenom samičky. Obecně komáry přitahuje kyselina mléčná, teplo a určité mastné kyseliny. Nejvíc takových látek obsahuje pot. A právě ten rozhoduje o tom, jestli na člověka zaútočí. Kromě moskytiér a repelentů je odrazuje taky vitamín B, který mění složení lidského potu. Pomůže B-komplex nebo potraviny bohaté právě na tento vitamín. Třeba arašídy, kvasnice, ananas, anebo sýry.
Červený pupínek a nekonečné škrábání. Takový je pozůstatek z osobního setkání s komárem a zažil ho už asi každý. I když jde o nepříjemnou záležitost, podle lékařů nic jiného než svědění z komářího štípnutí většinou nehrozí.
Hana Roháčová, primářka infekční kliniky, FN Bulovka:
V našich podmínkách komáři nepřenáší žádná onemocnění, která známe ze světa.
Problémy ale mohou nastat třeba u alergiků. Toto štípnutí jim ale nezpůsobí tak velké komplikace jako třeba při bodnutí od včely.
Hana Roháčová, primářka infekční kliniky, FN Bulovka:
Stačí chladný obklad, třeba nějaká mast, která obsahuje chladivé látky nebo mast, která je protialergická.
Podle lékařky není pravda, že by komáři člověka nakazili boreliózou. Podobně jako klíšťata. I komár může být nositelem viru, nikdy se ale nepřisaje na tak dlouhou dobu, aby ho předal. Nebezpečí tak Čechům hrozí hlavně v tropech a subtropech, kde je hmyz může nakazit malárií nebo západonilskou horečkou.
Vladimír Valenta, hlavní hygienik ČR:
Tyto nejzávažnější případy, které jsou spojeny většinou i s encefalitidou – se zánětem mozku, se nevyskytly.
Přesto existují případy, kdy se některou z těchto nemocí člověk nakazil i v Evropě. Jde o tzv. letištní formu nemoci. Nakažený komár se dostal do letadla. Na letišti z něj vyletěl, na někoho se přisál a nakazil ho. Jeho množení ale nehrozí. V cizí zemi nemá podmínky pro přežití.
Komáři dokážou bez problémů létat i v dešti. Naopak jim vadí mlha. Její částice jim totiž narážejí do malých křídel a narušují jejich funkci.
podle reportáže České televize zpracovala invArena
Podle vedoucího lékaře Centra cestovní medicíny MUDr. Jana Rutsche se však od komárů můžeme nakazit v přímořských zemích. Kromě boreliózy a různých viróz se od nich můžeme infikovat i schistozomiázou. Při této nemoci, jíž se někdy říká také bilharzióza, se drobní červi zavrtávají pod kůži a způsobují zvětšení uzlin a horečku. Nebezpečí však spočívá především v tom, že napadají vylučovací systém, střeva a játra.
invArena
Přidejte odpověď