Milion lidí bez praktického lékaře  

ČT 1 – Události

Asi milion Čechů nemá svého praktického lékaře. Chybí hlavně ve venkovských oblastech. Za posledních pět let zaniklo přes 400 ordinací pediatrů a víc než 370 ambulancí všeobecných praktických lékařů, přitom právě oni hrají klíčovou roli v prevenci, což je jedna z priorit rezortu.

Vladimír Marek, praktický lékař, Familymed
——————–
Tady vidíte naši kartotéku, tak tvoří to asi tady poměrně velkou část naší ordinace.

redaktorka ČT
——————–
Je v ní zdravotní dokumentace 2 500 pacientů, o které Vladimír Marek pečuje, každý den volají další, ale místo už pro ně není.

Vladimír Marek, praktický lékař, Familymed
——————–
A stane se někdy, že nějaký starší kolega odejde a dost často i bez náhrady, takže potom ti pacienti třeba nemají nějakou chvilku praktického lékaře, takže ozývají se, volají, ano.

redaktorka ČT
——————–
Svého lékaře nemá asi 780 000 dospělých a 130 000 dětí. Důvodem je hlavně jejich stárnutí a odchody do důchodu. Upozornit na to má kampaň. Klíčové je podle jejich zástupců navýšení počtu rezidenčních míst, tedy státem dotovaných pozic pro absolventy, letos jich školu dokončí o čtvrtinu víc než vloni.

Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů
——————–
Rezidenčních míst teď máme 140 a dokázali bychom jich udat dvojnásobek. Když porovnáme to dvojnásobné navýšení počtu rezidentských míst, který by problém řešil, znamená investici, řekněme, 400–600 000 000 ročně, což vzhledem k celkovému rozpočtu zdravotnictví, který je víc než 500 miliard, je vlastně úplně bagatelní.

Vlastimil Válek, vicepremiér a ministr zdravotnictví, místopředseda strany /TOP 09/
——————–
Stejně tak může, mohou formou stipendia to rezidenční místo platit kraje, municipality a nově podle zákona 48 bude moci přispívat i pojišťovna zvláště v těch regionech, kde je ta péče špatně dostupná.

redaktor ČT
——————–
Třeba Pardubický kraj nabízí lékařům, kteří si v místech, kde je nedostatek praktiků, otevřou ordinaci, dotaci 900 000 Kč.

Pavel Štefka, náměstek hejtmana Pardubického kraje pro zdravotnictví /ANO/
——————–
Lékař by dostal půl milionu a v každém dalším roce po dobu čtyř let po 100 tisících. Myslíme si, že v kombinaci s tím, že i třeba některé místní samosprávy nebo obce vypisují dotační tituly, tak už by to mohlo být pro lékaře zajímavé.

redaktorka ČT
——————–
Do budoucna by mohly síť primární péče posílit i tzv. týmové praxe, tedy pracoviště, kde společně ordinuje víc lékařů, včetně těch začínajících. Ošetří víc pacientů a mohou se navzájem zastupovat. Úspěšně model funguje třeba v anglosaských zemích. Redakce a Klára Ješinová, Česká televize.

Negativa českého zdravotnictví  

ČT 1 – Události

Právě nedostatek lékařů bylo nejčastěji zmiňovaným negativem tuzemského zdravotnictví v průzkumu společnosti Ipsos pro Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu, který má Česká televize k dispozici. Respondentům vadily taky dlouhé čekací doby a více než pětině i přístup lékařů k pacientům.

Naopak mezi klady nejčastěji oslovení zmiňovali bezplatnost, kvalitu péče a také odbornou lékařů nebo dostatečnou síť nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.

Celkově lidé tuzemské zdravotnictví vnímají dobře. Podle průzkumu je s ním spokojená více než polovina dotázaných, ale jsou tu rozdíly. Pozitivně obor hodnotí hlavně vysokoškoláci a mladí, naopak starší lidé jsou kritičtější.

Nedostatek praktických lékařů  

NOVA – Televizní noviny

Téměř milion lidí v České republice nemá podle ministerstva zdravotnictví svého praktického lékaře. Z toho je zhruba 130 000 dětí. Řešením by mohla být větší státní nebo krajská podpora pro mladé lékaře v místech, kde je jich nedostatek a tzv. týmové praxe. Zkušený lékař by dohlížel na několik mladých lékařů před atestací.

Najít praktického lékaře je často nadlidský úkol, zejména v menších městech a na venkově, kde mnoho ordinací nepřijímá nové pacienty nebo kde lékaři odcházejí do důchodu. Lidé pak obvolávají desítky ordinací, cestují do vzdálenějších měst nebo se spoléhají na přetížené pohotovosti.

Petr Šonka, předseda, Sdružení praktických lékařů ČR
——————–
Ten celkový počet lidí, který nemají praktického lékaře je asi milion. Z toho je asi 130 000 dětí.

Alena Šebková, předsedkyně, Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS
——————–
Ten průměrný věk dětských praktiků je kolem 60 let a bohužel se stále zvyšuje podíl těch, kteří už jsou ve skutečně důchodovém věku.

Hana Hnyková, místostarostka města Žlutice /Hn. za harm. rozvoj obcí a měst/
——————–
/soc. síť/ „Naprosto katastrofální situace je, co se týká praktického lékaře pro dospělé, kdy nemáme ani jednoho.“

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Máme webovou stránku dostupná péče.mzcr.cz, tam každý občan, který nemůže jaksi dosáhnout na dostupnou péči, může napsat svůj požadavek a pojišťovny požadavek řeší.

redaktorka
——————–
Podle zákona, musí zdravotní pojišťovny každému zajistit praktického lékaře v dojezdové vzdálenosti do 35 minut. Problém je, že pojišťovně trvá i měsíce, než lékaře najde. Nejvíce jí chybí na Karlovarsku, Moravě a severu Čech a pojišťovny se proto snaží motivovat lékaře k otevření ordinací v těchto oblastech.

Martin Balada, prezident Svazu zdravotních pojišťoven
——————–
Pojišťovny proto tedy v rámci své smluvní politiky nabízejí různé bonusové programy i navýšení plateb tak, aby vlastně v těch, řekněme, rizikových oblastech tu dostupnost zajistili.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Tím, že dojde k navýšení počtu absolventů lékařských fakult v letošním roce o 350, bude mít daleko více zájemců.

Zuzana Dumbrovská, redaktorka
——————–
Pomoci by mohlo podle praktiků více rezidenčních míst, tedy dotovaných míst pro lékaře před atestací, teď jich je 140. Zapotřebí by byl ale prý minimálně dvojnásobek. S tím by mohly pomoci jednotlivé kraje.

Petr Šonka, předseda, Sdružení praktických lékařů ČR
——————–
Podle těch krajů by podle mě měla být taková, že by v podstatě pomohly buď s kofinancováním těch rezidenčních míst, anebo vytvořili svoje vlastní rezidenční místa pro ty, pro ty oblasti, kde je třeba nedostupnost praktických lékařů.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Kraje nebo města tedy ze svých rozpočtů mohou financovat stipendijní pobyty, právě tato místa pro lékaře, co si ty obory vyberou. Bychom chtěli mít možnost, aby totéž mohly dělat zdravotní pojišťovny.

redaktorka
——————–
A možností jsou i tzv. týmové praxe.

Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR
——————–
Mladý lékař může pracovat s kolegou, který již provozuje praxi, většinou je to seniorní lékař, může tam pracovat na částečný úvazek nebo na celý úvazek, může tam pracovat i lékař v přípravě, ošetřit víc těch dětí, věnovat se těm chronickým problémům.

televize Nova.