Tisíce lidí v Česku nemají zubaře

ČT 24

Tisíce lidí v Česku nemají zubaře. Podle stomatologické komory je ale dentistů dost. Drtivou většinu zubních kazů má jenom 5 % populace té nejchudší

Z kraje – diskuzního pořadu z tuzemských regionů. Tentokrát jsme zavítali do jižních Čech, jsme v Písku, za námi je místní dominanta Kamenný Most a právě tady jsme záměrně. Jihočeské město má totiž jeden nedostatek, chybí mu zubaři a není samo, stálého stomatologa nemá pětina Čechů a Češek, zubař je v některých regionech vyloženě ohroženým druhem. Platí to třeba v Moravskoslezsku nebo na Liberecku. Kdo za to může? Kdo to vyřeší? Otázky pro následující hodinu začínáme. Dobrý den.

Do Debaty přijala pozvání šestice hostů. Tím prvním regionálním a také naším hostitelem je starosta města Písku Michal Čapek za hnutí ANO.
Dalším, kdo je tu s námi, je člen předsednictva České stomatologické komory, jihočeský zubař Libor Zdařil, vítejte.
A také je tu s námi odborník na zdravotnictví, znalec také místních poměrů, komentátor, Seznam Zpráv, a to je Martin Čaban.
A teď hosté nadregionálním přesahem. Místopředsedkyně Senátu za KDU-ČSL Jitka Seitlová.
Poslanec SPD, místopředseda podvýboru pro oblast populačního zdraví a neurochirurg Jan Síla.
A ministerstvo zdravotnictví v debatě zastoupí Adam Ander z odboru dohledu nad zdravotním pojištěním.

První otázka na zubaře mezi námi, pane doktore, už jste přišel na to, proč se lidé zubařů bojí?

mluvčí 8,
——————–
Protože my porušujeme intimní zónu toho pacienta. Z logiky věci to nikomu není příjemné, takže i pro nás je to záležitost nepříjemná a pokud můžeme dělat co nejméně výkonů, je to pro nás výhra, stejně tak jako pro pacienta.

moderátorka
——————–
Pane doktore, chodíte na preventivní prohlídky samozřejmě.

mluvčí 8,
——————–
Ale jezdím dostatečně daleko až do Hradce Králové.

mluvčí 10,
——————–
Nikdo nezanedbává, kdy jste byli naposledy u zubaře?

mluvčí 11,
——————–
34 měsíce? Mám to štěstí, že mám tedy.

moderátorka
——————–
Pane Čapku, vy jste měl někdy problém ho sehnat tak, aby byl místní?

mluvčí 13,
——————–
Nikdy jsem neměl problém, já mám to štěstí, že můj blízký kamarád je zubařem. Tak ta situace u mě specifická.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Tak to patříte mezi ty šťastnější, protože pětina lidí v Česku takové štěstí nemá a je bez stálé stomatologické péče.

moderátorka
——————–
My teď navštívíme nedaleké České Budějovice, protože tam zhruba před rokem otevřela zubní pohotovost, se v nových prostorách má také větší ordinační dobu a je stále zplna. Denně ošetří zhruba 40 lidí.
Ovšem podle České stomatologické komory je zubařů v Česku dost, v regionech dost. Slabinou ovšem je, že například tady třetina z nich ordinuje právě v Budějovicích, no, a pacienti musejí dojíždět velmi podobně je to i v Plzni a tam teď usilují o rozšíření pohotovosti.

mluvčí 17,
——————–
Zubaři se v dnešní době hodně špatně shání, anebo jsou soukromí, a na to většina lidí, co si budeme povídat, nemá.

mluvčí 15,
——————–
Za první rok fungování ošetřila zubní pohotovost v Českých Budějovicích více než 14 000 pacientů.

mluvčí 18,
——————–
Nápor je samozřejmě během státních svátků, víkendů protože všechny ostatní ordinace zubních lékařů jsou zavřené, mají dovolené, takže všichni jezdí k nám.

mluvčí 15,
——————–
Z rozpočtu Jihočeského kraje jde na zubní pohotovost v Českých Budějovicích 9 milionů Kč, další 4 miliony si mezi sebe rozdělí okresní pohotovostní služby.

mluvčí 19,
——————–
Připravovaná novela zákona o zdravotních službách počítá s tím, že ta odpovědnost by měla být zkraje sejmuta a měla by být dána tam, kam patří, to znamená na zdravotní pojišťovny.

mluvčí 15,
——————–
Před rokem se v Plzni na zubní pohotovosti tvořily takhle dlouhé fronty. Situace se zatím příliš nezlepšila, na pohotovost tam chodí až 70 % klientů, kteří svého zubaře nemají.

mluvčí 20,
——————–
My jsme se rozhodli v podstatě prověřit možnost vypsání výběrového řízení na rozšíření té pohotovosti, to znamená, že bychom byli rádi, kdyby nám přibyla ještě jedna ordinace.

moderátorka
——————–
Otázka té dostupnosti zubařské péče se ale liší podle krajů, zatímco třeba v Praze, odkud jste za námi, povětšinou přijeli právě vy. A vychází na jednoho stomatologa 750 obyvatel. Ve Středočeském kraji už je to třikrát více, tady v Jihočeském kraji je to na jednoho stomatologa zhruba 1600 lidí, což odpovídá právě té normě, kdy tedy, kolik má být registrováno u jednoho stomatologa pacientů? Pane čavane, proč tedy mluvíme o problému? Není to spíš jen pocitové?

mluvčí 21,
——————–
Není to pocitové, je potřeba to vnímat na té regionální úrovni. Samozřejmě, když se podíváme z toho vrchu na tu republiku, vidíme, že máme zhruba 7000 zubařů aktivních. V tuhle chvíli může být, že by to tak jako mohlo vycházet poměrně dobře, ale ti zubaři prostě jsou rozmístěni trošku jinde, než jsou rozmístěni ti pacienti, a to způsobuje nějaké ty regionální nedostupnosti a problémy a ten problém se nejspíš bude nějakým způsobem prohlubovat, protože co já jsem viděl nějaká statistická data o demografii zubařů, tak v tuhle chvíli jejich část odchází do důchodu. A druhá silná skupina jsou mladí, mladí zubaři okolo 35 let a těm se prostě nechce do těch ordinací, ve kterých ordinovali ti, kteří odcházejí do toho důchodu, takže končí ty praxe na těch menších městech, malých obcích a ti mladší zubaři mají tendenci se koncentrovat tam, kde je kupní síla, to znamená k větším městům, do větších měst.

mluvčí 1,
——————–
Paní Seitlová, přesto všechno Česká stomatologická komora neustále opakuje, že dentistů v Česku je dost. Tak v čem je ten problém?

mluvčí 11,
——————–
Ta odpověď už byla zčásti daná. My máme kolem těch sedmi, 7 500 zubařů, když si řekneme, že na jednu registraci dříve bylo 2500 těch registrovaných nebo 2000, tak dneska ty mladí zubaři, kteří přichází, tak říkají, my máme náročnější úkony a ta jejich registrace odpovídá 500 nebo tisícům těch občanů, kteří jsou registrovaní, a to už nám pak nevychází, pak nám tam máme ty skoro 2 miliony těch, kteří tu registraci nemohou sehnat. Víme také, že už se také o tom zmínil tady můj kolega předřečník, že vlastně ta třetina těch zubařů, kteří jsou evidováni, tak jsou lidé nad 70 let a ty jejich úvazky nejsou plné, já jsem měla k dispozici nějaké materiály, kde jsem viděla, že to jsou zkrácené úvazky, malé úvazky. Ti lidé postupně už jako odchází a snaží se ještě v tom regionu být. Tady se hovořilo o tom, že máme obce nebo část těch okrajových regionů, kde nám chybí zubaři, opravdu jich chybí hodně. Já jsem si odloni v rámci přípravy novely zákona, o které ještě budeme hovořit, udělal analýzu od všech krajů.Nejhorší snad se jeví Moravskoslezský kraj, kde dokonce během minulých, řekněme, tří let skončilo 100 zubařů, kteří nemají náhradu, to znamená, v těch městech a v těch okrajových regionech, kam opravdu mladí zubaři nechtějí přijít, takže to je velký problém, který máme.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Čili, pane Zdařile, stále platí z vašeho pohledu, že zubařů v Česku je dost.

mluvčí 8,
——————–
Otázka je to přímočará s velmi nesnadnou odpovědí a je to důvodem, že jsme na ministerstvu zdravotnictví v rámci projednávání skupiny pro nedostatek zubních lékařů, která se naštěstí postupně stala skupinou pro řešení nedostupnosti stomatologické péče, což si myslím, že je přesnější termín. Zabývala tou problematikou desítky hodin. Je to.Je tam řada faktorů, které hrají roli. To, co řekl pan Čaban, jistě sedí a koreluje to nadstátním nadrepublikovým fenoménem toho, že stejnou situaci zažívají v Německu, v Rakousku, na Slovensku. Řada mladých lidí se raději posouvá do velkých měst. To je jeden fenomén, druhý fenomén je ten, že naše počty stomatologů jsou víceméně odpovídající mezinárodním průměrům. Nicméně na rozdíl od obecného povědomí si myslíme, že naše komora je spíše mladá než stará a tam hraje roli jeden fenomén, že je velmi feminizovaná a nám do toho začínají zasahovat velké počty kolegyň, které jsou na mateřských dovolených, takže zase i tady můžeme předpokládat určitá zlepšení v budoucnu. Určitě hraje roli to, že mladí kolegové mají menší klientely, více se věnují pacientům, ale je zde ta druhá miska vah, a to je potřebnost péče a ta je velmi nevyvážená.Řekl bych, že naše populace se rozděluje, rozevírají se v ní nůžky, mezi částí populace, která víceméně péči nepotřebuje, velmi dobře spravená, a potom mezi částí populace, která má těch problémů velké množství, a to zatěžuje naprosto neúměrně násobně více času stomatologii než ti pacienti z pravení. A pokud bysme měli pokrýt tuhle potřebnost péče, tak nám nebude stačit ani desetinásobek stomatologů a právě proto, že stomatologie je velmi dobře preventabilním oborem, se snažíme s ministerstvem zdravotnictví všechny záležitosti cílit, hlavně na posílení prevence, kde máme řadu bolístek a palčivých míst, která k řešení jsou.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Dobře. Ale pane Sílo, nechodí nebo není to ta část pacientů, kteří mají ty větší stomatologické problémy, právě ta část, která prostě nemá ke komu chodit na preventivní prohlídky, nemá ke komu chodit opakovaně a pak má větší potíže.

mluvčí 23,
——————–
No, já pocházím z Moravskoslezského kraje, z toho nejpostiženějšího u nás, tam je skutečně 90 000 lidí, kteří nemají registrovaný, nejsou registrovaní u stomatologa.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
To číslo se, pardon, podle mě ještě možná i liší. Říká se 100 až 150 000 v Moravskoslezském kraji.

mluvčí 23,
——————–
Různé, ale jde o to, že základní problémy, o kterým tady nikdo zatím nehovořil, je ten, že od devadesátých let je neustále snižována úhrada za stomatologické výkony. A proto ta spoluúčast pacientů je čím dál tím větší a ti lidé, kteří mají hluboko do kapsy, na to, prostě nemají na zaplacení těch doplatků za lege Artis, to znamená za tu nejmodernější léčbu. To je jedna věc, druhá věc, ti mladí lékaři jsou vyškoleni v těch nejmodernějších metodách, právě v těch drahých, v těch opravdu účinných, s kterými by měli skutečně pracovat všichni zubaři. Já vím, že zásadní problém je ten, že tady ty moderní metody vyžadují podstatně víc času na tu práci, na tu spravení toho zubu. Takže oni, jak říkala tady paní senátorka, oni mají zaregistrovaných třeba 500, 600 pacientů, oproti tomu třeba moje manželka je taky zubařka a ta má 2800, jo. Pacientů zaregistrovaných je v důchodovém věku, jo, podotýkám, takže ten problém je hlavně podfinancování zdravotnictví, které bylo řízeně prováděno od devadesátých let, kdy byla hrazena 90 % všech výkonů stomatologických. Kromě zlata na korunky a ještě nějaké jednoho výkonu a dneska je to 20 %, jo, čili oni průběžně za tu dobu se snížila prostě úhrada zdravotních pojišťoven za stomatologické výkony za účelem privatizace stomatologie jako oboru.

moderátorka
——————–
Pane Andere, co vy na to coby zástupce ministerstva zdravotnictví? Je to možné takhle pokračovat s těmito úhradami.

mluvčí 1,
——————–
No, on ten trend není tak úplně jednoznačný, jak říkal pan poslanec, když vezmeme jenom například porovnání loňských úhrad a letošních úhrad pro letošní rok, tak tam je nárůst 29 %, což ve srovnání s ostatními specializacemi, s ostatními obory vlastně nadstandardní více mají pouze praktičtí lékaři, vyšší navýšení, takže z toho vyplývá, že i zubní lékaři jednoznačně nejdou stále dolů. Druhá věc je, ano, rozsah té hrazené péče, která je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, ano, stomatologická péče je nákladná, nicméně základní varianty jsou nadále hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Začali jsme u té prevence. Například preventivní prohlídky jsou plně hrazené pro všechny. Pokud je zdravotní pojišťovna nezajistí, má problém, zajistit je musí.Jen chci říct, že pan poslanec zmínil, že za tu situaci může stát. Tak vaše reakce.

mluvčí 23,
——————–
Ano, přesně tak, protože ministr zdravotnictví je poslední člověk, který určuje výšku úhradové vyhlášky a podepisuje ji a ta úhradová vyhláška byla postupně snižována od devadesátých let až do dneška. A teď, jak říká tady pan náměstek nebo kolega, opravdu byla zvýšená, navýšená teda o 2,5 % nebo kolik to dělalo do té stomatologie, že se dávalo víc, jo, ale pozor, my jsme v situaci, kdy je prakticky ta stomatologická péče v regionech totálně rozbombardovaná, rozrušená? Ty lidi dnes si stěžují, kdybyste viděli, moje manželka chodí třeba z ordinace kolikrát s brekem, že ji tam nadávají. Přestože má skoro 3000 pacientů registrovaných, že je nechce vzít. Chápete to, jaká je situace v té stomatologii?

moderátorka
——————–
Paní senátorko?

mluvčí 11,
——————–
Ano, já se jenom vrátím k tomu financování, už se hovořilo o tom, že se navyšují ty platby, myslím si, že se navyšovaly platby zejména na pohotovost, takže já mám informaci, že ty pohotovosti už teď nejsou takovým problémem obsazování zubních lékařů, ale chtěla bych říct jednu informaci, která je třeba pro srovnání také důležitá. My jsme v pořadí třetí země, která nejvíce z toho jako v pořadí třetí poskytuje na veřejnou zdravotní péči zubní péči v rámci zemí OECD. Takže jenom si to musíme trošku srovnat a pak je třeba říct ještě jednu zásadní věc a ta tady nezazněla. Víme, že máme zubaře, kteří jsou na zdravotní pojišťovny, ale tím problémem, který, jeden z nejzásadnějších, je to, že postupně zubaři nemají smlouvy se zdravotními pojišťovnami a jednají naprosto na soukromou, otevřou si ordinaci a mají ordinaci bez zdravotní pojišťovny.Podle mých informací je to skoro třetina zubařů a tady víme, a to jsme konzultovali často s ministerstvem, že zdravotní pojišťovna není schopna konkurovat těm komerčním platbám, které v těch větších městech lidé jsou ochotni za zubaře zaplatit. Takže ten problém neodstraníme ani tím, že zvýšíme. A pro tento rok. A myslím, že i minulý rok se ty platby zvyšovaly, to je situace, ve které se nyní nacházíme.

mluvčí 8,
——————–
Jestli můžu reagovat.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Ano, pane Čabane, ještě poprosím vás, když se tady podíváte na tyto dva názory, co vy na to.

mluvčí 21,
——————–
No, já si myslím, že ten problém s těmi nesmluvními stomatology nebude tak horký. Já si vybavuju pana doc. Šmuclera, prezidenta stomatologické komory, který už je to 23 roky zpátky, mluvil, tuším, o tom, že těch zubařů, kteří nejsou na pojišťovnu asi 10 %, tak možná by bylo dobré začít tím, že si jako srovnáme, srovnáme ta data, protože to je velký rozdíl, čili to já nepovažuju za ten hlavní problém. Ty úhrady jsou jako zajímavá věc, prostě je pravda, že od devadesátých let to, co říká pan poslanec, síla od devadesátých let, jakoby ten stát při tom psaní těch úhradových vyhlášek na stomatologii šetřil a zubařům to nějak zvlášť nevadilo, protože oni, oni se trošku vyčlenili z toho systému už na tom začátku, kdy vznikly dvě komory stomatologická, se osamostatnila vlastně od té lékařské a od té doby oni si trošku jako jeli na vlastní triko a jsou takovými průkopníky toho byznysu v tom zdravotnictví, čili historicky ten stát byl na jedné straně rád, že na jednom tom segmentu té zdravotní péče svým způsobem dokáže jako ušetřit a poslat ty peníze třeba do nemocnic nebo praktikům nebo jinam, ale na druhé straně to vedlo k té určité korozi, o které mluvil pan poslanec. Síla, že skutečně postupem času jakoby ti zubaři stále více z toho systému veřejného zdravotního pojištění a z toho systému úhrad prostě vypadávali, takže je to, je to jako problém, který možná, že dnes dozrál do nějaké podoby, kdy je potřeba se k tomu vrátit a začít to nějakým způsobem řešit, což ta novela zákona 48, o které tady ještě budeme asi mluvit, má nějakou snahu tomuhle tomu jakoby čelit.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Pane Zdařile, také chodíte domů s brekem, tak jako manželka pana poslance. Volají vám, pacienti, jsou naštvaní, co vám říkají.

mluvčí 8,
——————–
Těch konfliktních situací je velké množství. My máme specifickou pozici v tom, že jsme vlastně spádovou stomatochirurgií pro tu již zmiňovanou pohotovost v Českých Budějovicích. Já jenom, abych zareagoval ještě na své předřečníky, zcela musím s panem doktorem souhlasit, že ten finanční problém je velkou palčivostí stomatologie. Jsme specifickou odborností, kde ta míra privatizace je vysoká. V podstatě. Ve státním zaměstnaneckém sektoru zůstávají stomatochirurgové nemocniční a jinak, celá ta sféra je privátní, to znamená, musíme si vydělat na svůj chleba, na své zaměstnance atd. a ten náš zdravotní systém je hodně postaven na vztahu mezi poskytovatelem a zdravotní pojišťovnou a trošku jako. Pomíjí toho klienta.
Tady bysme potřebovali posílení té role a myslím si, že i ten, ta zmíněná novelizace se k tomu bude klonit, co se těch financí? Řekl bych, že to je přesně úderná. Hlavičku hřebíku. My nemáme nedostatek stomatologů, ale je tady a nemluví se o tom otevřeně, protože jde o peníze a je to citlivá záležitost. Nemáme dostatek stomatologů nebo pacienti nemohou sehnat stomatologa, pokud jim skončil stomatolog, který měl velkou míru výkonů hrazenou ze zdravotního pojištění. A nemůžou za něj najít alternativu ve stejné cenové relaci, který na ně nebude mít nároky ve smyslu zvýšené hygieny a třeba i většího počtu výkonu. To je ta palčivost, to je ten základní problém, co se týče těch záležitostí pohotovostí, pohotovost nám nenahradí nemožnost anebo neochotu pacientů se registrovat, pohotovosti jsou koncipovány tak, že získají čas pro pacienta, který přichází s akutním problémem, aby našel nějakou specializovanou práci.Náš problém je v tom, že máme velké nedostatky v zajištění některých specializovaných výkonů a řetězce sítí stomatochirurgie nebo například i uspávání neošetřitelných pacientů, zejména dětských a některých dalších, pokrytí některých dalších specializací, to ty pohotovostní služby nejsou schopny pokrýt, takže samozřejmě těch nešťastných pacientů je množství. Na druhou stranu my jsme třeba pracovištěm, které má v současnosti v jižních Čechách nejkratší objednávací doby proti špitálu i proti ostatním chirurgiím právě proto, že se snažíme dělat koncepční práci. Naši pacienti jsou spravení, dělají jenom.

moderátorka
——————–
Takže každá ordinace opravdu k tomu může, pane doktore, přistupovat jinak. Přesto zkušenost
města Písek, protože během třech let tu přišli o osm zubařů, to se dotklo každého třetího obyvatele. Pane starosto, má tohle řešit stát, kraj anebo samospráva?

mluvčí 13,
——————–
Já se domnívám, že samosprávy nikoliv, je to vždy pouze regionální, místní řešení, pokud to řeší samosprávy, ale my jsme tu proto, abychom pomáhali občanům, čili přistoupili jsme k určitému řešení, které by mohlo vyřešit problém v našem regionu, ale jinak si myslím, že se to má řešit určitě na vyšší úrovni, ať již státu nebo kraje.

, moderátorka
——————–
Co tedy radíte, co by měli dělat teď lidé, kteří marně klepou na dveře zubařů? Paní Seitlová.

mluvčí 11,
——————–
No, já musím říct, že ty počty těch, kteří vychází a mají tedy tu aprobaci na zubní lékařství, tak je více. Víme, že v Ostravě se otevřela nová poliklinika, která také navýšila počty. Fakulta nebo fakulta ano.

mluvčí 1,
——————–
Ale ještě produkuje, pardon, paní senátorko. A dlouho ještě nebude produkovat.
Protože Stomatology jsou ve druhém ročníku.
Za dva roky.
My jsme udělali v Senátu právě to, že jsme se pokusili řešit alespoň zčásti ten problém a určitě víme, že to, co jsme učinili, novelu zákona o zdravotních službách, že to neřeší celý ten velký problém, ale snažili jsme se, aby se zjednodušil ten přístup k tomu, aby mohli vykonávat ti, kteří to umí a jsou nostrifikovaní, mají odpovídající znalosti tak, aby mohli ze zahraničí tady přijít a fungovat pod dozorem aprobovaného lékaře. Ten proces do této doby byl velmi, řekněme, složitý. Ano.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
To je ještě něco, paní Fajlová, k tomu se ještě určitě dostaneme, přesto tady regionálně ve Strakonicích na podzim otevřela nová lékařka, ordinaci, otevírala registrace, pacienti tam volali šest setkrát denně, byly to telefonické registrace, nedovolali se a řada lidí se tam nedostala vůbec. Pane Andere, co mají dělat takoví lidé, i když přichází noví zubaři, zůstávají dál.

mluvčí 25,
——————–
Prvotním cílem by měla být jejich zdravotní pojišťovna, protože je to zodpovědnost, jejich zdravotní pojišťovny jim zajistit hrazenou stomatologickou péči.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Jak dlouho to trvá, pokud se pacient obrátí na zdravotní pojišťovnu, za jak dlouho se opravdu dostane k lékaři, ke kterému to nemá na druhý konec republiky?

mluvčí 25,
——————–
No, zdravotní pojišťovna má povinnost zajistit lékaře v dojezdové době, to znamená, že ne. Na druhé straně republiky, ale do 35 minut ve stomatologii.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Ano, ale tady Jihočeši máme zkušenosti, dostali tip až do Brna.

mluvčí 25,
——————–
Takhle zdravotní pojišťovna skutečně má povinnost zajistit zubního lékaře do 35 minut jízdy autem, takže určitě se obrátit. Tam. Ministerstvo zdravotnictví má zároveň nástroj, kterým můžou se pacienti obracet i na nás? Je to onlinový formulář, který automaticky přeposílá na zdravotní pojišťovny i na naše ministerstvo a zdravotníjišťovna skutečně reagovat musí. Máme poměrně málo reakcí, kdy se to zdravotní pojišťovně nepodařilo, kdy to nějakým způsobem nešlo. Snažíme se předcházet i těm situacím, že se pojištěnec obrátí na svoji pojišťovnu a tam mu předá seznam svých smluvníchních lékařů, když si je potom pojištěnec obvolá, tak jsou všichni obsazení, neberou nové pacienty. My říkáme, že tímto není povinnost zdravotní pojišťovny splněná, že skutečně musí každého individuálního pojištěnce umístit k tomu lékaři, kterého potřebuje.

mluvčí 1,
——————–
A pokud se to nedaří.

mluvčí 25,
——————–
Pokud se to nedaří, tak nejzazší možnost je začít správní řízení se zdravotní pojišťovnou můžeme udělovat až pokuty, nicméně do tohoto kroku jsme ještě v zásadě nikdy nedospěli, protože zdravotním pojišťovnám se v konečném důsledku vždycky podařilo lékaře požadované odbornosti zajistit.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Děkujeme. My nabídneme pár pacientských zkušeností.
Protože právě o tom nedostatku zubařů se poměrně vášnivě diskutuje na sociálních sítích. My jsme čerpali například ze stránek hledáme zubaře z diskuzí zpravodajských serverů a také ze stránek České lékařské komory.
Například názor Martina Pekárka, podle kterého kliniky pro bohaté vždycky byly a vždycky budou. To ale není problém. Problém je, říká, aby bylo dost klinik i pro nebohaté.
Petra Marková z Moravy, ta zase napsala, že dost lidí, cituji, z našeho kraje, děsí za zubaři do Polska jako samoplátci. Ceny jsou prý dobré.
Josefa Čapka poslala pojišťovna hledat zubaře do Prahy, kde by podle vlastních slov nechal za ošetření celou výplatu.
Jiří Perec se zase zaměřil na studenty. Loni se podle něj na Masarykovu univerzitu v Brně, na lékařskou fakultu obor stomatologie hlásilo zhruba 1500 uchazečů, přijato bylo 58.
A jasno má Václav Čamek, který by stanovil povinný počet registrovaných pacientů na jednoho stomatologa, vydělil by 10 000 000 obyvatel počtem aktivních zubařů, těch je 8100. Ovšem to bude už v tuto chvíli trošku jiné číslo. Výsledek je zkrátka kolem 1300 pacientů na zubaře, což by podle něj zvládl.
Pane Čabane, otázka na vás, máte v záloze zubaře, pokud by ten váš přestal ze dne na den ordinovat ?

mluvčí 21,
——————–
Tak mně se to shodou okolností přihodilo. Já jsem, já tedy nebydlím v Praze, bydlím ve Středočeském kraji a vždycky jsem dojížděl za zubařem do Prahy, ten, ke kterému jsem dojížděl původně, tak odešel do důchodu a musím se přiznat, že jsem vlastně jako na první pokus se mi povedlo se zaregistrovat k jinému pražskému zubaři na kliniku, takže já jsem tenhle problém jako ne nepotkal, ale těch příběhů samozřejmě slýchám, slýchám hodně a zase bavíme se o Praze a tom přilehlém okolí, kde prostě ten problém sice existuje, ale je jaksi výrazně snáze řešitelný pro většinu lidí, než prostě někde na malém městě, kde je jeden zubař na okres.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Třeba na Pelhřimovsku nebo na Karlovarsku, právě tam takové případy řešili obecně. Nejsou za tragicky zesnulé lékaře v systému náhrady ministerstvo zdravotnictví nemá žádný záložní systém a o pacienty bez lékaře se musí postarat příslušné pojišťovny.
Právě na tom Pelhřimovsku teď nemá zubaře 3000 lidí, protože zubařka náhle zemřela při autonehodě, jezdila do třech ordinací. A taky kraj Vysočina vypsal výběrové řízení. Nikdo se ale nepřihlásil.
Nová Cerekev, tady jsou bez zubaře stovky lidí. Ordinace je tady uzavřena necelé dva měsíce.
Od té doby Jaromír Pavlík žádného zubaře, který by mu udělal nové zuby, nesehnal.
A tak se Stanislav Šafrata chystá alespoň na pohotovost. Měsíc už bere léky.
No, a problém řeší i v Pelhřimově, i tady zůstává ordinace uzavřena, v létě mají navíc skončit další zubařky.
Do prázdnin by chtěli skončit další tři zubařky, který by chtěly odejít do důchodu. A proto, jak říkám, no, sháníme další, ale není to jednoduchý. Jsme v kontaktu s pojišťovnama.
Třeba VZP slibuje i individuální pomoc, pokud by lidé zubaře nesehnali a jiná možnost nezbyde asi ani.

Obyvatelům Božejova tady v Božejově. A budu brát, si myslím, i okolí, se to může týkat stovky, možná tisíce lidí, kteří přišli o zubaře.
A tak často spoléhají jen na zubní pohotovost. Blanka Poulová, Česká televize.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Podobný problém zažívají tady také lidé v Písku už několik let. Během třech let skončilo osm zubařů bez náhrady. Tedy prozatím. Pane starosto, obracím se na vás, jak jste se to pokusili vyřešit a co bylo tím, co nalákalo zubaře nové, kteří by sem snad měli přijít po těch letech?

mluvčí 13,
——————–
My v zastupitelstvu máme několik lékařů, tak po dohodě s nimi jsme se rozhodli vypsat dotační program. Ostatně například Jihočeský kraj také má program, aby přitáhl do kraje lékaře. A my jsme si řekli, že uděláme něco obdobného na této místní písecké úrovni. Ten program spočívá v tom, že město by poskytovalo bezúročnou půjčku nově příchozím zubařům, rozjeli jsme poměrně rozsáhlou marketingovou kampaň, ať již na sociálních sítích, ve stomatologických časopisech, na fakultách a skutečně se nám začali hlásit lékaři, zubaři. V současné době jednáme s pěti zubaři, ale to jednání je spíše na individuální bázi. Ten program nelze nastavit obecně, aby byl atraktivní pro každého. A zjistili jsme, že to, co právě by zubaře mohlo přitáhnout do našeho města, tak nejsou to ani tolik ty peníze jako spíše poskytnutí vhodných prostor.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Jenže to vás vejde na 20–30 000 000 Kč. Jenom ta přestavba bez vybavení je tohle úkol samosprávy, rozpočtu města Písek.

mluvčí 13,
——————–
Jsem přesvědčen, že není, ale zkrátka nic jiného nezbývá. My, pokud chceme vyjít nějakým způsobem našim občanům vstříc. Bylo tady řečeno, že jsou rozdíly mezi regiony, mnoho zubařů nebo relativně mnoho zubařů je v Praze, tak my bohužel tímto regionem nejsme, čili musíme nabízet takovéto výhody pro nově příchozí, byť je to z rozpočtu samozřejmě. Pak je otázka, pokud by se nám hlásili další lékaři, řekli by, proč podporujete pouze zubaře? A ne tyto a tyto. Myslím si, že to není primárním úkolem samospráv, ale zkrátka taková je doba, nejsme jedinou obcí, která tyto programy nabízí a bylo by nešťastné, kdybysme byli pozadu.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Pane Sílo. Písek není jedinou obcí, ani městem, které to dělá, když písek uloví stomatologa. Jinde bude chybět. Tak není to znovu jen o penězích, o tom, jak plné jsou obecní kasy. Ten, kdo na to bude mít, tak si může vybavit ordinaci, pozvat zubaře, zkusit ho nalákat a ten druhý o něj přijde.

mluvčí 23,
——————–
Je to přesně tak, protože ten počet je daný těch zubařů, to znamená, jestliže já tady ho vezmu, tak tady bude chybět. Jde o to, že prostě ti mladí lékaři do těch postižených regionů nechtějí jít kvůli tomu, že musí dělat pouze tu bazální léčbu, kterou hradí zdravotní pojišťovna, a ta je podceněná, jo, tu moderní léčbu, kterou oni umí a která pochopitelně není hrazena zdravotními pojišťovnami, tam nedostanou a tam jim to nikdo nezaplatí, protože mají hluboko ty lidi do kapsy, to znamená, ty tam nepůjdou, ti zůstanou dál v těch velkých městech. Čili abych navázal na to, tady je potřeba systémové řešení, ne jako si přetahování jednoho lékaře z druhého, když je jich stejně málo.

mluvčí 1,
——————–
Jo, pane Zdařile, co by zabralo, co na vás platí?

mluvčí 30,
——————–
Tady z té diskuze By člověk nabyl pocit deprese, tak přece jenom do toho musím vlít trochu optimismu. Ono ta situace v zubním lékařství si myslím, že se částečně zlepšuje a ve velkých městech už začíná být přetlak stomatologů, zejména těch, kteří jako poskytují nadstandardní služby. A třeba tak jako se vylidňuje tedy periferie jižních Čech, tak Budějovice se nafoukly zhruba o třetinu velikostně za dobu 25 let, kdy působím v oblasti stomatologické komoře České Budějovice, to je samozřejmě věc nerovnoměrného rozložení stomatologů, můžeme diskutovat o příčinách, které to má, ale je to fakt. A tito stomatologové jsou kapacitně schopni, pokud budou mít dostatečné pobídky, tak jít jakoby proti tomu, co na trhu žádají. Pokud nebudou mít dostatek práce, přesunou se klidně do větších měst typu Tábor, Strakonice, Písek, které budou mít už lepší dojezdovou vzdálenost, potom třeba i pro obyvatelstvo menších obcí.Já jsem velmi rád, že těch pacientů, kteří by dlouhodobě sháněli zubního lékaře, skutečně není moc, je to povinnost zubní zdravotní pojišťovny.
my nemáme jediného pacienta, který by žádal déle jak rok, komu by nesehnala pojišťovna do roka zubního lékaře. Jsem velmi rád za tu spolupráci s ministerstvem zdravotnictví jako Česká stomatologická komora jsme nabídli vypracování materiálů, kde dáváme návod pacientům i místním samosprávám a politikům, jak se chovat v případě nedostatku toho zubního lékaře, nemožnosti ho sehnat, ale musím říct, že jako pracoviště, které disponuje dvěmi sestrami, nejsme schopni brát telefony a reagovat na všechny maily. Ta domluva s registrací vzniká na dohodě pacienta, kdy vidíme rentgenový snímek. Většinou fyzicky toho pacienta navrhneme léčbu, ten pacient s ním musí nějakým způsobem souhlasit, teprve potom se, jsme schopni relevantně se vyjádřit k tomu, jestli ta registrace, která nás zavazuje k určitým povinnostem, je reálná nebo není. Já se spíš setkávám s řadou telefonátů, kdy nabídneme možnost registrace, ale potom, co pacienti zjistí, že třeba máme větší důraz na zubní prevenci nebo na některé výkony nahrazené ze zdravotní pojišťovny jako specializované pracoviště, tak většinou řeknou, že zavolají později a zkouší licitovat někde jinde.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Takže taková je tedy praxe vaše coby zubaře. Paní Seitlová, jak můžeme dostat právě ty zubaře do těch regionů, když slyšíme tedy zkušenosti pana Zdařila, který ordinuje v Českých Budějovicích obecně tady v Jihočeském kraji 1/3 všech zubařů je právě v krajském městě, zbytek je potom teprve v těch regionech, můžou tam být nějaké povinné závazky pro studenty stomatologie, kteří by třeba potom, co vystudují tady v Česku, tak museli být třeba v nějakých znevýhodněných regionech.

mluvčí 11,
——————–
No, ta diskuze se samozřejmě vedla, ale myslím, že se nesetkala s tím, že by to ze strany právě těch studentů nebo stomatologické komory bylo nějak reálně přijímáno. Já si také myslím, že by tam vznikala určitá nerovnost vůči těm jiným studentům jiných oborů. Pak bychom museli takové povinnosti zavést v plné šíři. Ale je tady teď nový zákon, je to zákon, o kterém jsme ještě pořádně nehovořili, a to je zákon, který více dává kompetencí právě zdravotním pojišťovnám z hlediska toho umisťování. Tam já si myslím, že to může trošičku více pomoci, že si zdravotní pojišťovny v té debatě, které já jsem s nimi vedla, stěžovačky, my řekneme, že do Prahy už tedy nedoporučujeme a neschválíme smlouvu, ale Praha řekne, že ano a my jsme potom úplně ztraceni. Má to i výhody i nevýhody. Já řeknu. Pak ale se může stát, že právě ti, co chtějí zůstat v Praze, tak nebudou chtít smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Takže to jsou všechno věci, které samozřejmě nás čekají. Nicméně za situace se novým zákonem poněkud zlepší. Já vím. A můžu ještě doplnit, že ministerstvo si dokonce udělalo průzkum, proč tedy, co by tedy pro ty mladé lékaře bylo zajímavé, motivační?A říká, nejsou to peníze. Z toho našeho průzkumu vyplynulo, že to je zejména zaměstnání pro partnera, to znamená, aby ten partner tam našel odpovídající zaměstnání, což nebývá někdy snadné. A pak také dobré školy pro děti. Tak to jenom, jakože. To je také další okolnost, která vede k tomu, že tihle mladí zubaři jsou raději někde v těch větších městech. Ta situace se vyvíjí. Ale nějakou povinností, příkazem. Já se obávám, že toto není ta cesta.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
By to mohli přivítat tady ve Vimperku, protože Vimperk teď přišel o řadu zubařů. Ještě přijde, tam je jich řada v seniorském věku. A dokonce město teď přemýšlí nad tím, že by vypsalo stipendium pro studenty posledních ročníků a tím by je motivovalo, aby přišli právě do této okrajové části kraje. Pane Andere, myslíte si, že i v tomhle by to mohlo pomoci. Tento přepravovaný návrh.

mluvčí 25,
——————–
Určitě ano. Jak jsem říkal, je zodpovědností zdravotních pojišťoven tu péči zajistit. A dneska mají ale jenom limitované nástroje, jak toho docílit. Dnes. Jejich nástrojem je to, že uzavírají smlouvy v těch oblastech, které si definují, že jsou potřebné a v těch oblastech, kde lékařů příliš tam smlouvy neuzavírají. Viděl jsem například report z VZP, která v posledním čtvrtletí loňského roku v Praze neuzavřela žádnou smlouvu se zubním lékařem a v ostatních regionech ano, ta novela, o které mluvila paní senátorka, ta dává zdravotním pojišťovnám další nástroje, jak vlastně nalákat lékaře do těch oblastí, které zdravotní pojišťovna cítí, že jsou potřebné a je to vlastně také forma stipendií. Zdravotní pojišťovna bude moci poskytovat stipendium lékaři, když se zaváže, že po určitou dobu bude vykonávat svoje povolání v tom daném regionu. Který zdravotní pojišťovna potřebuje.

mluvčí 1,
——————–
Odkdy to bude platit?

mluvčí 25,
——————–
No, to je otázka aktuálně, co je v Poslanecké sněmovně? Ten zákon shodou okolností dneska je projednáván ve výboru. Předpokládaná účinnost je od 1. 1. 2026. Uvidíme, jak to dopadne.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Tak jednu legislativní změnu, která už loni prošla, tu připomeneme právě teď, protože ta právě usnadňuje zapojení zubařů ze zemí mimo Evropskou unii do poskytování péče v Česku.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Ono by to možná mohlo změnit i situaci, která byla před třemi lety v Chýnově, kde začali ordinovat dva zubaři ukrajinský pár, ale nabrali nové pacienty, registrovali, ale po několika měsících museli ukončit tu svou praxi, takže znovu byli lidé bez zubaře, protože neměli ten stálý odborný dohled. No, jak složité je pro cizince rozjet právě v Česku ordinaci, ví i doktor Bachanovský, původem ze severní Makedonie.
Narodil Se v Severní Makedonii, před třemi lety ale začal opravovat zuby v Mladé Boleslavi. Teď rozjíždí svoji vlastní praxi v Častolovicích.

Kateřina Lunerová, redaktorka
——————–
Od té doby hledal městys náhradu, nejdřív mezi Čechy, pak začal oslovovat i cizince.

mluvčí 36,
——————–
Jsme teoreticky zubaře měli z ciziny, ale naráželo to na právní předpisy České republiky, že musel mít atestaci, musel projít těma zkouškama, proto jsme přeskočili tu fázi a hledali jsme zubního lékaře, který už má tyto všechny oprávnění.

Kateřina Lunerová, redaktorka
——————–
Stejný problém měly i další obce v okolí Orlických hor. Třeba Červená Voda. Vyřešily ho založením vlastní s. r. o. která na částečné úvazky zubaře zaměstnává.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Paní Seitlová, vy jste právě byla u toho, aby se mohla změnit pravidla pro zubaře ze zemí mimo Evropskou unii, aby se mohli zapojit do toho poskytování péče v Česku. A třeba pro ukrajinské lékaře to znamená mít možnost pracovat tady. Jen na ně musí dohlížet zkrátka zdejší zkušený stomatolog. Funguje to.

mluvčí 11,
——————–
Ten, ta novela zákona o zdravotních službách byla přijata koncem minulého roku. V tuto chvíli myslím, že ještě docela brzo hodnotit celkový ten výsledek, ale už máme desítky žádostí, které leží na ministerstvu zdravotnictví, máme dokonce už některé vyřízené žádosti, začíná se ten proces rozbíhat, takže myslím si, že už podle toho, co je podané, že tam je jakási úspěšnost naděje. 40 žádostí, 60 žádostí, to už není málo. A může to pomoci.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Pane Zdařile, vy jste tady za Českou stomatologickou komoru, také její prezident tu normu kritizoval. Co vám na tom nesedí?

mluvčí 8,
——————–
Já se přiznám, že jsme zcela v rozporu s tou legislativní normou, protože se týká specializačního vzdělávání. Navíc situace, která byla před dvěma lety problematická v rámci aprobačního řízení cizinců mimo Evropskou unii je víceméně vyřešená tím, že ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví jsme udělali změny přípravných kurzů na ty aprobační zkoušky a díky tomu je průchodnost aprobačního řízení mnohem lepší, než bývala v minulosti. To je jedna věc. Česká stomatologická komora není odbory pro zubní lékaře, ale chrání zájmy pacientů a pro nás je naprosto nepodkročitelnou záležitostí, že bychom ohrozili naše pacienty tím, že tady bude poskytovat péči někdo, kdo nemá způsobilost ji tady jako alibisticky nebo jakýmkoliv jiným způsobem. Aprobační řízení je přísné, ale má tu přísnost z nějakých důvodů, teď se nám velmi vrací tahleta uvážlivost a přísnost, protože jestli máme nějakou zprávu z posledních revizních komisí republiky, tak je to narůstající počet stížností na nelegálně působící stomatology na našem území, nelegálně poskytující služby, ale hlavně na škody, které působí na pacientech a jsou to závažná zdravotní poškození, která ohrožují i v krajním případě život toho pacienta.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Pane Sílo, za vás, váleční uprchlíci z Ukrajiny, myslím za vás, za SPD. Jako zubaři v Česku v pořádku.

mluvčí 23,
——————–
Já jsem stejného názoru, jak paní senátorka, taky jsem v Poslanecké sněmovně. Tento zákon tu novelu podpořil, vyzval jsem sněmovnu, aby to přijala, protože ta situace je skutečně katastrofální a je, toto je jedno z řešení.

mluvčí 11,
——————–
Jestli můžu. Ano, já bych právě chtěla navázat na mého předřečníka, který říká, že se ukázalo mnoho nelegálních služeb. Ale ta novela jde přesně proti tomu, jestliže tu máme, a teď řeknu několik, uvažuje se desítek až stovek zubařů z Ukrajiny, kteří provádí nějaké pomocné práce, tak je opravdu škoda, když nemohou provádět tu svoji praxi, kterou umí a je opravdu škoda, když potom se dostávají do té pozice, že někdo jim řekne, tak mi pomož a oni nelegálně provozují tuto akci. My jsme chtěli, aby to bylo přesně tohle. Po tom, co ten dotyčný prokáže, že má odpovídající vzdělání na Ukrajině, ale nemusí to být jenom Ukrajina, tak potom, co to prokáže, aby byl pod dohledem lékaře, který má tu danou odpovídající aprobaci a ten lékař nese odpovědnost za ten výkon, který ten dotyčný zubař provede, čili on je odpovědný za to, aby ta péče byla kvalitní a já opravdu se bráním tomu a říkám, není pravdou, že si některý zubař vezme jen nějakého zahraničního lékaře a bude nést odpovědnost za škody, které mu může způsobit, to je velmi vážné, a to je přímá odpovědnost, takže myslím, že to může zčásti fungovat. A ještě řeknu jednu věc, není to tak, že by tento zubař, který je ze zahraničí a má nostrifikaci a také potvrzení, že skutečně ta nostrifikace je pravá, mohl sám provádět jakoukoliv zubařskou péči. On musí projít tou aprobační zkouškou, která je přísná a která ho čeká. A my jsme stanovili, že ta doba je jednoho až tří let po tom, co tady pracuje, takže to je situace, kterou řešíme momentálně jakési, řekněme, nápomoc tomu, aby ta situace v těch regionech nebyla taková, jak o ní hovoříte. Navíc jsme do té novelky také uvedli, že musí mít ten doktor, který takového lékaře zaměstnává, tak musí mít smlouvu se zdravotní pojišťovnou.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Pane Zdařile, určitě ještě budete mít čas na to reagovat? Pane Čabane, na vás se obracím. Je opravdu možné zajistit ty podmínky, o kterých tady byla řeč, že budou tedy ti zahraniční zubaři pod odborným dohledem toho stomatologa sami, budou odborně vzdělaní a budou dostatečně dobře mluvit česky.

mluvčí 21,
——————–
To je těžká věc, to je asi otázka opravdu spíš tady na pana doktora, který do toho aprobbačního řízení vidí, já to jako takhle do detailu, do detailu neznám, jenom se mi zdá, že tímhle trošku se snažíme jako lepit ten problém ne úplně systémově. Já samozřejmě souhlasím s tím, že když sem přijde z Ukrajiny vystudovaný zubař, tak je škoda, aby někde pomáhal na stavbě nebo zametal ulice. To skutečně jako je plýtvání lidským potenciálem a má být ten proces dobře nastaven tak, aby tady mohl vykonávat tu svoji kvalifikovanou práci. Na druhé straně jako nezachráníme tím tu dostupnost té péče v Česku, může to pomoci někde regionálně, kde chybí jeden zubař, může to udělat radost, ale neřešíme tím ten systémový problém. A nerad bych, abychom propadli dojmu, že ano, to je jako, to si myslím, že by se nemělo stát.

mluvčí 1,
——————–
Pan doktor pokyvuje. Tak jenom prosíme o stručnou reakci.

mluvčí 8,
——————–
Já bych řekl, že to je přesně to, co bysme měli dělat. Zlepšit průchodnost aprobačního řízení pro nás je v podstatě tahle záležitost marginálií a podstatně zásadnější věcí je teď ta novelizace 48 toho zákona o veřejném zdravotním pojištění, která v podstatě bude tvořit absolutní revoluci ve stomatologii za posledních 30 let. Právě tím, že z Evropské unie nám bylo nařízeno přestat zpracovávat amalgám, na kterém stojí celý dosavadní úhradový systém, tak můžeme předpokládat, pokud to tedy celé projde, doufáme, že projde legislativním procesem, že se vše změní od poloviny roku 26 a řada těch neduhů, které zde řešíme a o kterých se dalekosáhle bavíme na ministerstvu, si myslím, že tím bude naprosto upozaděna.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Jak Zdravý nebo zkažený je chrup české populace, to je otázka. A je to věc, kterou netuší ani sami zubaři.
Podle prezidenta České stomatologické komory neexistuje souhrnná studie, podle které by bylo zřejmé, v jakém stavu je český chrup. Ale podle něj má tedy drtivou většinu kazů 5 % české populace. Ti nejchudší. Pojďme se podívat, jak se právě péče stomatologů proměnila v posledních desítkách let.

mluvčí 37,
——————–
Záleží na každém slově, které dítě uslyší, na každém dotyku, který si zapamatuje.
Hlavně pořádně otevřít pusu. Základ prohlídky u stomatologa zůstává stejný. Dnes ale pomáhají detailnější rentgeny přímo v ordinacích. Téměř hned odhalí i skryté problémy.

mluvčí 38,
——————–
Stáhneme tady, bude mít můstek, tím pádem nebude mít žádnou vyndovací protézu.

Díky moderním materiálům a technologiím jsou ve vlastních laboratořích schopni vyrobit přesné implantáty. ….. by pacientovi měla vydržet do konce života.

mluvčí 10,
——————–
V posledních letech je nedílnou součástí návštěvy většiny zubařů i dentální hygiena, tu si hradí pacient sám.
Teďko víc ty lidi dbají na tu prevenci. Se řešilo dřív, spíš to spravování.
Dentální hygienou se nám podaří eliminovat už v počátku nějakou parodontózu.
Naopak u dětí se podle řady stomatologů zvyšuje počet kazů, některé kvůli tomu předčasně o zuby přicházejí. Povinné školní prohlídky se zrušily v devadesátých letech.
Hromadné prohlídky mají jednu velikou výhodu, na nikoho se nezapomene.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Na ty pravidelné prohlídky, k zubaři chodí s dětmi jen část rodičů.
Třeba ty mezizubní prostory nečistí a nedočišťují úplně.
Péče o chrup se teď dostala i před ostravský soud. Pacient žaluje zubaře kvůli 18 vytrženým zubům, lékař si za postupem stojí.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Tak jak jsme na tom se zuby? Pane doktore? Vy asi máte největší praxi, zkušenosti?

mluvčí 8,
——————–
Je to velmi složitá otázka, můžu na ní samozřejmě odpovídat z pozice praktika, který vykonává praxi. Nicméně ta data nám schází, to je věc, kterou jsme řešili velmi dlouho s ministerstvem zdravotnictví a velmi nám v tom pomůže i změna zákona 48, kdy by měla být podstatně větší část péče vykazována pojišťovnám a nám by to mělo vracet statistická data o tom, kolik výplní, kolik kanálků se skutečně reálně u nás dělá. Vlastní šetření postupně probíhají a věřím, že prokážou, že se skutečně potvrdí to, že část populace se nachází v tristním stavu a je to jednak selháváním.Péče o děti v dětském věku, což si myslím, že je skutečně jako tragédií a velmi to negativně vnímáme i jako komora, snažíme se proti tomu bojovat, ale nepovažujeme preventivní programy u nás za dostatečné. Ač se jim snažíme nějakým způsobem jako doplňovat tuhle tu nabídku, tak díky našim omezeným finančním zdrojům to nemůžeme zcela nahradit, ale svoje. Sehrává i změna nutričních zvyklostí v posledních letech, která zvyšuje konzumaci sladkého pití, frekvenci sladkého pití. A setkáváme se s typy defektů, které zlikvidují chrupy z důvodu kazů a nikoliv z důvodu paradentózy, ty chrupy se nedočkají paradentózy, protože musíme u řady pacientů zuby vytrhat všechny, vytahat všechny už třeba do věku 30 let.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Se stavem dětského chrupu. Ale pane Andere, asi nepomůže novela zákona? Nebo ano?

mluvčí 43,
——————–
Přímo nevím, nepřímo Snad ano, protože rozšiřujeme opět zase možnost zdravotních pojišťoven, co se jich preventivních programů týče, zdravotní pojišťovny by mohly vyčlenit větší prostředky na své preventivní programy než dnes a vlastně už dneska zdravotní pojišťovny podmiňují některé příspěvky z těchto programů absolvováním preventivních prohlídek praktického lékaře u zubního lékaře, takže aby někdo dostal příspěvek, musí zdravotní pojišťovna evidovat jeho preventivní prohlídky.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Že se mi trošku zdá, že tady vlastně pomíjíme jednu skupinu, jejíž název tady ještě nezazněl. A to jsou rodiče, rodina.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Pane Stařile. To jsou totiž, jsou to opravdu ty peníze, které jsou zatím, proč někteří zubaři neberou děti? Matka z Třeboňska se na mě obrátila, má dvě děti, sama má zubaře, ale on jí řekl, ať přijde s dětmi na první preventivní prohlídku v šesti letech, přitom Všeobecná zdravotní pojišťovna má podmínku, že na tu první preventivní prohlídku mají rodiče přijít s dítětem nejpozději v jeho prvním roce života? Proč zubaři neberou děti?

mluvčí 8,
——————–
Protože ošetřování dětí velmi náročnou disciplínou je to stresová záležitost, ošetřit dítě znamená podstatně větší stres než ošetření dospělého, zejména pokud se jedná o terapeutický výkon, kdy musíme odstranit kaz, dělat výplň nedejbože, třeba aplikovat injekci a tahat zub. Proto třeba v některých zahraničních zemích typu Rakouska je dětská péče ohodnocena dvojnásobkem toho, co stojí dospělá péče do věku šesti let. 1,5 násobkem do věku 15 let, protože honorují to, že ta náročnost té péče je vyšší. U nás je ta péče dětská, limitovaná, fakticky zastropovaná a tedy se stomatologům nevyplácí, a přesto je víc, výrazně stresující. Navíc máme některé nešťastné, některá nešťastná nastavení zákona ve smyslu registrací nejsme třeba schopni a porušujeme tím zákon, pokud bychom registrovali selektivně pouze děti rodičů svých pacientů, takže tam jsme se pokoušeli s ministerstvem zdravotnictví domluvit na některých změnách, bohužel se nám to nepodařilo, takže tady ty neduhy asi nadále budou přetrvávat.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Pane starosto, vy teď tady přijmete 3–5 zubařů do prostor, které připravujete, budete dávat třeba nějakou podmínku toho pronájmu na podnájmu? Například, aby braly děti.

mluvčí 13,
——————–
Ty podmínky tam máme takto nastaveny, aby měli určitý počet seniorů a dětí. Samozřejmě druhou otázkou je pak vymahatelnost. Úplně si nedokážu představit, jak zaměstnanci našeho úřadu budou chodit do kartoték a kontrolovat to. Věříme, že ti doktoři to budou dodržovat, nastaveno to máme, ale pak faktické vymáhání. Je otázka druhá.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
Pane Sílo, máme tady zkušenosti lidí, kteří jsou z jihu Čech. Dentální. Hygiena. Matka samoživitelka se přestěhovala k Českým Budějovicím, sehnala tam zubaře, ale on jí podmínil tu první návštěvu. Nebo to, že je přijme tím, že musí projít dentální hygienou, tu ale neplatí tedy pojištění, musí si platit každý sám 5 500 korun. Prvotní poplatek. Říkala, že se na to musí půjčit, ale půjčí si, protože chce jít s těmi dvojčaty k tomu zubaři. Je tohle motivace ke zdravým zubům?

mluvčí 23,
——————–
Já si myslím, že ta dentální hygiena je dobrá věc, má to skutečně svůj určitě vliv na, potom na kvalitu tohoto chrupu a na údržbu, ale my třeba v našem programu máme i pro ty dentální hygienisty podstatně důležitější jakýsi úkol, a sice takový, že ty dentální hygienistky by měly v rámci prevence jezdit po školách a pomocí 3D kamery s umělou inteligencí se softové umělé inteligence prostě nafotit chrup těch dětí, který by pod následně dodávala jako v elektronické podobě pedo stomatologovi, který by to vyhodnotil a podle toho nálezu těch zubů by si zval jednotlivé rodiče prostě s těmi dětmi na ošetření eventuálně, jo, čili já si osobně myslím, že by se měla využít ta dentální hygienistka nebo hygiena, která vlastně učí ty lidi, jak si mají čistit zuby, když to vezmeme jako laicky, tak by měla i tady tuto úlohu plnit. A hlavně ty peníze, které oni za to dostávají nebo budou dostávat těch 800–1 800 Kč, jo, budou dostávat jako bonusy různé a tak dál od zdravotních pojišťoven, ty by se daly ty peníze podstatně účelněji využít tady tímto způsobem, že by se prakticky ty děti by se preventivně vyšetřovaly a ošetřovaly, učily se tu zdravovědu, jak ty zuby čistit, aby to využili v té škole a tak dál.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Pane Čabone, asi všichni jsme tady ještě zažili a pamatujeme ty pravidelné školní prohlídky pro děti. V Karviné se k nim vrátili. Co byste poradil zavést?

mluvčí 21,
——————–
Nedokážu posoudit, jestli dává smysl zavádět takovou věc plošně. Určitě neuškodí to zkusit. Já, co? Já si to pamatuji ze svého jako raného dětství, tak to byla velmi často taková trošku formální záležitost, kdy jaksi, když se k tomu zubaři nahrne ta třída, tak on má na každé to dítě co 10 minut třeba maximálně, aby se to stihlo v nějakém termínu. Že tam je otázka asi na nějaké ty základní potíže, aby je odhalil, tak třeba to stačit může, ale zase se nemůžeme tvářit, že bychom tím nahradili celou tu případnou prevenci. Takže já skutečně nevím, jestli tohle je řešení. Na druhé straně, jak říkal pan poslanec, síla. Dneska ty technologie vypadají jinak, dají se ty zuby sejmout nějakou kamerou. která už třeba je schopná vyhodnotit, může to trvat chvilku, takže tohle já si netroufám posoudit, ať to někde zkusí jako pilotní projekt, třeba se ukáže, že to dává smysl, ale že by se to zavádělo plošně, to si myslím, že v tuhle chvíli ještě v té situaci nejsme.

Jana Fabianová, moderátorka
——————–
Pane doktore, nedá nám to. Na závěr se vás nezeptat? Proč se říká, že si na někoho brousíme zuby, nebo že něčeho máme plné zuby?

mluvčí 31,
——————–
Tak. To je otázka na tělo, na tu vám skutečně asi neodpovím, ale jenom, abych zmínil, myslím, že školní prohlídky se nám nevrátí, nebráníme se tomu, aby hygienistky fungovaly.
Ale.
Osobně si myslím, že ta problematika hygien je velmi svízelná a lze říci, že nemůžeme limitovat hygienou registraci, proti tomu se jako Česká stomatologická komora jednoznačně stavíme. Na druhou stranu lze říci, že bez té hygieny, bez jejího kvalitního provedení už dnes nemůžeme provádět většinu moderních postupů, takže pak si třeba nebudeme ani brousit zuby.

mluvčí 11,
——————–
Já jenom chci doplnit, že možná pan zástupce ministerstva, ale teď v, těch nových úhradových vyhláškách právě na plomby už je tedy kódované, že dítě do šesti let má větší úhradu, takže už tak, jak jste o tom hovořil, že to je v Rakousku, už teď je to zavedené v té úhradové vyhlášce. Pak bych ještě chtěla říct, víte, já si myslím, že to jste řekla krásně, paní redaktorko, že ta maminka nemá těch 5 500, ale vím, že právě nový zákon a nové úhrady už rozšiřují i ty úhrady právě na ty nové dříve nestandardní služby z lékařů, zubařů, které tedy budou, takže desetim směrem, o kterém se, o kterém se tady hovořilo, jak v novele zákona, tak v nové úhradové vyhlášce na rok 25, 26.

mluvčí 10,
——————–
Tak uvidíme.
Jak to bude s českými pacienty a s jejich zubaři dál.

Romana Lehmannová, moderátorka
——————–
A také s doplatky v ordinacích, to už je vše, tedy k stomatologické péči v České republice. Já děkuji vám, pane starosto, za to, že jsme sem mohli přijet, děkuji vám hostům, že jste naopak vy přijeli za námi do Písku. Na shledanou i vám, divákům České televize.