Zastupitel Zlínského kraje Michal Kostka napsal otevřený dopis ředitelkám dvou organizací pro neslyšící, které spolu vedou spory o peníze získané od kraje a potažmo i o klienty. Vyzývá je, aby se dohodli, protože jejich posláním je především pomáhat neslyšícím, ne vést soudní spory.
Paní Mgr. Šárce Prokopiusové, prezidentce Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR
Paní Drahomíře Kunčarové, ředitelce Poradenského centra pro sluchově postižené Kroměříž, o.p.s.
Vážená paní Prokopiusová, vážená paní Kunčarová,
začínám psát tento dopis 26.6., po jednání krajského zastupitelstva, které schvalovalo Akční plán sociálních služeb v kraji. Chtěl bych Vás seznámit s tím, jak jsem hlasoval a proč, i s několika dalšími myšlenkami, které ve mně Váš spor, tedy spor organizací Poradenské centrum pro sluchově postižené Kroměříž, o.p.s. a Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR (SNN), vyvolal.Dopis koncipuji jako otevřený, chci jeho prostřednictvím informovat i občany kraje, kteří mají o problematiku zájem, o svém postoji.
Pro ty občany, kteří nejsou v problematice dosud kovaní, zde zdůrazním, že Akční plán sociálních služeb je strategický dokument kraje, ve kterém jsou zařazeny sociální služby, které jsou důležité pro občany kraje. Tyto služby díky zařazení v plánu získají mimo jiné právo žádat dotace od ministerstva práce a sociálních věcí i kraje.
Původně měly být do Akčního plánu pro Kroměřížsko zařazeny služby SNN, na návrh Města Kroměříže byly zařazeny služby Poradenského centra, které se od SNN odštěpilo a na které SNN podalo několik žalob. Aby se služby neduplikovaly, byly z návrhu Akčního plánu vyřazeny služby SNN. A takto byl návrh předložen krajskému zastupitelstvu. To se pochopitelně nelíbilo vyřazenému SNN.
Prvně bych chtěl zdůraznit, že rozhovory s Vámi, jako se sluchově handicapovanými, kde jsem vždy byl upozorněn na určitá omezení, mi připomněl, že jsou lidé, které jejich handicap často dostává do nelehkých situací. Myslím si, že je dobré si tyto věci připomínat, proto jsem za rozhovory s oběma z Vás rád.
Abych to trochu odlehčil, sdělím, že mě vůbec nemrzí, že jsem kvůli rozhovoru s jednou z Vás došel pozdě do práce a kvůli čtvrthodinovému telefonickému rozhovoru s druhou dostal křeč do ruky.
Až po jednání zastupitelstva jsem při čtení jednoho článku zjistil, že vlastně jednoho dalšího sluchově handicapovaného dobře znám. S Jardou Trávníčkem jsme oba dva v této sezóně bojovali za postup Morkovic do krajské soutěže v šachu, což se nám nakonec nepodařilo. I když jsem si povšiml, že má naslouchátko a občas mluví trošku nezřetelně, nikdy jsem ani moc jeho sluchové postižení nevnímal. Škoda, že jsem si to neuvědomil dříve, mohl jsem se zeptat i jeho na názor.
Dále tedy k hlasování samotnému.
Ve svém posledním dopise, paní Prokopiusová, píšete, cituji „Řešením je odložení hlasování o schváleném akčním plánu (…)“. Toto řešení považuji za naprosto nepřijatelné. V Akčním plánu nejsou pouze Vaše dvě organizace a uvrhávat ostatní organizace do nejistoty nepřijetím Akčního plánu kvůli Vašemu sporu považuji za značně nespravedlivé.
Za úvahu mi proto stálo pouze rozhodování, kterou z Vašich dvou organizací do Akčního plánu zařadit, či zda zařadit obě nebo nezařadit žádnou. Odložením schválení Akčního plánu jsem se ve svých úvahách vůbec nezabýval.Jak jsem minimálně informoval při telefonickém rozhovoru přes pana Paura paní Prokopiusovou, zastupitelstvo není soud a nemůže jej ani zastupovat.
Navíc obě Vaše organizace tvrdily, že mají svůj postoj podložený právníky. Rozhodnutí zastupitelstva se tedy nemůže řídit Vaším právním sporem. Samozřejmě, já i ostatní zastupitelé můžeme mít na Váš spor nějaký laický právní názor, ale ten je vedlejší.
Ve svých úvahách jsem také ignoroval těžko ověřitelná tvrzení, jako kdo co komu kde řekl.Co jsem považoval za pro hlasování podstatné a oběma z Vás jsem to při rozhovoru zdůraznil, je rozhodnout tak, aby rozhodnutí bylo co nejlepší pro sluchově handicapované v Kroměříži a okolí. Samozřejmě, „co je nejlepší?“ je nejen v tomto případě dosti komplikovaná otázka. Jak to mohu posoudit, když sám nejsem neslyšící? Proto mě zajímalo, co na spor sami neslyšící.
Když jsem panu Paurovi, tlumočícímu paní Prokopiusovou, do telefonu řekl, že organizace paní Kunčarové používá argument, že neslyšící využívají služby jejího centra a ne centra SNN, pan Paur uznal, že to tak je, byť s tím, že to je zvykem těch lidí a že se to může rychle změnit.
Nicméně já nemohu spoléhat na to, že se to změní. Koneckonců, spor začal, nemýlím-li se, někdy v září. Nemělo SNN dost času vysvětlit sluchově handicapovaným, jejichž zájmy by mělo zastupovat, že je paní Kunčarová okradla, jak SNN tvrdí, a že využíváním služeb jejího centra se tedy staví sami proti sobě? Jak chcete přesvědčit o své pravdě, paní Prokopiusová, nás zastupitele pár týdnů před hlasováním, když jste nedokázala přesvědčit za tři čtvrtě roku neslyšící?
Samozřejmě postoj samotných sluchově handicapovaných ještě nevypovídá o tom, jak je to z hlediska právního. Ale jak jsem již uvedl, zastupitelstvo nemůže řešit právní spor, zastupitelstvo musí řešit zájmy sociálně potřebných. A to mě vedlo k hlasování pro návrh, tak jak byl předložen a poté díky drtivé většině zastupitelů schválen. Tzn. že do něj bude zařazena organizace paní Kunčarové.
Zde je potřeba říci, že byť bylo odhlasováno, co bylo odhlasováno, další organizace budou moci být v případě potřeby do Akčního plánu doplněny dodatečně, jak potvrdil i hejtman. A pokud by se stalo, že jakákoliv organizace zařazená do Akčního plánu nebude kvůli následujícím událostem, např. prohraným právním sporům se zásadním vlivem na její činnost, schopna plnit to, co by plnit měla, jistě žádné dotace nedostane.Tolik k samotnému hlasování.
A teď zásadní věc, kterou bych chtěl vyjádřit. Víte, mě přijde na celé záležitosti nejsmutnější, že spor spolu vedou dvě organizace, které jsou určeny k pomoci stejné skupině potřebných. Obávám se, že ať v právních sporech vyhraje kterákoliv z Vašich organizací, bude tu vždy jeden prohrávající – sluchově handicapovaní. I kdyby obě dvě Vaše organizace dělaly zázraky, v dnešní společnosti a zejména u médií budí více pozornosti vždy to negativní než to pozitivní.
Spousta lidí se může začít ptát, proč dávat peníze na neslyšící, když oni svoje využívají na právní spory mezi sebou?Já vím, že když se dostanou lidé do sporu, je často těžké se dohodnout. Věřím, že jak Vám, paní Prokopiusová, tak Vám, paní Kunčarová, jde o zájmy sluchově postižených, vždyť Vy samy se mezi ně řadíte.
Proto Vás prosím, v jejich zájmu, urovnejte své spory a dohodněte se. Skutečně nechci soudit, na čí straně je pravda (byť jsem ohledně hlasování musel nějaký závěr udělat), zda na jedné, na druhé, nebo na obou částečná.
Prosím zamyslete se obě dvě nad tím, kde jste udělaly chybu a jak ji můžete napravit. Přiznejte chyby a vzájemně si odpusťte. Ne kvůli sobě, ne kvůli mě, ale kvůli těm sluchově postiženým. Vždyť čas a peníze, které věnujete právním sporům, můžete věnovat do pomoci těm potřebným!
Dovolím si parafrázovat jeden citát:
Mýlit se je lidské, přiznat chybu je hrdinské, odpouštět je božské.
Pokud jste dočetly můj dopis až sem, chtěl bych Vám poděkovat, že jste mu věnovaly svůj čas, a věřím, že nebyl zbytečný. Věřím také, že chápete důvody mého hlasování v zastupitelstvu, byť s mým hlasováním jedna z Vás pravděpodobně nesouhlasí. Závěrem bych chtěl popřát vše dobré a všem sluchově postiženým, aby je jejich handicap omezoval co nejméně.
S pozdravem
Bc. Michal Kostka, zastupitel Zlínského kraje
Parlamentnilisty.cz
Přidejte odpověď