Úřadu práce přibyla řada nových agend. Přitom má málo lidí a úřad je nezvládá. „Některé z nich by mohla převzít Česká správa sociálního zabezpečení,“ říká v rozhovoru šéfka úřadu Marie Bílková (na snímku).
O některých ministrech člověk ani neuslyší, jiní do resortu vryjí nesmazatelnou stopu. Sociální reforma z pera exministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka patří k těm druhým. Za pouhé dva roky se mu podařilo natolik rozložit úřad práce, že se bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho.
Exministryně Ludmila Mullerová do zbraně povolala Marii Bílkovou, která problematiku dobře zná ze svého dřívějšího působení v roli ředitelky ministerské sekce Správa služeb zaměstnanosti.
„Úřad není vybudován, aby mohl plnohodnotně fungovat jako orgán státní správy,“ upozornila šéfka.
– Mohla byste porovnat, kolik času zabere zaměstnancům práce s informačními systémy nyní a kolik to bylo v době, kdy pracovali s původními aplikacemi?
Nemám k dispozici žádný časový snímek. Ale například na poradě jeden z ředitelů spočítal, že dříve bylo možné uchazeči o zaměstnání vytisknout doporučenku na čtyři kliknutí myší. Nyní jich potřebuje 27. Nemusí to platit úplně u všech činností, ale je pravda, že obsluha IT systému nám stále váže kapacitu, kterou bychom potřebovali jinde.
– Zaměstnanci sice stále volají po návratu k původním dávkovým systémům, nicméně se nezdá, že by se k tomu schylovalo. Budete návrat prosazovat, než vzejde vítěz z řádné soutěže?
Úřad práce s informačním systémem sice pracuje, jeho funkčnost a výkonnost je determinující pro kvalitu a rychlost naší práce, ale kvůli zákonnému nastavení nemůžeme bezprostředně ovlivnit, s jakými aplikacemi a za jakých podmínek budeme pracovat. To je na ministerstvu sociálních věcí….
– Současné aplikace navíc neumožňují vytvářet detailní statistiky o uchazečích o práci a příjemcích dávek, takže chybějí analýzy pro projekty. Připravuje se náprava?
Základní statistické sestavy se zatím každý měsíc podařilo vytvořit. Ostatní data jsme někdy schopni získat, i když komplikovaně, ale někdy to zkrátka nejde. Nyní se rozbíhají první kroky, aby byl problém odstraněn….
– Ředitelé regionálních pracovišť si často stěžují, že jim chybějí zaměstnanci. Je to způsobeno jen tím, že stále ještě spoustu času zabere práce s novými informačními systémy?
Především máme značně nevyrovnaný poměr mezi personální kapacitou a kompetencemi úřadu. Například oproti stavu před reformou se ve službách zaměstnanosti propouštělo ve třech velkých vlnách. Poté do systému nově z obcí přešla agenda hmotné nouze. Ale spolu s ní přibylo méně lidí, než kolik se jí předtím zabývalo v samosprávách, což se samozřejmě projevilo v provozu. Potom, novelami jiných zákonů, úřadu přibyly další povinnosti, z nichž některé předtím nebyly vykonávány vůbec nikde, jako například nová úprava agendy pěstounů, kdy vyplácíme odměny zhruba 9000 lidem, odvádíme z nich pojistné a čeká nás i zpracování daňových odvodů za ně. A teď se očekává, že daný počet lidí všechno zvládne…
– Takže když vám bývalý ministr financí Kalousek slíbil 144 zaměstnanců, což dělá zhruba dva pracovníky na jedno okresní pracoviště, nejste s tímto přídělem úplně spokojeni?
Jsme vděčni za každou ruku. Je to ale komplikovanější. Například dnes máme 150 míst, která jsou ale uvolněná jen pro tento rok. Od ledna příštího roku nad nimi visí obrovský otazník. Musíme jednat s ministerstvem financí, aby se stala trvalými. Tito lidé mají na starost agendy, které nám připadly ze zákona. Nejsou tedy dočasné a musíme je vykonávat i nadále. Navrch je trochu nelogické, aby nově přijatí lidé koncem roku odešli, když se do té doby sotva stihnou práci naučit..
V posledních dvou letech úřad práce na aktivní politiku zaměstnanosti v podstatě rezignoval, přestože počty nezaměstnaných stále rostly. Už se k ní vracíte?
– V okamžiku, kdy z úřadu práce odcházeli při zeštíhlování lidé, kteří ji uměli a dělali, docházelo k oslabování jejího výkonu. Letos, už před mým příchodem, se jí ale začalo dařit lépe. Nastartovaly se některé projekty a už se nám daří vytvářet nová pracovní místa… Nyní ale mají konečně všichni dostatek poznatků o tom, co všechno vlastně reforma způsobila. A i na úrovni ministerstva sociálních věcí je velká vůle naslouchat a snažit se pomoci situaci řešit.
– Neměl by se nakonec úřad práce přejmenovat, když zaměstnanost tvoří jen zhruba polovinu jeho činnosti?
Naše síť je hodně široká, lidé ke své pobočce nemívají daleko, takže to svádí, aby se k nám přesouvaly další činnosti. Ale já bych rozhodně nechtěla, aby se úřad práce přejmenoval. Naopak bych preferovala, aby se vrátil k tomu, co opravdu dělat má. U ostatních agend spolu s resortem zvažujeme koncepčnější řešení. Jednáme s Českou správou sociálního zabezpečení, jestli by nebylo logičtější a komfortnější pro klienty, kdyby některé z nich převzala. Jsem přesvědčená, že takové činnosti vytipujeme a postupně si je jinak rozdělíme. Rozhodně to ale nebude rychle, nejdříve se musí změnit zákon..
– Úřad práce registruje více než půl milionu nezaměstnaných, zároveň si sám stěžuje na nedostatek pracovníků. Nešlo by oba problémy řešit současně?
To bychom narazili na rozpočtová pravidla. Nicméně v minulosti už byl využíván systém podpory praxe absolventů a zase se k němu můžeme vrátit. Koneckonců kde jinde by měli absolventi získat lepší pracovní návyky a ponětí o tom, jak to má v práci chodit, než ve státních úřadech?..
celý rozhovor se dočtete ZDE
—
Marcela Alföldi Šperkerová
EURO
MF Dnes
Přidejte odpověď