Téměř beznadějné souboje o záchranu na smrt nemocných lidí vyhrává Nemocnice Ostrov. Její lékaři a sestry z oddělení dlouhodobé intenzivní péče vyhráli boj o život Jiřího Keimara.
Bývalému horníkovi Keimarovi selhávaly plíce, napadla je bakterie chlamydie, ležel ochrnutý. Ve vážném stavu, v bezvědomí a napojen na přístroje nemohl slyšet, že doktoři mu dávají pouze minimální šance.
Teď díky zvláštní péči žije, chodí, mluví a už doma dělá, co jej bavilo dřív.
Jiřího Keimara (66 let) vezla do Ostrova ve zlém stavu sanitka z kladenské nemocnice, nevěděli si tam s ním rady. Byl v bezvědomí a nehybný, trpěl oboustranným zápalem plic, dýchaly za něj přístroje, selhávalo mu i srdce.
Po změně léčby nastal velký obrat
Pak lékaři z ostrovského oddělení zjistili, že pacienta trápí bakterie chlamydie. Pozměnili léčbu a nastal obrat.
„Probudili jsme ho, odpojili od přístrojů, rozchodili. Na rehabilitaci ho napravili tak perfektně, že nad zlepšením užasl vedoucí koronární jednotky z Kladna, když se přijel do Ostrova podívat,“ líčí primářka Ivana Jarošová.
Její oddělení se specializuje na kriticky nemocné lidi po vážných úrazech, nehodách a nemocech, pro něž už není na ARO místo. Dlouhé týdny a měsíce se lékaři neúnavně snaží s pacienty pracovat, budit je z komatu často velmi netradičními metodami a cvičit s nimi.
Pacientova manželka Danuše Keimarová jezdila s obavami na návštěvy do ostrovské nemocnice. Zpět se vracela vždy s větší nadějí.
„Téměř dva měsíce ležel v umělém spánku. Nezvedl ruku, neotočil hlavu. Teď už je doma, chodí o holi, čte, kouká na televizi a hrajeme hry.“ Pro oddělení primářky Jarošové má Danuše Keimarová jen slova chvály za přístup personálu i technické možnosti.
Personál na ležící mluví, pracuje s nimi, rehabilituje, i když oni nic nevnímají. Lékaři třeba zjišťují, co měli pacienti rádi k jídlu nebo zda patřili mezi spáče. Podle toho je rozmazlují a někdy i provokují. Například Jiřího Keimera rozmazlovali sladkým.
„Kdo měl rád svíčkovou, tomu dáme koprovku. Kdo rád mlsá čokoládu, tomu zkusíme dát salám. Budíme dřív toho, kdo miluje spánek. Určité zásady respektujeme, ale chováme se k nim jako na táboře,“ přiblížila primářka Jarošová.
Oddělení se vymyká kvalitou péče a také propracovaností programu rehabilitace. Je dáváno za vzor všem ostatním jedenatřiceti v zemi. Leží tu lidé z celé republiky a třicet lůžek je stále obsazených. U pacientů se střídá neurolog, fyzioterapeut a další odborníci.
Návštěvy mohou přijít kdykoli
Každé lůžko má vlastní box, je vybaveno nejmodernější technikou a je chápáno jako samostatný ‚ostrov‘ života. Boxy jsou vybavené televizí, DVD a MP3 přehrávačem. Důraz se tu klade na domácké prostředí, férovou komunikaci s rodinami pacientů. Návštěvy sem mohou 24 hodin denně.
Příbuzní jsou často přesvědčeni, že se tu umírá a s nemocnými se loučí. Personál je naopak přesvědčuje, aby se předčasně nevzdávali. Procento úspěšnosti je poměrně vysoké, čtvrtina pacientů se vrací domů.
Mladá fronta DNES
Bohumil Zeman
Přidejte odpověď