NOVA – Televizní noviny
Jak dlouho budeme žít, závisí z velké části na našem příjmu nebo bydlení. Socioekonomická situace je prý dokonce důležitější než třeba fyzická aktivita.
Vyplývá to z výzkumu britských vědců, kteří zkoumali, co ovlivňuje předčasná úmrtí.
Není žádným překvapením, že nejrizikovějším faktorem je kouření. Spojeno je s 21 chorobami a jedna cigareta prý zkrátí život o asi 20 minut.
Kamila Zvolská, Centrum pro závislé na tabáku, VFN Praha
——————–
Představa hodně lidí je, že to je spojeno s onemocněním rakoviny plic, ale to, že kouření je hlavním rizikovým faktorem pro rozvoj infarktu, mozkové cévní příhody nebo periferního postižení tepen dolních končetin, to už tak známo není. Ročně v důsledku kouření umírá z nějakých 16–18 tisíc lidí v České republice a že průměrně ten život kuřáka je zkrácen o 15 let.
redaktorka
——————–
Ročně u nás v důsledku kouření umírá zhruba 18 000 lidí, život kuřáka je v průměru kratší o 15 let. Podle Britů jsou hned za kouřením socioekonomické podmínky. Ty jsou spojeny s 19 nemocemi.
Bryan Williams, vědecký ředitel British Heart Foundation
——————–
Příjem, místo bydliště a sociální zázemí by neměly určovat, jak dlouhý a zdravý život člověk prožije. Tato studie ale ukazuje, že pro mnoho lidí je to realita.
Petr Studnička, ekonom
——————–
Češi jsou méně zadlužení, než jsou lidé v zahraničí, ale v čem se Česko třeba odlišuje, je relativně vysoký podíl vlastnického bydlení. Samozřejmě, že pro tu mladší generaci získat vlastní byt je podstatně náročnější než třeba pro tu generaci starší, která je na bydlení ve vlastním zvyklá.
redaktorka
——————–
Největší vliv má prostředí na nemoci plic, srdce a jater, zatímco genetika hraje větší roli u demence nebo rakoviny prsu. Mezi další faktory patří soužití s partnerem, kvalita spánku nebo duševní spokojenost. Délku života ale ovlivní také kouření matky v době kolem porodu anebo to, kolik dítě v 10 letech měří a váží. Podle další britské studie se v Evropě zbržďuje růst délky života. Třeba ve Velké Británii, Řecku nebo Itálii se skoro zastavil. Na vině je prý špatná strava a obezita. Zuzana Drábková, televize Nova.
Reynolds Koranteng, moderátor
——————–
Tak už jsme slyšeli, že ve většině států Evropy křivka průměrné délky života stagnuje nebo míří dolů. Přesto se najdou země, kde věk dožití populace vytrvale stoupá. Jsou to skandinávské státy, tedy Finsko, Švédsko, Norsko nebo Dánsko.
Lucie Borhyová, moderátorka
——————–
No, a jak jsme na tom v Česku, nám teď řekne kolegyně Zuzana Drábková, která je s námi ve studiu. Zuzko, jaká je tedy průměrná délka dožití u nás?
redaktorka
——————–
Dobrý večer. V České republice je průměrná délka dožití 80 let; u žen 83 let a u mužů 77 let. To je ve srovnání se světem méně než například v Chile. Když se podíváme do Evropy, tak nejlépe je na tom Švýcarsko. Tam je délka dožití ještě o čtyři roky delší než v České republice. Nejhůře je na tom pak Moldavsko a Rusko. Když se podíváme do světa, tak dominuje Hongkong a Japonsko. Tam bylo loni přes 95 000 lidí, kterým bylo 100 a více let. Nejhůře je na tom Afrika. Například v Nigérii byl průměrný věk dožití pouze 54 let. Ještě se podíváme na Spojené státy americké, ty jsou v celosvětovém kontextu na čtyřicátém osmém místě tři příčky za Českou republikou.
Přidejte odpověď