ČT 24 – Hyde Park Civilizace
Steven Pinker, profesor psychologie na Harvardově univerzitě, studuje lidskou povahu. Proč lidé věří konspiračním teoriím, proč se někdy chováme iracionálně a proč si neuvědomujeme, jak se svět, jak on říká, stává bezpečnějším a lepším místem, co musíme udělat, abychom skutečně porozuměli světu kolem nás. Je autorem knih, které doporučujeme, v nich popisuje svět díky datům se znalostmi psychologa. Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Pane profesore, moc děkuji, že jste s námi, vítejte v Hyde Parku Civilizace.
Proč bych měl být šťastný, že žiju v jedenadvacátém století?
mluvčí 1,
——————–
Žijete dvakrát déle než lidé v předchozích stoletích.
Je mnohem menší pravděpodobnost, že budete chudý, že budete obětí násilí. Naopak je větší pravděpodobnost, že jste chodil do školy docela hodně let a mnohem víc rozumíte světu kolem sebe, máte spoustu těch věcí, které nám zjednoduší život, jako vytápění, klimatizace, elektřina, světlo, doprava nebo média. Kdybyste si měl vybrat nějakou dobu, kdy se narodit, kdybyste nevěděl, kým budete, tak je to právě teď.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Proč bych měl být smutný, že žiju v jedenadvacátém století.
mluvčí 1,
——————–
Tak všechno má nějakou cenu a všechna tahle zlepšení, kterých jsme dosáhli, nás něco stála, mají vedlejší účinky. Tím evidentním je hrozba změny klimatu. Protože tenhle životní styl umožňuje zachytávání energie a zatím to děláme tak, že spalujeme fosilní paliva, čímž vypouštíme oxid uhličitý, ten zadržuje teplo, a to může mít velmi závažné následky. To je jedna věc a druhá věc je, že dochází k vymírání druhů, protože lidstvo se šíří do dalších a dalších habitatů, ale taky je to taková emocionální zátěž, protože mnohem víc rozumíme světu kolem sebe, víme toho mnohem víc o tom, co nám může ublížit, kvůli čemu bychom mohli onemocnět, že máme takovou zátěž obav.Protože moji rodiče, když chtěli jít ven.A užít si slunce, no tak prostě šli a užívali si slunce. Já si říkám, nedostanu rakovinu kůže, radši bych se měl namazat.
mluvčí 3,
——————–
Takže se obáváme, protože víme.
mluvčí 1,
——————–
Obáváme se, protože víme, když se chtěli projet po venkově, tak nasedli do auta a jeli. Ale já si říkám, nezahřívám ti moc naši planetu. Takže máme víc úzkostí, ale ta úzkost je vlastně takovou dospělostí, to je, protože rozumíme věcem, které můžeme ovládat a měli bychom nad nimi přemýšlet.
Martin Lulák, redaktor, reportáž
——————–
O současném světě se Stevenem Pinkerem.
A také muž pravidelně do žebříčku nejvlivnějších myslitelů světa. Ve své práci se zaměřuje na jazyk, jeho propojení s vnímáním, sociálními vztahy, dětským vývojem, osvojováním si řeči nebo Evolucí.
Tyto oblasti umí efektně propojovat s dlouhodobými trendy v jiných odvětvích.
S tímto přístupem jde mezi současnými intelektuály často proti proudu. Ať už zdůrazňuje třeba trvalý pokles násilí ve světě nebo téma racionálního uvažování, a to, jak lidi posouvá ve svých knihách nebo na přednáškách, proto opakuje, že i když jsou média plná negativních zpráv, to je jen důsledkem toho, jak fungují a neodráží to skutečný stav světa kolem.
Za svou odbornou i popularizační činnost získal řadu ocenění a dvakrát byl v užším výběru na Pulitzerovu cenu.Ale hlavně v širším pohledu, se stal jednou z nejviditelnějších postav psychologie a lidského vnímání na Světě.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Jak velká část lidí se dívá na dění ve světě? Jako na fotbalový zápas, kdy člověk fandí jednomu nebo druhému týmu a je mu dost jedno, co se ve skutečnosti děje na hřišti?
mluvčí 1,
——————–
My všichni 100 procent.
mluvčí 3,
——————–
Proč?
mluvčí 1,
——————–
Ta představa nějakého čistého nezaujatého rozumu? Pátrání po objektivitě, to je takový luxus vědecké revoluce a osvícenství. Máme matematiku, máme statistiku, máme laboratoře, máme různé nástroje, takže můžeme zkusit zjistit pravdu o tom, kde se vedou nemoci, odkud se vzalo lidstvo, odkud se vzala naše planeta, což po většinu dějin lidstva bylo nemožné, takže hodně toho, co víme, kromě toho, co je kolem nás, tady ta sklenička přede mnou, tomu rozumí každý, ale co se týče dějin a biologie a kosmologie, lidi chtějí ten nejzábavnější příběh, příběh, který je nejvíc morálně emocionálně povznášející a součást toho je, v čem je moje strana, můj tým, můj kmen, moje víra, můj národ, můj fotbalový klub. V čem jsou lepší než ten rival.A hodně rozumového uvažování. Míříme právě na to, ne na to, abychom objektivně pochopili svět, ale aby ta naše strana vypadala líp.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Je těžké bojovat s tímhle kmenovým chováním, řekl jste v říjnu, v roce 2023, cituji vaše slova, aby podpořili svůj vlastní kmen, jsou mnozí lidé ochotni šířit falešné zprávy, mnozí ne všichni, čím se liší od těch, kteří podlehnou kmenovému chování?
mluvčí 1,
——————–
No, vzdělávání pomáhá nebo ideálně, pokud se dělá dobře, to stejně k tomu vzdělávání vůbec máme, protože tady existuje nějaký objektivní svět, kterému je úplně jedno, co chcete nebo o čem sníte, ten prostě je takový, jaký je. Ať už se vám to líbí nebo ne, ale máme způsoby, jak mu porozumět a právě to by vám mělo dávat vzdělávání, ale taky je to otázka kultury, takového mentálního nastavení. Teď je taková nová skupinka lidí, kteří si říkají racionalisté, snaží se, aby lidi uvažovali právě takhle, že nechtějí mít vždycky pravdu, nechtějí, aby jejich kmen měl pravdu, ale chtějí pochopit objektivně svět kolem sebe.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Vašimi slovy. Chytří lidé jsou obecně odolnější vůči kognitivním klamům a předsudkům. Výjimkou je my Side Bajes, tedy představa, že moje strana má pravdu, to je to, co jste teď popsal.
mluvčí 1,
——————–
Přesně tak.
mluvčí 3,
——————–
Jak mám poznat, že jsem podlehl vlastní zaujatosti.
mluvčí 6,
——————–
Ano. To je vlastně součást definice moudrosti, to, že si musíte uvědomit vlastní chyby.Včetně těch kognitivních, uvědomit si, já jsem jenom člověk a všechny ty chyby, ke kterým má Homo sapien sklony. No, tak já taky.A potřebujete trošičku odstoupit, podívat se na sebe zvenku a říct moment zpomal. Máš pocit, že to je pravda, ale to neznamená, že to je pravda.
mluvčí 3,
——————–
Je pravda, že můj největší nepřítel mě zná lépe, než já Znám sám sebe.
mluvčí 1,
——————–
To napsal Lars. A myslím, že na tom něco je, protože všichni máme, všichni nějak klameme sebe sama, protože jistá část nás se snaží tvářit se, jak jsme moudří a morální a dobří a vzdělaní, ale pak je to taková část, která zajišťuje, že neztratíme kontakt s realitou. To je taková nevědomá část, ta část, kterou prezentujeme ostatní, my děláme reklamu sami na sebe, jak jsme dobří a trošičku tomu i věříme, protože nejlepší prodejce je ten, který věří samotnému produktu. Nejlepší lhář je ten, kdo té lže sám. Věří. Proto naši nepřátelé někdy asi nás vnímají přesněji než my sami.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Tedy dokázat se podívat sám na sebe zvenčí by mi mělo být vlastník, v jakém věku bychom se tohle měli začít učit, kdybychom měli děti začít učit takovéhle schopnosti.
mluvčí 1,
——————–
No, něco z toho určitě úplně od začátku. Děti si často myslí, vždycky si myslí, že ony mají pravdu a ty ostatní ne, ale součást toho morálního vzdělávání k moudrosti je to, že se musíte uvědomit, že jste člověk a že někdy se mýlíte.
mluvčí 3,
——————–
V září 2021 jste pro New York Times řekl, cituji, nejúčinnějším nástrojem, jak přimět lidi, aby se chovali racionálně, tedy aby například o doleté představě, že moje strana má pravdu, je nesoustředit se na lidi, na co nebo koho se tedy zaměřit.
mluvčí 1,
——————–
Ano, jedna z velkých zjištění kognitivní psychologie a behaviorální ekonomie je to, že všichni jsme náchylní na nějaké kognitivní klamy, protože vycházíme v úvahách z nějakých historek, Obrázků, z nějakých stereotypů. Hledáme informace, které potvrzují to, co už si myslíme a snažíme se nějak potlačit informace, které to vyvracejí. To je součást lidské přirozenosti a je to přesně problém, protože to nám brání v tom, abychom pochopili svět takový, jaký doopravdy je a jak překonat část toho je individuální moudrost, sebekontrola, ale to samo o sobě nestačí, proto máme instituce, instituce, ve kterých jsou skupiny lidí, kteří dodržují určitá pravidla a ta pravidla jsou vymyšlená tak, aby to společenství jako celek bylo racionálnější než kterýkoliv jeho člen. Co tím myslím? No, vědu. Protože ve vědě nebo aspoň ideálně, pokud máte nějakou myšlenku, musíte jí experimentálně ověřit a pokusit se dokázat, že to není pravda. Lidé vám budou věřit pouze, pokud se pokusíte dokázat, že to není pravda a ukáže se, že je.
A svoboda projevu ve vědě, ale i v akademické sféře, v demokracii je tu, že když nemůžete lidi trestat za jejich názory, pak je tady šance, že když se všichni mýlí, tak tedy jeden člověk, který ví, že to není pravda, to může říct, i když to nebude populární. Podívejte se na soudní systém, máte žalobce, máte obhájce a ti se přou před soudcem a porotou.V novinařině máte editory, máte lidi, kteří kontrolují fakta. Pokud se objeví nějaká chyba, tak noviny vytisknou opravu.To jsou nějaká pravidla. Často z nich nemáme radost. Já taky nechci, aby někdo ukazoval, že se pletu, ale někdy se pletu a v rámci celé té instituce ta hra, kterou hrajete, její pravidla jsou nastavena tak, aby vás nasměrovala k pravdě, i když žádný jednotlivec v té skupině není moudrý a racionální, dost na to, aby tu pravdu získal sám od sebe.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Kdo by měl takový rozhovor začít, když máme dvě skupiny, které se ve svých názorech hodně liší, jejich členové věří svému kmeni, věří své pravdě, která je možná smyšlená, možná skutečná a stojí proti sobě, nemluví spolu, nedokážou se domluvit, ani jak spolu mluvit, s kým byste začal mluvit, aby se tyhle dvě skupiny dokázaly nějakým způsobem domluvit a přijít řešit.
mluvčí 1,
——————–
Když máte nějaké malé skupiny lidí. Zejména Pokud mají nějaký společný problém, který potřebují vyřešit. Protože všichni chtějí, aby byly nižší daně, všichni chtějí, aby lidi méně umírali na silnicích, všichni chtějí lepší zdravotnictví, lepší vzdělávání, tak se můžeme zeptat, jak toho dosáhnout. Když se lidé snaží řešit společně nějaký problém, tak někdy ty vzájemné rozdíly překonají.Taky je důležité.Aby ten jejich vzájemný rozhovor se zaměřoval na ten problém samotný. A nesmíte dovolit, aby jedna strana vypadala špatně, druhá strana vypadala moudře a dobře a morálně. Potřebujete všechny ty osobní problémy, ty emoce, osobní útoky, to všechno z toho musíte odstranit, což není jednoduché, ale měl by to být váš cíl.
mluvčí 3,
——————–
Takže podle vás je nejlepším způsobem, jak zajistit, aby tyto skupiny mohly spolupracovat je, donutit je ke spolupráci na něčem, na čem se můžou shodnout, třeba něco, co pomůže místní komunitě. Všichni souhlasí s tím, že na ulicích by neměly být odpadky, to by měl být tedy společný projekt, který zažijí společně.
mluvčí 1,
——————–
Ano, a to je klasické zjištění z psychologie, ohledně řešení konfliktu, pokud lidé musí spolupracovat na plnění nějakého společného cíle. Byl jeden velmi slavný experiment, kde kluci na nějakém táboře byli rozděleni do dvou skupin, no, a okamžitě se začali rvát, útočili na sebe a nadávali si, ale pak nasedli společně do autobusu a ten autobus uvízl v bahně, což bylo mimochodem plánováno.A jediný způsob, jak ten autobus dostat z toho bahna, bylo, aby všichni zatlačili. Kdyby tlačila jenom půlka, tak to nebude stačit.No, a když měli tenhle společný cíl a museli spolupracovat.Tak spousta z toho napětí začala postupně mizet a začali se navzájem i kamarádi, přestali se hádat atd. to jeden z těch klasických způsobů, jak řešit konflikt.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Musíme se shodnout na společném základu, na tom, že tyhle věci jsou pravda. Řekl V Hyde parku civilizace britský vědec Brian.
Proč si myslíte, že je stále těžší a těžší shodnout se na základní faktech?
mluvčí 1,
——————–
Fakta často určují ty instituce, o kterých jsme před chvilkou mluvili.Věda, veřejné zdravotní orgány, vládní orgány, protože ti musejí uchovat vlastní důvěryhodnost.Ty instituce jsou ty, na koho se obracíme, protože já jsem sice vědec, jsem docela dobře informovaný člověk, ale když se mě zeptáte, jak přesně fungují vakcíny nebo jaké máme důkazy, protože vesmír se rozpíná, něco vám k tomu asi řeknu, ale v podstatě je to tak, že jsou tady ti lidé v bílých pláštích a já jim věřím, protože vím, jak pracují, něco řeknou, já jim věřím, ale pokud lidé nevěří těm institucím.Pokud si myslí, že ti vědci jsou jenom dalšími kněžími nebo nějakou politickou frakcí, no tak je budou ignorovat a odmítnou vědecký konsensus.
A to víme Protože v testech úplně základní vědecké gramotnosti jako z čeho se skládá voda? Nebo je náš svět starý 1000 let nebo milion let nebo miliardu let. Úplně základní otázky. Lidé, kteří přijímají vědecká zjištění, jako je evoluce člověka nebo zahřívání planety, neskórují o nic lépe než ti, kteří to popírají. Je to do velké míry otázka náboženství a politiky. Čím víc jste na politickém spektru vpravo, tím častěji popíráte změnu klimatu, tím silnější bývá vaše víra. Tím pádem bude častěji popírat, že se lidé vyvinuli.To přijetí vědeckých faktů, vzdělávání je určitě důležitá věc, ale kromě toho ta věda musí být nepolitická, lidé musí věřit, že tohle není nějaká další propaganda, Že to nejsou nějací další kněží, kteří něco kážou Nebo něco věští. Vědci musí být schopni ukázat svůj postup, jak vždycky říkáme dětem v matematice.Nepiš tam jenom výsledek, ale ukaž, jak si k němu dospěl. Proč tomuhle věříme?
Musí přiznat svoji omylnost, musí říct. Tohle je naše zatím nejlepší hypotéza, ale na začátku nikdo neví nic. Učíme se jenom tím, že získáváme další důkazy a někdy se spleceme.A vědci, odborníci na veřejné zdraví, musí přiznat, že se mýlili a musí z toho všeho nechávat stranou politiku. Neměli by říkat nic o otázce potratů nebo rase nebo prezidentských volbách.Protože pak by sami sebe identifikovali jako zastánci jedné nebo druhé politické strany.Pokud ale udělají, no, tak ta druhá strana je bude ignorovat.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Proč lidé věří konspiračním teoriím? Vy tvrdíte, že za to můžou primitivní intuice, že potřebujeme mít silné instituce, které nám poskytnou fakta. Co mám dělat, když moje babička, dědeček nebo prababička věří nějakým konspiračním teoriím. Třeba o ruské válce na Ukrajině. Jak bych měl jí nebo jemu pomoct? Co bych měl udělat?
mluvčí 1,
——————–
Někdy to nejde. Někteří lidé jsou prostě plně zavázáni něčemu, čemu věří.Já třeba říkám, jak byste přesvědčil papeže, že Ježíš není syn boží a nevstal z mrtvých? Odpověď je to nejde, na to zapomeňte, nemůžete přesvědčit všechny.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Ovšem zkusil jste to.
mluvčí 1,
——————–
Já jsem nikdy neměl tu příležitost, třeba by to šlo, spíš asi ne.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Takový rozhovor bych chtěl vidět, jak byste postupoval, jak bych kroky, které by se možná daly použít k přesvědčení papeže, bych mohl použít. Aby moje babička nevěřila konspiračním teoriím o ruské válce.
Na Ukrajině.
mluvčí 1,
——————–
Někdy je lidi možné přesvědčit ne vždycky. A pořád se rodí nové děti, které nepřichází na svět s tím, že už věří nějaké konspirační teorii. Chcete přesvědčit ty, kteří ještě nejsou úplně zavázaní nějaké teorii.Můžete se zkusit najít nějaké společné základy, pokud to, co říkáš, je pravda, ale co bys čekal, že bysme viděli? No, ale my to nevidíme, je to teda asi pravda nebo není. A taky důležité si připomínat, že lidé nutně nevěří konspiračním teoriím úplně stejně, jako věří třeba tomu, že mají v lednici nějaké jídlo nebo že venku prší. To je trochu jiná kategorie víry.Víc se to blíží náboženství, nevychází to z důkazů, vychází to z toho, jaký příběh vyjadřuje moje morální hodnoty.Pokud si myslíte, že jsou nějaké síly zla a nějaké síly dobra.Pak často budete věřit příběhům, které nějak posilují tento pohled na svět.Ale kdybyste si na to měl vsadit, tak byste to asi neudělal, protože není úplně jasné, jak hluboce těmhle věcem vlastně věří.Protože podívejte, spousta konspiračních teoretiků říká, že součást té konspirace je v tom, že lidé, kteří se snaží na to upozornit, kteří se chtějí odhalit pravdu, jsou umlčováni nějakou silnou mocí, vládou nebo náboženství nebo nějakou jinou silnou organizací, ale na to musíte říct, no, ale vy o tom mluvíte právě teď, to se nebojíte, že vás někdo zastřelí nebo že vás unesou.To, že tihle konspirační teoretici, ta hnutí, že se setkávají naprosto veřejně, rozdávají letáčky, publikují nějaké manifesty, mají webové stránky, tak asi tomu zas tak hluboce nevěří.Ne tolik, jak říkají.Ono je to spíš takové vyjádření nějakého závazku určitým morálním hodnotám.
mluvčí 3,
——————–
České tajné služby tvrdí, že existuje vliv například ruské nebo čínské vlády, které se snaží ovlivňovat situaci v České republice, aby lidem v České republice vnukli nějaké myšlenky, jak bychom se měli zachovat, co bychom měli udělat pro to, aby lidé věděli, jaká jsou fakta během tzv. hybridní války.
mluvčí 1,
——————–
Ano, to je případ, kde jeden z těch důvodů, proč lidi jsou náchylní na konspirační uvažování, je to, že konspirace Existují v těch kmenových Společnostech.
Je skutečně možné, že jeden kmen plánuje nějaké přepadení, nějaký nečekaný útok, takže určitá míra obezřetnosti, zvědavosti ohledně toho, co dělají vaši nepřátelé kolem vás a jestli to dělají potajmu.To je asi součást lidské přirozenosti. A to se přesně aktivuje.Jak když dojde na skutečné konspirace, což jsou ty ruské dezinformace, protože máme dobré důvody, proč si myslet, že Rusové se skutečně snaží ovlivnit naše volby. To je reálná konspirace, ale taky jsou tu ty fantastické konspirace a ta součást lidské mysli, která hledá konspirace kolem sebe. Protože už z definice konspirace Je tajná.
A lidé skutečně mají nějaká tajemství. Což znamená, že potřebujete dostatečnou zvědavost tváří v tvář věcem, které nejsou úplně evidentní. Potřebujete zjistit, jestli vaši nepřátelé skutečně se snaží skrýt své plány.Musíte být podezíraví, nemůžete věci brát tak, jak vypadají.A to je přesně ta psychologie.Kterou tady nafouknete do velkého rozměru u konspiračních teorií a tady v případě českých tajných služeb, jak jste zmínil, pravděpodobně mají nějaké dobré důvody.
mluvčí 3,
——————–
A když máme tu skutečnou konspiraci, když máme situaci, že se Rusko podle českých tajných služeb snaží ovlivnit situaci v České republice. Během říkejme tomu, jak se často tento termín používá hybridní války. Co máme dělat? Co byste poradil, jak pomoct lidem v České republice?
mluvčí 1,
——————–
Je potřeba na to upozornit a ukázat ty důkazy, pokud je můžete sdílet, protože někdy ty důkazy musíte držet v tajnosti, nemůžete odhalit, kdo je váš zdroj, protože tím byste ho ohrozil, ale zkusit přesvědčit lidi, proč si to české tajné služby myslí, že opravdu existuje taková dezinformační Kampaň.A někdy to odhalení plánu nepřítele může lidi přesvědčit. Já vám dám úplně jiný příklad, ale ve Spojených státech máme takovou kampaň, která se snaží přesvědčit teenagery, aby přestali kouřit, protože kouření je hrozná věc, když jim řeknete, budeš z toho mít rakovinu a rozet mu plic a zčernají ti dásně a vypadají ti zuby. Tak Je jim to Jedno. Ale pokud jim řeknete. Tabákový průmysl se snaží v tobě vybudovat závislost, aby na tobě měl zisk.No, tak ti teenageři, oni nechtějí být za blbce. Takže tohle podezření, které mají vůči tabákovému průmyslu, někdy vede k tomu, že se pak zamyslí. Lidé jsou dost citliví na to, co se snaží dělat nepřítel, protože nechtějí být oběťmi.
mluvčí 3,
——————–
Důsledky konspiračních teorií můžou být dalekosáhlé a velmi závažné. Byl to Voltaire, kdo řekl, ti, kdo vás dokážou přimět věřit absurditám, vás mohu přimět páchat zvěrstva, obáváte se stále víc, že tohle se může dít i v současném světě.
mluvčí 1,
——————–
Tahle hrozba tu byla vždycky konspirační teorie nejsou vůbec nic nového.
Existovaly po staletí konspirační teorie týkající se Židů a svobodných zednářů a katolíků a komunistů.
A často vedly k hrozným věcem.K pogromům, protižidovským populacím. Na základě třeba protokolu sionských mudrců.Byla povstání proti katolíkům ve Spojených státech také vycházela z konspiračních teorií. Ale i když teď si jsme jich mnohem víc vědomi těch konspiračních teorií, to je částečně kvůli sociálním médiím, protože se tam snadněji odhalí. Není úplně jasné, že jejich počet narostl.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
I když zmiňujete ta svět, sociální média, ty sociální sítě, jak změnily náš pohled na svět, ve kterém žijeme.
mluvčí 1,
——————–
Způsobily to, že spousta názorů, které vždycky existovaly mezi lidmi, ale nikdo o nich úplně nevěděl. Jsou teď všude.Dřív to bývalo, že byla potřeba obrovská investice do toho, když jste chtěl šířit nějaké informace. Veřejně.
Třeba noviny, potřebují tiskařské stroje, které byly tak strašně drahé, že jich mohlo být jenom pár nebo televizní stanice.
Takže to byla taková kombinace jednak té technologie k tomu, jak šířit informace a zároveň určité standardy, pojďme zajistit, že to, co říkáme, je pravda, nebo pojďme zajistit, že máme dobré zdroje, musíme si chránit svoji reputaci. Někdy existovaly nějaké vládní regulace, někdy nějaké profesionální asociace, nějaká sdružení, ale dneska už vysílá úplně každý, každý má vlastní noviny, vlastní televizní kanál a neexistují žádné bariéry, žádné ochranné limity, takže vidíme úplně čistě na ty názory, které dřív bývaly skryté, soukromé nebo šířené v nějakém malém kroužku lidí.Teď jsou úplně všude. Vidíme. Názory všech.
mluvčí 3,
——————–
Je kvůli sociálním sítím kmenové chování silnější než kdy dřív.
mluvčí 1,
——————–
To není úplně zjevné.Protože lidé se obávají těch tzv. bublin, které vznikají, ale i na sociálních sítích. V těch vašich fýdech jste vystavován názorem, které se liší od toho vašeho, na internetu, to je běžná věc. Lidé se bojí, že vznikají takové ty králičí nory, do kterých se člověk noří hloub a hloub a ty algoritmy vám dávají pořád to samé. Dokolečka. Když se podíváte, co lidi opravdu vidí na internetu, tak ona tam ta rozmanitost je, oni vidí i různé názory.Ale lidé často je odfiltrují, protože když už jste zavázaný nějaké ideologii, i když vidíte důkazy o opaku, tak my dokážeme být velmi vynalézaví v tom, jak sami sebe přesvědčit o tom, že tyhle důkazy nemůžou být pravda a zároveň věříme úplně všemu, přijmeme cokoliv, co podporuje naše názory. Takže není to jenom o tom, že jste vystaven těmto informacím, jde taky o to, jak je vnímáte.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
George Carlen, americký stand up komik řekl, cituji, jeho slova, řekněte lidem, že na nebi je neviditelný muž, který stvořil vesmír a drtivá většina vám uvěří, řekněte jim, že barva je mokrá a oni si na ni musí sáhnout, aby se ujistili. Tento citát používáte ve své knize rasionlety Proč to tak je?
mluvčí 1,
——————–
Tomuhle už jsme se trošičku věnovali Myslím, že existují dva různé druhy víry, je tu víra týkající se toho, co máme bezprostředně kolem sebe a tam jsou lidi hodně racionální, protože musí být, protože svět se řídí určitými zákony, příčiny a následku. Pokud chcete mít jídlo v lednici, no tak si ho nemůžete jenom představovat nebo mít nějakou teorii, musíte mít jídlo v ledničce, musíte mít benzín v nádrži, ověřit, že vaše děti jsou oblečené a nakrmené a můžou jít do školy. Protože zákony našeho vesmíru tím je úplně jedno, co si myslíte, nebo nějaké konspirační teorie, to jsou prostě čistá fakta. A toho jsou si lidé velmi dobře vědomi. A ten svět za hranicemi, případ toho pána na nebesích, ale i těch velkých konspirací, konspirací o Židech a liberálech a komunistech a katolících, to se spíš podobá tomu muži na nebi.
Lidé nepožadují důkazy.A já si myslím, a tohle už jsme taky zmínili, to je proto, že po většinu našich dějin jakožto lidstva věda neexistovala. Novinařina neexistovala, databáze neexistovala, statistika neexistovala.Nebyl způsob, jak zjistit, kdo začal nějakou válku nebo proč někdo onemocněl? Odkud se lidé vzali? Měli jsme jenom mýty.A naše mozky jsou zvyklé nebo přesněji byly formované světem bez vědy, protože věda je velmi umělá, exotická, nová věc, nejsme na ní intuitivně připraveni, takže jsme ochotní u těch velkých kosmických otázek věřit tomu nejlepšímu příběhu.A nejlepší příběh je o tom, co je dobro a co je zlo a co je zábavné a co je uspokojující, co je dobrý příběh, když doje na dějiny naší zemi našeho živočišného druhu.Štěstí, smůla. Nevěřte dobrým příběhům, věřte objektivní realitě.Což je skvělá myšlenka, ale není to přirozená myšlenka, to je něco, co se musíte naučit ve škole nebo to musí být součást všeobecné kultury, protože to není přirozené.
mluvčí 3,
——————–
Jak zjistit, co je pravda. Pohled Briana Coxe. Souhlasíte?
mluvčí 1,
——————–
Ano, souhlasím. Je velmi důležité, abyste po lidech nechtěli, aby prostě věřili něčemu, čemu se říká věda, protože pak můžou říct ne, mně se tenhle kmen nelíbí. Tahle asociace, tenhle klub, protože nejsem jeho členem. Je potřeba zdůraznit, že věda je jenom lidská zvědavost, je to lidská touha.Dozvědět se pravdu, poznat fakta, ale přistupovat k tomu s pokorou a přiznat vlastní slabosti, včetně slabostí těch samotných vědců, nemůže to být tak, že ten vědec je běžcem, odborníkem, knězem, vědec, prostě dělá to, co se snažíme dělat všichni pochopit svět kolem sebe.A vědci samotní.To, co je na tom nejdůležitější, na vědecké etice, je, že si musí uvědomit, že i oni se můžou mýlit. Je slavný citát Richarda Fenmana, který řekl, že ve vědě nejdůležitější je neklamat sebe sama, protože nejsnadnější, koho můžete oklamat, je sám sebe, to přesně platí pro vědu.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Tohle jsou slova Abrahama Lincolna z jeho prvního inauguračního projevu. Řekl tajemné struny paměti vinoucí se od každého bojiště a hrobu vlastence ke každému bijícímu srdci a ke všem krbům této země se přidají k Unii, budou li opět znít, a ony určitě budou znovu znít díky těm lepším andělům v nás samých, kdo jsou ti lepší andělé v nás samé.
mluvčí 1,
——————–
Bohužel tenhle citát nezabránil občanské válce, nejhorší válce amerických dějin. Ale jsou to krásná slova, jsou to dojemná slova a já jsem si půjčil ten poslední, tu poslední část jako název své knížky, která je o dějinách násilí. Ten citát je skvělý z mnoha důvodů, ale jedno z toho je, že ti lepší andělé, já nevěřím v anděly, ale věřím v to, že lidská přirozenost je komplexní, má mnoho různých součástí.Což tímhle tím naznačuje ti lepší andělé naznačují, že máme různé části v naší přirozenosti, Alinkol tady uznává, že máme v sobě i nějaké ďábly, máme destruktivní nutkání, touhu dominovat a mstít se nějaké sadistické sklony.Máme kognitivní nedostatky a klamy, ale to není všechno. Kromě toho taky máme sebekontrolu, jsme schopni se zastavit a říci moment, cítím to velmi silně, můj instinkt mi něco říká, ale možná je potřeba se nejdřív zamyslet. Napočítal do 10.Máme empatii. Je možné, abychom si vážili nejenom blahobytu sebe samých, ale i blahobytu ostatních lidí.Když přijdeme na svět, tak nás vlastně jenom zajímá empatie vůči nám, naší rodině, našim přátelům, roztolním zvířátkům, ale empatie je elastická, můžete ji roztáhnout, můžete roztahovat svůj okruh empatie, takže už to není jenom vaše rodina kmen, ale může to být celý národ a nakonec i celé lidstvo. Možná i všichni živí tvorové, včetně zvířat. Ale je tu i takový morální rozměr, protože chápeme, že některé věci, i když nám přinášejí výhodu, jsou prostě Špatně.
A máme kognici, inteligenci. Schopnost se podívat na nějaký problém a pochopit, jak ho vyřešit a jeden z těch problémů může třeba být válka a násilí. Jak snížit pravděpodobnost, že vypukne válka?To jsou ti lepší andělé naší přirozenosti. Musí bojovat s těmi špatnými ďábly naší přirozenosti, nemáme záruku, že andělé vyhrají, ale to nám dává ten problém, který musíme řešit, dává nám to, neříkám nutně optimismus, ale možná posibilismus, což není úplně slovo.Ale je to ta představa, že řešení existují, není zaručeno, že je najdeme. Ale ty způsoby tady jsou.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Vaši knihu The Bater Angels of Au Nature Wellence Hes doporučil mimo jiné Bill Gates, který na svém twitterovém účtu napsal, Kdybych mohl každému z vás dát dárek k promoci, byla by to tato, ta nejinspirativnější kniha, jakou jsem kdy četl, konec citátu, a tady jsou některá z čísel, o kterých píšete ve své knize Inlinement neau, píšete o dětské úmrtnosti, podílu světové populace žijící v extrémní chudobě, úmrtích, zaměstnání, odpracovaných hodinách za rok, počtu úmrtí při katastrofách. A všude vidíme pokles stejně jako třeba u počtu vražd. Víme o tom, rozumíme tomu, že svět se v tomto zlepšuje.
mluvčí 1,
——————–
Většina lidí si to neuvědomuje. Tyhle grafy jsou z jiné knížky, kterou jsem napsal, to se jmenuje Osvícenství tady. A teď obhajoba, rozum vědy, humanismu a pokroku. A v té knize, protože když došlo na násilí, tak tam jsem měřil věci jako počty vražd a válek a trestů smrti u osvíceství. Tady a teď tam jsem se soustředil na jiné aspekty lidského života. Bezpečnost, vzdělávání, zdraví, délka života nehody. A ukázalo se, že tohle všechno se taky zlepšuje.A to vidíte na těch grafech, že někdy to jde nahoru, někdy dolů, není to úplně rovná čára a nikdy se nedostanete na nulu, protože jasně, je méně vražd, ale samozřejmě pořád tu nějaké vraždy jsou, ale většina lidí je šokována, když jim tyhle grafy ukážete. Já jsem byl taky šokovaný. Musím přiznat.Protože když vnímání světa dostáváte ze zpráv od novinářů, tak to všechno je systematicky zkreslené, ne proto, že by novináři byli nějak zkreslení, ale protože taková je novinařina, tam se píše o tom, co nejhoršího. Se daný den ve světě stalo. A ve světě, když je osm miliard lidí, se vždycky stanou nějaké hrozné věci.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Tak mi řekněte, jak to, že máme Hyde Park, civilizaci a vás jako hosta?
Jak je tu možné?
mluvčí 1,
——————–
Tyhle delší formy, jako třeba tenhle pořad, což mimochodem tohle by se ve Spojených státech nikdy nestalo. 50:5 minut rozhovoru na velká témata, to my ve státech neděláme. Tohle není typická novinařina. Takže gratuluju.
Ale protože zprávy Vypovídají o tom, co se stalo. A když se něco stane, tak skoro vždycky je to špatné, protože je jednoduché, aby se věci pokazily rychle, ale když se něco daří, dobře, tak buď se to neděje, protože třeba v části světa není válka, no, tak to není zpráva, protože se tam nic neděje, anebo se věci dějí postupně.
Třeba pokles extrémní chudoby. Ono je to pár procentních bodů ročně. Ale nakonec se vám to složí dohromady, takže za 30 let. Miliarda lidí se vymanila z extrémní chudoby.Ale nestalo se to někdy ve čtvrtek ráno v říjnu, takže to nikdy není. Titulek v novinách, jak řekl Max Roser a od něj si spoustu těch grafů vypůjčil, mohl být v novinách titulek. Včera 137 000 lidí se vymanilo z extrémní chudoby. A tohle tam mohlo být každý den. Posledních 30 let, ale ten titulek se tam nikdy neobjevil.Došlo k obrovskému poklesu extrémní chudoby a nikdo o tom neví.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Ve svém tetolku jste v roce 2018 řekl, rok 2016 byl považován za nejhorší rok vůbec. Dokud mu tenhle titul nevzal. Rok 2017, proč svět kolem nás vnímáme tímhle způsobem?
mluvčí 6,
——————–
Ano. Já myslím, že to je proto, že novinařina má v sobě tohle vestavěné zkreslení a k tomu je tady ještě takové zkreslení, které přichází z naší vlastní kognice, z naší vlastní inteligence, protože my posuzujeme pravděpodobnost na základě toho, jak snadno si vybavíme příklad, co vám řekne matematik? Pravděpodobnost je počet incidentů dělený počtem příležitostí.
Ale Takhle lidský mozek úplně nefunguje. Jde o to, jak snadno si vybavím nějaký příklad.No, a zprávy nám dávají jeden příklad za druhým. A zejména, když jsou teď efektivnější, protože dneska už je reportér, každý, každý má v kapse kameru, každý může vysílat celému světu.Tak jsme si mnohem víc vědomi, stále víc a víc špatných věcí, takže se zdá, že ten svět se zhoršuje.Ale on se svět někdy skutečně zhoršuje. Během pandemie Covid-19 se skutečně věci zhoršily, chudoba se zvýšila, délka života klesla.
Takže to není tak, že by se všechno kouzelně automaticky zlepšovalo samo nebo věci jako válka. Ta se výrazně zhoršila poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Statistika, když se podíváte na počet úmrtí ve válce.Šla najednou úplně špatným směrem, v posledních pár, letech kvůli Ukrajině, Etiopii, Súdánu, Gaze.Není to tak špatné, jako to bývalo v, osmdesátých, sedmdesátých nebo šedesátých letech.Ale rozhodně horší než před, řekněme, 20 lety.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Ve své knize Osvícenství tady a teď obhajoba rozumu, vědy, humanismu a pokroku jste napsal, cituji, z dlouhodobého hlediska, je pro všechny lepší svět, ve kterém nikdo neválčí.Jak byste přesvědčil Vladimíra Putina, aby to pochopil?
mluvčí 1,
——————–
To bude možná, jak přesvědčit papeže, že Ježíš nebyl syn boží. Možná to nejde proč.Protože je to součást jeho. Podívejte, když se někdo k něčemu takhle zaváže, celou svojí reputaci, celý svůj pohled na svět vsadil přímo na tohle, tak už ho nemusí být možné přesvědčit.My můžeme doufat, ale můžeme to zkoušet, můžeme… Zkusit změnit ten výsledek. Nějaké zájmy, ten výpočet jeho zájmů. Pokud chce uchovat pozici Ruska, prosperitu Ruska, možná by si to měl rozmyslet. To se někdy lídrům stane, že si to rozmyslí, ale je možné, že jeho psychologie je taková, že čím horší to je, tím víc je odhodlaný ukázat, že neudělal chybu.Zejména vzhledem k tomu.Že existuje takový osobnostní typ, maligní narcista.Který nedokáže nikdy přiznat, že udělal chybu.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Tím je z vašeho pohledu Vladimir Putin.
mluvčí 1,
——————–
To je Vladimir Putin. Mechanismy demokracie jsou navržené tak, aby se tihle lidé nemohli stát Lídry.
Ve Spojených státech, když zakladatelé před těmi 250 lety přemýšleli, jak navrhnout optimální vládu, tak jen to napadlo. Nějaký tyran. Bude chtít získat absolutní moc. Potřebujeme mechanismy, které tomu zabrání, které zabrání tomu, aby mohly vládnout celé zemi na základě vlastní psychologie. Ale diktatura, jako je Putinovo Rusko, tam to skutečně může selhat a ten Narcis může napáchat obrovské škody. To jsme viděli v Číně, stalinistickém Sovětském svazu, takže stát se to může. To je jeden z těch důvodů, proč je demokracie tak cenná věc.
mluvčí 3,
——————–
Jak s tím může demokracie bojovat, jak může demokracie přežít v takovém prostředí?
mluvčí 6,
——————–
Demokracie má jisté výhody, zejména v tom, že je schopná napravovat vlastní chyby.Putin evidentně udělal obrovskou chybu, on si myslel, že prostě napochoduje na Ukrajinu a za týden Je jeho.
Rusko za to zaplatilo velkou cenu. Z hlediska počtu úmrtí a zraněných vojáků. Ekonomickou cenu, mezinárodní prestiž utrpěla. Zatímco v demokracii, protože je tam svoboda projevu, pokud vláda udělá nějakou chybu, tak lidi na ni můžou upozornit, je tady způsob, jak napravit vlastní chyby.Takže demokracie mají tuhle výhodu.A právě proto podobně v Číně v mnoha ohledech Čína je velmi úspěšný stát z hlediska ekonomického Růstu Síly armády, ale třeba to, jak přistupovali ke covidu, to bylo dost bláznivé, poškodilo to jejich zemi. Politika jednoho dítěte vedla k demografickému propadu.Vystavěli obrovské množství nemovitostí, což vyvolalo krizi. Mají ekonomické problémy. A k diktatuře, pokud z trestáte lidi, kteří trestají vládu, no tak vláda se nikdy nedozví, že udělá nějakou chybu, ta vláda může být silná, může používat sílu, ale to neznamená, že autokracie selže.Ale je tu jí taková vestavěná chyba. Tohle má demokracie na svoji straně, ale navíc lidé chtějí žít v demokraciích, když dochází k migraci, když lidé, jak se říká, hlasují nohama, no tak většinou chodí do demokratických států, protože tam se žije líp, lidi jsou šťastnější, žijí déle, jsou lépe vzdělaní, jsou bezpečnější.To neznamená, že demokracie je nutně vyhrají, znamená to, že demokracie nemusí nutně prohrát, mají své výhody.
mluvčí 3,
——————–
Také jste zastáncem názoru, že nejbezpečnějším způsobem, jak žít na bezpečném místě, je mít demokratickou vládu, protože tam nebude prostor pro krevní mstu nebo vládu silnějšího, ale vládu práva.
mluvčí 1,
——————–
Já, když se dívám na historii vládnutí Tak Mi přijde, že společnosti vždycky jsou někde mezi, na jedné straně násilím, anarchie, což je to, kde máte nějaké.Bojující skupinky a vzájemné pomsty a válku všech se všemi. Taková ta hopsovská džungle. No, a na druhé straně je násilí tyranie, kde máte vládu, která páchá násilí na vlastních lidech.Čímž může zabít víc lidí, než když se zabíjejí navzájem. A demokracie přijde mi.Je systém, kde vláda má jenom tolik násilí k dispozici, aby zabránila tomu, aby se lidé vraždili navzájem, ale zároveň sama nevraždí své občany. A tam si myslím, že ta demokracie stojí někde mezi násilím anarchie a násilím tyranie, tak to násilí anarchie je asi horší a lidé často přivítají diktátora, což nás překvapuje na západě, na demokratickém západě, protože mají pocit, že alternativou je anarchie. Jeden z důvodů, proč Rusko se vydalo směrem tyranie, je to, jaký chaos tam panoval po komunistické éře, Kde Byla vysoká míra
Korupce, Vysoká míra zločinnosti vražd, sebevražd, alkoholismu a lidé si mysleli, ne, tahle společnost se řídí. Ke dnu. Potřebujeme silného lídra, který by to zastavil. Já myslím, že je mnohem lepší, když máte nějakou inteligentní demokratickou vládu, ale pokud je alternativou anarchie, tak lidé přijmou toho silného vůdce.
mluvčí 3,
——————–
Zaměřme se na něco, v co lidé můžou věřit, mít důvěru. Proč podle vás lidé věří v Boha?
mluvčí 1,
——————–
Já myslím, že částečně je to taková projekce naší intuitivní psychologie toho, jak spolu komunikujeme, protože když s vámi teď mluvím.Já vám nevidím do hlavy, já nevím, co si myslíte, ale předpokládám, že si něco myslíte, máte nějaké myšlenky, něčemu věříte, máte nějaké emoce?To je součást naší přirozenosti jako sociálních bytostí.A pokud si myslím, že máte nějakou mysl, která něco jiného než vaše tělo, není zas tak daleko si představovat, že existují msli, které jsou nezávislé na tělech, takže lidé věří v duše a duchy.
A v anděly a svaté a v bohy. A tohle můžete spojit s dalším takovým kognitivním návykem, který máme, a to je, že věříme, že věci jsou vyrobeny, když se podíváte na tuhle skleničku, proč je kulatá, protože někdo jí takhle vyrobil, aby v ní dobře držela voda. Tohle je placaté proto, aby na tomto sklenička mohla stát. Někdo to vymyslel, někdo to navrhl, a to je takový návyk, který potřebujeme, abychom pochopili světu, který je kolem nás, který vystavěli lidé, ale velmi se na to rozšířete o kousek dál. Nejenom, že tyhle věci někdo vyrobil, ale možná celý vesmír, planety a přírodu a sluneční soustavu, možná to taky někdo nějak vymyslel, navrhl a takhle přirozeně k nám přijde ta víra.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Víra v Boha… podle vás jako kognitivního psychologa? Je dobře nebo špatně, že náboženství hraje v řadě částí světa tak výraznou roli.
mluvčí 1,
——————–
Převážně je to špatně.A jsem rád, že to můžu říct tady v České republice, což je možná nejateističtější země na světě.Nebo minimálně na demokratickém západě a je to celkem pěkné místo k životu.Když se podíváte na to místa, kde je víra nejsilnější jako Afghánistán, tak tam je to hrozné, tam nikdo být nechce, ale některé náboženské instituce jsou konstruktivní, pokud máte tam komunitu, krásu a zpívá se tam, lidé přemýšlejí sami nad sebou, mají nějaké morální standardy, laskavost, charita, štědrost. Pokud tohle náboženství prosazuje, tak to je jistě pozitivní, ale náboženství na to nepotřebujete
A náboženství navíc často prosazuje taky věci, které jsou dost toxické.Takže myslím, že je potřeba si vytáhnout to, co je užitečné na náboženství, což je právě ten pocit komunity, morálka, slušnost.Ale ne ty věci, které jsou škodlivé, jako je ta kmenová příslušnost a neracionální víra.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Vy nevěříte v posmrtný život, nejste nábožensky založený, říkáte, že jste kulturní Žid, tak jste se popsal.
Myslíte si, že nám náboženští vůdci lžou?
mluvčí 6,
——————–
Ne. Protože to by znamenalo, že by věděli, že to není pravda. Já myslím, že jsou upřímní, myslím si to.
mluvčí 3,
——————–
Možná někteří z nich lžou. Zajímá mě váš názor?
mluvčí 1,
——————–
Ne, já myslím, že většina z nich to myslí upřímně, ale je potřeba říct, že někteří z nich mají v soukromí své pochybnosti. Dokonce i matka Tereza, když se podíváte na její deníky, jedna z nejhlouběji věřících lidí dvacátého století, ale i ona vyjadřovala nějaké pochybnosti, protože je spoustu důvodů, proč pochybovat, proč Bůh dovoluje tolik utrpení nevinných lidí? Toho si nemůžete nevšimnout, takže i ti věřící mají nějaké pochyby.Ale jak už jsme o tom dneska mluvili, když lidé říkají, že něčemu věří.Tak není úplně jasné, jestli tomu věří, stejně jako věří tomu, že v téhle skleničce je voda. Spíš je to takové morální přesvědčení, morální filozofie, než faktická víra.
mluvčí 3,
——————–
Když se podíváme na svět, ve kterém žijeme, vidíme různé generace a rozdíly mezi nimi.Jen normální, že máme tak velký rozdíl, jak někteří tvrdí, že teď aktuálně ve světě máme například mezi generacemi Z a Bumry, mělo by nás to znepokojovat, nebo je to….
mluvčí 1,
——————–
Já jsem vyrůstal v té tzv. mezigenerační propasti, což byl ten střet mezi těmi tzv. Boomery.A tichou generací, což to byli naši rodiče, kteří vyrůstali za války.A to byla éra Kdy Já jsem byl své generace, která měla sex a drogy, rokenrol. marxismus a anarchismus a revoluci a drogy.Takže ten.Střet byl asi silnější.Protože dneska často generace z poslouchá vlastně tu samou muziku jako bumři a obléká se podobně.Takže myslím, že ta propast je asi menší.
mluvčí 6,
——————–
Ale existuje.
mluvčí 1,
——————–
Ale to je nevyhnutelné. Generace se od sebe vždycky budou Lišit.
A pokrok, včetně morálního pokroku někdy přichází právě z toho, že vyrůstá generace, která uvažuje jinak.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Když přijímáme nové kolegy do vědecké redakce, vždycky se jich ptáme na několik otázek. Prosím. Chtěl bych slyšet odpovědi vaše, na tyhle otázky. Za prvé, jak by vypadal svět, kdybyste byl ředkvička.
mluvčí 6,
——————–
A kdybych byl ředkvička.
Myslím, že svět by byl sucho a mokro.A minerály, žádné minerály. Byla by to velmi omezená existence jen v pár dimenzích.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Co byste udělal, kdyby před vámi cestou ze studia zkolaboval Kentaur.
mluvčí 1,
——————–
Zapřísáhl bych se, že už nikdy nebudu pít.
mluvčí 3,
——————–
Ale vy moc nepijete.
mluvčí 1,
——————–
Já moc nepiju, pivo mám rád, ale neopíjím se. ne.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
A taky jste se proslavil výrokem, že jste vykouřil ještě méně trávy než Bill Clinton.
mluvčí 1,
——————–
Ano, to byla narážka na ten jeho slavný citát, to bylo v době, kdy marihuana byla nelegální po celých Spojených státech. A bylo by fatální pro politika přiznat Že Konzumoval nelegální drogu. A klienta se zeptal, jestli někdy zkoušel marihuanu a on řekl, že to zkoušel a nelíbilo se mu to, kouřil, ale nešlukoval.A já jsem sice bumr a vyrůstal jsem v té generaci sex, drog a rokenrolu, ale prakticky žádná marihuana.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Říkal jste také, že byste byl rád součástí velkého koncertu, ne jako zpěvák, ale třeba jako baskytarista nebo bubeník, na jakém koncertě byste chtěl vystupovat jako bubeník ze všech těch koncertů, na které si vzpomínáte, jaký byste si vybral jakýkoliv koncert? Jakákoliv kapela, kterou jste měl nebo máte Rád, byl koncert, který se jmenoval Montry Popp, to byl v roce 1967, tam byl Jimmy Hendrix a W. A. Mámapapas a spousta skvělých kapel a záznamy existují. Pořád to můžete vidět, skvělý koncert, to bylo tam, kde Jimmy Hendrix zapálil svoji kytaru.Jenis Joplin, tam mu odehrál jedno z nejlepších vystoupení své kariéry.To by bylo historické.
mluvčí 3,
——————–
Mohl byste mi říct, kdo to je?
mluvčí 1,
——————–
No, to samozřejmě hned poznám, to jsem přece já, to je můj mozek.
Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
A teď vidím do vaší hlavy, nevidím do vaší mysli, ale do vaší hlavy.
Přímo do duše.
mluvčí 3,
——————–
Kým je, kým je pohledem kognitivního psychologa.
mluvčí 1,
——————–
Já jsem asi ten poslední, koho byste se měl ptát. Protože já sám sebe vnímám nepochybně pozitivněji, než jaká je realita. Rád si myslím, že jsem intelektuálně zvědavý člověk.Myslím si o sobě, že jsem slušný Štědrý, že dokážu vysvětlovat věci, jsem dobrý učitel, dokážu dobře psát.Ale asi nejsem tak dobrý, jak se myslím.
mluvčí 3,
——————–
Co jste se o sobě naučil, dozvěděl díky vyšetření magnetickou rezonancí?
mluvčí 1,
——————–
Hlas je trošičku hloupá myšlenka, ale napadlo mě, to, jsem říkal, všechny ty věci, o kterých říkám studentům, já to mám taky.Podívejte, tam nemám mozeček, já mám mozeček úplně stejně, jak jim to říkám.A tady je můj mozkový kmen a amygdala. Samozřejmě, že je mám taky, ale stejně vidět vlastní mozek.To ve vás vyvolává určitou úctu. Už jenom to, že máme tu technologii, že to můžeme ukázat, protože já jsem vyrůstal v době, kdy jsme měli rentgen, který vám toho moc neukáže.A skoro veškerá věda zaměřená na mozek. Když já jsem byl student, to bylo to, že jsme čekali, až někdo bude mít mrtvici nebo nějaké střelné poranění nebo nehodu v autě. A pak se podíváme na jeho mozek po smrti.Ale dneska můžeme získat tenhle 3D obrázek živého člověka.Ale kromě toho dokonce vidíme i metabolickou aktivitu v různých částech mozku, což je skoro zázrak.A tohle se stalo během mojí kariéry.
mluvčí 6,
——————–
Vy jste šťastný, že?
mluvčí 1,
——————–
Myslím, že celkem ano. Jasně. Mám své úzkosti, občas jsem smutný jako všichni, ale považuju se za pozitivního člověka.
mluvčí 3,
——————–
Proč jste šťastný?
mluvčí 1,
——————–
Můžete se zeptat kohokoliv na to, proč je někdo takový, jaký je součást té odpovědi. Jsou geny.Protože to jsme podědili po rodičích, částečně je to náhoda, když se mozek skládá dohromady, tak ty geny nerozhodují úplně o všem, do posledních detailů, o každém z těch bilionů, propojení mezi mozkovými buňkami nabízejí nějaké obecné pokyny, ale spousta věcí, které se tam dějí, když se ty buňky dělí a množí a rostou a hledají, Testa spojí mezi sebou. To je do velké míry náhodné.Ale taky je to kultura. Já jsem vyrůstal na západě, ve střední třídě, v demokratickém světě.To je taky součást toho, co mě formovalo. To je asi ta velká odpověď.
A mám rád svoje rodiče. A jsem jim vděčný za veškerou podporu a laskavost, ale nemyslím si, že by rodiče ovlivňovali své děti tolik, jak si lidi myslí. To je takový můj kontroverzní názor, proč? Protože Sourozenci ve stejné rodině jsou často velmi odlišní.I když mají stejné rodiče.A když se podíváte na studie, které se snažili pochopit, jaký je rozdíl v genomu a jaký je rozdíl rodin.
Tohle je důležité, protože když víte, že děti jsou podobné svému, svým rodičům, tak si říkáte maxaři, ti rodiče je vychovávali, ale stejně tak je možné, že ti rodiče jim jenom dali geny. Jak to poznáte? Podíváte se na adoptované děti, protože ty vychovávají rodiče, ale nemají jejich geny.Když se podíváte na adoptované sourozence, jsou si podobní, protože mají stejné rodiče, odpověď je, ne, jsou podobnější těm rodičům nebo sourozencům, se kterými se nikdy nesetkali, ale jsou s nimi biologicky spříznění.Ale máme i další důkazy, které naznačují, že vliv rodičovství se trošičku přehání a je to do určité míry iluze.Protože se vám to slévá dohromady, máte logickou korelaci mezi tím, kdo vás vychovával a po kom máte geny, až když tohle odtrhnete od sebe? Podíváte se na adoptované rodiny, dokážete poznat, jaká je realita a důkazy naznačují, že ty vlivy rodiny jsou velmi, malé, je to určitý vliv kultury, je to určitý vliv genů, je to určitý vliv čisté náhody, ale velmi málo od rodičů.
mluvčí 3,
——————–
Takže mohl byste doplnit větu? Steven Pinker je….
mluvčí 1,
——————–
No, ta nudná odpověď je profesor psychologie na Harvardově univerzitě.
mluvčí 3,
——————–
A zábavná odpověď je.
mluvčí 1,
——————–
Zábavná odpověď. Je člověk, který se snaží pochopit, jak funguje naše mysl.
ČT 24
Přidejte odpověď