„Pan Jaromír Drábek se chová jako odpouštějící zpovědník, který navíc odměňuje hříšnou ovečku, jako by dával ze svého?“ píše úvodem svůj kritický blog autor, kterému se nelíbí, že ministr dal vysokou odměnu svému příteli podezřelému z machinací s penězi daňových poplatníků. .
To zní až neuvěřitelně, kdy si někdo přisvojí osobní rozhodování vlastním pohledem do té míry, že neuznává obecně zjištěné a naopak nade vše staví svoje názory. Pan ministr kromě toho, že by měl získat metál za blafování z doby svého působení ve funkci ministra práce a sociálních věcí, by měl navíc získat metál za osobní odvahu. Proti všem jeho řečem o sociální spravedlnosti předvedl veřejnosti to, co si o všem a všech ve skutečnosti myslí. A také konal.
Poměrně slušnou odměnou ocenil zásluhy exnáměstka svého bývalého resortu Vladimíra Šišky, kterého v minulosti odvedla z kanceláře protikorupční policie v poutech. Pouta na rukou zřejmě neznamenala narušení pout osobních, kdy pan Šiška byl – za doby svého působení v roli náměstka na resortu – Drábkovou pravou rukou. Ale možná tomu bylo opačně.
Pouta nepouta, pan Drábek na svoji pravou ruku nezanevřel. Ještě ten samý měsíc, kdy byla spoutaná s levou, mu poslal vysokou odměnu za „úspěšné splnění mimořádných úkolů“. Zřejmě těch úkolů, za které byl nedobrovolně odejit ze své kanceláře. V poutech.
Podivné chování pana exministra, když každá koruna na sociální dávky mu byla velká a nyní velká koruna za velmi podivnou práci zasloužená. Obojí jde ze státního, obojí velmi silně ovlivňuje jeden člověk. Jak posuzoval vynaložené peníze na sociální dávky a peníze na odměnu své pravé ruky?
Samozřejmě podle svého a to jen proto, že mu to bylo umožněno. Jím zavedený systém výplat sociálních dávek je dodneška nefunkční a velmi podezřelý, naproti tomu odměny – za práci na tomto systému – jsou plně funkční. To, že takto odměněná práce by mohla být korupce, ze které je pan Šiška obviněn, vysvětluje pan Drábek neustále dokola, jako zaseklý magnetofon.
„Osobně jsem žádnou korupci nezaznamenal a přístup do policejního spisu nemám. Vedoucí jsem hodnotil podle jejich práce a dosažených výsledků.“ Tak to je zralé na rozsáhlejší opravu magnetofonu, ze kterého se nic jiného neozývá.
Je ale docela možné, že jako zpovědník je zavázaný mlčenlivostí a chová se jako neomylný Pánbůh – vláda Česka. Chudým bere, bohatým dává. Nebo si někdo myslí, že většinoví občané jsou bohatí a menšinově bohatí chudí? Pan Jaromír Drábek ví své a podle svého koná. Je spravedlivější víc, jak samotný Pánbůh. Samozřejmě ve svých očích.
Věnek Kulhánek
Přidejte odpověď