Radiožurnál
Od nového roku už ústavní péči nemohou být děti starší tří let včetně. Jenže kraje hlásí, že pěstounů pro takové děti je nedostatek. Scházejí hlavně ti dlouhodobí, kteří mají děti přebírat od přechodných pěstounů a starat se o ně až do dospělosti. U přechodných pěstounů mohou být děti maximálně rok. Hrozí tak, že nebudou mít kam přejít a budou střídat přechodné pěstouny. Těžko se hledají pěstouni, zvlášť pro děti se zdravotním omezením, pro sourozence a děti jiného etnika. Ve vysílání je teď Iveta Dvořáková, výkonná ředitelka asociace Dítě a Rodina, dobrý den.
Podařilo se tedy umístit opravdu všechny děti do tří let a v roce 2024 jich bylo zhruba 100 do jiného typu péče, než je ta ústavní. I ty zdravotně postižené?
Iveta Dvořáková, výkonný ředitelka, Asociace Dítě a Rodina
——————–
Já bych ráda řekla, že žádné dítě nezůstalo bez potřebné péče, primárně se hledala péči rodinného typu. Pokud se to nedařilo, hledaly se vhodné možnosti. Z informací, které máme, tak bylo 40 % dětí umístěno do nějakého rodinného typu péče, buďto do vlastních rodin, tam, kde to bylo pro to dítě vhodné a vyhovující, anebo právě do péče pěstounské. U té zbývající části 60 % dětí došlo k přemístění do světové formy, z nichž část dětí byla umístěna do dlouhodobé zdravotní péče u dětí se závažným zdravotním handicapem.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Jak vážný je podle vašich zkušeností ten nedostatek dlouhodobých pěstounů? Dá se odhadnout, kolik jich zhruba v Česku chybí?
Iveta Dvořáková, výkonný ředitelka, Asociace Dítě a Rodina
——————–
My máme statistiku ke konci února roku 2025, kdy víme, že je 125 rodin připravených poskytnout dlouhodobou pěstounskou péči, z toho 38 rodin je připraveno přijmout děti nad šest let a 12 rodin přijmout sourozeneckou skupinou a obdobný počet je pro děti se zdravotním znevýhodněním. Říkám to proto, že vy jste vlastně zmiňovala v úvodu, že jsou to opravdu jako komplikovanější nebo složitější možnosti pro umístění, tak ten počet aktuálně takový, ale souhlasím s tím, že pěstouni chybí, stále chybí a chybět budou. Liší se to podle regionů, v některých je větší poptávka, jinde je minimální. Má to různé důvody, buďto jsou nějaké historické kořeny, promlouvá do toho je li s tím spojená víra, ale hodně to také souvisí s socioekonomickou stránkou, které se ta rodina nachází a souvisící také nevhodné bydlení, pokud ta rodina nemá prostě dostatek finančních prostředků, tak není schopná tu pěstounskou péči poskytovat. Takže je potřeba stále dělat kampaň na nábor nových pěstounů, ale současně, a říkají to vlastně všichni odborníci v oblasti sociální péče, je potřeba se zaměřit na prevenci, která právě předchází odebírání dětí, ale bohužel…
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
To už je zase jiná otázka. My teď bohužel už jsme v tom stavu, kdy už hledáme ty pěstouny pro ty děti, které jsou teď třeba v přechodné pěstounské péči. Jsou, řekněme, ty podmínky pro ty pěstouny, teď už v tuhle chvíli nastavené jako vhodné, mají třeba dostatečnou odměnu pěstouni? Může to být náhrada plnohodnotného zaměstnání?
Iveta Dvořáková, výkonný ředitelka, Asociace Dítě a Rodina
——————–
No, ono je to hlavně velmi náročné přijmout do rodiny „cizí dítě“.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Třeba nad 15 let?
Iveta Dvořáková, výkonný ředitelka, Asociace Dítě a Rodina
——————–
Přesně tak. A to vlastně strašně ovlivní dynamiku celé rodiny a nesmí se u toho zapomínat na vlastní děti, takže je to strašně těžké to dítě prostě přijmout a vychovávat a také to není jako velice prestižní, bohužel pěstouni nejsou prostě dostatečně uznávaní a ocenění tak, jak by si zasloužili.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Je pravda, že to nemusí být jen rodina, že můžou být pěstouny i jednotlivci?
Iveta Dvořáková, výkonný ředitelka, Asociace Dítě a Rodina
——————–
Ano, je to tak, můžou být nesezdané páry, můžou být jednotlivci, tak tyhlety možnosti takové jsou.
Věra Štechrová, moderátorka
——————–
Říká Iveta Dvořáková, výkonná ředitelka asociace Dítě a Rodina. Děkujeme, hezké odpoledne.
Přidejte odpověď