ČRo – Radioporadna
Jsme slibovali jednu novinku v očním lékařství. Naším hostem dnes doc. Libor Hejsek z oční kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové…
…budeme mluvit o nitroočních čočkách, což není metoda úplně nová, ale vy máte takovou novinku, že vám s tím pomáhá umělá inteligence…. ale úplně nejdřív, pane docente, ty multifokální nitrooční čočky, to jsou čočky, které vložíte do oka natrvalo, samozřejmě je tam nějaká indikace, pro které oční vady, pro které pacienty je to vhodné?
mluvčí 5,
——————–
Tak tady se musíme bavit asi o dvou takových velkých skupinách pacientů.
Jsou to pacienti, kteří mají šedý zákal a potřebují operaci šedého zákalu. A rádi by si přáli vidět na více vzdáleností. Typicky jsou to mladší, aktivní, ještě pracující pacienti, kteří by potřebovali vidět i na dálku i na střední vzdálenost, pro nás střední vzdálenost je třeba palubní deska v autě nebo vaření nebo práce na zahradě. A současně s tím by i rádi četli větší písmena bez brýlí. Říkáme tomu nezávislost na brýlové korekci, čili to je jedna skupina pacientů, který mají opravdu šedý zákal a chtěli by vidět lépe. A ta druhá skupina pacientů jsou pacienti, kteří mají čočku čirou, akorát u nich je buď vyšší dioptrická vada, která není vhodná pro laserové řešení, to znamená laserové řešení na rohovce anebo mají presbyopii. Říkáme tomu vetchozrakost, vada, která nastupuje normálně po pětačtyřicátém roce věku, prostě potřebujeme brýle na blízko. Pokud jim tahleta vada znemožňuje nebo výrazně ztěžuje kvalitu života, tak potom samozřejmě lze vyměnit čočku čirou jeho vlastní, která šedý zákal ještě nemá nebo zcela minimální a implantovat tedy víceohniskovou čočku místo té lidské původní, relativně zdravé.
redaktorka
——————–
No, a vy, když jste dosud používali a stále určitě se používají ty nitrooční čočky běžné řekněme, bez té umělé inteligence, tak to je, na jakém principu? Vy samozřejmě provedete všemožná různá měření a potom se ta čočka vyrábí na míru a nebo to je jako u kontaktních čoček, že prostě jsou nějaké hodnoty a vy tam musíte vybrat tu nejbližší vhodnou?
mluvčí 5,
——————–
Čočky, které používáme dovnitř do oka jako náhrada lidské čočky při operaci šedého zákalu se měří předem, obvykle to děláme těsně před operací, pokud ten pacient má nějaké speciální přání, pokud chce nějaké opravdu vylepšené řešení, tak na to se pacient musí objednat a musí se doměřit více věcí předem. Ty čočky standardně, pokud se nebudeme bavit o nějakých těch typech, tak ty čočky mají v sobě dioptrickou hodnotu, která funguje na jednu vzdálenost, typicky to bývá do dálky, že se snažíme, aby pacient do dálky brýle nepotřeboval. A na to vaření, čtení, potom si musí nosit tedy brýle, tyhle ty čočky se vyrábí po půl dioptriích, takže my poměrně přesně plus minus s nějakou malou opravdu chybou, protože ty měřící přístroje, které máme, jsou čím dál dokonalejší a výpočty těch čoček, tak s velkou pravděpodobností trefíme velice dobře, aby třeba aspoň do dálky ty brýle pacient nepotřeboval.
redaktorka
——————–
Pane docente, no, tak v čem tam jsou ty hlavní rozdíly oproti těm běžným čočkám, o kterých jsme mluvili před chvílí.
mluvčí 5,
——————–
Tak já doufám, že nezmatu moc pacienty, ale dovolím si krátký teoretický úvod. My už moc nepoužíváme termín multifokální čočky, protože ve své podstatě ta čočka, která má v sobě vybroušeno víceohniskové optické zóny, funguje na tři vzdálenosti. Je to to, jak jsme říkali v úvodu, co nejlepší dálka a dobré vidění na střední vzdálenost, což je takových 75 třeba centimetrů a na blízko, což pro většinu pacientů je kolem 25, 30 cm, takže vlastně jsou to tří ohniskové čočky, každé to ohnisko má své maximum. To znamená, že vidíte na dálku, na střední vzdálenost a na blízko a mezi těma třema vzdálenostma to není ono, takže ten pacient si vlastně musí dát ten předmět do nějaké té svojí vzdálenosti, která mu sedí nejlíp. Tahleta čočka, ta nová, která byla vyvinuta pomocí umělé inteligence, to jsme nevyvinuli my, ale firma Rainer, která nám dala ty čočky jako jednomu z prvních třech pracovišť v České republice k použití, protože to je vlastně i pro nás velká čest, že můžeme toto implantovat jako jedni z prvních. Ta firma Rainer používá umělou inteligencí na vytváření těch optických zón, který jsou jinak uspořádaný než ty tříohniskové čočky. Tříohnisková čočka má v sobě vybroušeno několik kroužků, které fungují jako různé optické zóny na principu ohybu světla, my tomu říkáme difrakční typ čočky. A čočka s umělou inteligencí, ty zóny má úplně jinak, takže mezi sebou plynule přechází. A z toho vyplývá zásadní výhody téhle nové techniky, těch optických zón, to znamená, že ten pacient má plný rozsah toho vidění, nemá tam ty tři maxima, ale v podstatě vidí plynule na všechny vzdálenosti a tím, že tam nejsou vybroušené ty kroužky, anebo jsou prostě jinak uspořádané v spirálním tvaru optických zón, tak tím jsou i menší vedlejší optické fenomény, to znamená, nežádoucí účinky těch víceohniskových čoček jsou výrazně menší.
redaktorka
——————–
A které můžou být ty nežádoucí účinky. Je to takovéto vidění, třeba, když už se stmívá, nebo když někde vidíme světla, že to může být rozostřené a podobně?
mluvčí 5,
——————–
Typicky problém je za šera a za tmy, když má pacient širokou zornici, vlastně největší část toho světla prochází přes největší množství těch kroužků, tak potom vlastně vnímá takové falešné kruhy kolem světel nebo různé odlesky kolem světel, rozptyl světla. A pro některé pacienty jsou to výrazně rušivé fenomény, které znemožňují například řízení v noci.
redaktorka
——————–
Takže i tohle to by mohla být určitě výhoda. Je tam nějaké omezení, tedy, pro které pacienty můžete využít tyto čočky, teď myslím, věkové, zdravotní?
mluvčí 5,
——————–
Věkové ne, ale je tam celá řada zdravotních omezení a ty spočívají v tom, že my musíme to oko dost přesně přeměřit předem, musíme zjistit, jestli tam není nějaká další drobná vada hlavně v optickém systému, která by potom byla tím, že tam dáme velice pokročilou optiku, tak ta vada původní by byla třeba zesílená. Takže nemůžeme říct, že se to hodí pro všechny. Je spousta pacientů, kteří naopak velice dobře zvládají monofokální čočku, která má jenom to vidění do dálky.
redaktorka
——————–
Posluchači už se nám ozvali s několika dotazy, …. nám píše paní posluchačka Tereza, dobrý den. Špatně vidím, do dálky, mám astigmatismus. Přidaly se brýle na blízko. Můj pan doktor mi říká, ať s operací počkám po padesátce, je mi 46. Mohla by mi tato nová metoda pomoct dřív. Děkuji za odpověď.
mluvčí 5,
——————–
Je to teoreticky možné, samozřejmě bychom museli proměřit více věcí než paní posluchačka, kterou tímto zdravím, uvádí, ale teoreticky ano, mohla by být dobrý kandidát. Záleží na tom, jak velká je ta dioptrická vada a hlavně na tom, jestli je pravidelný astigmatismus, to je jedna za základních podmínek, aby dobře fungovaly ty víceohniskové čočky, které samozřejmě umí řešit i astigmatismus, pokud ten astigmatismus pacienta je pravidelný. Pokud je nepravidelný, tak potom by naopak ta víceohnisková čočka spíš mohla škodit v kvalitě vidění.
redaktorka
——————–
A proč ta věková hranice? Proč třeba její pan doktor zmínil věkovou hranici kolem 50, že by to bylo vhodné až po té padesátce?
mluvčí 5,
——————–
Tak jsou to dvě roviny, jedna je finanční, protože pokud pacient nemá šedý zákal, tak vlastně si platí nejen tu čočku, ale i tu operaci, což narůstá tím pádem ta cena, potom po 50 letech už je víceméně stabilní ta vada nablízko, takže se jakýmsi způsobem ustálila ta potřeba do dálky a do blízka, takže pacient si už může představit, jaký ten problém je finální. Paní je teďka vlastně ještě v takovém přechodovém období, kdy ty potíže na blízko ještě nedostoupily svýho maxima. A potom samozřejmě ten věkový faktor, že u starších pacientů i my sami, když operujeme, tak je pro chirurga psychicky jednodušší operovat oko, které má šedý zákal, než operovat pacienta, který má čirou čočku a v podstatě nemá nemocné oko. Jde sice na, operační řešení, které je relativně jednoduché, ale víme všichni, že každá operace může mít nějaký vedlejší účinky anebo komplikace, takže to má víc drobnějších takových aspektů.
redaktorka
——————–
Další dotaz je od paní Kláry. Tak já přečtu, co píše. Jsem kandidát na nitrooční čočky, ale vím, že si na ně někdo špatně zvyká, že můžou být problémy s rovnováhou a mžitky před očima, když bych je opravdu nesnášela, je možné čočky vyjmout. Je jedna část otázky. A pak ještě píše, Dá se to, prosím, připodobnit ke kontaktním čočkám, které naštěstí snáším dobře. Moc děkuji za odpovědi.
mluvčí 5,
——————–
Toto je trošku jinačí věc. Ty čočky, které se dávají dovnitř do oka, místo lidské čočky jsou konstruované tak, aby v tom oku pěkně seděly, nerotovaly se, byly centrované, to znamená, byly tam, řeknu lidově, na fest, kolem té čočky se stáhne to původní pouzdro. Většina pacientů si myslí, že my tu čočku starou vyndáme, dovnitř dáme novou, ale ve skutečnosti je to tak, že my vyndáme jenom vnitřek té čočky a zůstane tam takový ten obal čočky, něco jako slupka té čočky.
A do té slupky se dává ta čočka nová a tenhle ten obal té původní čočky se kolem té nové čočky hezky stáhne a potom za půl roku, za rok, za 10 už je dost složitá věc tu čočku z toho oka vyndat tak, aby se neporušilo to pouzdro a dalo se použít pro jinou případnou čočku, takže technicky to možné je, tu čočku vyndat, ale je to dost složitá věc a děláme to velmi neradi, musím přiznat.
redaktorka
——————–
No, a paní se obává nějakých problémů třeba s rovnováhou, že se můžou dělat mžitky před očima až asi, než si člověk zvykne, může to být?
mluvčí 5,
——————–
I to umíme nějakým způsobem nasimulovat, odhadnout, změřit předem, jak ten pacient tu čočku teoreticky bude snášet.A samozřejmě vždycky je lepší, když ty čočky se vymění obě dvě, ty oči prostě lepší spolupracují, je tam lepší tzv. neuroadaptace na tu situaci novou.
A proto se většinou doporučuje řešit obě dvě oči v poměrně krátkém časovém úseku. Výjimečně lze operovat naráz jeden den, ale to taky neradi děláme pro riziko možných komplikací na obou očích naráz, takže většinou se operuje s několikadenním nebo s týdenním odstupem to druhé oko.
redaktorka
——————–
Pane docente, tak teď už víme, co všechno umí ty nitrooční čočky, jak to jde všechno hodně dopředu, protože stále se objevují nějaké novinky, takže kdo třeba teď si říká, byl bych kandidát? Ještě počkám rok 2-3, tak možná se dočká zase nějakých novinek. Je to tak?
mluvčí 5,
——————–
To určitě velkej. V současné době zažíváme velký pokrok techniky, ať už jsou to přístroje měřící, operační, ať už jsou to léky, různé gely pro oční operace, počítačové zpracování a ve své podstatě i ta umělá inteligence nám posouvá spousta věcí hrozně rychle dopředu.
redaktorka
——————–
No, ale ta operace vložení tedy této nitrooční čočky, to je stále ještě ruční práce, ano, je to ruční práce, jak to dlouho trvá, jak náročný je to zákrok?
mluvčí 5,
——————–
Tak máme dvě varianty, buď se dělá všechno ručně, to je klasická operace, který říkáme fakoemulzifikace a ta čočka je vlastně odsávána na principu ultrazvukové energie, to je klasická situace. Druhá možnost je, že umíme tu lidskou čočku a operační řezy přichystat naprosto přesně předem laserem, máme takový laser na klinice, říkáme tomu femtolaser nebo operace asistovaná femtolaserem, kdy už ten přístroj naprosto přesně přichystá základní vstupní kroky a my už v uvozovkách tu čočku jenom odsajeme pomocí té ultrazvukové techniky, takže i toto vlastně lze technicky si usnadnit, připravit a naprosto přesně, předem přichystat. No, a v momentě, kdy je krásně vyčištěné to pouzdro čočky, kdy ten obsah čočky je kompletně pryč a to pouzdro vypadá, že je v pořádku, pevné, celistvé, centrované, tak dovnitř do toho pouzdra vložíme malým řezem implantační čočku z umělé hmoty, která se tím malým řezem do toho oka vsunuje srolovaná, prostě složená do takové ruličky a ten řez je obvykle 2,2 mm, takže my tím malým řezem dostaneme tu čočku dovnitř a ona se v tom oku pěkně rozvine, rozepne a hezky se tam usadí. Centrovaná ta optická část má kolem 6 mm a obvykle mívá dvě takové nožičky k centraci a celá ta čočka je 12 nebo 13 mm velká, takže vlastně vyplňuje celý obsah toho vaku a těch centrálních 6 mm bohatě stačí pro to, aby pacient viděl na všechny vzdálenosti.
redaktorka
——————–
No, a pak se to celé nějak samo zatáhne nebo je tam potřeba nějaké šití?
mluvčí 5,
——————–
Pak to všechno vypláchneme a ty rány jsou samotěsnící. Ty se utěsní proudem vody z injekční stříkačky, vlastně vytvoříme takový malý otok po stranách těch řezů. A když to všechno těsní, tak se vůbec šít nemusí. Což je 99 % případů.
redaktorka
——————–
Pokud vím, tak se to nedělá v narkóze?
mluvčí 5,
——————–
V narkóze děláme jenom situace, kdy ten pacient není schopen zvládnout lokální anestezii, ať už je to z mentálních, psychických nebo i fyzických důvodů. Většina pacientů naprosto v klidu zvládne operaci jenom v kapkách, když se to znecitlivění nakape na povrch oka, můžeme si během operace přidat i dovnitř do přední komory roztok na znecitlivění a většina z nich to zvládne opravdu jenom v kapkové anestezii. Obvykle to trvá třeba 10 -15 minut.
redaktorka
——————–
Jak udržíte to oko otevřené?
mluvčí 5,
——————–
Mezi víčka se dává takový malý drátkový rozvěrač. Vždycky to usnadňuje, když ten pacient má otevřené i to druhé oko, protože většina pacientů, když začnou svírat, tak ten rozvírač je tlačí a bolí. A ještě třeba to oko stáčí jakoby v sloup, by se dalo říct lidově.
redaktorka
——————–
No, to se nedivím.
mluvčí 5,
——————–
Takže situaci usnadňuje, když ten pacient má většinu času operace otevřené obě dvě oči a tím, co se neoperuje, tak třeba trošku pomrkává. A většinou ty lidi mají takový strach, že spolupracují dobře.
redaktorka
——————–
Že ani nemrknou, no, a potom nějaká rekonvalescence. Je nutné mít zalepené oko?
mluvčí 5,
——————–
Některá pracoviště zalepují oka do druhého dne, my tedy zalepujeme hlavně na cestu a pacient už kape pooperační kapky už od poledních hodin a asi záleží jenom na zvyklosti daného pracoviště, ale ta pooperační péče je dost důležitá věc. Samozřejmě dbáme na to, aby pacient si nikdy nesahal k očím špinavýma rukama, aby si kapal čistýma umytýma, ideálně dezinfikovanýma rukama, abys nechodil do prašného prostředí a byl takový šetrnější režim alespoň týden po operaci toho oka.
redaktorka
——————–
Sluneční brýle jsou potřeba?
mluvčí 5,
——————–
To závisí na okolních světelných podmínkách a tom, jak ten pacient je zvyklý. Někoho slunce vůbec nedráždí, někoho naopak velice moc a taky existují čočky, které mají v sobě žluté filtry, jisté zabarvení, které vlastně omezuje tu světloplachost po operaci, některé čočky naopak jsou úplně čiré, průhledné. A to už potom záleží na tom, jakou čočku vlastně si ten pacient vybere. Máme k dispozici celou řadu, velice široké portfolio, a to se nedá takhle jednoduše říct.
redaktorka
——————–
Naším hostem byl doc. Libor Hejsek z oční kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a ať se daří, mějte se hezky.
Přidejte odpověď