Smrt těžce nemocné ženy byla rychlejší než sociální pracovníci

Manžel ženy trpící rakovinou podal na Úřadě práce žádost o příspěvek na péči. Přestože úřad k nim měl do dvou měsíců poslat sociálního pracovníka, nestalo se tak. Žena zatím zemřela a Úřad práce nechce pozůstalému ani vyplatit zpětně příspěvek na péči. Na případ upozornila Česká televize v pořadu Černé ovce.

„Je to hyenismus vůči těžce, smrtelně nemocným občanům,“ říká Josef Popelka z Brna. Právě jemu onemocněla manželka rakovinou. I po třech operacích a ozařování se její stav zhoršoval a na konci loňského léta si ji rodina vzala z nemocnice domů. A protože starost o ležícího pacienta něco stojí, požádal pan Popelka 6. září o příspěvek na péči.

„A čekali jsme a starali o manželku, já jsem tady byl od rána do noci, dcera sem chodila spávat,“ řekl Popelka

„Po podání žádosti jsme čekali, že se dostaví nějaká sociální pracovnice a provede tzv. sociální šetření. Čekali jsme, bohužel nedočkali jsme se a po dvou měsících maminka zemřela,“ uvedla dcera Josefa Popelky.

Úřad práce s Panem Popelkou následně sepsal žádost o posmrtném sociálním šetření. Místo sociálního pracovníka ale k panu Popelkovi dorazilo rozhodnutí, že Úřad práce řízení o příspěvku na péči zastavuje.

„Zastavili to údajně proto, že manželka zemřela před tím, než bylo provedeno sociální šetření. Proti tomuto usnesení se nelze odvolat,“ popisuje Popelka.

O smrti paní Popelkové přece úřad věděl, už když jejímu pozůstalému manželovi nabízel posmrtné šetření. A jelikož se proti usnesení nešlo odvolat, stěžoval si pan Popelka Ministerstvu práce a sociálních věcí. Jenže marně. Podle MPSV je to v souladu se zákonem, že se řízení zastavilo.

Paní Popelková zemřela 6. listopadu, kdy bylo možné příspěvek schválit posmrtně ve prospěch dědiců. O 10 dní později se ale změnil zákon, a podle něj se řízení automaticky zastaví, pokud žadatel zemřel před sociálním šetřením. Panu Popelkovi se to celé nezamlouvalo a napsal ombudsmanovi.

Ten mu sdělil, že jej špatně informovali na úřadě práce, že nemá právo se odvolat. A doporučil mu, aby se odvolal.

Pan Popelka odvolání podal, ovšem rozhodovat o něm bude stejné ministerstvo, které už jednou postup úřadu práce schválilo.

„Pracovníci úřadu práce vycházeli z metodiky, která prostřednictvím generálního ředitelství úřadu práce je schválena Ministerstvem práce a sociálních věcí,“ odůvodňuje postup úřadu  ředitelka krajského Úřadu práce v Brně Marie Cacková.

„Takovou metodiku Ministerstvo práce a sociálních věcí nestanovilo, v takových případech je odvolání možné,“ uvedla ale Štěpánka Filipová, mluvčí MPSV.

Úřad vycházel z metodiky ministerstva, které sice o žádné neví, ale současně prý o ní jedná, tedy slovy ředitelky „jedná na ministerstvu a na generálním ředitelství o změně metodiky.“

„Úřad řízení o příspěvku na péči podle mě spíše zastavil chybně, protože jak k datu úmrtí žadatelky, tak k datu, kdy bylo oznámeno to úmrtí, platilo jiné znění zákona. A tento postup je podle mého názoru nezákonný i vzhledem k tomu, že úřady mají rozhodovat ve správním řízení bez zbytečného odkladu, jaksi hned,“ myslí si advokát Pavel Čižinský.

Ředitelka krajského Úřadu práce v Brně Marie Cacková přiznává, že „lhůty ve městě Brně jsou delší než v celém jiném kraji, protože opravdu nápad té činnosti je obrovský a personálně jsme byli poddimenzováni.“

Určité pochybení uznává i mluvčí MPSV Štěpánka Filipová:“ Bohužel došlo k situaci, že nebylo provedeno sociální šetření, což je samozřejmě chyba. A i z těchto důvodů jsme samozřejmě iniciovali to,aby došlo k navýšení lidí na úřadu práce.“

Úřad práce tedy udělal chybu. Když ministerstvo odpovídalo na stížnost pana Popelky, tak to ještě nevědělo, a je dobře, že dneska už to ví. Protože právě ono bude rozhodovat o odvolání. Ale co kdyby znovu změnilo názor?

„Tak bych doporučoval, aby podal žádost paní ministryni Müllerové o odstranění tvrdosti zákona, protože ta doba vyřizování ze strany úřadu práce byla delší než těch 60 dnů,“ radí  ředitel legislativního odboru NRZP ČR Jan Hutař.

A kdyby ani to nevyšlo, má pan Popelka ještě jednu možnost. „Může potom podat žalobu ke správnímu soudu a žádat zrušení celého toho ustanovení zákona. Veřejný ochránce práv ho považuje za nespravedlivé, protože vlastně záleží pouze na tom, jestli se to sociální šetření stihne nebo nestihne provést,“ radí mluvčí veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

Ombudsman už jednou navrhoval toto ustanovení zákona zrušit, ale neuspěl. A protože ministerstvo nemá v úmyslu zákon měnit, čeká se na dostatečně rozhořčeného žadatele, který změnu zákona prosadí u soudu. Klidně by to mohl být pan Popelka, kterému nejde o nic jiného.

A Josef Popelka je odhodlaný:“Aby minimálně tu novelu zrušili, že je to hulvátství vůči těžce nemocným lidem.“ říká.

Česká televize