Ultrafialové záření zdravou kůži poškozuje, ale dobře dávkované ho používáme i k léčbě, říká v rozhovoru Lidových novin profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady v Praze.
– LN Pokud se nám na kůži objeví nové znaménko, popřípadě to stávající změní barvu a začne růst, máme se hned bát, že se nejedná jen o kosmetickou záležitost?
Jakákoli změna pigmentových útvarů je důvodem k návštěvě kožního lékaře. Především v dospělosti, protože v dětském věku mateřská znaménka ještě vznikají a změny jejich tvaru a velikosti jsou běžné. I u nich je ale jejich vznik vyvolaný právě působením ultrafialového záření. Je prokázáno, že pokud vystavujeme děti sluníčku, vzniká u nich více mateřských znamének a do budoucna mají větší riziko vzniku zhoubného maligního melanomu. V dospělosti se už mateřská znaménka moc nemění, takže jakmile k nějaké změně dojde, kožní vyšetření je namístě. Naštěstí se i tady většinou nejedná o zhoubný novotvar, ale laik to nemusí vždy správně rozeznat.
– LN Jak takový zhoubný útvar pozná dermatolog? Stačí mu na to „školené oko“, nebo potřebuje přístroje?
I my dermatologové máme leckdy problém odlišit prostým okem bezpečný útvar od zhoubného nádoru, ale když nejsme schopni přesně diagnostikovat, zda se jedná o pigmentový útvar, nebo třeba o seboroickou veruku, používáme optickou či digitální dermatoskopii. Seboroická veruka je nezhoubný výrůstek, říká se mu také stařecká nebo senilní bradavice a je to v podstatě jen zhnědlá rohovina. Naprosto bezpečná. Zdálo by se tedy zbytečné s ní chodit na vyšetření ke kožnímu lékaři, ale já vždycky říkám, že je lepší přijít desetkrát zbytečně než jednou pozdě. Jako určitou pomoc při rozhodování k návštěvě odborníka doporučuji podívat se na naše webové stránky www.melanom.cz, kde jsou vyfoceny příklady znamének. Jsou tam popsána i kritéria, podle kterých si každý může mateřská znaménka sám posoudit.
– LN Jsou všechny rakoviny kůže stejně nebezpečné?
Bazaliom a spinaliom méně než melanom. V Německu se jim říká „bílá rakovina“, protože tyto kožní nádory vznikají z jiných než pigmentotvorných buněk. Ovšem i ony jsou zhoubné. Bazaliom může v kůži prorůstat do hlubších partií, může vám zlikvidovat chrupavku nosního křídla, prorůst do oka, do ucha… Sice na něj neumřeme hned, ale třeba až po 10 letech, kdy už nám chybí kus obličeje a máme těžké infekce, tedy nebezpečný rozhodně je. Spinaliom je zase třeba nenápadná růžová skvrnka se šupinkami, která se postupně rozšiřuje, tuhne, někdy se rozpadá či krvácí. Může někdy metastazovat do mízních uzlin a dál ovlivňovat jiné systémy. Maligní melanom je nejnebezpečnější. Útvar, který vzniká z mateřského znaménka, ale který se nezřídka objeví i na normální volné kůži. Kromě uzlin rád metastazuje i do vzdálenějších míst, jako je mozek, plíce, játra, a může nás ze všech tří nádorů nejsnáze zahubit. Přitom je to „jen“ malé mateřské znaménko, několik milimetrů velké.
– LN Slunce ale nemá na kůži jen negativní vliv, v případě lupénky nebo atopického ekzému se používá v léčbě.
Ultrafialové záření obecně zdravou kůži poškozuje, ovšem k léčení atopického ekzému nebo lupénky se skutečně používá. Dobře dávkovaným UV zářením lze totiž zánětlivou reakci kůže přitlumit. Ne pro každého pacienta je však třeba čtrnáctidenní pobyt u moře tím správným léčebným postupem, který jeho onemocnění na půl roku potlačí. Vždycky existuje riziko, že jedinec zareaguje tak, že se kůže na sluníčku spálí a jeho stav se zhorší. Navíc je před těmito léčebnými pobyty důležité onemocnění trochu předléčit. Musíme mít zánět ztlumený, aby nám sluníčko se slanou vodou kůži ještě více nepodráždily. Tady je vhodné koordinovat vše s léčbou ještě doma. Například v denních sanatoriích, kde jsme schopni částečně imitovat i pobyt například jako u Mrtvého moře.
– LN Mrtvé moře je pro kožní onemocnění lepší než jiná moře?
Je to ideální moře pro lupénku. Má vysoký obsah solí, které obsahují protizánětlivé magnezium, zároveň jeho hodně slaná voda výborně odšupuje lupénková ložiska a oproti hladině jiných světových moří má minusovou nadmořskou výšku. Tudíž i tlustší vrstvu atmosféry než jinde, kterou musí procházet ultrafialové záření, proto se zde více filtruje krátkovlnná složka B ultrafialového záření, vyvolávající spálení. U Mrtvého moře jsou mimo to i ložiska dehtových látek, kterými se pacienti mohou namazat. Dehet působí protizánětlivě a v kombinaci s ultrafialovým zářením se zvyšuje jeho účinnost.
– LN Jaký druh ultrafialového záření poškozuje kůži nejvíc?
Ultrafialové záření C, ale to se na zemském povrchu naštěstí téměř nevyskytuje. Z umělých zdrojů bylo například v tzv. horském sluníčku, tedy v těch klasických rtuťových tlakových výbojkách, které se používaly úplně na začátku ultrafialové fototerapie a poškozovaly kůži nejvíc. S UVB zářením se už běžně setkáváme, stejně jako se zářením UVA. Rozdíl je ve vlnové délce a s tím související agresivitě vůči kůži. UVB záření vyvolává zčervenání kůže, spálení, ale zároveň nejvíce a nejlépe aktivuje vitamin D. Naopak v soláriích, kde je UVB složka potlačena, se používá především záření UVA. U něj z hlediska uživatele, který nemá dozimetr, chybí informace, jakou dávku ultrafialového záření dostal, protože mu po něm kůže zčervená na rozdíl od pobytu na přirozeném slunci s příměsí UVB jen výjimečně.
– LN Znamená to, že solária jsou pro opalování rizikovější než slunce?
Takové opalování je mnohem nebezpečnější a záludnější. Navíc v kůži UVA výrazně poškozuje elastická vlákna, takže se tvoří vrásky. Akdo hned nedostane rakovinu kůže, tomu se rozhodně urychluje její stárnutí, protože za stárnutí kůže je nejvíce zodpovědné právě ultrafialové záření A. Kromě toho kolegové ve Švédsku provedli velké populační studie s lidmi, kteří do solária chodili i nechodili, a zjistilo se, že maligní melanom vzniká mnohem častěji u lidí, kteří do solárií chodí. UVA záření, které se dříve považovalo za bezpečnější variantu UV paprsků, ale vyvolává rakovinu kůže stejně spolehlivě jako záření UVB.
– LN Co byste jako dermatolog vyznavačům solární hnědi vzkázal?
Ať používají solária jen v nejnutnějších případech, pokud musejí mít kůži pigmentovanou třeba z pracovních důvodů. A i tady bych zvážil alternativu samoopalovacích krémů nebo nástřiků, které obarví jen rohovou vrstvu pokožky a nepokouší pigmentotvorné buňky. Každý se mne ptá, jak často může navštěvovat solárium, aby to bylo „ještě“ bezpečné. Ale s UV zářením je to jako s kouřením. Kolik cigaret je bezpečných, abyste si „nevyrobila“ rakovinu plic? Vobou případech je složité to kvantifikovat, ale pokud chce populace slyšet, zda existuje hranice, tak čím méně, tím lépe. Nejlépe vůbec. Apokud se někdo solária i přesto nedokáže vzdát, řekněme, že dvakrát deset dávek za rok je přijatelných.
Přidejte odpověď