Počet domácích hostů v českých lázních vytrvale klesá, zahraniční přibývají. Naprostá většina jich míří na západ Čech. Kolik stojí různá vyšetření v lázeňských domech?
Vstupní prohlídka za 940 korun, zátěžové EKG za 1295 korun, zjištění hladiny cholesterolu v krvi za 150 korun.
To vše a navíc mnoho rozličných léčebných procedur zpravidla za stovky korun za sezení poskytnou svým klientům v západočeských Konstantinových Lázních. Tedy pokud jsou ochotni připlatit si za své zdraví.
Na samoplátce, ale i hosty, kteří přijíždějí spíše za relaxačními wellness pobyty než za léčbou, musejí lázně sázet stále více. Roste proto význam klientů, kteří do Česka míří ze zahraničí – nejčastěji z Německa a Ruska, ale i z exotičtějších zemí, jako je Čína nebo arabsky mluvící země.
Návštěvníků z ciziny přibývá už několikátým rokem a nyní tvoří 37 procent lázeňské klientely. V letošním prvním kvartálu jich přijelo o 2,6 procenta víc než ve stejném období před rokem.
Podle informací agentury CzechTourism rostl v prvním kvartálu tohoto roku nejvíce příjezd hostů z afrických zemí, ze Španělska a Švédska. Počtem ale zaostali za návštěvníky z Německa a Ruska, kterých v prvním čtvrtletí přijelo celkem 64 tisíc.
Dalšími hojně zastoupenými klienty jsou ti z asijských zemí. Následují Ukrajinci, Rakušané a Poláci, jejichž počet se pohyboval v řádu tisícovek.
Počet domácích hostů naopak vytrvale klesá už osmý kvartál za sebou. Pořádný propad však přišel až v letošním prvním čtvrtletí, kdy se v lázeňských hotelech ubytovalo o 26,6 procenta českých klientů méně.
Může za to hlavně takzvaný indikační seznam, který ministerstvo zdravotnictví vydalo loni na podzim. Ten omezuje nejen spektrum chorob, které si „zaslouží“ lázeňské léčení, ale také zkracuje dobu pobytu v lázeňských zařízeních ze čtyř na tři týdny.
Řada lázní tak hlásí 40- až 50procentní propad a začíná se potýkat s vážnými ekonomickými problémy. Včera na sebe vyhlásily insolvenci Lázně Velichovky, které mají dluh 50,4 milionu korun. V Janských Lázních před dvěma měsíci rozhodli o uzavření dětské léčebny Vesna a problémy mají i Lázně Bohdaneč.
„V našem případě přišel propad o 30 až 35 procent,“ říká Jiří Dědek, ředitel Lázní Luhačovice, kde se léčí zejména dýchací problémy.
Situace se ale v jednotlivých částech republiky velmi liší. „Celkově v českých lázních tvořili donedávna pojištěnci 56 procent klientely, ale v lokalitách mimo takzvaný západočeský trojúhelník to bylo dokonce až 90 procent,“ vysvětluje Alice Mullerová ze Svazu léčebných lázní.
Na 90 procent zahraničních klientů směřuje do Karlových Varů a Mariánských Lázní. Ve Františkových Lázních pak tvoří polovinu všech hostů.
Jinak je tomu na Moravě. „K nám jezdí zahraniční klienti hlavně ze Slovenska, Rakouska a Izraele, ale není jich mnoho. Z celkových dvanácti tisíc klientů, kteří k nám přijeli v prvním kvartálu, to bylo jen 1300 lidí. Nespoléháme proto na to, že by nás mohli zachránit,“ říká Dědek.
V Luhačovicích, stejně jako i v jiných českých lázních, rozvíjejí už léta svou wellness část. A právě to je pro přilákání zahraniční klientely to nejdůležitější, domnívá se Ondřej Špaček z poradenské společnosti KPMG.
„Zatímco Češi lázně stále vnímají jako léčebnou instituci, cizinci vyhledávají spíše relaxaci,“ tvrdí Špaček. „Příkladem může jít Maďarsko, kde se nachází více drobnějších zařízení zaměřených na turisty, tedy s nabídkou wellness bez standardní lékařské péče,“ myslí si.
Podle Mullerové je sice pravda, že zahraniční klientela přijíždí hlavně za relaxací a že se tomu lázně snaží přizpůsobit a rozšiřují svou nabídku pro wellness hosty i samoplátce. Se Špačkem ale nesouhlasí.
„Samoplátci nemohou nahradit pobyty pojištěnců. Nebylo by to ani strategicky dobře, protože lázně by tak ztrácely svou odbornou kompetenci,“ říká Mullerová.
Přidejte odpověď