ČT 1
Už přes dva roky bojuje s úřady paní Marie. Je nevidomá a špatně slyší. Přesto jí byly opakovaně zamítnuty žádosti o vyšší příspěvek na péči. Podle státu na tom není tak zle. To si ale nemyslí soud, na který se paní Marie obrátila jako na poslední instanci, která by jí mohla pomoct. Případ paní Marie, který dlouhodobě sledujeme, přitom není ojedinělý. Jak jsme zjistili, stát ročně vynakládá nemalé prostředky na spory s lidmi, kteří se proti nepřiznání dávek brání.
Marie Zemanová, handicapovaná žena
——————–
V tuhle chvíli celou tu záležitost banální řeším skoro tři čtvrtě roku. Je to dvacátý šestý měsíc, na dny je to asi 800 dnů. A zdá se, že ještě není úplný konec.
Barbora Loudová, redaktorka
——————–
Už přes dva roky bojuje s úřady o klíčovou státní podporu, příspěvek na péči. Přitom na prvopočátku šlo o docela jasnou situaci. Téměř slepé ženě navíc i se sluchových handicapem se s věkem zhoršuje zdravotní stav. Žádá proto z druhého stupně příspěvku o třetí. Místo toho ale přišel šok.
Marie Zemanová, handicapovaná žena
——————–
To rozhodnutí mě vlastně hodilo do stupně prvního, to znamená, že už jsem dva roky zablokována v podstatě v možnosti koupit si nějakou relevantní sociální službu z peněz na příspěvek na péči, dokonce jsem i musela jít do veřejné sbírky. Tak tohle je zastávka, z které obvykle odjíždím, jak vidíte, i nízkopodlažní autobus v podstatě nepřiráží přímo k tomu chodníku, takže tam stejně nějaká mezera je. Potřebuju tam potom v pořádku nastoupit, třeba pro mě je už při takovémhle nastupování dobré, když mám k tomu někoho, kdo mi s tím pomůže.
Barbora Loudová, redaktorka
——————–
Mariin případ sledujeme dlouhodobě. Právě díky sluchu se dříve lépe orientovala. Teď ale i o tento smysl přichází. O to složitější je pro ni jakýkoliv pohyb. Někoho, kdo by jí s nastupováním do autobusu nebo čímkoliv jiným pomohl, si ale nemůže dovolit. Její boj o příspěvek právě na tuto péči dokonce skončil u soudu. Na nefunkčnost celého systému jsme v reportérech v minulosti několikrát upozornili. Stále se ale nic nezměnilo a stát mezitím utrácí za další a další odvolací řízení, svolávání úřednických komisí i soudní stání. Když to takhle vlastně všechno popisujete, jak dlouho to trvá, tak jak to na vás teď působí, po tolika měsících, že to stále není vyřešené, že to stále řešíte?
Marie Zemanová, handicapovaná žena
——————–
No, já už jsem minule říkala, že to pro mě vlastně bylo překvapení, že jsem měla po tom prvním rozhodnutí pocit, že to je nějaký omyl, který se rychle vysvětlí, a to, že se stále opakují stejné záležitosti dokola, už zasedaly tři posudkové komise..
Maroš Matiaško, advokát řešící žaloby ohledně příspěvku na péči a obhájce Marie Zemanové
——————–
Poměrně dlouhou dobu vlastně trvá, než člověk má rozhodnutí o příspěvku na péči, a ještě poměrně dlouhou dobu pak trvá, pokud se brání, pokud podá odvolání proti rozhodnutí a, nedejbože, ještě žalobu.
Kristýna Mlejnková, ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu
——————–
Lepší by bylo, kdyby už od začátku se postupovalo lépe, spravedlivěji a efektivněji. Pomohlo by to lidem a také by to ušetřilo a zefektivnilo výdaje státu.
Barbora Loudová, redaktorka
——————–
Pane ministře, my jsme spolu právě o příspěvku na péči natáčeli zhruba před rokem a půl, vy sám jste tehdy říkal, že je potřeba ten systém změnit, urychlit, usnadnit, žadatelé ale stále říkají, že je to zdlouhavé, že musí hodně komunikovat s těmi úřady, musejí se často i odvolávat, tak jak to? Proč se to zatím nepodařilo změnit?
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
My jsme připravili tu změnu, ta už je teď v legislativním procesu tady v Poslanecké sněmovně, abychom pro rok 2026 celou tu změnu, na kterou tady čekáme zhruba 20 let, měli opravdu už uvedenou do praxe.
redaktorka
——————–
Takže už se nebude čekat třeba 800 dnů na to, než se vyřídí ten posudek.
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Už se nebude. Dívejte, tak, jak jsme tady řešili třeba dlouhé termíny u důchodů nebo u dávek. U dávek dneska vyřizujeme do 30 dnů 93 % veškerých dávek v České republice.
redaktorka
——————–
Takže tohle bude fungovat stejně.
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Já jsem postupoval vlastně jako postupnými kroky to, co bylo nejpalčivější, dávky, důchody, teď jsme se zaměřili vlastně i na reformu dále pro osoby se zdravotním postižením.
redaktorka
——————–
Slibovaná novela by podle Jurečky měla zkrátit dobu vyřízení příspěvku a celý systém zjednodušit, a to hlavně díky digitalizaci. Z řad odborníků i samotných žadatelů ale zaznívají obavy, že jenom tato reforma roky stagnující systém nezmění. Co všechno v něm nefunguje a proč chystané změny nejspíš nebudou mít vliv na všechny mezery v posuzování, je dobře patrné zprávy z příběhu Marie Zemanové. Pojďme spolu s ní znovu projít celým procesem.
Marie Zemanová, handicapovaná žena
——————–
No, vidím, že třeba i tamhle vzadu je světlo, ale tohle všechno nevidím vlastně. Tohle všechno jenom odhaduju, někdy jakoby pomůže, já mám takovou grimasu, a jakmile dojdu tamhle na tu hranici toho světla, tak vlastně já v tu chvíli přestávám vidět úplně.
redaktorka
——————–
Žádala téměř 13 000. Stát jí ale přiznal podporu ve výši 880 Kč měsíčně. První chyba nastala u posudkové lékařky, která situaci vyhodnocovala a uznala Marii jen část jejího handicapu. A to i přes odborné lékařské zprávy. Vzala v potaz slepotu, ale už jen část sluchových problémů. Právě pak se spustilo nekonečné kolečko dohadování se s úřady.
Marie Zemanová, handicapovaná žena
——————–
Ti lidé kromě té péče musejí zvládat strašnou spoustu logistických věcí, de facto to vypadá tak, že oni někde po nocích sepisují v podstatě ponížené dopisy systému, který v podstatě všude deklaruje, že je podporuje.
Ondřej Preuss, advokát řešící žaloby ohledně příspěvku na péči
——————–
Samozřejmě čím déle to trvá, tím vlastně se snižuje vůbec ta šance, že to nějak přispěje, protože on může samozřejmě se ten stav zhoršit v mezidobí, nebo dokonce můžou zemřít.
redaktorka
——————–
Jak celý proces vlastně funguje? Dejme tomu, že chci právě teď sama o příspěvek požádat. Nejprve musím vyplnit formulář pro Úřad práce. Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak do toho vstupuje ještě další úřad, Okresní správa sociálního zabezpečení. Pak přijde ke mně domů sociální pracovník nebo pracovnice provést šetření. Tím ale nekončíme. Následně nastupují ještě posudkoví lékaři. Právě ti vše vyhodnocují, ale bez toho, aniž by mě kdy viděli. Jejich základní mustrem je těchto 10 bodů, tedy 10 základních životních potřeb. Postupně odškrtávají, co zvládnu sama a co už ne. Jenže ne každého jde posoudit takhle jednoduše.
Ondřej Preuss, advokát řešící žaloby ohledně příspěvku na péči
——————–
V mnoha případech dochází k tomu posouzení, řekněme, od stolu, opravdu jsou tam nesrovnalosti, není zohledněna úplně zásadní věc třeba, která vyplývá z nějaké zprávy od praktického lékaře nebo ošetřujícího lékaře.
Maroš Matiaško, advokát řešící žaloby ohledně příspěvku na péči a obhájce Marie Zemanové
——————–
Skutečně tam chybí důvody, skutečně tam chybí úvahy, chybí tam ta individualizace, že to rozhodnutí bylo skutečně ušito na míru té situaci a zohledňuje spravedlivě tu situaci.
redaktorka
——————–
Posudkových lékařů je málo a jejich počty se stále snižují. Přitom případů, které musí řešit, jsou tisíce. Od Úřadu práce jsme získali data od roku 2019 do roku 2023. Šlo celkem o 380 000 žádostí o příspěvek na péči. Kdybychom to zprůměrovali, jde o 76 000 žádostí k řešení ročně, tedy přes 6 000 měsíčně. Posudkářů je v Česku přitom kolem 200.
Marie Zemanová, handicapovaná žena
——————–
Když jsem se dívala i zpětně na to své žádání v těch posledních 10 letech, tak mi přijde, že s těmi nezvládnutými životními potřebami se hraje trochu ping pong, že pokaždé vlastně nezvládám něco jiného.
redaktorka
——————–
Sami ti žadatelé nebo i ti odborníci, kteří s tou žádostí pomáhají, si často stěžují už na ten prvopočátek. Na to posouzení. Že to je nejvíc problémové. Tak jestli tohle se zkrátka změní.
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tady se nám výrazně rozšíří také naše možnosti, protože my dneska zcela otevřeně jsme vlastně velmi limitováni také počtem posudkových lékařů. My počítáme také s tím, že díky té digitalizaci těch podkladů budeme schopni zapojit i umělou inteligenci tak, abychom vlastně byli schopni si pohlídat, když to řeknu takto laicky, že na základě zdravotní dokumentace nám to rozhodnutí, jak se říká, někam opravdu výrazně nevybočí.
redaktorka
——————–
Situace, kterou ministr popisuje, kdy rozhodnutí výrazně vybočilo, se stala i Marii Zemanové, jenže rozhodnutí vybočilo nejen u posudkové lékařky, ale také u Jurečkova ministerstva, kam se Marie odvolala. To rozhodlo, že prý měla mít vždy jen první stupeň příspěvku, a tak to také zůstane. Marie se tedy obrátila na soud. Ten v rozhodnutí ministerstva našel několik pochybení a poměrně záhy ho zrušil.
Marie Zemanová, handicapovaná žena
——————–
To jsem měla poprvé pocit, že mě někdo vnímá a že se nepředpojatě nějakým způsobem těmi mými námitkami zabývá.
redaktorka
——————–
Takže se prostě děje i z vaší zkušenosti to, že nejenom pochybí ten první stupeň, tedy ti posudkoví lékaři, ale že pochybí i komise ministerstva.
Maroš Matiaško, advokát řešící žaloby ohledně příspěvku na péči a obhájce Marie Zemanové
——————–
To je z mé praxe velmi časté. Možná i častější.
redaktorka
——————–
Snažili jsme se o reálné chybovosti celého systému zjistit víc. A narazili jsme na podobná úskalí jako samotní žadatelé. Vše je nejasné a nepřehledné. Ministerstvo ví jenom to, že každý rok proběhne asi 10 000 odvolacích řízení. Kolik z nich ale znovu prošetří nebo kolika z nich vyhoví, nikdo nesleduje.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
——————–
Ministerstvo ve svých statistických datech v požadovaném detailu informace nesleduje a relevantními daty nedisponuje.
redaktorka
——————–
Ptali jsme se i na to, kolik případů dojde až k soudu a kolik z nich pak soud ministerstvu vrátí. Ale ani to prý nikdo nesleduje.
Maroš Matiaško, advokát řešící žaloby ohledně příspěvku na péči a obhájce Marie Zemanové
——————–
To je chyba. To je rozhodně chyba, abychom mohli vlastně úspěšně jednak nadesignovat reformu a taky ji implementovat v praxi, tak prostě data musíme mít.
redaktorka
——————–
Pokusili jsme se proto vše ověřit sami. Obeslali jsme krajské soudy a potvrdilo se nám, že v posudcích chybuje také ministerstvo. Podle získaných odpovědí dávaly soudy v posledních pěti letech v případě žalob častěji za pravdu žadatelům. Ten proces toho odvolávání, té komunikace složité s těmi úřady, někdy dokonce i to soudní řízení, máte představu, kolik to mohlo stát? Jaké náklady pro stát v tom jsou?
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Ne, toto neumím vyčíslit.
Barbora Loudová, redaktorka
——————–
Zkusme to zúčtovat. Práce všech úředníků, kteří řeší odvolání, to bývá i několikanásobné. Někdy následuje soudní proces a pak ještě další práce úředníků, aby vyhotovili nové rozhodnutí. Pokud dá soud zapravdu žadatelům, tak i jejich soudní výlohy. To jsou desítky až stovky tisíc korun za každý jeden případ. A my víme, že odvolání jsou ročně tisíce. K soudu pak dojdou vyšší desítky žalob. Může se tak jednat o miliony korun ze státní kasy každý rok. Přitom samotný přístup k posuzování plánovaná novela nemění.
Kristýna Mlejnková, ředitelka Aliance pro individualizovanou podporu
——————–
Efektivnější by pro stát mohlo být místo řešení odvolání a dohadování se s lidmi o výši příspěvku nastavení vlastně dobrých kritérií posuzovacích hned na začátku.
Maroš Matiaško, advokát řešící žaloby ohledně příspěvku na péči a obhájce Marie Zemanové
——————–
Za mě je to vlastně vlastně drahé zbytečně.
redaktorka
——————–
Protože vlastně stejně budou muset zpětně ten příspěvek vyplatit?
Maroš Matiaško, advokát řešící žaloby ohledně příspěvku na péči a obhájce Marie Zemanové
——————–
Je to tak.
Marie Zemanová, handicapovaná žena
——————–
A já se tady prostě nedůstojně handrkuju v podstatě o stokoruny.
Přidejte odpověď