ČRo
Centrum Prointepo z Hradce Králové slaví kulaté výročí od svého založení. Toto zařízení rodinného typu už 30 let zajišťuje komplexní péči dětem s tělesným a kombinovaným postižením nebo zdravotním oslabením, svým klientům poskytuje výchovně vzdělávací péči v mateřské, základní i střední škole, sociální služby, rehabilitaci, logopedickou i psychologickou péči. A víc už nám řeknou naši hosté. Je to jednak zřizovatelka a jednatelka, která Prointepo před 30 lety založila, Jarmila Karpašová, dobrý den.
A je tu s námi i ředitelka školy Miriam Urbanová. Taky vás vítám.
No a blahopřejeme k těm kulatým třicetinám, vlastně, dá se říct. Vy budete hodně oslavovat letos, viďte?
Jarmila Karpašová, zřizovatelka a jednatelka Centra Prointepo
——————–
No, my jsme rádi, že 30 let je, protože je to krásné, že vlastně jsme tuto činnost, tyhlety služby pro děti, že se nám podařilo tak dlouho je udržet a naopak rozvinout.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Tak nám představte Centrum Prointepo a jeho všechny služby, paní Karpašová.
Jarmila Karpašová, zřizovatelka a jednatelka Centra Prointepo
——————–
Takže centrum zajišťuje, ta unikátnost je v tom, že zajišťuje ty komplexní služby, je to odborně podle ucelené rehabilitace, tuto činnost děláme soukromě, a to proto, že ten zákon o té ucelené rehabilitaci už 30 let leží v šuplíku a není realizovatelný zatím. Takže my jsme se do toho pustili nebo já jsem se do toho pustila soukromě, děti před těmi 30 lety s postižením byly v ústavech sociální péče nebo byly tam zařazovány, neměly možnost vzdělávání, takže já jsem si objela Ameriku, Evropu, zjistila jsem tam, jak oni na tom jsou, a přivezla jsem takový model, který vyhovuje naší mentalitě, našim možnostem také, a hlavně jsem vytvořila takové know-how těch financí.
moderátor
——————–
Jak to financovat.
Jarmila Karpašová, zřizovatelka a jednatelka Centra Prointepo
——————–
Protože to je asi nejdůležitější.
moderátor
——————–
Mě by právě zajímalo, jak to vůbec před těmi 30 lety vlastně v téhleté oblasti, v péči o handicapované lidi, vypadalo. Protože vy jste psycholožka…
Jarmila Karpašová, zřizovatelka a jednatelka Centra Prointepo
——————–
Ano. Byla jsem v pedagogicko-psychologické poradně, potom jsem i řídila Krajské metodické středisko ústavní sociální péče, takže jsem měla na starosti ústavy ve dvou krajích, takže jsem měla velké informace, a právě to byla pro mě zkušenost, že je potřeba, aby děti zůstávaly doma, aby měly možnost chodit do školy, aby měly všechny ty terapie, rodiče nemusely po práci někde shánět lékaře, rehabilitaci a podobně. Tak to mě k tomu přivedlo.
moderátor
——————–
A inspirovala jste se tedy v tom světě…
Jarmila Karpašová,
Inspirovala jsem se ve světě, myslím si, že velice pozitivně, varovali mě, říkali mně, pokud nebude v České republice ten systém, že to budu mít hodně těžké, prošla jsem si někdy nad propastí hodně.
moderátor
——————–
Takže ty začátky, když na to zavzpomínáte, byly…
Jarmila Karpašová,
Nebyly ty finance právě tak dané, ale momentálně musím říct, že právě po těch 30 letech jsme se rozvinuli takovým způsobem, že finance máme, a myslím si, že fungujeme velice pěkně a že máme z toho radost.
moderátor
——————–
Takže kdybychom to shrnuli, tak jsou to vlastně školské, zdravotní a sociální služby pod jednou střechou.
Jarmila Karpašová,
Ano.
Miriam Urbanová, ředitelka školy Centra Prointepo
——————–
Ještě doplním poradenské.
Jarmila Karpašová,
Pro 300 klientů v kraji zajišťujeme poradenskou činnost. Jezdíme za nimi.
moderátor
——————–
Mě by zajímalo, jak to taky bylo v těch začátcích, jak se o vás lidé vlastně třeba dozvěděli, protože tenkrát internet nebyl, ten byl v plenkách, dá se říci…
Jarmila Karpašová,
No, bylo to přes praktické a dětské lékaře, jsem to zkoušela, a ze začátku bylo málo samozřejmě žáků, bylo chatrné ekonomické zázemí, ale bylo velké nadšení. Takže se to dařilo postupně rozšiřovat, zlepšovat a ta informovanost byla jedině přes ty pediatry, protože vlastně nebyla jiná možnost.
moderátor
——————–
Ještě pojďme teda srovnat ta čísla, kolik těch klientů vlastně bylo na začátku, kolik jich je dnes.
Jarmila Karpašová,
Začínala jsem s dvanácti a v současné době máme…
Miriam Urbanová,
Máme téměř 80 dětí, 50 zaměstnanců a v podstatě, co nás těší a vypovídá to určitě o té kvalitě, my máme plno až do roku 2027/2028 školního roku, takže my přemýšlíme opravdu v pětiletkách, kam vlastně pak ty děti dát, a to jsme ty kapacity opravdu poměrně rozšiřovali, protože jsme získali ještě další dvě budovy, takže ta možnost tady toho rozvoje byla, což je fajn.
Jarmila Karpašová,
Celkově bych ještě doplnila, že jsme to počítali, že asi prošlo naším centrem asi 1 000 těch dětí, klientů. Děláme nejenom pro naše klienty, ale i pro ty ambulanty zvenku.
moderátor
No a vy letos teda slavíte těch 30 let, tak jaké budou ty oslavy, paní Karpašová?
Jarmila Karpašová,
Tak oslavy budou samozřejmě, plánujeme velké oslavy a budeme je mít v Petrof Gallery v Hradci Králové, bude jednak výstava obrazů, která bude probíhat v říjnu a v listopadu, bude na téma Na jedné…
Miriam Urbanová,
…vlně.
moderátor
——————–
Krásně se doplňujete.
Jarmila Karpašová,
A potom vlastně vyvrcholí ty oslavy plesem 7. 11., 7. listopadu v tomto roce, také v Petrof Gallery, kam budou zváni zaměstnanci, rodiče, absolventi a samozřejmě veřejnost.
moderátor
——————–
A vy jste to taky spojili s těmi oslavami Hradce Králové, s tou osmistovkou.
Jarmila Karpašová,
Budeme to slavit společně, protože dostali jsme i nějakou finanční podporu na tuhletu naši oslavu, takže samozřejmě slavíme i s městem 800 let.
moderátor
——————–
Tak pojďme ještě dál představovat Prointepo a ty jeho služby. Já jsem se ptal vlastně před písničkou, už jsem tak jako řečnicky nadhodil tu otázku, jestli některá ta přátelství vlastně, protože jste říkaly, že jste za ty roky vychovali třeba přes 1 000 klientů, tak jestli ta přátelství přetrvávají dál.
Miriam Urbanová, ř
Tak určitě přetrvají, protože vlastně tím, že my jsme unikátní ještě v tom, že máme běžnou základní školu a vlastně chodí k nám děti bez mentálního postižení, protože každý si myslí, že speciální školy teď podle nového zákona, podle § 16, že jsou vždycky pro děti s mentální retardací, tak to tak není, protože právě spousta těch dětí s tělesným postižením nemusí mít další a následné postižení k tomu, takže v tom jsme unikátní. Hodně dětí k nám i přestupuje z běžných škol, kde právě nezvládají ten kolektiv větší, a samozřejmě takhle se dozvídají další rodiče o tom, že ta možnost vlastně v rodinném prostředí, v klidu studovat pro ty děti je. A některé děti opravdu, tam prošlo třeba pět sourozenců, takže my opravdu přes dvacet let jsme si setkávali s rodičema a vždycky nás hrozně těší, když se děcka vrací, protože jsou tam třeba od školky až vlastně do té deváté, někdy do té desáté třídy, tak si vemte, kolik to je let. 15, 16, 18 let, když propadnou, tak samozřejmě pak zůstávají ještě dýl. A pak nás hrozně těší, vždycky si říkáme, nad tímhle dítětem můžeme lámat hůl, z toho nic nevykřešeme. A pak přijde dospělý člověk, který třeba zvládnul ještě další dvě střední školy, a z toho máme obrovskou radost.
moderátor
——————–
To musí mít pocit zadostiučinění, že to prostě má smysl.
Miriam Urbanová,
Má to obrovský smysl a ta práce nás všechny těší a myslím si, že bez kolektivu, který opravdu tam funguje, ať to jsou speciální pedagogové, učitelé, asistenti i ti provozní zaměstnanci a samozřejmě nedílnou součástí těch zdravotních služeb jsou terapeuti, tak bez jejich obrovské loajálnosti a toho, že ta práce je baví, tak my bysme vlastně tu naši vizi, tu myšlenku, vše pod jednou střechou, nemohli naplňovat.
,moderátor
——————–
Co se všechno vlastně vůbec děti učí?
Miriam Urbanová,
No, jak jsem říkala, máme pět tříd běžné základní školy, takže to jsou osnovy nebo vlastně RVP, máme zpracované ŠVP pro běžnou základní školu, takže úplně všechno jako v běžných základních školách, pro děti s minimálními výstupy, které mají lehké mentální postižení, tam je jenom maličkato osekaný obsah, ale učí se úplně všechno, i druhý cizí jazyk, fyzika, chemie, a pak samozřejmě dvě třídy máme speciální a tam se ty děti učí trivium, to jsou základy čtení, psaní, počítání a vlastně ti mohou pak pokračovat v té střední škole, která je hodně zaměřená na to praktično, na tu sebeobsluhu, na to, aby vlastně ty děti co nejvíce mohly fungovat samostatně.
Jarmila Karpašová,
Já bych to ještě doplnila, že máme třídy pro menší počet žáků, 8 až 10, a máme vždycky asistenty ve třídě, kteří pomáhají.
moderátor
——————–
Letos slavíte 30 let existence, co byste si přáli do těch dalších 30 let, paní Karpašová?
Jarmila Karpašová,
Do dalších let bychom si přáli, abychom dál poskytovali služby těm dětem s tím postižením a vlastně také jejich rodinám, protože ty nás hodně potřebují, mnohdy maminky můžou jít i do práce, což třeba dříve nemohly, musely zůstávat doma, a aby vlastně jsme byli takovým příkladem a inspirací pro ty, kteří mají štěstí v tom, že mají to zdraví v pořádku. Tak to bychom si tedy přáli.
moderátor
——————–
Tak já moc děkuju za to, že jste přišly dnes do Dobrého rána Českého rozhlasu Hradec Králové.
Jarmila Karpašová,
A abychom byli na té jedné vlně, ano.
Jakub Schmidt, moderátor
——————–
Abyste byli na té jedné vlně, to je krásné vlastně asi motto té vaší činnosti. Takže jenom připomenu, že našimi hosty byly dnes zřizovatelka a jednatelka Prointepa Jarmila Karpašová a ředitelka školy Miriam Urbanová. Ještě jednou moc děkuju, a jak jste říkala, ať jste na té jedné vlně.
Přidejte odpověď