ČT 1 – Události
Skoro čtvrtina odborných ambulancí dává novým pacientům termín vyšetření za tři a více měsíců. Vyplývá to z interního dotazníku jejich sdružení. Odpovědělo přes 1000 ordinací napříč specializacemi.
Aktuální data se přibližně shodují s těmi, která se objevila v průzkumu z loňska. Hrozbou je ale podle nich stárnutí lékařů. Ministerstvo čekací lhůty zatím nesleduje. Změnit to má systém e žádanek.
zdravotnice
——————–
14. dubna ve 13 hodin.
redaktorka ČT
——————–
Další z termínů, tentokrát už na vyšetření v nemocnici. Šárka Schönová doufá, že je to jedno z posledních čekání. Její sedmasedmdesátiletá matka má šest let od operace páteře znovu potíže.
Šárka Schönová, matka
——————–
Takhle, maminka vlastně řeší od jara, kdy se jí opět vrátily nějaké bolesti, ale než se dostala k paní doktorce na neurologii, než ji tam odsud poslali na novou magnetickou rezonanci, na kterou také čekala, no, tak už se potom pohybujeme v řádu třeba půl roku, tři čtvrtě roku, kdy má ten člověk nějaké bolesti, které řeší třeba jenom léky, které jsou utišující.
Pavel Kostka, neurolog, Praha
——————–
Mu vystřeluji z bederní páteře na přední stranu stehna bolestí.
redaktorka ČT
——————–
Tento pacient dostal termín u neurologa v Praze, dřív říká, že donedávna chodil jen k zubaři po cévní příhodě. Na začátku roku se mu ale rozběhla řada dalších problémů. A má před sebou sérii návštěv u různých specialistů. Tady měl štěstí.
Miroslav Kulhánek, pacient
——————–
Byl jsem vystrašen praktikem, že čekací doba je od dvou až do šesti měsíců, což mě vyděsilo, ale zavolal jsem tady na tuhle neurologii a paní sestra mi řekla, že mám přijít v pátek.
Pavel Kostka, neurolog, Praha
——————–
Pacient se objednával v situaci, kdy zrovna si jeden pacient odhlásil, takže to bylo mimořádné. Dneska je standardní objednací doba na duben a jsme v Praze. Praha nebo velká města jsou na tom líp.
redaktorka ČT
——————–
O to víc pak ale cítí, když skončí některý z neurologů ve středních Čechách. Třeba, když odchází do penze. Sám Pavel Kostka ordinuje v důchodovém věku. Jen 8 % jeho kolegů zvládá objednávat nové termíny do dvou týdnů.
Zorjan Bojko, předseda Sdružení ambulantních specialistů
——————–
Nedochází k významnému prohlubování problémů proti roku 23, který vidíme tady před sebou na té obrazovce. Nicméně jak vidíme, tak vlastně až sem lesem sahají obory, kde třetina a více lékařů jsou 60+. A řekl bych, že jako řešení se musí vymyslet hodně brzo.
Václav Pláteník, náměstek ministra zdravotnictví /KDU-ČSL/
——————–
Co budeme v příštím roce pilotovat, tzv. e-žádanka, která bude elektronicky monitorovat přes tuto pacienta budeme moci centrálně měřit čekací lhůty a pojišťovny, a ministerstvo bude moci tím pádem lépe koordinovat tu síť poskytovatelů zdravotních služeb.
redaktorka ČT
——————–
Sdružení ambulantních specialistů žádá úpravy ve vzdělávání i ve financování. Podle ministerstva mají využít bonusy za prodloužení ordinační doby.
Marie Poláková, alergoložka, Brno
——————–
Reálně se samozřejmě těm pacientům věnují i mimo tu ordinační dobu a časově si myslím, že už ani v alergologii a v jiných oborech by toto už nešlo nějak navýšit a zvládat, aby byla zajištěna kvalita péče.
redaktorka ČT
——————–
Na brněnskou alergologii se teď zvyšuje nápor. Začíná pylová sezona. Novým pacientům dávají termín až na jejím konci, na přelomu června a července.
Na první neakutní vyšetření zvládne nového pacienta pozvat do dvou týdnů každá pátá specializovaná ordinace. Zhruba 40 % ambulancí dává termíny do jednoho měsíce, což je podle sdružení ještě dostačující čekací lhůta, v průměru 22 % specialistů ale nabízí vyšetření až za čtvrt roku a později. Jde většinou o dětské psychiatry. Jde o polovinu nefrologů nebo 2/5 už zmíněných alergologů. Mezi odbornosti s nejdelšími čekacími lhůtami se řadí taky endokrinologové anebo oční lékaři. A právě s preventivním vyšetřováním očí pomáhají u pacientů s cukrovkou i diabetologové. S využitím umělé inteligence můžou odhalit začínající onemocnění sítnice, které bývá u diabetiků častou komplikací. Základní měření provádí skoro dvě stovky pracovišť. Jich také ale kvůli stárnutí lékařů ubývá, zatímco počet pacientů roste.
Eva Kábrlová, zdravotní sestra, Diabetologické centrum, VFN v Praze
——————–
Bradu i čelo do té obruče.
redaktorka ČT
——————–
Vyšetření podobné tomu, na které Pavel Hartig chodil dřív k očnímu, teď mu základní hodnoty měří sestra na diabetologii.
Eva Kábrlová, zdravotní sestra, Diabetologické centrum, VFN v Praze
——————–
Tohleto vyšetření je vyšetření umělou inteligencí. Takže můj úkol je hlavně nastavit správně pozici toho pacienta té hlavy tak, aby tedy to oko tam bylo dobře patrné a dobře měřitelné.
redaktorka ČT
——————–
Na každé oko dva snímky. Do tří minut ukáže přístroj výsledky na barevné škále.
Eva Kábrlová, zdravotní sestra, Diabetologické centrum, VFN v Praze
——————–
Ta zelená plus lehounce ta žlutá, je to ještě v pořádku.
redaktorka ČT
——————–
V tomhle rozmezí skončil i Pavel Hartig. Další kontrola zraku ho čeká za rok. U tzv. diabetické retinopatie doporučovaný interval.
Pavel Hartig, pacient s diabetem prvního typu
——————–
Loni poprvý jsem byl vlastně už u diabetologa v ordinaci, kde jsem se teda taky objednal se žádankou všechno, ale vlastně nemusel jsem si už hledat žádnýho jako očního, prostě chodím na jedno místo, pro mě jednodušší.
Martin Prázný, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP
——————–
My jsme zjistili, že vlastně skoro polovina pacientů, a možná ještě o trochu víc to vyšetření uděláno nemá. A je tam více faktorů, pacienti na vyšetření obvykle neradi chodí k očním lékařům, protože se často provádí v mydriáze, to znamená, rozkapou se oči. Je tam problematika někdy termínů. A zhoršilo se nám to hodně za covidu.
Viktoria Plívová, mluvčí, VZP
——————–
Tento program jsme spustili právě kvůli tomu, abychom zkrátili ty čekací doby na příslušné vyšetření a abychom přispěli k tomu, že ta případná retinopatie u pacienta zachycena včas.
redaktorka ČT
——————–
Za dva roky fungování programu diabetologové přeměřili na 100 000 pacientů, 13 % z nich už mělo na sítnici změny. Ty předali do péče očních lékařů.
Přidejte odpověď