Křičíme a frázujeme. Tak se ale s neslyšícími nemluví

ilustrační foto: Photoxpress

Při komunikaci se sluchově postiženými často děláme chyby. Ředitelka Agentury pro neslyšící APPN Marie Horáková radí, jak na to.

– Co tedy lidé dělají špatně?

Nejčastěji se stává, že na ně křičí nebo nepřirozeně frázují. Křik mění ústní obraz, má vliv na artikulaci, takže ta je pak nepřirozená a špatně se z ní odezírá. Špatně se odezírá také při slabikování, protože neslyšící potřebují nějaké ucelené celky. A chybou pak je i to, že při neporozumění lidé opakují stejné slovo stále dokola.

– Jak tedy na to správně?

Když někdo lehce nedoslýchá, pomůže zesílení hlasu. Ale opravdu jen zesílení, ne křik. U lidí ohluchlých je výhoda, že do té doby, než ohluchli, češtinu slyšeli, takže mají velmi dobrou slovní zásobu a znají gramatiku. Jim tedy pomáhá odezírání, nebo jim sdělení můžete normálně napsat. Pro neslyšící od narození je čeština cizím jazykem. Mají omezenou slovní zásobu podle toho, s jakými slovy se setkali v písemné podobě nebo co se naučili. V takovém případě žádné opakování nepomáhá. Účastník dialogu by měl stejné slovo vyjádřit jinými slovy. Pomáhá určité zestručnění, vynechávejte zdvořilostní fráze či podmiňovací způsoby typu „rád bych se vás zeptal“. Na druhou stranu je však třeba mluvit přirozeně a ne jen v podnětu s přísudkem, holými větami, protože když pak neslyšící jedno slovo neodezře, tak se mu najednou ztratí polovina informace.

Kdo je kdo?

Sluchově postižené osoby rozdělujeme na:

* neslyšící – znaková řeč je jejich mateřským jazykem. Češtinu moc neovládají.

* nedoslýchavé – odezírají ze rtů a preferují mluvenou řeč. Částečně jim pomáhá sluchadlo.

* ohluchlé – vyjadřují se mluvenou řečí, neznají znakový jazyk a většina z nich má s odezíráním problém.

Co může pomoci

Díky moderním technologiím a programům se komunikace sluchově postižených osob mezi sebou i se zbytkem populace výrazně zlepšila.

Co používají za vychytávky?

* Pro praktickou hluchotu, kde již nepomohou sluchadla, jsou obrovským pokrokem kochleární implantáty.

* Elektroda kochleárního implantátu obchází poškozené vláskové buňky v hlemýždi a přímo stimuluje vlákna sluchového nervu elektrickými impulzy. Implantát převádí zvuk na digitální signály, které jsou vysílány sluchovým nervem do mozku a zde rozšifrovány jako zvuky.

* Neslyšícím a ohluchlým implantát může pomoci jen v případech, kdy ještě není atrofováno sluchové centrum v mozku, tedy co nejdříve po ztrátě sluchu.

* Výborným komunikačním prostředkem pro neslyšící je internet a programy jako Skype či ooVoo, pomocí kterých mohou „telefonovat“ ve znakovém jazyce s ostatními neslyšícími.

APPN.CZ

Metro

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.