Čas dovolených znamená letní relaxaci na mořském břehu, u řeky pod slunečními paprsky, nové zážitky. Druhou stránkou věci bývá ale prevence a vytvoření zásoby léků…přečtěte si rady předních odborníků, lékařů.
Druhou stránkou věci bývá dobrá příprava na cestu – otázka dlouhodobé prevence a vytvoření dostatečné zásoby léků, které pravidelně užíváme, či prostředků, jež nám mohou pomoci v případě náhlé zdravotní komplikace.
Přípravu by neměli podcenit zvláště lidé s chronickým onemocněním, zde bývá vhodné se o volbě destinace a způsobu dopravy poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Několik základních doporučení pro cestování, pokud máte zdravotní problémy.
Radí kardiolog
doc. MUDr. Filip Málek, Ph. D., MBA Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce www.homolka.cz
U pacientů s chronickým kardiovaskulárním onemocněním (KVO) včetně arteriální hypertenze, kteří jsou dlouhodobě ve stabilizovaném stavu, nic nebrání tomu, aby cestu absolvovali, nicméně je třeba myslet na to, že se zvyšuje zátěž organismu nejen u zdravých lidí, ale právě především u nemocných.
Příčinou je změna režimu: může se objevit stres spojený s cestováním, zvyšuje se sportovní aktivita, mění se stravovací návyky, paradoxně máme o dovolených méně fyzického odpočinku a někdy i nedostatek nebo nízkou kvalitu spánku.
U chronicky nemocných včetně lidí s kardiovaskulárními onemocněními je proto nutné se řídit určitými doporučeními. V horkých dnech se zvyšují nároky na příjem tekutin (dvojnásobek běžné denní dávky), zejména je-li zvýšena i fyzická aktivita. Ke ztrátám tekutin v horku však dochází pocením i při nezvýšené fyzické zátěži.
Riziko je mnohem vyšší u pacientů, kteří jsou léčeni diuretiky (nemocní s chronickým srdečním selháním, s hypertenzí).
Jakým způsobem ztráty tekutin hradit? Vhodné jsou minerální vody, čaje, džusy, je dobré je střídat s čistou vodou. Naopak nevhodné jsou sladké a doslazované nápoje či přemíra alkoholu. V horkých dnech se nedoporučuje nic studeného (riziko angíny nebo virových zánětů horních cest dýchacích). Důležitý je též pravidelný odpočinek.
Největší riziko hrozí při pobytu v místech s vysokou teplotou. U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním mohou být na rozdíl od zdravých jedinců následky úpalu (přehřátí organismu v horkém prostředí) nebo úžehu (přímé působení slunečních paprsků na hlavu) mnohem dramatičtější.
Plně rozvinutý úpal je život ohrožující stav i u zdravých. Po delším pobytu v horku se u chronicky nemocných mohou objevit bolesti hlavy, závratě, zvracení, křeče, poruchy vědomí, stoupá tělesná teplota (až nad 40 °C).
Plně rozvinutý úpal je nutné léčit na jednotce intenzivní péče. U pacientů s KVO tento stav může skončit fatálně!
Méně závažným stavem je vyčerpání z horka (předstupeň úpalu). Hlavní příčinou je dehydratace. Příznaky jsou žízeň, slabost, nevolnost a dušnost. Tělesná teplota většinou nestoupá nad 38 °C. První pomocí je uložit nemocného do chladné místnosti a rychle doplnit tekutiny. Lze osprchovat i vlažnou vodou ke snížení teploty (nepoužívat led!). Při zvracení je nutné vyhledat lékařskou pomoc a doplnit tekutiny infuzemi.
Radí flebolog
prim. MUDr. Ota Schütz Žilní klinika, Praha 1 www.zilniklinika.cz
Pacienti s křečovými žilami (varixy) jsou ohroženi hlavně případnými komplikacemi – jde zejména o záněty povrchních i hlubokých žil a z trombóz vznikající plicní embolie, může také nastat krvácení z prasklého varixu nebo nehojící se poranění kůže (bércový vřed).
Rada jak prožít bezproblémovou dovolenou je proto jednoznačná. Zbavit se včas křečových žil ještě před plánovanou dovolenou. Pozor – plánujete-li letní dovolenou se sluněním, je třeba minimálně 6týdenní odstup od operace, případně sklerotizace!
Další doporučení je jak pro pacienty s již vyřešenými varixy, tak ještě důraznější pro ty, kteří nestačili problém s varixy vyřešit včas a jejichž letošní letní dovolená proběhne ještě s křečovými žilami… Důležité je předcházet trombózám a emboliím během cestování.
U cest autem, autobusem i letadlem delších než 3 hodiny použijte kvalitní zdravotní elastické punčochy II. KT (kompresní třídy) a každou chvíli pohybujte nohou v kotníku a koleni – dochází tak ke zvýšenému proudění krve v dolních končetinách, což je tou nejdůležitější prevencí trombózy. Napomeňte na dostatek tekutin, ovšem zároveň pijte méně kávy a alkoholu!
U pacientů po proběhlých zánětech žil nebo emboliích může lékař znalý problematiky nasadit preventivně před cestou léky v tabletové či injekční podobě. U všech, kteří jsou postiženi křečovými žilami, je vhodné vyšetření ve specializované žilní ordinaci s dostatečným předstihem před plánovanou dovolenou. A než žíly maskovat různými krémy je jednodušší se jich zbavit.
Je to možné ambulantně, bezbolestně a s přijatelným kosmetickým efektem.
Radí odborník na cestovní medicínu
doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph. D.
Centrum očkování a cestovní medicíny Avenier www.avenier.cz Základem při cestách do zahraničí (včetně evropských zemí) je očkování proti virové hepatitidě A+B. Před odjezdem do méně vyspělých oblastí se doporučuje i očkování proti břišnímu tyfu.
Další vakcíny jsou indikovány individuálně na míru dle přesného místa pobytu, plánovaných výletů a dalších aktivit, délky pobytu, roční sezóny, způsobu ubytování, stravování, cestování, s ohledem na věk a zdravotní stav cestovatele. Přesnou radu poskytnou specialisté center očkování a cestovní medicíny.
Lepší je pozdní očkování než žádné. Neočkovaný cestovatel neriskuje jen své zdraví, ale může ohrozit i své blízké po návratu domů nebo je vystavit nařízené karanténě. Někdy je rizikovější cesta a pobyt v uzavřeném klimatizovaném prostoru než samotný pobyt v dovolenkové destinaci. Jeden infekční pasažér v letadle může nakazit mnoho lidí. Od zapnutí klimatizace se virus dostane do celého letadla do 4 minut!
Součástí minimální výbavy lékárničky je střevní dezinficiens na průjem (účinná látka nifuroxazid), černé medicinální uhlí na zažívací problémy, probiotika, antihistaminikum proti alergii (kontakt s neznámými druhy hmyzu, koření, ovoce, mořskými plody) a účinný repelent s obsahem DEET. Do pralesů tropických oblastí je vhodná kuchyňská sůl, která přinutí pijavice uvolnit se z přisátí na kůži. Od věci též není přibalit čpavkové pero, které využijete po bodnutí hmyzem, požahání pokožky rostlinou či medúzou.
Význam dostatečné zdravotní přípravy na cestu a dobře vybavené lékárničky spočívá i v tom, že cestovatel má větší šanci vyhnout se ošetření v místních nemocnicích, jejichž úroveň je často velmi žalostná. Nejen že nevyléčí, ale pobyt v nich může přinést další zdravotní komplikace. Praktickou radou je nezapomenout si na palubu letadla, zejména u delších letů, svršek s dlouhým rukávem a pro osoby citlivější na chlad (klimatizaci) i šátek na krk.
Radí ortoped
MUDr. Pavel Poštulka Privátní ortopedická ordinace pro bolesti v zádech a bolesti hybné soustavy, Praha www.postulka.cz
Nejprve je nutné si sami pro sebe či s radou odborníka stanovit, zda obtíže v oblasti páteře a velkých kloubů, které pociťujeme, jsou způsobeny převážně nedostatkem aktivity, jednostrannou zátěží (počítač), nebo opotřebením obratlů a kloubů.
Většina z nás před létem patrně bude vystavena faktu, že jsme opět v zimě příliš necvičili a příliš se nepohybovali – klouby jsou ztuhlé, páteř bolavá. Spadáme tedy do první skupiny pacientů a léto je ideální příležitostí pro pohybový a režimový restart. Vyhledávejme tedy především aktivní dovolené s pestrou pohybovou náplní (plavání, kolo, cvičení pod vedením i samostatně, míčové hry…), posléze si tuto zvyklost můžeme nenásilně přenést do svého života i mimo dovolenou (navázat na ni). V poněkud jiné situaci jsou lidé, kteří trpí opotřebením neboli degenerativními onemocněními páteře či kloubů. Jsou to pacienti s výhřezy plotének, různě pokročilými artrózami, případně po operacích páteře a kloubů.
Ve většině případů takoví lidé vědí, že bez přiměřené pohybové aktivity a dodržování určitých zásad se neobejdou. Znají svůj stav, jím způsobená omezení a většinou i své vlastní limity. V průběhu léta mohou prodloužit a mírně zintenzivnit běžné pohybové návyky z průběhu roku.
Doporučujeme spíše krátké cesty za letním odpočinkem. Celodenní cesta autem k jižním mořím nebo mnohahodinové cestování letadlem mezi kontinenty může pacienty zatížit tak, že zbytek dovolené stráví léčením. U této skupiny lidí by na dovolené měl převládat spíše odpočinek v teple, doplněný ranní a podvečerní pohybovou aktivitou.
Procházka nebo tzv. power walking (chůze s drobnou zátěží v rukou = 0,5–1kg činka), jogging, kolo nebo nordic walking. Pokud půjde o pobyt s lázeňskými prvky odpovídajícími typu postižení, bude to jen ku prospěchu věci.
A pro obě skupiny lidí s pohybovými problémy mám ještě společná doporučení. Vše dělejte bez spěchu, se zavazadly manipulujte tak, aby nedošlo ke zhoršení obtíží, a dávejte pozor na klimatizaci a rychlé přechody mezi teplotními rozhraními. Neúměrné ochlazení po předchozím zahřátí dokáže zcela zkazit dovolenou, zvláště lidem, kteří trpí zánětlivými komplikacemi degenerativních nemocí hybné soustavy.
Radí dermatolog
MUDr. Helena Jančová Dermatologická ordinace, Poliklinika prof. Řeháka, Praha 5 www.dermatolozka.cz
Pobyt na sluníčku a u moře působí na většinu lidí příznivě (ať již mají dermatologické problémy či nikoli), přesto je třeba nepodceňovat přípravu, přibalit do zavazadla krémy s vysokým SPF na ochranu pokožky a také nezapomenout na léky či přípravky, které běžně užíváme. Pokud jde o osoby s lupénkou, kožní projevy se zpravidla na sluníčku a u moře zlepšují – vhodné je v tomto ohledu zejména Mrtvé moře, které má příznivé složení mořské vody.
Nedá se však obecně říci, že u lidí s ekzémy dojde u moře vždy ke zlepšení stavu – to zpravidla nastává, pokud je onemocnění pod kontrolou, tedy nejsou akutní živě červená ložiska na kůži ani druhotná infekce kůže. Zlepšení stavu kůže po delším pobytu u moře pak většinou vydrží i delší dobu po návratu z dovolené. Pihy (ephelides) se při pobytu na sluníčku zvýrazní, některým lidem je větší množství pih dáno geneticky a moc se jejich výsev ovlivnit nedá.
Nejčastější kožní problémy na letní dovolené:
– Hyperpigmentace: Hnědé skvrny, mapy na obličeji (zejména u žen užívajících hormonální antikoncepci).
Prevencí je důsledná a maximální ochrana proti slunci, krémy s SPF 50 po celý den. Již vzniklé hyperpigmentace – tmavé skvrny po sluníčku – se odstraňují obtížně (bělicí krémy, IPL přístroje nebo lasery).
-Parazitární onemocnění (například svrab): Nakazit se člověk může buď kontaktem s kůží jiného člověka, nebo z infikovaného ložního prádla. Toto infekční parazitární onemocnění se projevuje svědivou vyrážkou, často je nejdříve postižena jemná kůže v meziprstích rukou, okolo pupínku, postupně se vyrážka šíří na trup a končetiny. Je vhodné vyhledat pomoc dermatologa.
-Vyrážka po kombinaci léku (např. tetracyklinová antibiotika, některé léky na onemocnění srdce) a vystavení kůže UV záření. Vyrážku vyvolá i používaní některých krémů a gelů na bolesti kloubů a následné vystavení kůže slunci.
-Nákaza pohlavně přenosným onemocněním z rizikového nechráněného pohlavního styku.
!!! Atopici, ekzematici – nezapomeňte s sebou vzít kortikoidní krémy či masti pro případ zhoršení ekzému. !!! Pokud trpíte opakovanými rozsáhlými opary, přibalte do zavazadla též antivirotika (forma tabletek či krémů).
!!! Máte-li akné, dejte si pozor na velmi mastné krémy proti sluníčku, raději používejte gel nebo mléko s ochranným faktorem proti UV záření.
Radí gynekolog
MUDr. Petr Kolek primář gynekologicko-porodnického oddělení Thomayerovy nemocnice www.ftn.cz
Výjezd na dovolenou mnohdy konzultují s gynekologem těhotné ženy, protože samy mohou těžko odhadnout, jak budou reagovat na námahu spojenou s cestováním a se změnou prostředí. Vždy je nutné zvážit, zda těhotenství probíhá fyziologicky, nebo zda je přítomna nějaká patologie.
Důležitým faktorem je stadium těhotenství. Každý trimestr přináší jiná omezení – o vhodnosti cestování je vždy potřeba se poradit s ošetřujícím lékařem. Rozhoduje i druh zvoleného dopravního prostředku. Nejčastější dotaz bývá na cestování letadlem, které je možné do 34. týdne těhotenství (poté hrozí vyloučení z přepravy ze strany přepravce, pokud těhotná nemá potvrzení svého gynekologa o možnosti letecké přepravy). Během letu je vhodné zajištění dostatečného prostoru pro nohy, občasné procházky v uličce jako prevence žilní trombózy a dále dostatek tekutin.
Cestování autem či autobusem přináší v současné době největší riziko pro ženu i plod. Těhotná v pokročilém stadiu těhotenství by neměla cestovat vůbec. Pokud už žena musí řídit nebo jede jako spolujezdec, zásadní je správné použití cestovních pásů. Spodní pás se posunuje co nejníže pod dělohu a šikmý pás vede kolem hrany dělohy a mezi prsy. Pás nikdy nesmí vést přes vyklenutí dělohy! Před těhotnou by měl být dostatečný prostor pro eventuálně aktivovaný airbag. Dlouhé cesty prokládejte častými přestávkami na protažení nohou.
Cestování vlakem vychází pro těhotnou ženu jako nejvhodnější řešení.
Naopak cyklistika je krajně nevhodná.
Při plánování dovolené by měly být vybrány takové destinace, kde není potřeba nějaké speciální očkování, protože jakákoli vakcinace je v době těhotenství nevhodná. Ani v těhotenství se žena nemusí vyhýbat fyzické aktivitě a sportu. Obecně jsou vhodné protahovací a stabilizační cviky, plavání, chůze, naopak nevhodné jsou aktivity s otřesy a nadměrná fyzická zátěž.
Vždy je potřeba myslet na přehřátí organismu, na které těhotná reaguje daleko citlivěji. Těhotná žena by se měla vyhýbat pobytu na přímém slunci a používat ochranné prostředky proti UV záření s vyšším faktorem. V každém případě ani nastávající mamince, pokud je její těhotenství v pořádku, nic nebrání, aby si svoji dovolenou řádně užila.
Radí pneumolog
MUDr. Stanislav Kos, CSc., FCCP ředitel léčebny TRN Janov www.janov.cz
Z velkého spektra plicních nemocí mohou pro letní cestování představovat hlavní překážku dechové potíže při chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) nebo průduškovém astmatu. Dušnost však může být vyvolána řadou dalších příčin – hlavně při nedostatečné funkci srdce, ale i při jiných onemocněních. V tomto stručném doporučení se zmíním především o výše zmíněných zánětlivých onemocněních průdušek.
Hlavní radou pro ty, kteří o svých potížích vědí již před odjezdem, je návštěva jejich ošetřujícího lékaře (praktického, plicního nebo alergologa) a dostatečné vybavení léky jak pro dlouhodobé a pravidelné používání, tak i tzv. úlevovými preparáty s rychlým a krátkodobým účinkem na průdušky. Jedná se prakticky výlučně o léky inhalované, a proto je třeba zdůraznit správnou techniku inhalace, kterou by si měl nemocný opakovaně kontrolovat a konzultovat s lékařem; často je výhodné používání inhalačního nástavce (tzv. spaceru) pro zlepšení průniku některých inhalovaných léků z dávkovaných aerosolů do průdušek.
Pokud cestovatel ví, že jej čeká neobvyklá zátěž (hlavně fyzická), měl by použít lék uvolňující průdušky již před předpokládanou zátěží. Samozřejmě platí doporučení nepřepínat vlastní síly – ať už pobytem v nadměrném horku nebo ve vysokohorských výškách.
Zvláště nevhodné je střídání teplot při pobytech v klimatizovaném prostředí a v horku – rozdíly obou teplot by neměly být větší než 5 °C. Pro většinu nemocných s onemocněním průdušek je příznivý pobyt u moře; pobyt v horách někomu prospívá, jiní jej snášejí špatně. Přiměřený pohyb prospívá nejen průduškám, ale celému tělu – zejména je možné doporučit turistickou chůzi, plavání (často je vhodnější plavání na znak).
Pro letecké cestování platí zvláštní doporučení, která lékaři znají; ta nejnovější mohou najít na webových stránkách České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP: www.pneumologie.cz).
Pro individuální informace a dotazy je možné využít internetové stránky společností poskytujících informace o onemocněních CHOPN a astmatu: Českého občanského sdružení proti CHOPN (www.copn.cz) a České iniciativy pro astma (www.cipa.cz).
Radí gerontolog
prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.
přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP www.cggs.cz
Pro mnohé seniory cestování znamená naplnění životních plánů. Je však vždy třeba cestovatelské aktivity přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu.
Při cestování letadlem je u starších nemocných nutné brát v úvahu snížení atmosférického tlaku v kabině letadla se souběžným poklesem frakce vdechovaného kyslíku – tlak v kabině je udržován na hodnotě odpovídající nadmořské výšce 2440 m. Podle dostupných studií je vliv letu trvajícího přes 10 hodin na stav kardiovaskulárního systému značný (platí u zdravých osob; u chronicky nemocných se samozřejmě počet těchto hodin úměrně snižuje).
Obávanou komplikací dlouhých letů je hluboká žilní trombóza s následnou plicní embolizací. Tento tzv. economy-class syndrom se však váže nejen k letům, ale i k dlouhým cestám autobusem/autem.
Z hlediska preventivních opatření jsou diskutovány medikamenty – podání kyseliny acetylsalicylové či nízkomolekulárního heparinu. Významná jsou i opatření nefarmakologická: dostatek tekutin, podpora oběhu v dolních končetinách cvičením, případně použití kompresních punčoch.
Jakou cestu vlastně označujeme za dlouhou ve smyslu rizika vzniku tromboembolických komplikací? Pro cestovatele bez závažného predisponujícího faktoru je to cesta trvající déle než 5 hodin, pro cestovatele se známým rizikem déle než 2 hodiny. Pro starší osoby v každém případě platí doporučení pro první den pobytu – kromě aktivit spojených s ubytováním již neabsolvovat žádnou další významnější zátěž!
Reakci krevního tlaku během cestování lze jen těžko předvídat. Ve spojení s celkovým rozrušením z cesty samotné, únavou, případně přechodnými poruchami spánku spojenými se změnou prostředí se projevují spíše tendence k vzestupu hodnot krevního tlaku. Optimálním řešením je samoměření krevního tlaku během cesty a předem dohodnuté změny dávkování léků (s lékařem) při významnějších změnách hodnot krevního tlaku.
Senior na cestách má 6,5x vyšší pravděpodobnost onemocnět průjmem než za pobytu v domácím prostředí. Zpravidla se jedná o průjem infekčního původu, nejčastěji z nákazy alimentární. Průjmy typické pro určité destinace (Balkán, Egypt a oblast Afriky) jsou obvykle velmi podstatným zásahem do celkového zdravotního stavu seniora na cestách. Zvracení a průjmy spojené s febriliemi mohou velmi rychle vést k dehydrataci, iontové dysbalanci, provokaci arytmií, kardiální dekompenzaci a dalším závažným komplikacím. Přetrvávající průjmové onemocnění je také nejčastějším důvodem návštěv praktického lékaře po návratu z cest domů.
Závěrem je třeba říci, že věk samotný není kontraindikací cestování, nicméně přítomnost chronických chorob zvyšuje riziko možných komplikací. Dobře připravená cesta s adekvátním zajištěním však obvykle nepředstavuje velké riziko, a pokud je úspěšně realizovaná, stává se na dlouhou dobu velmi pozitivním stimulem…
Přidejte odpověď