Zrušení nadstandardů a poplatků za hospitalizaci neznamená jejich definitivní zánik. Soud řekl, že myšlenka je zavést je v pořádku. Poslanci je mohou schválit znovu-
Ústavní soudci začátkem července zrušili zdravotnické nadstandardy i poplatky za pobyt v nemocnicích, které jsou důležitou částí vládní zdravotnické reformy. „Přispěje to k rozvoji šedé ekonomiky ve zdravotnictví,“ varoval ministr v demisi Leoš Heger.
– 1. Co konkrétně rozhodl Ústavní soud?
Soudci vyhověli stížnosti jedenapadesáti sociálnědemokratických poslanců a zrušili tzv. nadstandardy, tedy příplatky za kvalitnější péči. Ty se zatím týkaly pouze lehčích druhů sádry, některých očkování a nitroočních čoček.
Důležité však je, že soudci se nevyslovili proti existenci nadstandardů jako takových. Vadilo jim pouze, že jednotlivé úkony jsou obsaženy ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví, a ne v samotném zákoně o veřejném zdravotním pojištění, který může změnit jen parlament.
Soudcům tedy vadila forma, ale nikoliv obsah. Jak vládní koalice, tak sociální demokracie proto považují rozhodnutí za své vítězství. „Ústavní soud rozhodl, že je možné nadstandardy mít a zavádět je dál,“ pochvaloval si ministr zdravotnictví v demisi Leoš Heger (TOP 09).
Sociální demokracie naopak vyzdvihuje, že přidat mezi nadstandardy nové úkony nebude už tak snadné. „Doposud hrozilo, že kdyby přišel na ministerstvo člověk s naprosto asociálním myšlením – a tím nemyslím pana Hegera – mohl by se kdykoliv rozhodnout přesunout třetinu péče do nadstandardu, a ihned by se tak stalo,“ varoval stínový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). V budoucnu budou muset veškeré změny potřebovat posvěcení parlamentem.
– 2. Co znamená rozhodnutí soudu pro pacienty?
Rozhodnutí soudu vejde v platnost ihned po uveřejnění ve sbírce zákonů, tedy zhruba někdy kolem 14. července. Poté už nebude možné nadstandardy využívat. Pacient, který bude požadovat lehčí sádru nebo kvalitnější čočky, tak bude muset zaplatit paradoxně více než doposud. „Za kvalitnější čočky si bude muset zaplatit celou cenu sám. Nyní to bylo tak, že platil jen rozdíl mezi levnější variantou a celkovou cenou,“ říká náměstek ministerstva zdravotnictví pro legislativu a právo Martin Plíšek. Konkrétně u čoček tak může rozdíl činit i deset tisíc korun navíc.
– 3. Co teď bude s nadstandardy dál?
Jelikož princip příplatků za kvalitnější zdravotní péči podle soudu protiústavní není, mohou je zákonodárci kdykoliv znovu schválit jako součást zákona. Ještě před pár týdny by to zřejmě nebyl problém, ale jejich opětovné schválení značně komplikuje nynější nepřehledná politická situace. Podle Hegera problém s nadstandardy nemá ani prezident Miloš Zeman, nastupující ministr zdravotnictví Martin Holcát by tedy mohl vypracovat novelu zákona, která je znovu zavede.
– 4. Jaká je šance, že nadstandardy opět projdou?
Zástupci někdejší pravicové koalice jsou optimističtí. I kdyby nadstandardy nenavrhl nastupující ministr Holcát, Leoš Heger je připraven zákon předložit ve Sněmovně jako poslanecký návrh. Novela by se mohla týkat jak už existujících osmnácti nadstandardů, tak i zhruba dvou stovek nových, které už Heger stihl připravit a s nimiž čekal pouze na verdikt soudu. Mezi takové patří například laparoskopické operace nebo operace robotem. „Panuje v tom odborná shoda,“ dodal Plíšek. ČSSD se ostře staví proti, ale při současném složení Sněmovny má pravice pořád šanci je do voleb protlačit. „Pokud zůstaneme na stejných pozicích, tak by to projít mohlo,“ myslí si poslanec Jiří Rusnok (LIDEM). Věří si ale i sociální demokracie. „Na stojedničku poslanců při schvalování nadstandardů nevěřím. To záleží, jak se vyspí Karolína Peake,“ připomněl naopak velmi vratký počet koaličních poslanců Svatopluk Němeček. Jistý konec nadstandardů by pak znamenaly předčasné volby, ve kterých by zvítězila sociální demokracie.
– 5. Co se mění u poplatků za pobyt v nemocnici?
Ústavní soudci se rovněž zabývali poplatky za pobyt v nemocnici. Vadí jim, že je vláda neodůvodněně zvýšila o dvě třetiny z 60 na 100 korun. Navíc je musí platit i děti, nevýděleční nebo zdravotně postižení pacienti a nejsou ani nijak limitovány maximální částkou při dlouhodobých pobytech, jak je tomu v jiných zemích. Vadil jim dokonce i název „poplatek“, který je podle nich matoucí.
Na rozdíl od nadstandardů je soudci nezrušili hned, ale s odkladem až od konce letošního roku. Dali tak v podstatě zákonodárcům čas, aby nedostatky napravili podle jejich připomínek sami.
– 6. Jak to tedy bude fungovat dále?
Podle Plíška je prioritou upravit výběr poplatků tak, aby odpovídal stanovisku soudců. Úředníci začnou ihned pracovat na změně legislativy. „Novelu zákona jsme připraveni předložit v srpnu,“ uvedl Plíšek. Je tak reálné, že do konce roku se stihnou přepracovat a budou platit i po 1. lednu. Problém s poplatky v nemocnicích v podobě, jakou jim určil Ústavní soud, navíc nemá ani ČSSD. „Budeme o tom debatovat. Jsme proti veškerým regulačním poplatkům, ale u hospitalizace jako jediné si myslíme, že například nějaký poplatek za stravu ve výši 50 či 60 korun by měl být,“ dodal Němeček.
—
Mladá fronta Dnes
Jan Brož
Přidejte odpověď