Radiožurnál
Až 900 000 lidí užívá každý den nadměrné dávky alkoholu. V celé české populaci také roste denní pití alkoholu a nadužívání psychoaktivních léků. Ukazují to výroční zprávy, které dnes představila rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Riziková konzumace alkoholu se týká až jednoho milionu 600 000 lidí. Jeho spotřeba tak v Česku stále patří mezi nejvyšší v Evropě. Hostem publicistiky je Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti při Úřadu vlády, dobrý den.
Jaké pozorujete trendy v užívání alkoholu v české populaci, které věkové skupiny nejčastěji řeší rizikové pití?
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
——————–
Tak kdybychom se podívali na celou populaci jako celek, tak tam vidíme celkem stabilní míru toho rizikového pití, nicméně sledujeme odlišné trendy mezi muži a ženami, mezi muži nám v posledních letech mírně klesá výskyt rizikové konzumace alkoholu, zatímco mezi ženami mírně roste naopak a týká se to nejčastěji věkových skupin 25–34 let a současně i 45–54 let. Tam se nám právě ukazuje to, že u těch starších populačních ročníků jde spíše o to denní pití, u těch mladších jde o takovou tu nárazovou konzumaci nadměrných dávek alkoholu.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
A máte nějaké analýzy, jak si vysvětlit, že tedy to nadměrné užívání alkoholu roste, zvláště u žen v těchto věkových skupinách?
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
——————–
Zatím nemáme úplně detailní pohled na tuto populační skupinu. Nám se ukazuje, že nějaký pokles míry konzumace jsme zaznamenali v těch pocovidových letech, nicméně teď naopak sledujeme zase návrat k těm hodnotám, které byly před tím covidem.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
No, a jaké dopady má to nadměrné užívání alkoholu každý rok vlastně na celou českou společnost, případně, jak se to vypočítává?
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
——————–
Tak jedna oblast jsou ty zdravotní dopady, tam vlastně máme statistiky o počtu osob, které ročně zemřou v souvislosti s alkoholem, tam nám jdou ta čísla až do nějakých 6, 7 000 osob ročně. Další oblastí jsou potom další zdravotní dopady, tam máme případy hospitalizací v souvislosti s užíváním alkoholu, případy hospitalizací pro úraz pod vlivem alkoholu, dopravní nehody, to jsou vlastně data, která jsou dostupná z běžných statistik, ať už zdravotních nebo policejních. A potom samozřejmě celá oblast ještě společenských dopadů, protože užívání alkoholu nemá dopady pouze vlastně na zdraví toho jednotlivce, ale vlastně i na jeho sociální fungování, případně na dopady vlastně i na jeho okolí a nějaké odhady, takové ty ekonomické odhady nákladů spojených s konzumací alkoholu se dostávají až na 50, 60 miliard korun ročně, dokonce i více, pokud to vlastně přepočítáme na aktuální ceny, tam se potom zahrnují vlastně data, jednak tedy náklady veřejných rozpočtů přímo na léčbu související s užíváním alkoholu, potom vlastně i nějaké náklady související se ztrátou produktivity a podobně.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
Tak to jsou obrovská čísla, obrovské dopady. Přesto postoje české populace k pití alkoholu jsou podle vaší zprávy velmi tolerantní. Vyvíjí se to nějak v posledních letech?
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
——————–
Ty postoje se dlouhodobě zásadně nemění. Trošku vidíme změny pouze u nejmladší generace, jednak tedy u dospívajících a potom u tzv. mladých dospělých, to znamená těch do 25, 30 let, kde jako už vidíme trošku takové méně tolerantní postoje, vnímají větší rizika spojená s denním pitím i s tou nadměrnou konzumací alkoholu.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
No, ale je to všechno dáno nejenom jaksi společenskou přitažlivostí, dá se říct, do jisté míry, ale i tím, že v Česku je alkohol velmi dostupný?
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
——————–
Určitě myslíme si, že ta dostupnost alkoholu hraje velkou roli a ta dostupnost je vysoká jak vlastně místní časová, tak i cenová?
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
Tak to je zřejmě inspirace i pro ministerstvo zdravotnictví, jako celek pro vládu, aby se na tuhle otázku podívali. Ale já bych se ještě zeptal na ta data, která potvrzují také rostoucí míru nadužívání psychoaktivních léků, o jaké léky se jedná především?
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
——————–
My v této kategorii sledujeme především sedativa, hypnotika a nuxiolitika, to znamená v podstatě léky na uklidnění, na spaní nebo na úzkosti a současně i užívání opioidních analgetik, to znamená léků na bolest, které jsou na bázi opiátů.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
A jak početné části lidí se to týká?
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
——————–
To nadužívání to znamená, my tam zahrnujeme do této kategorie užívání po dobu delší než šest týdnů, získávání léků bez lékařského předpisu a vlastně i takový subjektivní pocit lidí, že užívají ty léky z větších frekvencí nebo častěji nebo ve větších dávkách, než by měli, tak to se týká nějakých 12–15 % populace v absolutních číslech, potom nějakého 1,1–1,4 milionu osob.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
A dá se říct, kdo je za to nadužívání léku zodpovědný? Jestli třeba informují lékaři nebo lékárníci dostatečně o správném dávkování, i o těch možných rizicích?
Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
——————–
Z našeho pohledu je to vlastně kombinace přístupu pacientů, respektive těch uživatelů psychoaktivních léků a možná méně dostatečné varování ze strany lékařů, ale na straně těch pacientů je to vlastně to, že neužívají léky podle doporučení lékaře, užívají je častěji, užívají je ve větších dávkách, případně si ty léky obstarávají i mimo recept nebo prostřednictvím více lékařů. Nám se ukazuje takový tzv. Dr. Shopping, že pacienti obcházejí více lékařů a paralelně si nechávají předepsat recepty od více lékařů. Na straně lékařů, pak je nějaké nedostatečné varování o těch rizicích, vlastně o tom, že ty léky mohou způsobovat závislost a nedostatečně využívá řada lékařů tzv. sdílený lékový záznam, což je vlastně takový nástroj, v rámci kterého by si mohli ověřit, jestli už pacient nemá ty stejné léky nebo léky se stejnou účinnou látkou předepsané od jiného lékaře ale často to nevyužívají.
Tomáš Pavlíček, moderátor
——————–
Tak hodně námětů k uvažování i ke změnám. Tolik Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti při Úřadu vlády. Děkuji vám, na slyšenou.
Přidejte odpověď