Příprava na krizové situace  

ČT 1 – Události

Požáry, povodně, havárie, kybernetické útoky, pandemie nebo válka. Ve všech krizových situacích by měli být lidé schopni postarat se o sebe vlastními silami aspoň tři dny. Doporučuje to Evropská komise.

A Česko už se chystá, připravuje nový varovný systém a po vzoru Finska spustí kampaň 72 hodin, k dispozici bude speciální web a domácnosti dostanou manuály pro přežití. Právě po tuto dobu praxe totiž ukazuje, že spousta lidí podceňuje třeba přípravu evakuačního zavazadla.

Šlehající plameny ze střechy domu v Novém Městě nad Metují. Nad ránem odsud hasiči evakuovali 26 lidí. Jarmila Valterová stihla pobrat jen to nejnutnější.

Jarmila Valterová, evakuovaná nájemnice
——————–
Mobil, počítač, fotoaparát, to člověka zaskočilo naše sousedka tady takhle připravená byla.

redaktor ČT
——————–
Jak?

Jarmila Valterová, evakuovaná nájemnice
——————–
Měla balíček připravenej, stoličku i jídlo, všechno s sebou.

Tereza Stárková, redaktorka ČT
——————–
Tady museli lidi odejít během pár minut. Při nedávných povodních měli na opuštění domovů času víc.

hasič
——————–
Vemte, prosím, základní věci, léky, mobil, doklady a nachystejte se na to, že vás do hodiny odvezeme člunem, prosím.

Tereza Stárková, redaktorka ČT
——————–
I když byla situace dramatická, některé lidi museli hasiči k evakuaci přemlouvat. Sbaleno měl jen málokdo. Opustit dům nechtěl ani Jan Prokeš s manželkou. Povodeň je uvěznila na dva dny.

Jan Prokeš, Bohumín
——————–
Potom teda jsme se nechali evakuovat, no, když jsme tady jedli suchý brambor, tak měli jsme trošku hlad.

Tereza Stárková, redaktorka ČT
——————–
Ze zatopeného domu je hasiči odvezli na člunu.

Jan Prokeš, Bohumín
——————–
Tak jsme si vzali občanku, že? Nějaké peníze, léky, v podstatě brýle, powerbanku, nabíječku na mobil a jedno nějaké slušné oblečení.

Tereza Stárková, redaktorka ČT
——————–
Lidé často netuší, co budou k přežití během prvních dnů krizové situace potřebovat. I proto hasiči spustí kampaň 72 hodin. Vychází z finského modelu. Popisuje, jak přežít. Ve výjimečných podmínkách. S vlastními zásobami by měli lidé vystačit alespoň tři dny.

Miroslav Lukeš, ředitel odboru prevence, Generální ředitelství HZS ČR
——————–
Potřebujete základní potraviny pro sebe, které se dají běžně spotřebovat i studené, potřebujete mít v momentě, kdy chcete vařit svůj vlastní vařič turistického typu. Nejde o jídlo, které by bylo schované na půl roku někde ve sklepě, a tu zásobu cirkulujte.

Tereza Stárková, redaktorka ČT
——————–
Změní se i systém včasného varování. V případě krizových situací teď hasiči můžou rozeslat SMS zprávu. V konkrétní oblasti ji ale dostane maximálně 200 000 lidí. Už ve druhé polovině roku by měli začít používat tzv. cell broadcast s plošným dosahem.

Miroslav Lukeš, ředitel odboru prevence, Generální ředitelství HZS ČR
——————–
Občanovi na mobilním telefonu se ukáže varovná zpráva, která na sebe upozorní hlášením.

Richard Samko, redaktor ČT
——————–
To bude takhle nepříjemný zvuk?

Miroslav Lukeš, ředitel odboru prevence, Generální ředitelství HZS ČR
——————–
Ano.Ten zvuk má za úkol varovat vás a upozornit na to, že vám přišla zpráva, která vám může zachránit život.

Václav Vohlídal, redaktor ČT, Japonsko
——————–
Systém cell broadcast funguje už v řadě zemí, například tady v Japonsku už od roku 2007, nejčastěji jako systém včasného varování před zemětřeseními nebo tsunami.

Tereza Stárková, redaktorka ČT
——————–
Krizový štáb může poslat varování i bez zvukového signálu nebo vymezit konkrétní oblast. Přijímat ho ale umí jen chytré telefony. I proto hasiči apelují na lidi, aby v krizových situacích nezapomínali ani na své sousedy. Redakce a Tereza Stárková, Česká televize.

Marcela Augustová, moderátorka ČT
——————–
K varování obyvatel se aktuálně používají sirény. Všichni to známe. Každou první středu v měsíci probíhá celorepubliková zkouška. Tón zní v jedné hladině a nepřerušovaně.Pokud zvuk kolísá, znamená to všeobecnou výstrahu před nějakou krizovou situací, siréna se ozývá 140 vteřin a může se třikrát opakovat v přibližně tříminutových intervalech.V takovém případě by lidi měli začít sledovat televizi a rozhlas, pokud jde o lokální událost, přijde informace o dalším postupu i z místního rozhlasu, anebo od složek integrovaného záchranného systému.A zpět k apelu Evropské komise. Kromě jídla a vody by měl mít každý doma taky. Třeba peníze v hotovosti, základní léky nebo rádio s baterkami.

Martin Donát, redaktor ČT
——————–
Zkusíme, je tu někdo? Někteří z této osady by si i bez evropských instrukcí vystačili víc než tři dny. Je to jejich životní styl.

Václav „Soptík“ Urban, šerif trampské osady Ztracenka
——————–
No, máme už zásoby. No, prostě já jsem tady pořád musím mít zásoby. Mám tady tajnou skrýš.

Martin Donát, redaktor ČT
——————–
Konzervy všeho druhu, vajíčka a balenou vodu nějakou.

Martin Donát, redaktor ČT
——————–
Daleko náročnější jsou na sebe instruktoři přežití.

Amar Ibrahim, instruktor kurzů přežití
——————–
Stačí do toho pytle dát samoohřev, dát k tomu dávku, zalejt vodou, ono se to samo začne ohřívat. No, k tomu ještě další novinka, která je teď na trhu, což je balená voda, která vydrží až 40 let pitná.

Michal Halík, instruktor, Kurzy přežití.cz
——————–
Rýže, vzadu čočka, jak vidíte, zase nějaká rýže a nějaký tyčinky.

Denisa Čížková, redaktorka ČT
——————–
Tohle jsou aktuální zásoby Michala Halíka. I on vede kurzy přežití.

Michal Halík, instruktor, Kurzy přežití.cz
——————–
Není potřeba to nějak extra dramatizovat, ale rozhodně já uznávám heslo: Štěstí přeje připraveným.

Denisa Čížková, redaktorka ČT
——————–
A nejlépe i sbaleným, aby pod tlakem na nic nezapomněli.

Michal Halík, instruktor, Kurzy přežití.cz
——————–
Základní batůžek. Myslím, že to je nějaká pětadvacítka nebo třicítka litráž, mám tam i místo na notebook, kdyby potřeboval člověk se nějakým způsobem spojit. Mám tady dvě takovýhle lékárničky, vysílačky, kdyby byla potřeba nějaká rychlá komunikace. Na elektroniku používám takovouhle malinkatou brašničku, abych tam měl veškerý věci, jako je třeba rezervní mobil, malá powerbanka a samozřejmě je tomu potřeba nějaká kabeláž.

Denisa Čížková, redaktorka ČT
——————–
Evropská komise doporučuje i rádio. Naladit podstatné zprávy by pak lidé měli zejména ve veřejnoprávních médiích, v případě nutnosti by varovné zprávy mohly znít i na ostatních frekvencích.

Miroslav Lukeš, ředitel odboru prevence, Generální ředitelství HZS ČR
——————–
My máme oprávnění v podstatě poslat zprávu do redakcí a vyžadovat odvysílání, to znamená vstup do vysílání, přerušení vysílání a odvysílání té varovné zprávy.

redaktor ČT
——————–
Naladil by je i Václav Urban.Rádio?

Václav „Soptík“ Urban, šerif trampské osady Ztracenka
——————–
Rádio je tamhle na okně.

Martin Donát, redaktor ČT
——————–
Na dlouhé vlny?

Václav „Soptík“ Urban, šerif trampské osady Ztracenka
——————–
Určitě. Tam mám taky rádio.

Martin Donát, redaktor ČT
——————–
Máte i venku rádio?

Václav „Soptík“ Urban, šerif trampské osady Ztracenka
——————–
Prostě tady všude jsou rádia. To je dobrý. Ale ticho je ticho.

Česká televize.