Jak vlastně vypadala úvodní show vozíčkářů při slavnostním zahájení filmového festivalu v Karlových Vareh? Kroužili po ležaté osmičce na pódiu a neviděli, co se za nimi odehrává na plátně.
Až dosud sledoval vozíčkář Jan Povýšil z Prahy zahajovací ceremoniály mezinárodního filmového festivalu většinou v televizi. Letos si oblékl smoking a televizní diváci se dívali, jak s dalšími vozíčkáři krouží po ležaté osmičce, promítané na pódium festivalového paláce Thermal.
Show měla podle něj jen jednu vadu. Mobilní baleťáci totiž neviděli, co se za nimi odehrává na plátně. Takže na řadu přijde televize, na které si lze prohlédnout záznam.
„Vůbec nevím, o čem to bylo. Bratři Cabanové si vymyslili zadní projekci, která běžela na plátně za námi,“ usmíval se Jan Povýšil.
Při zahájení festivalu jsou diváci zvyklí na vystoupení krásných žen. „Takovéto roštěnky nechyběly ani letos. Jen byly s kluky na vozíku. Všichni jsme se dali náhodně dohromady přes Kino bez bariér. Diváky naše vystoupení trochu šokovalo, protože byli nejprve ticho. Pak ale začali lidé bouřit, prostě masakr. Potlesk byl docela slušný,“ vzpomínali účinkující.
Technický servis zajišťoval vozíčkář Tomáš Uhlík. Z Prahy přivezl náhradní kolečka. „Jeden účinkující měl blikací kolečka. Ta se ale chlapcům Cabanům nehodila do režie, takže jsem dovezl neblikací. Každý účinkující použil svůj běžný vozík. Původně jsme měli jet na těch sportovních, ale i tak vše klaplo. Při ohňostroji bylo slyšet, jak lidé trochu šílejí.“
Všichni účinkující byli amatéři, kteří se nevěnovali divadlu nebo tanci. Proto byla generálka podle tanečníků náročná. Jak ale říkají, s trenérkou, vlastně drezérkou Ivanou, šlo vše zvládnout. Důležité bylo mimo jiné naposlouchat muziku a pohybovat se v jejím rytmu.
Mobilní tanečníci se už nyní těší na reprízu ceremoniálu, i když jej musí celou nastávající sobotu znovu zkoušet. Říkají, že už ví, jaké vše bude a jak si mají chvíle na jevišti užít. Někteří z nich jsou sice jako paralympionici zvyklí na potlesk desetitisíců lidí, ale slyšet potlesk při mezinárodním filmovém festivalu je prý něco jiného.
Myšlenka bratří Cabanů zaujala Petra Folprechta, kterého veřejnost zná jako „kladeče mikrofonů“ ve Velkém sále Thermalu. Doufá, že mobilní tanec zaujme diváky i na závěr festivalu.
Ředitel Centra pro zdravotně postižené Karlovarského kraje Petr Končel podobné akce vítá. „Spousta lidí má totiž v hlavě fixovaný názor, že zdravotně postižení jsou jiní. Nejsou. Mají stejné potřeby a stejné zájmy ve všech oblastech. Jen překonávají handicap.“
Mladá fronta DNES
Vladimír Zedník
Přidejte odpověď