ČRo Plus – Pro a proti
Z nemoci Covid-19 už nejde taková hrůza jako před 5 lety, kdy se v Česku objevily první případy. Pandemie ale změnila celou společnost. Důsledky pociťujeme dodnes. Dokázali jsme se poučit z chyb, které jsme udělali? A je české zdravotnictví připravené, pokud by se měla pandemie v nějaké formě opakovat? Hosty dnešního Pro a proti jsou ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na Ministerstvu zdravotnictví Matyáš Fošum, dobrý den.
A hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal, dobrý den.
Ta základní otázka vlastně už zazněla, jsme připraveni na novou pandemii, pane Fošume?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Z mého pohledu, pokud bych na to koukal jako z ministerstva zdravotnictví a zástupce krajských hygienických stanic, tak za těch posledních 5 let se udělal obrovský posun. Co se týče stoprocentní připravenosti, tak samozřejmě vždycky jsou prostory, kde se rozvíjet, ale dá se říct, že jsme podstatně lépe připraveni než před těmi 5 lety.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Vidí tam Petr Smejkal také obrovský posun k lepšímu?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
Já vidím posun, ale neřekl bych, že úplně obrovský.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Takže podle vás, pane Smejkale, nejsme připraveni na případnou novou pandemii lépe?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
Ale jsme, to ano, ale rozhodně bysme mohli být lépe, než v tuhle chvíli jsme, že jsme lépe připraveni, než jsme byli v roce 2020, to určitě ano.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Co, pane Smejkale, podle vás tedy zatím drhne, co není ještě ideální?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
Víte, já jsem vždycky říkal, že ten covid byl takovým zátěžovým testem českého zdravotnictví. A já si myslím, že v tom zdravotnictví se musí změnit hodně obecně, a to mluvím o všech aspektech českého zdravotnictví, zejména v důrazu na prevenci, v tom, jak jsme na tom s daty ve zdravotnictví a jak jsme na tom s digitalizací. A pokud změníme to zdravotnictví celkově, tak pak budeme i lépe připraveni na tu další pandemii. Ono totiž tu pandemii museli zvládat zdravotníci a doslova až tedy na krev, ale to zdravotnictví, u toho zdravotnictví se ukázalo na velké systémové problémy, které samozřejmě budou trvat dlouho, než je změníme, ale musíme je změnit.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Fošume, podle vás, co nám ukázal ten zátěžový test, kterým tedy podle pana doktora Smejkala byla covidová pandemie?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Já se ztotožním s tím, co říkal pan doktor Smejkal, že ten zátěžový test v rámci zdravotnictví opravdu proběhl. Z druhé strany, co se týče toho obrovského posunu, tak i, jak zmiňoval pan doktor, tak elektronizace zdravotnictví, to si právě myslím, že je tou slabinou, kterou právě covidová pandemie prokázala, respektive ukázala na ní a je to jeden z těch indikátorů, na který se v současné době zaměřujeme. Ale pokud bych se vrátil k té vaší otázce, tak ano, právě ta nedostatečná elektronizace v rámci hygienické služby, v rámci ochrany veřejného zdraví, v rámci celého zdravotnictví, tak byla opravdu bota, která nás tlačila, samozřejmě v důsledku to znamenalo, že jsme neměli dostatek dat pro rozhodování. Co se týče toho rozhodování, tak samozřejmě nejlépe se dělají, pokud bych zůstal u covidu, proticovidová opatření právě s těmi relevantními daty a v tom kruhu se opět vracím k té elektronizaci a k těm poskytnutým datům.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Smejkale, je to právě elektronizace, kde nás, nebo nás, české zdravotnictví nejvíc tlačí bota?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
No, ono těch bot nás tlačí víc, ale tady asi nejvíc. Je pravda, že když se podíváte do jiných zemí, tak to propojení jak primárního sektoru, tak lékáren, tak nemocnic je prostě daleko, daleko větší než v České republice. Tady pořád, i když jsme udělali velký pokroky, tak pořád dost věcí je prostě tužka, papír, nebo je jich čím dál tím méně, ale pořád nějaké jsou. A propojení těch všech subjektů ve zdravotnictví, my se nebavíme jenom o veřejným zdravotnictví, se bavíme o tom zdravotnictví obecně, pořád menší, než by mělo být. A jak víme dobře, tak jak se můžeme dobře rozhodovat, když nemáme data a když ta data nejsou sdílena všemi subjekty v tom zdravotnictví.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Fošume, a co se tedy změnilo ohledně toho proudu informací od covidové pandemie v českém zdravotnictví, co se povedlo?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Podařilo se v rámci hygienických registrů, pokud bysme se bavili třeba o hygienickém registru infekčních onemocnění, poskytovat data o incidenci, o počtu nemocných v reálném čase. Tohle to vlastně byla věc, která se unikátně podařila za relativně krátkou dobu právě v covidovém období, s tím, že teďka v té pocovidové nebo postcovidové době my na ní dále pracujeme, vytváří se další systémy, respektive zdokonalují se systémy, které pro hygienickou službu v současné době máme, tak, abysme dostávali informace o dalších infekčních onemocněních, nejenom o covidu, ale i, my to třeba teďka používáme už v rámci respirační sezóny, i chřipka, akutní respirační onemocnění, tak vlastně informace, které máme od poskytovatelů zdravotních služeb, tak dostáváme v reálném čase úplně stejně, jako to bylo za covidu. Takže to je určitý posun, co se týče objektivizace a reálného přehledu nových infekčních onemocnění, tak tahle ta kohorta se nám rozšiřuje.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Smejkale, pro vás ve vaší práci, jako šéf epidemiologa IKEMu, máte pocit, že přece jenom došlo k nějakému posunu, že to není systém tužka – papír a že vy pro svoji práci máte lepší informace?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
Já za prvý souhlasím s tím, co říkal Matyáš Fošum, že zrovna v tomhle tom oboru ta digitalizace pokročila, ale když si třeba vezmu, ano, práce nemocničních epidemiologů, tak my každý v těch nemocnicích, nebo ne každý, ale každý z nás používá jiné programy, třeba na sledování infekcí spojených se zdravotní péčí, to jsou softwary třeba nějakých dobrých firem, ta nemocnice si je koupí, ale ne každá používá ten samý a nejsou propojeny. Čili my některá z těch dat sbíráme, ale nemůžeme si je srovnávat mezi s sebou. Další věcí je úroveň třeba antimikrobiální rezistence, která nás teďka dost trápí, protože stoupá. Tady taky bychom potřebovali daleko větší propojení a sdělení toho, jak vlastně která nemocnice, jak vypadá, protože ty rozdíly jsou nejenom mezi zeměmi, ale jsou i mezi těmi nemocnicemi, čili zrovna v tomhle tom případě bych řekl, že nějaká daleko větší propojení nám tady ještě schází. Další věc, donedávna jsme měli problém třeba sdílet si údaje o očkování, museli jsme teďka i prosit ÚZIS, aby nás propojil třeba s očkovacími údaji lékařů primárních nebo praktických lékařů, s tím, na co byl člověk očkován, abychom to v nemocnici věděli taky. Čili těch věcí k tomu propojení je tady opravdu hodně.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Já jsem v úvodu položil tu otázku, jestli jsme se poučili nějak z covidové pandemie. Jsou k dispozici analýzy toho, jaká opatření byla účinná, co se naopak nepovedlo, pane Fošume?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Těch analýz se provedlo relativně velké množství. Zase, pokud bych zůstal u toho mého oboru, kterému podstatně vícero rozumím, tak, dejme tomu, se udělala celoevropská evaluační analýza proticovidových opatření, který se třeba dotýkaly posuzování zdravotní způsobilosti k práci, takže, respektive tady se jednalo o určité vypnutí poskytování zdravotní péče, takže ten evaluační proces se provedl na území celé Evropské unie, abysme dokázali posoudit, zda ta opatření, která byla na území České republiky, zda byly efektivní, respektive zda byla efektivní v rámci toho času, na jak dlouho byla nastavena. Takže dá se říct, že ta evaluace tady proběhla a samozřejmě ten závěr je vám všem asi zřejmý. Takže vyvodili se z toho opatření právě pro budoucí epidemii, s tím, že se udělala novela konkrétního zákona, konkrétní vyhlášky tak, aby se nastavil alternativní postup posuzování, pokud nastane tahle ta mimořádná situace. Takže tady můžu ve zkratce říct, ano, tady ta evaluace proběhla, poučili jsme se a nastavili jsme alternativní systém.
Jan Bumba, moderátor
——————–
A znamená to teda, pane řediteli, že víme v dnešní době už, jak účinné nebo neúčinné byly lockdowny, nošení respirátorů a podobně. To je kvantifikováno?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Co se týče těchto opatření, tak ta kvantifikace úplně neproběhla tak, jak bysme si z pohledu Evidence-based medicine přáli, ale zmiňoval jsem, že některá ta mimořádná opatření evaluována byla, některá byla evaluována podstatně méně.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Smejkale, já jsem zachytil nějaký váš předchozí citát, ve kterém jste se vyjadřoval kriticky k tomu, jaká analýza byla, respektive nebyla provedena.
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
Já jsem si spíš přál takovou jaksi analýzu toho, proč zrovna Česká republika, která aspiruje na to být prostě západní zemí, dopadla vlastně daleko…., ty výsledky jsou daleko bližší těm východoevropským zemím, proč my jsme vlastně zůstali za tou železnou oponou i v těch výsledcích toho covidu. A tady bych řekl, že to chtělo spíš i nějakou takovou celospolečenskou analýzu nebo, řekněme, analýzu toho zdravotnictví, a i veřejnou, proč my jsme vlastně…, přestože v mnoha ohledech máme to zdravotnictví dobré, tak proč ten covid dopadl tak špatně, proč u nás, já nevím, prostě máme pořád problémy s očkováním, nebo proč jsou u nás čísla proočkovanosti populace i na jiný choroby nižší. Tohle to spíš, než analýza těch proticovidových opatření, ty se analyzovaly celkem, nebo analyzují se i na celosvětové úrovni, ale já jsem spíš chtěl nějakou národní analýzu, nějaký audit toho, proč jsme dopadli tak špatně a ne si prostě říkat, no jo, ono to asi jako nemohlo dopadnout jinak, ono to dopadnout jinak mohlo, čili tohle jsem spíš myslel, nebo analýzu vycházející i třeba z ministerstva zdravotnictví o tom, jak si dělá každá jiná firma audit, když něco dopadne špatně, proč to špatně dopadlo a kde jsme udělali chyby a proč teda musíme to veřejný zdravotnictví a i to celý zdravotnictví měnit, protože to musíme udělat na základě nějaké analýzy – to mi trošku chybělo.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Když mluvíte, pane Smejkale, o výsledku covidu, tak tím myslíte úmrtnost, nebo ještě něco jiného?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
Ano, tím myslím především nutnost, protože tam je zcela jasný jako rozdíl mezi náma a jinýma srovnatelnýma zeměma v jiných parametrech.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Fošume, chystá ministerstvo zdravotnictví nějaký takový audit, proč Česká republika v tomto ohledu dopadla tak, jak dopadla?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Ano, v tomhle tom případě probíhá, respektive proběhl audit ve vztahu ke krajským hygienickým stanicím a těm rozhodovacím procesům, které jsou na sekci hlavního hygienika, takže tenhle ten audit proběhl a samozřejmě máme výstupy a ty se následně realizují.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Když se podíváme na to, co se změnilo v České republice na základě zkušenosti s covidovou pandemií, je evidentní, že ne všechny země prošly touto epizodou stejně. Okopírovali jsme nějaké postupy těch úspěšnějších, než byla Česká republika, pane Fošume?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Zdali přímo okopírovali, to bych asi tenhle ten výraz nepoužil, ale použil bych výraz, že jsme se nechali výhradně inspirovat, nechali jsme se inspirovat ve vztahu k ochraně veřejného zdraví a jasného řízení právě institucí, jako je ochrana veřejného zdraví, tak jsme se nechali inspirovat skandinávskými zeměmi a současně jsme chytali inspirace, získávali inspirace třeba, dejme tomu, ze Španělska, takže ano, snažili jsme se koukat kolem sebe, jak kolegové přistupují a jak přistupovali ke covidu, jak přistupovali před covidem a jakým způsobem reflektovali právě tu covidovou dobu.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Smejkale, jak se vám jeví tato inspirace ze zahraničí?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
No, to jsem rád, že se tedy inspiruje. Mně občas právě připadá, že vymýšlíme taková jako spíš česká kola, ne že bychom se inspirovali, takže já do toho zas tolik nevidím, nejsem tak spjat s ministerstvem, jak Matyáš Fošum, ale mě třeba konkrétně, jestli chcete, uvítal jsem třeba vytvoření Rady vlády pro zdravotní rizika. Ale co mně chybí pořád, je to, čemu my jsme říkali, to české CDC, to znamená, mně chybělo, nebo v co jsem doufal, že Státní zdravotní ústav bude vyčleněn spot ministerstva, že se nestane prostě pouze tou organizací trošku krčící se pod ministerstvem zdravotnictví, ale stane se tou českou institucí veřejného zdravotnictví, v tom CDC – to mně trošku chybělo. Mám pocit, že jsme to malinko obešli vytvořením třeba té rady vlády pro zdravotní rizika.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Já se přece jenom…
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
Vytvořili jsme Národní institut pro zvládání pandemie, jehož já jsem členem, taky fajn, že jsme udělali nějakou skupinu lidí, která debatuje, ale vzhledem k tomu, jakou anamnézu mají někteří ti členové z té covidové doby, tak zase to složení bylo lehce politické, čili pořád mi chybí to, jako že nám tady, to, co jsme říkali, že nám tady pořád trošku chybí ta instituce, na kterou třeba Američani, nebo nevíme, jak to bude v budoucnosti, ale na kterou pořád hledí jako na tu instituci, jejíž doporučení reflektuje celá společnost, i mezirezortně, i celá, řekněme, celá administrativa, a to je to CDC, to mám pocit, že pořád nemáme.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Shodnete se, pánové, na tom, které země je možné brát za vzor, nebo ze kterých je možné si brát inspiraci, kdo to prostě zvládl nejlépe, pane Fošume?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Já bych asi zůstal u toho, kde se jakoby inspirovat, co se týče následné restrukturalizace orgánů, takže, dejme tomu, já nevím, v rámci CDC Spojených států, tak dá se říct, že opravdu tohle to je pro nás vzor, kde se chceme inspirovat, respektive jak to bylo za předchozí struktury, tak tohle to pro nás byl vzor. Současně jsme se i třeba inspirovali v Německu, kde jsme navštívili Kochův institut, inspirovali jsme se jejich postupy, to, jak ten orgán je zřízený, jak postupuje. Takže tyhle ty vzory tady máme a snažíme se inspirovat.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pro Petra Smejkala, jaká země by byla vzorem a kdyby mohl říct nějakou evropskou?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
No, tak ano, co se týče instituce, tak pro mě prostě vzorem, nebo kde i čerpá instituce CDC, což je americká, ale řekněme, ano, Německo, myslím, že ten Kochův institut asi je nám nejbližší. Ze skandinávských zemí, Švédsko, Dánsko.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Kdo by dnes v České republice řídil protipandemická opatření, kdyby se objevil nějaký nový virus, pane Fošume?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Doufejme, že by to bylo, že by to bylo méně chaotické a více koordinované. Ten postup, který máme dneska nastavený, tak je to centrální řídící tým ministerstva zdravotnictví, jehož součástí, jak zmiňoval i Petr Smejkal, Národní institut pro zvládání pandemie, současně v rámci ministerstva vzniká hygienické pohotovostní operační centrum, dá se říct, že v rámci jednotné komunikace, předcházení toho, že tuhle tu situaci bude komunikovat mnoho aktérů, tak předpokládáme, že to bude hlavní hygienik, respektive hlavní hygienička.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Vy jste říkal, doufejme, že by to bylo méně chaotické, to nezní tak, jako kdybyste si tím byl úplně jistý, pane řediteli?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Tak v současné době není důvod nejistý být, ale pokud bysme se vrátili 5 let dozadu, tak určité dokumenty, jako je pandemický plán, typové plány respiračních onemocnění, tak ty tady byly, s tím, že tam jednoznačně jsou role konkrétních aktérů též postaveny a tyhle ty dokumenty úplně reflektovány nebyly, takže je tady určitý ostych právě z té historie, kde by se mohlo opakovat, že těch dokumentů, které nám tady nastaví tyhle ty jednoznačný procesy, že se jich nebudeme držet, ale já věřím tomu, že ta vzpomínka těch 5 let je ještě tak živá, že bysme se tomu jednoznačně vyvarovali.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Smejkale, z vašeho pohledu je jasné, kdo by řídil protipandemická opatření?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
No, já si, bohužel si právě myslím, že pořád je ten problém, že by do toho zasahovali politici více, než by bylo zdrávo, což byl ten problém za covidové doby, že proti tomu úplně imunní v tom novém zařízení toho, jak by to mělo být, jaksi nejsme. Já právě jsem pro to, proto vždycky jsme říkali, že musíme mít tu nezávislou instituci veřejného zdravotnictví, kterou poslouchají ti politici, jejichž vyhlášení jsou veřejná i vůči společnosti nebo doporučení, a ten politik pak může říct, tohle je třeba příliš ekonomicky náročný, tohle to prostě nebudeme dělat, ale to, že to ten politik jako přežvýká, pak vlastně on bude ten, který tu pandemii bude řídit, tam musíme jasně oddělit tu odbornou roli, to znamená to odborný doporučení od toho, co ten politik s tím udělá. A to, že vlastně obě dvě ty věci vnímá i ta veřejnost, tohle říkají odborníci a tohle udělá ten politik, to si nejsem úplně jistej, že v tomhle bodě jsme. Pořád mám pocit, že by v tom bylo daleko víc politiky, to znamená, to není moc dobrý, ta politika v tom samozřejmě musí bejt, ale musí tam bejt jasný, jednoznačný, jednomyslný, což zase je druhý problém, odborný stanovisko a tady si úplně nejsem jistej, že jsme v tomhle změnili, ale jak říkám, jsem trošku, teďka už jsem trošku outsider, takže doufal bych.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pane Fošume, bylo by to tak, že by tam bylo to jednoznačné odborné stanovisko, které by až následně třeba jaksi přebírali politici a že by veřejnost viděla, jakým způsobem je ta záležitost komunikována a nebyl by v tom chaos?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
A jak jsem zmiňoval, máme tady institut, Národní institut zvládání pandemie, což je opravdu expertní rovina zastoupená výhradně odborníky bez politických aktérů, máme tady centrální řídící tým, což je instituce v rámci infrastruktury ministerstva zdravotnictví, ale též je složená výhradně z odborníků bez politického podtextu, s tím, že když na to koukneme z pohledu zákona, tak tuhle tu jednoznačnou roli má hlavní hygienička, takže podle té struktury, jak je nastavena, tak předpokládáme a doufám v to, že ten politický aspekt tam bude minimální, takhle bych na to odpověděl z pozice státního úředníka, pokud bych na to měl nahlížet jako osoba, která je uvnitř toho systému, ale jako nestátní zaměstnanec, tak rozumím různým obavám, které teďka tady Petr zmiňoval. A z druhé strany v rámci Rady vlády pro veřejné zdraví, kterou jsme tady zmiňovali, tak i v tomhle tom duchu chceme nastavit další postupy, abysme se různým ingeracím ze strany politiků, abychom se vyvarovali tak, aby opravdu vznikl jednoznačný odborný názor, který by byl veřejně transparentně publikován a pokud jej potom následně někdo změní, tak už to bude nikoliv odborná rovina, ale ta politická.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Když jste oba zmínili skandinávské země jako možný vzor, tak pro ty je typická mimo jiné vysoká důvěra v instituce. V České republice nejrůznější průzkumy naznačují, že to je jinak a mnohdy dokonce úplně naopak, že mnozí lidé v Česku absolutně nedůvěřují institucím, státním orgánům a tak dál. Jak zásadní to je faktor pro zvládání případné nové epidemie, pane Smejkale?
Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, IKEM
——————–
No, zcela zásadní, a tohle není otázka, kterou vybudujete prostě za rok, za dva. Já myslím, že tohle je náš historickej problém a je to také dané tím, jak se ten stát choval a jak špatný vodítka někdy samozřejmě tý společnosti poskytoval. To se musí prověřit, samozřejmě nechci říct v boji, ale v nějaké krizové situaci, nebo v několika krizových situací, když se ten stát, když se ukáže, že je funkční nebo ten institut, že funguje, tak pak si ti lidé samozřejmě vybudují k tomu nějakou důvěru. Bohužel ten covid, nevím, jestli udělal spíš pravý opak, proto ta cesta bude ještě delší, ale tohle je asi spíš otázka pro sociology, ale rozhodně s tím problém máme jako společnost a asi s tím nedovedeme nic udělat. Já mám spíš druhý problém, je s odbornou částí té veřejnosti, – to, že samozřejmě i různí lékaři různých specializací měli úplně konfliktní, nebo vydávali vodítka k veřejnosti, čili možná ta cesta bude jednodušší, ale jak změnit důvěru ve stát, která je historicky špatná, to opravdu nebude na rok, na dva. Je to faktor.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Myslí si Matyáš Fošum, že třeba i ministerstvo zdravotnictví může nějak přispět k tomu, aby lidé posílili důvěru ve státní instituci?
Matyáš Fošum, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví
——————–
Za tu otázku moc děkuju. Vlastně struktura, kterou se snažíme dneska do krajských hygienických stanic dostat, tak je právě to, že Krajská hygienická stanice bude partnerem. My jsme si to vyzkoušeli i v rámci povodní, který na podzim byly na Moravě, kde opravdu hygienická stanice byla ta, která stála v terénu, stála v té situaci, kde opravdu ty potíže nastaly a snažila se vyjít pomoc starostům, pomoc těm osobám. Takže je to určitá taková jako otevřenost v tom, že chceme vysvětlovat, že hygienická stanice je tady od toho, aby dokázala pomoct, aby dokázala poskytnout ty informace přímo v terénu. A nejsou to ty dámy vyššího věku s papírem a tužkou. Ale současně ta odpověď by mohla mít i tu rovinu v tom, že se snažíme různé instituty, například očkování, prodávat do té roviny, že se nejedná o povinnost, ale že se jedná o prvek, který má ten benefit pro veřejnost. Takže naším cílem je povýšit zdravotní gramotnost tak, aby si každý uvědomil, že ta podstata ochrany a sebeochrany je ta hodnota, kterou mám určovat já sám a stát je ten, který mi v tomto pomůže. Takže dá se říct, že chceme jít i tou cestou, jak zmiňoval Petr Smejkal, sociologických průzkumů, a abysme věděli, kde přesně pro veřejnost právě ta různá negativní reakce ze strany institucí jim vadí, abysme věděli, kde v tomhle tom případě posouvat ty naše hodnoty.
Jan Bumba, moderátor
——————–
Pánové, děkuji vám oběma za dnešní diskuzi. Našimi hosty byli ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na Ministerstvu zdravotnictví Matyáš Fošum. Na shledanou.
A hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal. Děkujeme.
Přidejte odpověď