Je dítě nesoustředěné, stěžuje si na bolesti hlavy, mne si často oči? Pak to může být signál pro rodiče, že se zrakem jejich potomků není něco v pořádku.
„Vrozené a získané oční vady dětí mohou při neléčení způsobit další zhoršování zraku a fatální následky v dospělosti,“ soudí MUDr. Petr Novák, zakladatel Refrakčního centra a primář očního oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. „I děti mohou mít oční choroby spojované spíše s vyšším věkem, tedy šedý a zelený zákal.“
Šedý zákal
U vrozeného šedého zákalu (katarakta) se jedná o jednostranné nebo oboustranné postižení čočky v oku.
Příčinou může být horečnaté onemocnění nebo infekce matky v prvních třech měsících těhotenství, rodinná predisposice, ale i neznámá příčina.
„Projevuje se zkalením čočky v optické ose oka a bývá odhaleno v rámci poporodního vyšetření, které podstupuje každé narozené dítě. Péče v ČR je v tomto smyslu prvotřídní i v celosvětovém měřítku. V závislosti na stupni zkalení a jedno či oboustranném postižení je stanovena strategie dalšího postupu. Při jednostranném sytém zkalení je operace provedena neprodleně v prvních měsících po porodu, u oboustranného nebo mírnějšího zkalení je operaci možné i odložit na pozdější čas,“ soudí primář Novák.
Zelený zákal
Také zeleným zákalem (glaukomem) může dítě trpět na základě vrozené predispozice nebo specifických strukturálních a anatomických změn oka, kde dochází k hromadění tekutiny v oční bulvě.
To vede ke zvýšení nitroočního tlaku, který se přenáší na nitrooční struktury a dochází k útlaku nervových vláken v místě odstupu zrakového nervu na zadním pólu oka.
Vzniklé postižení by mohlo mít trvalé následky, a je proto potřeba ho včas rozpoznat. Řešením je okamžitá medikamentózní nebo chirurgická léčba.
Dioptrická vada
Patrně nejčastější je u dětí dioptrická refrakční vada, která může vzniknout i v raném dětství. Projevuje se problémy při hře, v odhadu vzdáleností, narážením do předmětů, neschopností odlišit tvary, hračky, sebrat je z podložky apod.
„Podezření zpravidla pojmou rodiče na základě pozorování a v této chvíli by měli upozornit dětského lékaře. Další možností je zjištění lékařem v rámci periodické lékařské prohlídky. Následovat by mělo vyšetření u očního dětského specialisty, který potvrdí, nebo vyloučí oční postižení a doporučí případně brýlovou či jinou korekci,“ vysvětluje postup doktor Novák.
Existují tři různé refrakční vady:
– krátkozrakost (vada je korigována minusovými skly nebo kontaktními čočkami)
– dalekozrakost (vada je korigována plusovými skly nebo kontaktními čočkami)
– astigmatismus (je korigován cylindrickými skly nebo torickými kontaktními čočkami). Neléčená vada, zejména ta jednostranná, může vést ke vzniku tupozrakosti.
Tupozrakost
Tupozrakost je funkční porucha zrakové ostrosti, která vzniká v dětství nejčastěji v důsledku šilhání nebo jiných očních onemocnění. Zrakové funkce dítěte se vyvíjejí do 6 až 8 let věku a jakákoli překážka normálního fungování oka v útlém dětství může toto oko trvale funkčně oslabit.
V praxi to znamená, že tupozraké oko nedokáže ani s nejlepšími korekčními pomůckami – brýlemi či kontaktními čočkami – dosahovat takové zrakové ostrosti jako oko zdravé.
„To limituje i možný efekt refrakční operace. Ta dokáže odstranit pouze dioptrickou vadu, ale bohužel nedokáže odstranit tupozrakost,“ říká doktor Novák.
Šilhání
Šilhání je porucha paralelního postavení očí. Vzniká nejčastěji v důsledku vrozené nebo získané poruchy vidění oka nebo funkce okohybných svalů. K vychýlení osy oka dochází jedno či oboustranně, podle stupně postižení vidění.
U každého pacienta je nutné provést specializované vyšetření. Existuje totiž určitá souvislost mezi postavením očí a dioptrickými vadami.
„V určitých případech může odstraněním vady dojít k vyloučení šilhání, v jiném případě by odstranění dioptrické vady mohlo znamenat zvýraznění šilhání nebo dokonce vznik velmi nepříjemného dvojitého vidění,“ uzavírá doktor Novák. Nabádá hned jít k lékaři, když rodiče zjistí, že jejich dítě špatně vidí..
Přidejte odpověď