Plní si velký sen. Nejlepší paralympijský cyklista historie Jiří Ježek bude v červenci při 100. ročníku Tour de France dělat předjezdce nejlepším profesionálům. Sám je zvědavý, jak dopadne. Je si však jistý, že poslední neskončí. Rozhovor Mf Dnes.
Je nejlepším paralympijským cyklistou historie. Mezi handicapovanými vyhrál Jiří Ježek vše, co mohl. Uspěl i na menších závodech mezi zdravými. Nyní si však splní sen, v jehož naplnění už nedoufal. Změří na Tour de France síly s nejlepšími profesionály.
„Jirka bude na Tour oficiálním předjezdcem při časovce do Mont Saint Michel. Jeho čas tak bude pomyslnou metou pro profesionály, kteří se vydají na trať po něm,“ říká Petr Pečenka, ředitel Škoda Auto Česká republika. Právě česká firma, jeden z hlavních sponzorů Tour, pomohla Ježkovi sen splnit.
„Půjde o jeden z vrcholů mé sportovní kariéry,“ těší se šestinásobný šampion paralympiády.
– Co pro vás znamená startovat při časovce Tour těsně před nejlepšími cyklisty světa?
Je to splnění snu. Od doby, kdy jsem se dostal na vrchol paralympijské cyklistiky, hledal jsem další výzvy. Nikdy nemohu coby profesionální handicapovaný cyklista objet celou Tour. Ale mám rád ve sportu show, když se děje něco neobvyklého. Proto jsem snil, že bych mohl například při prologu Tour odstartovat jako první z rampy a ukázat lidem, že ti nejlepší paralympici se blíží zdravým profesionálům. A když už jsem tento sen pomalu opouštěl, povedlo se mi ho spojením se Škodovkou splnit.
– Nebude to zdaleka váš první kontakt s pelotonem zdravých. Na menších závodech – i na mistrovství republiky – jste se s nimi v minulosti úspěšně měřil.
Moje výkonnost je taková, že v Česku mohu patřit k těm lepším. Objel jsem dvě sezony v pelotonu zdravých v třetidivizní stáji, kde jsem patřil i k lídrům. Ale Tour je o tři úrovně výš a mně ten můj handicap nikdo neodpáře. Sportovní ego jsem si však ukojil už dávno výsledky v paralympijském pelotonu. Pokud závodím se zdravými profesionály, tak především proto, že je to pro mě skvělý trénink a propagace toho, co dělám.
– Jedete si tedy Tour užít, nebo je to výzva?
Obojí. Chci se na tu časovku co nejlépe připravit. Nechci tam jet jen jako paralympijský sportovec, který si tu trať projede. Ale zároveň se budu snažit vnímat a zapisovat si do paměti každou minutu. Nikdy jsem na Tour nebyl ani jako divák nebo host, vždy jsem se v době jejího konání připravoval na své závody a sledoval ji jen v televizi. Těším se, že atmosféra bude úžasná.
– Jaký čas by vás potěšil?
Byl bych nejradši, kdyby se můj čas nikdo nedozvěděl, protože mi to přijde nefér vůči zdravým závodníkům. Pro ně už to bude xtá etapa a všichni víme, že ne každý jede časovku naplno. Někteří se při ní snaží pošetřit síly, aby mohli plnit své úkoly v dalších etapách. Pokud budu na Tour dobře připraven a jízda mi sedne, vím, že zřejmě nebudu poslední. Ale mě spíš zajímá, jaký bude můj odstup za nejlepšími, za první desítkou.
– Kolik kilometrů jste letos zvládl?
Po čtvrté vítězné paralympiádě jsem se bál, že už motivaci nenajdu. Ale bylo to jinak. Stal jsem se v Londýně nejúspěšnějším cyklistou paralympijské historie, spadla ze mě tíha a letos mám najednou natrénováno nejvíc v životě, přes 20 tisíc kilometrů. Cítím se možná nejlíp, což je v 38 letech divné.
– Když už na Tour budete, zkusíte si i nějaká stoupání v Alpách?
Já na těch alpských kopcích pravidelně trénuji, znám je. Po časovce na Tour se hned začnu připravovat na mistrovství světa handicapovaných, které je v půli srpna v Kanadě. Je možné, že budu trénovat i v Alpách a s Tour se tam potkám.
– Jeden sen si v červenci splníte. Jaké budou ty další?
Sny má člověk pořád. Lidem na motivačních setkáních říkám: Nikdy nesmíte svůj sen opouštět, protože nevíte, kdy se vám může splnit.
—
Tomáš Macek
Mladá fronta DNES
Přidejte odpověď