MF DNES nedávno popsala dva případy schizofreniků, kteří se pod vlivem své nemoci nadosmrti zadlužili. Včera zkoušeli hlavní problémy této nejzranitelnější skupiny pojmenovat odborníci ve Sněmovně, kam je pozvala poslankyně Lenka Kohoutová (foto).
Podle odhadů připadá v populaci na sto tisíc Čechů 500 lidí se závažným duševním onemocněním. Mnozí z nich se stávají obětí podvodníků nebo fatálními dlužníky bank. Po zbytek života se pak potýkají s chudobou, někteří končí na ulici, případně si rovnou v zoufalství sáhnou na život.
„Vždy se najdou lidé, kteří se snaží na duševně nemocných obohatit. Většinou pak trvá léta, než se u soudu podaří zneplatnit nějakou smlouvu, kterou duševně nemocný pod tlakem podepsal. U nás používáme jako jediný způsob ochrany zbavení způsobilosti k právním úkonům, moc účinné to ale není. A bohužel neexistuje ani postih pro toho, kdo takového člověka zneužije,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová.
Ilustrovala to na případu paní Renaty z jedné jihomoravské obce. Osamělá padesátnice skladovala na zahradě kupu haraburdí. Tamní radnice iniciovala zbavení svéprávnosti, což po vleklém řízení soud zamítl. Renatě se mezitím vetřel do přízně jeden muž a pokusil se prodat její dům. Lstí ji přiměl k podpisu a jednoho dne paní užasla, když nemovitost spatřila v nabídce realitní kanceláře. Skončila v psychiatrické léčebně a jejího případu se ujala Liga lidských práv.
„Snažili jsme se o zneplatnění smlouvy a dosáhli toho, že byl předběžným opatřením prodej zastaven, dokud nebude určeno vlastnické právo k domu,“ dodala Zuzana Durajová.
Ne všichni nemocní však v podobných případech šťastně natrefí na pomocnou ruku, chybí totiž jasný systém, jak tyto lidi ochránit.
Podle psychiatra Martina Jarolímka, který vede denní psychoterapeutické sanatorium v Praze 4, zranitelnost vážně duševně nemocných potvrzují i statistiky ze světa. Například až dvanáct procent všech amerických schizofreniků zažilo nějakou formu týrání, zneužívání, znásilňování. Jsou častěji oběťmi agrese, nebo zažili šikanu.
Duševně nemocných lidí přitom v Česku stále přibývá. Jen za posledních jedenáct let narostl počet lidí, kteří vyhledali psychiatrickou pomoc, o 50 procent. Péče o ty nejvážněji nemocné má nicméně typické české neduhy. Podle ředitele psychiatrické léčebny v Bohnicích Martina Hollého je systém péče fragmentovaný, chybí tu provázanost zdravotnických a sociálních služeb. Stejně jako koordinace mezi ambulancemi a lůžkovou částí.
„Doba hospitalizace je v Česku delší než ve vyspělých evropských státech. Déle lidé tráví v léčebnách už jen v Albánii, Makedonii nebo v Srbsku. Zablokovaný je přechod do jiných forem péče. Zatím hrajeme na hřišti ministerstva zdravotnictví, ale je zapotřebí vtáhnout i ostatní resorty, a to kvůli sociálním dopadům nemoci,“ poznamenal Martin Hollý.
K lepšímu začlenění těžkých pacientů má pomoci Národní plán péče o osoby s duševním onemocněním, který experti chtějí předložit vládě do konce roku.
Mladá fronta Dnes
Ivana Karásková
Přidejte odpověď