ČRo Plus – Pro a proti
Růst platů politiků, soudců či státních zástupců, evergreen české scény, má za sebou další fázi. A jak to vypadá, zřejmě nikoliv závěrečnou. Poslanci sice přehlasovali prezidentovo veto a odsouhlasili platovou novelu, která vrcholným politikům a dalším představitelům státu zvedne platy letos o téměř 7 %. Soudci a opozice ale tvrdí, že zákon je protiústavní a hodlají ho znovu napadnout u Ústavního soudu. Co bude dál? A kdy se dočkáme valorizačního automatu, na který už žádná politická reprezentace nebude sahat? Jak objektivně a trvale nastavit výpočet platů ústavních činitelů? Na dálku jsou mými hosty, hosty Pro a proti, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.
A také prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Dobrý den.
Pane ministře, vy jste se vyjádřil tak, že včerejší rozhodnutí sněmovny odblokovalo tu dosavadní situaci. Na jak dlouho dává smysl, že jste i přes prezidentské veto prosadili zákon, který je podle opozice i představitelů justice protiústavní?
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
To samozřejmě ukáže čas a ukáže, jak případné podání bude vypadat, jak o něm rozhodne Ústavní soud, to já nemohu předjímat, ale my jsme teď alespoň vyřešili to, že je tady od 1. ledna tohoto roku opravdu specifické provizorium, kdy po rozhodnutí Ústavního soudu z loňského roku není v zákoně v § 3 klíčová číslovka, a to je, jakou hodnotou máme násobit tu průměrnou hrubou mzdu v české ekonomice pro to, abychom stanovili platovou základnu jak soudců, státních zástupců, tak i představitelů veřejné moci. A to provizorium tady nemůže být měsíce a měsíce. A pokud máme i tuhle konstelaci, která je dneska ve sněmovně, kdy i představitel opozice, kteří kdysi v minulosti byli u té původní dohody toho automatu, kteří to vlastně dneska celé jako nerespektují tu dohodu, u které sami mi na to podali ruku, tak je strašně těžké jako prakticky a politicky najít řešení, které by bylo respektované napříč politickou reprezentací a dlouhodobě udržitelné.
moderátorka
——————–
Pane soudce, jak vy vnímáte tedy řešení toho, řekněme, provizorium na tento rok. Vy jste už řekl, že minimálně ze strany jednotlivých soudů bude ten zákon napaden u Ústavního soudu. Pan ministr říká, že nechce předjímat, ani nemůžeme předjímat, nicméně soud už jaksi v podobné věci rozhodoval v květnu. Tak jaká to je zpráva, že tu máme tedy toto řešení?
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
——————–
Pochopitelně to řešení přišlo pozdě a v důsledku toho vlastně přibyly další argumenty proti kvalitě toho zákona. Na druhou stranu já musím dát panu ministrovi zapravdu v tom, že ta situace je spíše odrazem atmosféry nebo nemožnosti se dohodnout uvnitř politické reprezentace v parlamentu na nějakém dlouhodobém stabilním řešení a soudci jsou vlastně jenom obětí té neschopnosti politiků se domluvit. Vždyť my máme automat, ten automat je zavěšen na průměrnou mzdu v národním hospodářství, to znamená, je velmi sociálně solidární a v tomto směru odpovídá těm nejlepším úpravám, které můžeme v zahraničí najít.
moderátorka
——————–
Pane soudce, promiňte, já se právě zeptám, v souvislosti s tím automatem nevidíte aspoň přínos v tom, že by od příštího roku tedy novela měla vrátit tenhle ten dohodnutý valorizační automat, kdyby už konečně bylo dáno, o kolik se bude zvyšovat plat ústavním činitelům. Nestojí to za to tedy letos ještě akceptovat ty dané podmínky s tím, že od příštího roku je tu ten automat?
Libor Vávra,
Těch chyb je víc. Jednak jak tomu věřit, když jsme před pár lety uzavřeli dohodu s tehdejší vládou o tom, že se soudci vzdali zhruba 4 miliard korun, na které měli nárok, pod slibem, že již nebude do toho automatu zasahováno, což dlouho politické reprezentaci nevydrželo, to je prostě, to je prostě zkušenost, kterou si s sebou neseme, ale problém je i to, že tento zákon je retroaktivní, protože vlastně upravuje platy i za leden, který už dávno uběhl a byl i proplacen. A těch problémů je tam víc.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
Bude ještě prostor, pane soudce, omlouvám se, ale nechám reagovat teď ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku na tyto námitky, i právě, co se týká té retroaktivity, kterou kritizoval rovněž Petr Pavel, prezident.
Marian Jurečka,
Tak samozřejmě, že jsme v situaci, kdy tu, řekněme, to vakuum už máme od toho 1. ledna a teprve dotahujeme legislativní proces, tak této věci z které já rozhodně nadšen nejsem, ale taky nějaké politické situace a praktického fungování sněmovny.
moderátorka
——————–
Ale ta hlavní výtka, promiňte, pane ministře, promiňte, ale jestli skutečně, když rozhodl Ústavní soud v květnu, tak jestli vláda nereagovala opravdu pozdě, že se do této situace dostala sama?
Marian Jurečka,
Já musím říct, já jsem i s opozicí zkoušel jednat na začátku října o, za prvé, představě jejich parametrů, i o otázce rychlosti legislativního procesu. A stále to bylo stihnutelné, pokud byla vůle. Nicméně předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová, když jsem s ní hovořil, původně tu schůzku /nesrozumitelné/, tak ji nakonec vlastně bez náhrady zrušila. Ale já teďka budu velmi realistický a do určité míry vlastně chápu to, co tady pan prezident Vávra popsal, tady byly nějaké historicky dané záruky politickou reprezentací napříč politickým spektrem, my jsme do toho zasáhli do určité míry v odůvodněných případech, tedy Ústavní soud vlastně řekl dobře, my to chápeme, byla tady nějaká pandemická, ekonomická situace, ale teď ty zásahy, které se teď tady odehrávají vlastně jako už férové a, řekněme, předvídatelné, rozhodně z pohledu soudců a státních zástupců nejsou.
moderátorka
——————–
No, a teď dáváte další zásahy, které hrozí, že opět skončí u Ústavního soudu.
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Na rovinu říkám, tu podobu toho zákona, kterou jsme zase projednali na úrovni obou komor parlamentu, beru jako výsledek jako politické debaty, to není můj osobní názor a moje osobní představa, já jsem v té roli toho předkladatele, který to musí předložit z pohledu gesčního ministerstva. Ale já upřímně jako říkám při tom vývoji, a už jsem trošku pamětník těch věcí, podle mě jediná cesta, jak tu situaci jednou provždy vyřešit, je, když tady není taková vyspělá politická kultura, jak bychom si chtěli představovat, kterou já bych jako samozřejmě rád uvítal, tak pak jediná cesta, aby tady bylo judikováno pro všechny tři skupiny, nejenom pro soudce, ale i pro státní zástupce, i pro politiky, pak ty debaty a to, aby se z toho nestávalo politické téma předvolebních diskuzí na úrovni Poslanecké sněmovny, tak pak toto je jediná cesta, jak se jednou provždy z toho dostat ven.
moderátorka
——————–
Pane soudce, jak vnímáte tahle slova?
Libor Vávra,
Ale já naprosto rozumím. Skutečně je to otázka dohody poslanců, zejména tedy ve sněmovně. Nicméně ten automat my prostě máme. Já nevím, jak bych já jako soudce mohl apelovat na politické reprezentanty vlastně všech stran a hnutí, které jsou v Poslanecké sněmovně, aby ty své politické představy vtělovali do konkrétních řešení a nikoliv do těla populistických tahů. Já jsem jenom to, co jsem chtěl doříct, než jste dala slovo panu místopředsedovi, tak jsem chtěl říct, že vlastně ten zákon tak, jak je nyní přijatý, tak sice je do roka, ale vlastně paradoxně na rozdíl od ostatních představitelů státu soudcům ty platy de facto zmražuje. Čili zase je vidět, že tam je nějaká upocená remíza. Já vím, že to je remíza. Respektuju tady i do jisté míry omezené možnosti vlády, ale ta pak nemůže čekat, že my notabene teď s čerstvým rozhodnutím Evropského soudního dvora v Lucemburku v zádech můžeme takovýhle legislativní postup akceptovat.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
On je zmrazuje s ohledem na to, že soudcům se zvyšovaly v minulých letech, zatímco právě politikům se zmrazily. Tak tam nevidíte, že to jde o nějaké dorovnání?
Libor Vávra,
Ústavní soud rozhodl, že byly, že byly neústavně zmražené. Čili my jsme v tom automatu byli, paradoxně chci zdůraznit, a tady jsme se na tom všichni shodli, že pochopitelně covidová krize, kde skutečně byly jasné důvody pro to zasáhnout do těch platů, to také soudci akceptovali, akceptovali i to, že podobná situace nastala ve chvíli, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Nicméně taková situace tady není nyní. My musíme respektovat to, že politici si do jisté míry se svými platy mohou dělat leccos, ale, a už dneska už i mezinárodně judikováno je, že z politických důvodů nemohou zasahovat do platu soudců.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
Jak právě tedy vnímat to provázání, a teď se obracím na pana ministra, provázání platů soudců a politiků. Osvědčilo se, nebo by se měly tyto dvě povolání oddělit?
Marian Jurečka,
Podle mě ten mechanismus a ten automat, který tady máme a ke kterému se i touto právní úpravu vracíme od roku 2026, tak podle mě ten mechanismus věcně i principiálně je správně. Máme tady nějaký vývoj průměrné hrubé mzdy, to znamená, rostou-li výdělky lidem v této zemi, tak pak rostou i odměny pro soudce, státní zástupce a představitele veřejné moci. To je podle mě naprosto jako správný. Problém, který jsme si vyrobili, nastává v okamžiku, kdy se zmrazí a dochází k rozmražení, pak je tady ta velká debata o tom, jaký ten skok je a jak se vlastně s ním jako politicky a společensky vyrovnat. A myslím si, že je správně odstupňováno to, že patová základna soudců je nejvyšší, ta je na hodnotě pro letošek 121 685 Kč, pak druzí na pásce jsou státní zástupci, ti mají těch 109 518 a pak třetí jsou veřejní političtí činitelé 101 364. A my v zásadě vedeme debatu o 281 členech parlamentu plus členů vlády a my jsme pro letošní rok hledali nějaké jako řešení, které je kompromisní, a to říkám na rovinu, přiznávám to. A na rok 2026 se vracejí plně k tomu automatu a podle mě dál není potřeba nic vymýšlet, jenom do toho v budoucnu už nezasahovat. A podle mě to pokušení je tady takové, kterému se u některých politiků nedá odolat, pak je potřeba, aby jednou provždy pro všechny tři skupiny, nejenom pro soudce, tady byla judikatura Ústavního soudu.
moderátorka
——————–
No, ale ta provázanost soudců, platů soudců a ostatních ústavních činitelů se podle vás osvědčila, pane ministře?
Marian Jurečka,
Ten mechanismus funguje tak, že mám vývoj průměrné hrubé mzdy 2 roky zpětně, to násobím hodnotou číslice tři, ta tam teď nebyla, od 1. ledna jí tam vracíme a pak máme odstupňované procenticky ty tři platové základny. A podle mě tenhle mechanismus je funkční a je principiálně v pořádku tak.
moderátorka
——————–
Jak ten mechanismus vnímá, jestli jako funkční, i prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Vy jste právě kritizovali a problematizovali, že ten koeficient byl nižší než ten trojnásobek, jak o tom mluvil teď pan ministr, to se touto novelou tam zpět vrací. Není to opravdu tedy kompromis, který pro tento rok funguje a od příštího roku bude fungovat ten automat, jak jsme o tom mluvili, je potřeba, jak už jste avizoval, pane soudce, že to jednotlivé soudy napadnou u Ústavního soudu, neměly by to přece jenom nechat projít.
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
——————–
Tak ono asi pro právníka je těžké pozorovat přijetí zákona, který několik měsíců poté, co řekne nějaké důležité zásady Ústavní soud, tak znění toho zákona popře, to asi těžko můžete po soudcích chtít a možná byste ani takové soudce mít nechtěla.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
A popřel ho tím stanovením platové základny, promiňte, tak jak jí stanovil pro tento rok podle vás?
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
——————–
No, on jí stanovil na trojnásobek a řekl, z čeho se má počítat, čili vlastně už od června loňského roku bylo jasné, jak se počítají platy soudců a z toho vyplývající platy státních zástupců. Ale já se chci vrátit k tý vaší původní otázce. Podle mého názoru ten zákon je skutečně konstruován velmi dobře, dokonce já si myslím, že by se, že by se skutečně mělo jasně trvat na tom, aby byly jakoby v těch platových hladinách provázány odměny politických a justičních představitelů tak, aby se jedna z těch mocí nevzdalovala od druhé. Čili tady já jsem v naprosté shodě s panem místopředsedou a pokud kritizujeme tento zákon, tak ho kritizujeme pro konkrétní chyby v tom zákoně, že jo, my se přece nerozcházíme ve svém názoru, jak má být do budoucna ta právní úprava.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
A ty konkrétní chyby tedy vnímáte ve vztahu k tomuto roku, k tomuto, o čem mluvil Marian Jurečka, že je teď dané provizorium, daný kompromis, aby to od toho příštího roku mohlo fungovat podle automatu, který shledáváte funkčním.
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
——————–
Vytýkáme to tomuto konkrétnímu zákonu, ten je v rozporu s nálezem Ústavního soudu, je v rozporu dokonce s celou řadou dalších zásad, které Ústavní soud stanovil v minulosti, nyní už je i v rozporu s rozhodnutím Evropského soudního dvora v Lucemburku, což je ještě podstatnější, protože tady se jedná o právo, jímž je Česká republika vázána, ta situace se dramaticky změnila od 25. února letošního roku. Navíc teda je ten zákon ještě retroaktivním způsobem, který obvykle bývá také považován za protiústavní, čili to nejsou výhrady k principům, to jsou výhrady ke konkrétnímu zákonu.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
Říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra. V diskuzi pokračujeme také s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL. Pane ministře, dali jste tedy přednost krátkodobému řešení před ústavností, jak právě kritizují představitelé justice, tak skutečně toto provizorium stálo za to, že se budete potýkat s tímto zákonem opět.
Marian Jurečka,
Já musím říct, že zase je to jako výsledek toho, co je možné dosáhnout za kompromis na půdě Poslanecké sněmovny především. A tady prostě se nám do toho dostává rok 2024 a 2025, včetně toho zásahu Ústavního soudu, který samozřejmě tím svým nálezem hovořil primárně k těm stěžovatelům, tedy skupině soudců. No, ale v zásadě jako došlo k tomu, to ještě pro posluchače jako dáme do nějaké představitelné situace, v tom roce 2024 nám všem se prakticky platy zmrazovaly ten třetí rok v zásadě po sobě, /nesrozumitelné/ jsou zmražené platy. Ústavní soud rozhodl, že soudcům se to vlastně rozmražuje, to znamená, někdy v tom květnu došlo k tomu zvýšení, kterým se to doplatilo zpětně pro celý rok 2024. My teď vlastně doháníme ten rozdíl u představitelů veřejné moci a státních zástupců, s tím, že ta platová základna u těch soudců to zvýšení vytváří vlastně naprosto minimální v desetinách procenta, protože to zvýšení proběhlo v tom loňském roce, takže já to beru tak, že ten rok 24/2025 jsou opravdu velmi specifické, rok 2025 řeším nebo řešíme v té novele na půdě Poslanecké sněmovny tímhle způsobem a pro mě je klíčové to, že to vracíme zpátky pro rok 2026, plus tam řešíme v té novelizaci ještě i jiné věci, například i věci, které se týkají právě otázek některých věcí u soudců, započítávání dob atd., včetně omezení kumulace, odměn za kumulace funkcí. A u nás u politiků je tam i ta určitá záklopka, kdyby ten růst té průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství byl víc jak 5 %, tak u nás to nebude víc jak 5 %, aby to zase nebylo předmětem jako různých debat v budoucnu, které potom vedou k těm politickým populistickým návrhům, které tady jsou.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
Já se ptám Libora Vávry, pokud říkáte, že toto provizorium je špatně, tak vy byste navrhoval, aby se tedy jelo tak, jak dosud, to znamená, platy ústavním činitelům by byly vypláceny bez opory v zákoně?
Libor Vávra,
Ne, samozřejmě, že ideální stav by byl, kdyby dokázal parlament připravit nebo vláda dokázaly připravit ten návrh zákona včas a dokázaly domluvit s opozicí, aby byl včas přijatý.
moderátorka
——————–
Tady vidíme, že vláda, sněmovna dokázala to, co dokázala a říká, toto je ten kompromis. A vy říkáte, dosud jsme jeli tedy bez opory zákona, mimochodem se musím dozeptat samozřejmě, jakým právem je soudcům, aniž by tedy k tomu byla oprava v zákoně vyplácen plat na základě toho rozhodnutí Ústavního soudu.
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
——————–
To přímo vyplývá ze znění toho nálezu, jak má být stanoven plat soudce, Ústavní soud to tam stanovil úplně jasně, čili o tom ve chvíli, kdy neexistoval zákon, nebyly vůbec žádné pochyby.
moderátorka
——————–
No, a nemáte tedy počkat na schválení příslušné zákonné normy?
Libor Vávra,
Ale pokud prostě, vždyť ten zákon existuje a existuje nález Ústavního soudu, který má sílu zákona, ale já vám chci odpovědět na tu první otázku. Ta příprava toho zákona evidentně se nesla prostě těmi remízami tak, že abychom se nebavili pořád jenom o soudcích, vždyť proti tomu zákonu velmi ostře protestuje třeba i Svaz měst a obcí ohledně zásahu do odměňování zastupitelů, starostů a podobně. Čili je evidentní, že ani uvnitř politické reprezentace se nepodařilo pro ten zákon získat horizontálně podporu. Takže je vidět, že prostě těch nedorazů, nebo těch neprojednaných věcí tam bylo podstatně větší množství.
moderátorka
——————–
Já se přece jenom přidržím, ano, prosím, pane ministře.
Marian Jurečka,
Já tady musím zareagovat na jednu věc, aby to bylo jako zřejmé pro posluchače, to samozřejmě, proč se ozvala část politiků na komunální a krajské úrovni, tak to je z toho důvodu, že dneska celá řada z nich kumuluje funkce, sedí někdy i jedním zadkem na třech židlí. A ten můj pozměňující návrh říká, toto prostě omezujeme a snižujeme ty odměny na úroveň 40 %, ať už je ten člověk uvolněný nebo neuvolněný, pokud dělá druhou nebo třetí funkci na úrovni politiky.
moderátorka
——————–
Já to přece jenom přidržím tu dnešní debatu. Děkuji za ten…
Marian Jurečka,
Doplnit, když to bylo řečeno, tak jsem to chtěl doplnit, proč to tam bylo navrženo a samozřejmě logicky, proč se někteří ozvali, že se jich to osobně týká. Ti, kteří kumulují ty funkce.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
Já to přece jenom přidržím u té problematiky právě soudců, protože tu mám prezidenta Soudcovské unie v této debatě. A vy, pane ministře, jste ten postup, kdy je soudcům vyplácena odměna dle rozhodnutí Ústavního soudu z toho května neoznačil za správný. Tak mluvil jste o tom s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem, který o takovém postupu řekl, že není nelegální, znamená to tedy, že je legální. A ptám se i na tu retroaktivitu, pokud se poslancům bude doplácet za ten leden ta suma, která je ten rozdíl mezi tou zálohou, která jim byla dána, a pak tím platem, který jim přiznává tato schválená novela, bude ta retroaktivita platit i vůči těm platům soudcům, kde to naopak bylo podle toho rozhodnutí Ústavního soudu vyšší, než jim tedy přiznává ta novela?
Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Podívejte, tady si fakt já myslím, a to je můj názor celkem jasný, že prostě všechny tři skupiny měly opravdu počkat, buďto, že doběhne legislativní proces v průběhu února, pak by se to vyplatilo standardně podle zákona za leden. Víme, že soudy předběhly a nečekaly a vyplácely prostě na základě svého vlastního rozhodnutí, které podle mě se neopírá o právní úpravu platnou pro rok 2025, tady s panem prezidentem prostě budeme evidentně v rozporu. A já myslím, že ať toto i posoudí Nejvyšší kontrolní úřad.
moderátorka
——————–
Nejvyšší kontrolní úřad už naznačil své stanovisko.
Marian Jurečka,
On neřekl zatím, jaký je nález, takže tady si počkejme. Já nechci předjímat, já říkám svůj osobní názor. A my všichni ostatní jsme k tomu přistoupili, tak jsme řekli, budeme si vyplácet odměny či platy jako hodnota roku 2024, to znamená, prostě pojedeme dál v intenci roku 2024 a počkáme, až doběhne legislativní proces, pokud vůbec doběhne, to taky bylo s otazníkem. A pak se případně udělá to zvýšení a doplacení.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
A soudci to neudělali, proto se ptám, jestli ta novela je retroaktivní, tak jestli skutečně hrozí to, že soudci budou vracet tu část, která jim tedy podle této novely nenáleží.
Marian Jurečka,
Toto si musí vypořádat ministerstvo spravedlnosti a také jednotlivé soudy, protože samozřejmě tady jsou také nějaké rozpočtované prostředky, to znamená, já jsem to komentoval tehdy, když jsem slyšel tu informaci, že se soudy samy rozhodly, že si teda navýší od 1. ledna své platy a budou vyplácet tu vyšší částku podle jejich uvážení, tak říkám, pak teda nevím, jak to má rezort spravedlnosti s nima dohodnuto, protože má rozpočtované prostředky na 12 měsíců podle předpokládané právní úpravy, která v tu dobu byla ještě v legislativním procesu. Ano, bylo to nestandardní, bylo to nestandardní období, ale přece jenom tady bych jako já osobně logicky volil, budeme vyplácet na úrovni roku 2024 a počkáme na doběh právní úpravy a budeme vyplácet v režimu zálohy.
moderátorka
——————–
Tak prosím o reakci Libora Vávru jenom k tomu NKÚ, tak ten zatím, ano, nedal, žádný konkrétní závěr, ale už vyjádřil vážné pochybnosti, jestli vedení justice mělo právo takto vyplácet?
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
——————–
Já jsem četl dopis pana předsedy, kterým se obrátil na pana ministra. A on opravdu chce informace k tomu, aby případně zvážili, zda se tou otázkou budou zabývat. Vím, že předsedové soudů, protože to jejich výsostné právo, tak zpracovali právní stanoviska, která vysvětlují jejich chod. Upřímně řečeno, vyjma toho, a tomu já rozumím, že někdo se jako divil, že se postupovalo podle tohoto výkladu, tak na druhou stranu já jsem za těch několik týdnů neviděl alternativní jediný výklad, jak zaručit právo, že tedy k 1. lednu nebo k 2. lednu tohoto roku musím mít platební výměr, což je prostě právo, abych ten platební výměr měl a podle čeho se má počítat.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
To, co udělají politici, tedy že by se to vyplácelo nějakým způsobem zálohově, pro soudce nebylo řešení?
Libor Vávra,
Ale ani pro státní zástupce, ti také vydali ty platové výměry, stejně jako soudci, protože pochopitelně, samozřejmě režim politiků do jisté míry odpovídá jejich zejména politické odpovědnosti, nikoliv právní. Zatímco u nás je evidentní, že prostě právo na ten platový výměr každý státní zástupce i soudce má a také bylo povinností všech vedoucích představitelů těch jednotlivých justičních orgánů tam platový výměr vydat. A oni to prostě vydali na základě právních rozborů, které byly k dispozici. A, upřímně řečeno, pokud já vím, tak žádné alternativní právní výklady, které by upravily, jak stanovit ty platební výměry pro konkrétní osoby, tak žádné alternativní výklady jiné nebyly.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
No, jestli nemohly být stanoveny ty platové výměry podle zákona, který tedy byly ještě předtím verdiktem Ústavního soudu, pokud tu tedy jiná přijatá zákonná norma nebyla?
Libor Vávra, prezident Soudcovské unie
——————–
No, jenže na rozdíl od politiků Ústavní soud jasně řekl, jak mají být stanoveny platy soudců, čili my jsme tam tu oporu měli. Já chápu, že představitelé Poslanecké sněmovny nebo Senátu nebo vlády nemohli rozhodnout stejně, jako rozhodli předsedové soudů, protože oni neměli tu právní oporu v nálezu Ústavního soudu, který zdůraznil, že pokud jde o platy politických představitelů, tak je na nich, jak si je upraví. Zatímco u soudců jasně řekl, z jakých parametrů se má vycházet. Čili to je ten rozdíl, proč soudy musely postupovat úplně z logiky věci jinak, než rozhodovali představitelé politických institucí.
, moderátorka
——————–
Čili o oprávněnosti toho, jestli soudcům náleží ta část platu, která vlastně je rozdílná oproti tomu, co stanovuje ta novela, tak to rozhodne kdo?
Libor Vávra,
No, tak případně o tom může rozhodovat nakonec Ústavní soud také, ostatně ona bude i otázka, jak se stanoví ty platy nyní, protože tady máme evropské primární právo vycházející z toho rozhodnutí lucemburského soudního dvora, a to je významný právní argument, se kterým původně samozřejmě nemohla počítat vláda, ale v tuto chvíli už je to další argument, který tuhle věc stabilizuje a do budoucna by měl tu situaci uklidnit.
, moderátorka
——————–
Pane ministře, už prosím jenom velmi krátce, říkáte, je to provizorium pro tento rok, nebude ještě větší chaos, když tedy teď půjde tato novela, stížnost na ni k Ústavnímu soudu a bude tu ten takový ping pong?
Marian Jurečka,
Tak jednoznačně to, že aspoň teď máme právní úpravu, je věc, která je pozitivní, můžeme tady vést z různých úhlů pohledu soudců, státních zástupců, polemiky, jestli s tou úpravou se oni ztotožňují nebo ne, případně jestli podají ústavní stížnost. A podle toho, jak rozhodne Ústavní soud, samozřejmě já jsem vždycky říkal, budu respektovat rozhodnutí Ústavního soudu a budu zase hledat případně, pokud budu mít tu zodpovědnost, hledat cestu, jak se s tím vypořádat, nicméně samozřejmě vždycky je něco jiného i dokázat, zajistit to reálné praktické, legislativní a politické řešení, takže já věřím tomu, že pokud případně bude tady nějaká nová judikatura, tak bych byl rád, kdyby byla pro všechny tři skupiny, abysme jednou prožili tuhle diskuzi. A na rovinu já říkám, ta diskuze není ani komfortní, ale není ani důstojná, abychom ji jednou provždy vyřešili.
Karolína Koubová, moderátorka
——————–
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL. Děkuji, že jste si udělal čas pro Pro a proti. Na shledanou.
Děkuji také prezidentovi Soudcovské unie Liboru Vávrovi. Na shledanou.
Přidejte odpověď