NOVA – Televizní noviny
Počet lidí s poruchou příjmu potravy rapidně narůstá. Podle lékařů jí může trpět až čtvrtina žen v Česku.
Situace je nejhorší mezi mladými dívkami. Ve věku od 14 do 18 let se jejich počet za poslední dekádu zdvojnásobil. Mohou za to především sociální sítě.
Anorexie, bulimie nebo záchvatovité přejídání spojené s obezitou. To jsou podle lékařů nejrozšířenější poruchy příjmu potravy. I přesto, že nemocných neustále přibývá, léčí se jich prý jen zlomek.
Ivan Eisler, psycholog
——————–
Většina z nich je schovaná takzvaně. 80 % lidí s poruchou příjmu potravy nedostávají žádnou péči. Takže ten nárůst mimo jiné znamená, že vlastně ty lidi nacházíme.
redaktorka
——————–
Poruchou příjmu potravy trpí výrazně více žen než mužů. V pražské Všeobecné fakultní nemocnici ročně hospitalizují přibližně 70 pacientek, u mužů jde o jednoho až čtyři pacienty.
Hana Papežová, vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN
——————–
Anorexie, obecně se asi ví, že je to taková ženská nemoc trochu, i když i u mužů narůstá a muži častěji jsou ochotni se léčit.
redaktorka
——————–
Negativní vliv na vnímání vlastního těla mají podle odborníků zejména sociální sítě.
Hana Papežová, vedoucí Centra pro poruchy příjmu potravy Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN
——————–
Právě ten vzor té dokonalosti je jedním z těch faktorů, které vlastně vedou k tomu, že ti mladí lidé jsou nejistí tím, jak vypadají, že jsou často nespokojeni s tím, jak vypadají, a že častěji na sebe mají požadavky na svoji postavu, s kterou jsou nespokojeni, které jsou nesplnitelné.
redaktorka
——————–
Podle odborníků v Česku zoufale chybí specialisté, kteří by poruchy příjmu potravy rozpoznali a léčili už v samém počátku.
Ivan Eisler, psycholog
——————–
V Anglii to funguje tak, že když má dítě možnou poruchu příjmu potravy, tak je uvidíme během měsíce. A pokud je to už akutní, během týdne. To tady zatím neexistuje.
redaktorka
——————–
Právě proto by podle rad odborníků v Česku měly vzniknout tzv. specializované ambulantní kliniky.
Ivan Eisler, psycholog
——————–
Když půjdete k obvodnímu lékaři, že máte něco na kůži, tak neřekne, no, počkáme, jestli se z toho něco vyvine. Pošle vás okamžitě na kožní nebo k onkologovi. Totéž my chceme u těch poruch příjmu potravy. Aby když je možnost, že se to tam rozjíždí, aby hned viděli specialistu. Protože pak stačí malý zásah a celý se to změní.
redaktorka
——————–
Varovné signály poruchy příjmu potravy mohou zahrnovat nejen vyhýbání se jídlu a úbytek váhy, ale také například výrazné výkyvy nálad.
Poruchou příjmu potravy trpěla i pětadvacetiletá Lenka Vápeníková. Jíst přestala už na střední škole a s nenávistí ke svému vlastnímu tělu bojovala dlouhých osm let. Při výšce 160 cm vážila pouhých 40 kilo. Nakonec se jí ale podařilo nemoc překonat a dnes pomáhá těm, kteří s ní zápasí.
redaktorka
——————–
Za propuknutí poruchy příjmu potravy mohlo v případě Lenky hned několik spouštěčů.
Lenka Vápeníková, zkušenost s poruchou příjmu potravy
——————–
Nástup vlastně na střední školu, kdy pro mě tohle bylo hodně náročné, zároveň se odstěhovaly obě mé sestry, takže tohle byly mé spouštěče, a zároveň samozřejmě nepříjemné nebo nevhodné poznámky od mých nejlepších kamarádů na mou postavu, takže se nějak spustilo peklo.
redaktorka
——————–
Nemoc jí kompletně změnila život.
Lenka Vápeníková, zkušenost s poruchou příjmu potravy
——————–
Osm let jsem se s tím prala, osm let jsem bojovala se strachem z jídla, vlastně s nenávistí ke svému vlastnímu tělu.
redaktorka
——————–
Za tu dobu byla třikrát hospitalizovaná v léčebně. Sama ale nebyla přesvědčená o tom, že se z nemoci chce dostat.
Lenka Vápeníková, zkušenost s poruchou příjmu potravy
——————–
Ačkoliv ty pomoci byly, byly ze strany rodiny, ze strany přátel, samozřejmě podpora lékařů, tak já jsem nebyla rozhodnuta se toho vzdát. Mně to nějakým způsobem vyhovovalo. Chtěla jsem si v tom žít.
redaktorka
——————–
Nemoc nakonec přece jen zlomila. Odborná pomoc od lékařů ale podle ní nebyla vždy ideální.
Lenka Vápeníková, zkušenost s poruchou příjmu potravy
——————–
Jsem se setkala se spoustou odborníků, jak už psychiatrů, psychologů, nutričních terapeutů, vždycky mi u každého toho odborníka něco chybělo. Vždycky jsem věděla, že tam tu péči potřebuju trošičku jinou.
redaktorka
——————–
Právě pochopení je prý to, co jí u lékařů chybělo nejvíc. I proto se rozhodla vystudovat nutriční terapii a stala se konzultantkou v centru Anabell, které pomáhá lidem s poruchou příjmu potravy.
Lenka Vápeníková, zkušenost s poruchou příjmu potravy
——————–
Vím, čím si procházejí, vím, jak se cítí. Znám ty pocity, které se v té hlavě odehrávají.
redaktorka
——————–
Sama Lenka přiznává, že i v jejím případě nastalo spoustu situací, kdy nad nemocí na chvíli vyhrávala a pak do ní zase spadla. A radí ostatním, aby to nikdy nevzdávali.
Lenka Vápeníková,
Bojovat, bojovat dál, nevzdávat se, vyhledávat opět tu podporu a snažit se to znovu nastartovat.
televize Nova.
Přidejte odpověď