ČT 1 – Události
A teď příběh Madlen, dívky s vážnou poruchou krvetvorby. Její nejbližší hledají, kdo by poskytl kostní dřeň. Z příbuzných se nehodí nikdo.
Otec Madelene veřejně vyzývá, aby se lidé zapsali do jednoho z registrů. Reagují stovky dobrovolníků. Rodina dívky není jediná, která shání pomoc. Vhodného dárce zatím nemá víc než 100 pacientů. Lidé tak mohou pomoci nejen v tomto konkrétním případě.
20 měsíců byla úplně zdravé dítě. Jen jednou onemocněla s vysokými horečkami. Na začátku března jeli do nemocnice s vyrážkou.
Lukáš Přibyl, otec Madlen
——————–
Já se přiznám, že jsem tomu nepřikládal žádnou extra váhu. očekával jsem, že to je typicky z rajčat, protože rajčata miluje. Nicméně se ukázalo, že se vlastně nejedná o vyrážku, ale že se jedná o tzv. petechie.
redaktorka ČT
——————–
V nemocnici si ji už nechali. Nikoho jiného kromě rodiny k ní nepouští. Otec za ní může jen v roušce. Malé Madlen už nefunguje imunitní systém.
Lukáš Přibyl, otec Madlen
——————–
Ono to na ní pomalu ani nepoznáte, čímž je to možná ještě záudnější vlastně celý. Takhle jsem s ním byl vlastně na oddělení, kdy si hraje s panenkou a až nepochopitelný, protože ona má v tuhletu chvíli hodnoty takový, že většina lidí už dávno spala. Byla by taková jako hibernovaná.
Renata Formánková, vedoucí Transplantační jednotky, FN Motol
——————–
Madlenka má onemocnění, které se nazývá těžká aplastická anémie. Znamená to, že vlastně v kostní dřeni se přestanou tvořit bílé krvinky, červené krvinky i krevní destičky. A bez adekvátní léčby, dá se říct, dlouhodobě neslučitelné se životem.
redaktorka ČT
——————–
Zachránit by ji mohl vhodný dárce kostní dřeně. Největší šance na úspěch je u sourozenců. Madlen má tři, ani jeden se jako dárce pro sestru nehodí.
Lukáš Přibyl, otec Madlen
——————–
To jako regulérní bezmoc. Já se snažím bejt táta, kterej celou tu rodinu ochrání a otočil by zeměkouli, aby se otáčel na druhou stranu, ale já nejsem schopný udělat víc.
redaktorka ČT
——————–
Rozhodl se alespoň zveřejnit příběh svojí dcery na sociálních sítích s výzvou, aby se lidé šli zapsat do registru dárců a reakce přišla okamžitě.
sestra v transfuzní stanici
——————–
My máme podmínku pro vstup 18–40 let. Splňujete?
Marie Kuříková, Český registr dárců krvetvorných buněk, IKEM
——————–
To jsou stovky přihlášek denně, běžně máme pár těch přihlášek.
sestra v transfuzní stanici
——————–
Nechte zatnutou ruku.
redaktorka ČT
——————–
Na výzvu přišla i Monika Kozáková.
Monika Kozáková, nově registrovaná dárkyně
——————–
Já jsem o tom uvažovala už delší dobu, ale ten hlavní impuls bylo video tatínka malé holčičky na Instagramu. Hlavně proto, že mám děti sama.
redaktorka ČT
——————–
Sestra jí během pár chvil odebírá malou ampulku krve. Pro účely registrace je to teď vše. Pokud by byla pro někoho vhodným dárcem, dělá se odběr už z 90 % taky ambulantně.
Marie Kuříková, Český registr dárců krvetvorných buněk, IKEM
——————–
Probíhá na transfuzní stanici. Podobně jako třeba když lidi chodí na plazmu nebo na destičky.
redaktorka ČT
——————–
Kvůli samotnému zápisu do registru zájemci do nemocnice ani nemusí. Důležité hodnoty se dají získat i ze stěru z úst. Vše potřebné zašlou pracovníci registru domů. Pro další zájemce chystá IKEM zítra a v sobotu hromadný nábor.
V Česku existují dva registry, do kterých se můžou zájemci zapsat. Aktuálně v nich figuruje přes 170 000 lidí. Oba fungují přes 30 let a za tu dobu našli přes 1300 vhodných dárců. Jejich hledání je v případě kostní dřeně složitější než u ostatních orgánů. Když totiž lékaři odeberou mrtvým dárcům třeba srdce, tlačí je čas, proto před přenosem ověřují vedle krevní skupiny jen to, že organismus příjemce nemá protilátky vůči znakům, které má orgán na povrchu, to, aby co nejvíce snížili riziko odmítnutí. U transplantace kostní dřeně mají lékaři víc času, proto hledají maximální shodu. Tady krevní skupina hraje podružnou roli, klíčová je shoda genetická, každý člověk získá od matky a otce po pěti konkrétních znacích, které rozhodují o tom, jestli transplantace bude úspěšná, a a lékaři tak hledají ideálně shodu u všech znaků. Tedy 10 z 10. Nejvyšší šance je u jednovaječných dvojčat, u běžných sourozenců už je to jen 25 % a u dalších příbuzných ještě méně, když tyto možnosti nevedou k cíli, hledají se nepříbuzní dárci právě ve specializovaných registrech.I proto se lékaři snaží šance pacientů s leukémií zvyšovat. Jak jen to jde? Metodu, při které využívají vlastnosti pupečníkových buněk, testují v Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze, tyto buňky totiž po podání pacientům umí zmírnit některé komplikace po transplantaci kostní dřeně.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Jsou to lidé, u kterých nejméně jedna léčba leukémie selhala, proto jim lékaři v dalších fázích podávají i tzv. mezenchymové stromální buňky.
Robert Pytlík (vedoucí oddělení buněčné terapie),
——————–
Jsou v malém množství přítomné ve většině lidských tkání, kde slouží k sebeobnově a také k tlumení zánětu.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Právě tento efekt se po transplantacích kostní dřeně využívá. Prvním krokem je odebrání z pupečníku. Jeho malé kousky jsou tady pak postupné množení až na stamiliony, které jsou zde. Lékaři pak namnožené buňky zmrazí a uloží v této kryo bance a ty jsou tak připravené k podání, podle jejich odhadů ročně pomůžou třem až čtyřem pacientům, i když tyto buňky nejsou nikdy jedinou léčbou, jejich nasazení se dá brát jako poslední šance pro pacienty, kteří mají jinak prognózu dlouhodobého přežití pod 15–20 %.
Robert Pytlík (vedoucí oddělení buněčné terapie),
——————–
My můžeme podáním těchto buněk zvýšit jejich šanci dvojnásobně.
Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Výhodou těchto buněk je také fakt, že dárkyně nemusí být příbuzná příjemce. Kromě Prahy je v Česku umí vyrábět i v Plzni a v Brně.
Česká televize.
Přidejte odpověď