Radiožurnál
Hostem Radiožurnálu je odborník na zdravý spánek, lékař Martin Pretl, dobrý den.
Každý rok v pátek před březnovou rovnodenností je Světový den spánku. Ten letošní měl heslo „Udělejte ze zdravého spánku prioritu“. Co vlastně rozumíme pojmem zdravý spánek?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Zdravý spánek je takový spánek, abychom se ráno budili vyspalí, odpočatí, tento pocit, aby přetrvával po celý den, takže ten spánek je důležitý právě k tomu, jak se cítíme. A když správný zdravý spánek v noci není, no, tak v noci se většinou budíme, nebo ten spánek může být krátký a právě to ovlivňuje za první naše denní aktivity, takže to my poznáváme subjektivně. No, a pak to má samozřejmě lékařské následky.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Pak je tu 21. březen jako Mezinárodní den zdravého spánku, zdá se, že už začínáme doceňovat význam zdravého spánku?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Ano, trošičku se nám to začíná rozmělňovat. Dřív bylo důležité datum, na tu jarní rovnodennost toho jedenadvacátého, pak přibyl, asi správně, jak jste to řekl, ten den před nebo ten pátek před jarní rovnodenností Světový den spánku. No, a pak je pro nás ještě významným datem nebo pro nás pro všechny, spíš pro populaci právě ten přechod na ten letní čas.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
K tomu se za chvilku dostaneme. Spánek je nejlepší meditace, řekl prý dalajláma. Souhlasíte s tím?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
No, asi jo, je to osobnost, tak asi jo, ale spíš jsem začal přemýšlet o tom, ve spánku vlastně upadáme do jakéhosi bezvědomí nebo spánek je další kvalita našeho bytí nebo je bdělost a spánek, takže já si zase v meditacích až tak úplně nevyznám. Nebudeme rozporovat dalajlámovi.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Co zejména ke zdravému a osvěžujícímu spánku přispívá?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Největší důraz bychom měli dávat na pravidelnost, protože žijeme tady v nějakém prostředí a máme jednak vnitřní hodiny a potom jsou ty vnější hodiny, to je to vnitřní prostředí. A tam, pokud žijeme na jednom místě, no, tak se to pravidelně mění, teď se postupně po několika minutách ten den prodlužuje, pak se zase začíná zkracovat. Takže tady, když v tomhle tom prostředí žijeme, tak na to jsme uvyklí a tudíž nastává nějaká naše hodina, u každého je to člověka individuálně, ale nastává hodina X, kdy se všechny ty vnitřní a vnější hodiny mají sejít a naše tělo je připraveno na to, abychom usnuli. No, a pak máme zase ranní hodinu Y, kdy to zase všechno spěje během té noci, během třeba té meditace dalajlámovi, to všechno spěje k tomu, abychom se probudili. No, a tělo prostě má rádo pravidelnost a tady tomu, když vyhovíme, tak my si vytváříme ty nejlepší podmínky k tomu, abychom dobře spali.
moderátor
——————–
V noci na neděli se opět mění čas ze zimního na letní. Může to způsobit zdravotní potíže?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Může to způsobit zdravotní potíže, dokonce to působí zdravotní potíže, ty studie o tom přispívají, samozřejmě zdravý člověk by se s tím měl vyrovnat a nemělo by to působit nějaké vážnější potíže, ale s přibývajícím věkem prostě těch obtíží obecně přibývá. No, a to je jedna z dalších potíží, takže současný názor je takový, že už to nepřispívá ke zdravému životu.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Ostatně Evropská unie se dokázala shodnout na tom, že zruší střídání letního a zimního času, ale už se nemůže domluvit, který ponechá. Nebylo by rozumné nechat ten, řekněme, přirozený, ten takzvaný zimní.
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Tak rozumně, ne rozumně, ale rozhodně, ale vlastně i rozumně by bylo, jak říkáte, dobré nechat ten zimní čas. A nejenom Evropská unie i v Americe se na tom shodli.
moderátor
——————–
A má ten tzv. letní čas nějaký přínos z vašeho pohledu, má nějaké výhody?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Když pomineme ty zdravotní důvody, no, tak asi, když se koukneme na svůj život, tak pro někoho, pro někoho ty výhody má, protože jistě všichni znají chronotypy, obecně řečeno, skřivan a sova, to znamená, ti skřivani vstávají dřív, ale musí chodit dřív spát, ty sovy zase stávají o něco později a chodí později spát, když se nám v létě prodlouží čas, no, tak právě pro ty sovy, komu to není příjemné, si moci posedět třeba venku, ale ty zdravotní důsledky i pro ty sovy jsou už dokázané, že to není nejvhodnější.
moderátor
——————–
A co tedy s naším organismem dělá to střídání času?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Úplně nejrizikovější budou teďka ty následující dny, protože vlastně nám se zkrátí, zkrátí doba spánku, když jsme zvyklí vstávat, uvedu příklad v 7 hodin, tak začneme vstávat v 6 hodin. A pokud uléháme v nějakou dobu, no, tak vlastně jdeme spát v jiný čas, takže ta doba spánku se nám zkracuje, zkrácená doba spánku vede….., ještě třeba nemůžeme usnout, potom i ten spánek je kratší, takže ještě větší zkrácení, no, a ten krátký spánek… to zase záleží na jedinci, … tak ten vede k těm denním následkům, o kterých jsme tu mluvili, takže jsme nevyspalí, neodpočatí, klesá naše výkonnost, stoupá počet dopravních nehod. To jsou ty subjektivní následky, ale s následky i pro společnost. No, a pak jsou to zdravotní následky a tam zase může být spuštěna celá kaskáda dějů, která třeba vede k tomu, že je vyšší nemocnost nebo ve studiích je dokázáno, že v tomto období, kromě dopravních nehod, dochází i ke většímu výskytu kardiovaskulárních onemocnění, to znamená onemocnění srdce, větší výskyt infarktů, a tak podobně, a psychické choroby také, neboť nekvalitní spánek ovlivňuje psychické choroby, takže tam také dochází k nárůstu v tomto období, no, a pak jsou to chronické důsledky, ty jsou potom v tom, že ten spánek je nekvalitní, že se s tím nedovedeme vyrovnat, no, a o tom už jsem mluvil.
moderátor
——————–
Co tedy můžeme udělat my sami pro kvalitní spánek, nebo možná co nedělat, abychom lépe spali?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Co nedělat, tak o tom úplně prvním a nejdůležitějším už jsem mluvil, tak to je pravidelnost, každý den uléhat ve stejnou dobu a každý den se probouzet ve stejnou dobu. A co je důležité, ať je pondělí, nebo ať je neděle, takže to už asi většina z nás nedělá. No, pak jsou to režimová opatření, to znamená, jak bychom se měli chovat přes den a jak bychom se měli chovat i večer, takže zopakuji to, neměli bychom pít nějaké stimulující nápoje pozdě odpoledne nebo večer, večeře nebo poslední jídlo by mělo být zhruba tak asi 3–4 hodiny před ulehnutím, večer bychom měli už dělat jenom to, co nás nerozruší, to znamená nějaké příjemné činnosti, rozhodně bychom neměli pracovat, neměli bychom chodit do posilovny, naopak nějaká procházka, která nás nerozpumpuje, lidově řečeno, tak ta se nevylučuje. Ložnice by měla být dobře větraná, mělo by tam být příjemně, to znamená příjemné lůžkoviny, teplota se doporučuje tak zhruba, teď už se zase, to je zajímavé, trošičku odbočím, teď už se zase doporučuje tak kolem 18 a 20 stupňů, když byl covid, tak se ta, to bylo zajímavé, právě ta teplota se trošičku snižovala, ložnice – neměl by tam být hluk, nemělo by tam být světlo, takže to jsou asi tak ta nejdůležitější doporučení. Doufám, že jsem na nic nezapomněl.
moderátor
——————–
Náš dnešní host Dr. Martin Pretl působí jako vedoucí lékař společnosti Inspamed. Pracoval jste mimo jiné ve spánkové laboratoři v Lyonu, potom studoval na Stanfordově univerzitě. Jak je na tom zdejší spánková medicína ve srovnání se zahraničím?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Já si myslím, že si nestojíme úplně špatně. Společnost spánková je tady zhruba asi 20 let, tak samozřejmě nemůžeme si měřit s těmi nejprogresivnějšími společnostmi a nejbohatšími společnostmi ve světě vědy, to zatím doposud byly Spojené státy, tak tam probíhá výzkum, ale co se týče osvěty pacientů, tak si myslím, že společnost toho dělá dost, samozřejmě mohla by toho dělat víc, ale … vlastně o tom svědčí i tady to mé pozvání, za které děkuji, no tak je vidět, že ta společnost se o to čím dál tím více zajímá. Nebo já, když jsem se spánkem, ještě na medicíně jsem s ním začínal a potom po škole, no, tak to byly takové narážky spolužáků, co tam děláte v té spánkové laboratoři, oni si i vtipně odpověděli, ty tam spíš. No, a teďka už je to vlastně závažný problém a nemine den, kdy se vlastně v médiích nějaký článek o spánku, ať lepší nebo třeba i horší objeví, takže význam spánku roste.
moderátor
——————–
Proč jste se jako lékař vlastně rozhodl pro neurologii a zaměřil se právě na spánek?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Mám to říkat? Tak neurologie byla zajímavá, já jsem se rozhodoval mezi neurologií a internou, a na interní klinice, kam jsem chodil, tam byla taková dlouhá chodba, která mně nebyla sympatická, tak jsem se rozhodl pro neurologii, tak to byl můj první významný mezník v životě. No, a druhý významný mezník byl, když jsem došel na neurologii za paní docentkou Sýsovou, která měla na starosti studenty, a ta se tak chvilinku zamyslela a říkala, no tak k jednomu kolegovi už šel medik před váma, tak já vás pošlu za druhým kolegou, a to byl nynější pan prof. Šonka. Takže kdybych přišel o týden dřív, tak jsem dělal něco jiného.
moderátor
——————–
A jak postoupilo to lékařské poznání spánku za dobu, po kterou se spánkové medicíně věnujete?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Ohromně. Spánkem se tak možná zabýval starověk, třeba Řekové na to měli Boha, tak to je takové vlastně řecké, můžeme říct ministerstvo, ale potom se nic vlastně do 20. století, můžeme říct, nedělo. Tady vznikla první spánková laboratoř v polovině padesátých let ve Všeobecné nemocnici na Karlově náměstí, kde jsem se tedy vyučil, ale rozvoj spánkové medicíny, ten velký rozvoj začal ve Spojených státech zhruba na konci osmdesátých let a pak to Evropa začala následovat. A zvláště nové tisíciletí to rozběhlo, tam bylo významné, že se přišlo na to, že spánek významně ovlivňuje srdeční činnost a ty zmiňované kardiovaskulární choroby, .., a kardiologie je nejpřednější obor té interní medicíny, takže to bylo důležité, to pomohlo. A teď se začaly postupně rozkrývat ty následky na kardiovaskulární systém, na metabolismus, to znamená hlavně cukrovka druhého typu, to je u nás milion lidí, což je ohromné číslo. No, a také na duševní choroby.
moderátor
——————–
Vy už jste vysvětlil, co rozumíte spánkovou hygienou. Daří se vám osobně ji dodržovat?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
To je ošklivá otázka, přímo zákeřná otázka. Tak samozřejmě je to těžké a myslím si, že jsem jako každý průměrný občan této země. Takže jak kdy.
moderátor
——————–
Takže ta pravidelnost, ta se asi dosahuje těžko?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Ta se samozřejmě dosahuje těžko, ale je to jako se vším, se vším v medicíně, když prostě máme problémy, no, tak to musíme dodržovat a čím víc těch problémů máme, tak to musíme dodržovat víc. Já to vždycky připodobňuju třeba na tom, když se snažíme zhubnout, no, tak pokud se snažíme zhubnout, tak musíme něco dodržovat, protože např. nějakou dietu, kterých ve sdělovacích prostředcích si můžeme naklikat, kolik chceme, no tak já říkám, to dokáže zhubnout každý, ale pak je nejtěžší to udržet, a to už málokdo dokáže.
moderátor
——————–
50 % obyvatelstva trpí nějakou formou nespavosti. Co bývá nejčastější příčinou?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Nejčastější příčinou nebo příčinou nespavosti je stres.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Tomu se říká, to mi nedalo spát.
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Ano, a vidíte, to je výborný, no, takže zase nejlepší a nejrychlejší odpovědí je odstraňte si stres.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Snadno se to řekne.
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Tak to je vynikající rada, ale stejně jako nikdo nedokáže nebo málokdo dokáže dodržovat tu pravidelnost, takže málokdo si dokáže ten stres odstranit. No, tak na to musí být zaměřeny buď nějaké techniky, anebo nám v tom můžou pomoct i prášky na spaní.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Doporučujete prášky, když asi to jinak nejde.
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Ano, když to jinak nejde, tak od toho ty prášky jsou, od toho ty prášky jsou vyvinuty. A když to jinak nejde, no, tak se k tomu uchýlit musíme, ale samozřejmě mělo by to být správně pod lékařským dohledem, protože u těch prášků, tam samozřejmě vždycky hrozí riziko závislosti. No, a to už je velký problém.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Četl jsem, že postel není místo k přemýšlení a prý bychom se v ní neměli válet zbytečně.
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Ano, správně to píší, je to tak, protože tak si vytváříme ty nesprávné návyky a z hlediska psychoterapie, což je vlastně jedna z léčebných metod na odstranění nespavosti, tak ta postel by měla sloužit právě jenom ke spaní nebo k pohlavnímu životu, protože pak právě z toho hlediska psychoterapie to naše tělo neví, co se v té posteli bude dělat, a naše tělo je takové, můžeme říct, hříšné, to se chce v té posteli pouze převalovat, být v té horizontální poloze, to je příjemné. No, a pak tam buď začneme přemýšlet, koukat se na televizi, jíst, číst si, no, a to z hlediska psychoterapie není správné. A pokud máme potíže se spánkem, tak bychom to vůbec neměli dělat, měli bychom žít zdravě.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
To znamená, že ani knihu nedoporučujete do postele?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Tak samozřejmě spousta lidí vám řekne, že si přečte pár stránek a pak krásně usne, no, ale to nejsou ti lidé, kteří mají potíže se spaním. A zase vrátím se k té nadváze nebo k té obezitě, pokud máme normální hmotnost, tak si ten náš jídelníček nemusíme hlídat. Pokud máme problémy, musíme si hlídat jídelníček, a obdobně pokud máme problémy se spánkem, musíme se hlídat se spánkem a tudíž bychom opravdu měli postel užívat jenom ke spánku a k pohlavnímu životu.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Jak častá bývá tzv. spánková apnoe. Co to vlastně je?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Udává se 50 %, to je to obecné číslo, tam patří chronická nespavost, akutní nespavost a u té spánkové apnoe, tam jsou ta čísla zhruba podobná, udává se, že zhruba teď už 10 %, ony ty studie jsou samozřejmě různé, ale to číslo 10 % je takové vystihující, 10 % má nějaké významnější potíže, 10 % populace, celé populace má významnější potíže se spánkovou apnoí a je to onemocnění hlavně mužského pohlaví, muži jsou 2–3krát častěji postiženi než ženy, a jsou to muži středního a vyššího věku, takže u této mužské populace, tam se udává, že 50 dokonce v některých studiích až 75 % trpí nějakou formou spánkové apnoe. A u spánkové apnoe, souvisí to tedy s nadváhou a obezitou, na tom se to nejlépe vysvětluje, tam dochází ke zmnožení tkání, nejčastěji na podkladě ukládání tukových částic v oblasti dýchacích cest, v oblasti kořene jazyka, měkkého patra a během spánku se tyto dýchací cesty v důsledku těch zmnožených tkání kriticky zužují nebo uzavírají, neproudí vzduch do plic, neokysličuje se krev, a to spouští poplachovou reakci v našem organismu, která končí krátkou probouzecí reakcí, je tam takový dramatický nádech, zachrápání, nebo takový spíš zvuk, který spolehlivě dokáže probudit spolunocležníka, nebo když jsou slabé stěny, tak celé patro na nějaké staré horské chatě. No, a protože se opakovaně probouzíme, tak ten spánek je neosvěživý, protože se nemůže prohloubit do hlubokých spánkových stádií, která jsou nutná k tomu, abychom byli osvěženi, takže to jsou ty subjektivní následky, ty, které ovlivní naše denní aktivity. No, a pak to má ty zdravotní následky, tam dochází k aktivaci takovou složitější kaskádou dějů, k aktivaci vegetativního nervového systému sympatiku, to ovlivňuje srdeční činnost, takže je tam linka ke kardiovaskulárním onemocněním, ty poklesy hladiny kyslíku, to neokysličování krve, ty vedou k metabolickým chorobám a k cukrovce druhého typu. Pokud jsme nevyspalí, neodpočatí, tak to má vliv na naší psychiku, takže jsou tam duševní onemocnění, ale je dokázáno, že nekvalitní spánek může souviset i se zánětlivými onemocněními, chronická zánětlivá onemocnění, anebo dokonce i vyšší výskyt nádorů se uvádí, takže je to velký problém.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Dá se obstrukční spánková apnoe léčit?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Dá se obstrukční spánková apnoe léčit. Na prvním místě bych měl říct, když jsem říkal, že to souvisí s nadváhou a s obezitou, no tak zhubněte, ale to je velmi těžký problém, ale samozřejmě nechci od toho odrazovat a musím na to apelovat, ale musíme tedy změřit intenzitu problémů. A u té střední a těžké spánkové apnoe, která má nejdůležitější důsledky na náš zdravotní stav, tak tam se to léčí nejčastěji pomocí přetlaků v dýchacích cestách, což je takový přístroj, který vytváří přetlak a pomocí masky a hadice je ten přetlak přenášen do dýchacích cest a, lidově řečeno, ty dýchací cesty profoukne, takže nedochází k jejich uzávěru, je nepřerušená výměna plynu, takže nedochází k té kaskádě dějů, které vedou k těm probouzecím reakcím, spánek se může prohloubit. A ty důsledky, o kterých jsem mluvil, tak ty prostě a jednoduše vymizí.
moderátor
——————–
Jak dlouho by měl člověk spát?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Jsou tu jednak literární údaje, ty jsou velmi široké, ty hovoří mezi 4–9 hodinami, takže z toho vyplývá obecná odpověď, že spát bychom měli tak dlouho, abychom byli ráno vyspalí, odpočatí a tento pocit přetrvával po celý den. A když to prostě někdo dokáže za ty 4 hodiny, tak ať si spí 4 hodiny, když někdo potřebuje 9 hodin a nevyhledá naši pomoc, tak ať si spí klidně 9 hodin, nebo třeba může i déle.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Jinými slovy, tělo si řekne.
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Tělo si řekne, tělo by si mělo říct. A pak jsou vědecké údaje a tam z těch studií vychází, že bychom měli spát mezi 7–8 nebo 7–9 hodinami, protože kdo spí méně, no tak ten má logicky nespavost, takže ten je ohrožen těmi zdravotními důsledky, o kterých jsem mluvil. No, a kdo zase spí déle, no, tak ten dospává spíš tu špatnou noc v důsledku nejčastěji nějaké choroby, pokud to samozřejmě přetrvává déle, no, tak ten je zase více ohrožen těmi zdravotními důsledky.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Asi není pravda, že čím je člověk starší, tím méně spánku potřebuje.
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Je i není. Spánek přestává ….. tělo s přibývajícími léty funguje logicky o něco hůř než po té pubertě, kdy asi funguje nejlépe, takže ten spánek se stává v noci o něco více fragmentovaným, to znamená přerušovaným, takže potom z toho třeba vyplývá, že to musíme dospat přes den. Samozřejmě, pokud už jsme penzionováni, no tak ten režim trošičku povolí, takže tam už může být přes den i nějaký ten šlofík, ale pořád ta doba spánku zůstává. A když z ní ukrojíme přes den nějakým šlofíkem hodinku dvě, no, tak na ten noční spánek nám zbývá méně času, takže z toho vyplývají vlastně ty stesky pacientů, že v noci už tak dobře nespíme. Navíc zase ten chronotyp se dokáže trošičku u některých lidí posouvat, takže v tom vyšším věku třeba chodíme potom už i dříve spát, no, a zase, když jdeme spát ve 23. hodin a vstáváme v 7, tak, a je to nějakých těch 7–8 hodin, když jdeme spát v 9, tak těch 7-8 hodin jsou 4 nebo 5 ráno.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
S přibývajícím věkem se zpomaluje tvorba melatoninu, proto mívají starší lidé se spánkem potíže. Je možno tělu podávat hormon uměle?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Samozřejmě je, kdo cestoval, zvláště do Spojených států, tak tam je zkušenost, že je to volně v prodeji. Tady u nás je to buď jako potravinový doplněk, jinak melatonin je tu jako lék, který se podává jako hypnotikum, ale to je víceméně jedno z dalších hypnotik, no, a pak samozřejmě v psychiatrii se využívá melatonin.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Pomáhá alkohol usnout?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
To je otázka nepřístojná. Samozřejmě všichni víme, že alkohol pomáhá usnout a to, že je nepřístojná, jsem myslel v žertu, alkohol spánek navozuje, ale potom ta kvalita spánku není dobrá, takže z tohohle důvodu se nedoporučuje alkohol, ani nějaký šláftruňk pravidelně, a pak nikdy nedokážeme určit, kde je naše hranice ke vzniku závislosti, takže prostě alkohol na spánek není doporučován.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Jaké jsou nejčastější mýty spojené se spánkem?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Tak nejčastější třeba je o tom alkoholu…. asi nejčastější mýtus, bych řekl, že je ten, že bychom měli chodit spát před půlnocí, tak o chronotypu už jsme mluvili, prostě pokud jsme sova, tak nemůžeme v 10 nebo v 11 hodin usnout.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
A že vás vstoupím do řeči, promiňte, dá se to třeba vědomě změnit, že bych pracoval na tom, že se ze sovy změním na skřivana?
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Dá. Ale zase musíme k tomu být, musíme k tomu být předurčeni. Tady se třeba vrátím k diplomatům. Tak pokud jeden den je v Americe a druhý den v Austrálii a třetí den v Evropě, tak to je typ lidí, kterým tady to nevadí a který se dokážou lépe přizpůsobit a mohou to třeba i podstoupit, ale je to velmi, velmi složité a pak je tu většina z nás, kterým ty přesuny času, jak už jsem o tom mluvil, dělají větší či menší potíže, takže velmi obtížně se dá ten chronotyp změnit, spíš nedá.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
Podle irského přísloví – dobrý smích a dlouhý spánek jsou nejlepší léky, v lékařské knize. S tím asi budete souhlasit, čili víc smíchu a pamatovat na to, že bychom měli spát tak, jak si tělo řekne.
Martin Pretl, neurolog, spánková laboratoř Inspamed
——————–
Víc smíchu, znamená méně stresu. Takže do toho.
Vladimír Kroc, moderátor
——————–
To byl odborník na spánkovou medicínu Martin Pretl. Moc děkuju za váš čas a klidný spánek.
Přidejte odpověď