Autor příspěvku kritizuje, že i když je uzákoněna dávka mimořádné okamžité pomoci pro těžce postižené, této „okamžité“ pomoci se jim mnohdy dostane až po několika měsících, protože tomu musí předcházet místní šetření úředníků. A ti nijak nepospíchají….
V pořadu paní Jílkové Máte slovo tvrdil zástupce státu zástupci občanů, že nemá pravdu, že zákon pamatuje i na těžce postižené občany, kterým poskytuje »mimořádnou okamžitou pomoc«.
V tomto bodě měl pravdu. Zákon č. 100/1998 Sb. stanoví jasná pravidla k poskytování této dávky, ale zapomněl dodat, že úředníci na odboru sociálního zabezpečení tuto dávku nepřiznají bez předchozího šetření.
A jak dlouho takové šetření může trvat, víme všichni. Takže o nějaké okamžité pomoci si postižená osoba může nechat jenom zdát.
Zažil jsem to na vlastní kůži. Na odboru sociální péče po mně chtěli tolik dokumentů, že šetření může trvat i přes půl roku.
Takže jako těžce zdravotně postižený občan v tomhle asociálním státě spíše umřete, než se dočkáte pomoci. To platí i o pomoci od tzv. neziskových organizací, resp. od různých ochránců tzv. lidských práv, kterými se naši politici tak rádi ohánějí. Já jsem se s dodržováním lidských práv v této republice ještě nesetkal.
Jan POSOLDA
Haló noviny
Přidejte odpověď