ČRo Dvojka – Poradna
S tématem žloutenka, nejčastější typy žloutenky, jak se přenáší, jak se jim bránit, jak vážné mohou být následky, atd. s naším hostem, a tím je pan Dr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, pane primáři, hezké dopoledne.
moderátorka
——————–
Jsme velmi rádi, že jste si udělal pár minut času na naše dnešní povídání v poradně. My jsme tady zmínili na začátku dva názvy žloutenka, ale možná také hepatitida, není to tak jednoduché. Pane primáři, prosím, na začátek vysvětlete, co je vlastně žloutenka, co je hepatitida?
mluvčí 1,
——————–
Žloutenka je vlastně příznak, když ten pacient zežloutne, má žluté oči, žlutou kůži a příčinou může být infekce, ale příčinou mohou být také ucpané trubky, když to tak řeknu, protože z jater se žluč dostává do střeva, pokud se žlučovod ucpe kamenem, nádorem, tak pacient zežloutne také, takže žloutenka je příznak a my musíme zjistit, co je příčinou toho, že pacient zežloutne. To slovo hepatitida – Možná budou posluchači znát koncovku, třeba bronuchitida, se používá k označení zánětu a zánět způsobený infekcí je věc, která zajímá nás infektology a s tím končí pacienti na infekčním oddělení, poslední věc ještě k tomu ne každý pacient s infekcí hepatitidou musí být žlutý, naopak řada pacientů s touto infekcí, s tímto zánětem žádnou žloutenku nemají. Tak to na úvod.
moderátor
——————–
Děkujeme za to vysvětlení, jaká je aktuální situace s výskytem tohoto onemocnění u nás?
mluvčí 1,
——————–
Hlavně se musíme říct, že máme celou řadu písmenek, která označují jednotlivé viry a jednotlivé původce toho zánětu jater a oni se velmi liší, ty žloutenky jsou odlišné jak ve svém průběhu, tak v tom, jak vlastně získáme to známé áčko. Žloutenka typu A. Hepatitida, nemoc špinavých rukou, se přenáší opravdu blízkým kontaktem a přenáší se zejména tam, kde je špatná hygiena v nějakých vyloučených lokalitách. Někdy to může být třeba i ze špatné vody a tam je ten výskyt vázaný na takové menší epidemie. Teď máme třeba jednu ve Šluknovském výběžku, ne velkou, ale je to vždycky místní výskyt a vloni jsme měli celkem v České republice 636 pacientů s touto nemocí špinavých rukou, s tou hepatitidou a pak máme béčko, céčko, to jsou hepatitidy, která se přenášejí buď krví nebo pohlavním stykem, a pak je éčko, a to se přenáší zejména vepřovým masem, jitrničky nebo divočáci.
mluvčí 2,
——————–
Déčko chybí?
mluvčí 1,
——————–
Déčko je takový exot, který je u nás velmi výjimečný a je vázaný na přítomnost viru B. A to bych s tím asi nekomplikoval.
moderátorka
——————–
Pane primáři, ještě jedna otázka, vy jste tady zmínil typy tohoto onemocnění, o kterém si dneska povídáme, je stejná u těch jednotlivých typů i inkubační doba….?
mluvčí 1,
——————–
To se velmi liší a opravdu to může být od nějakých dnů až po týdny, měsíce a zase záleží na tom způsobu přenosu. Už jsme nakousli ty špinavé ruce a ještě tedy doplňme to béčko, céčko, tak tam je ten přenos pohlavním stykem jasný a potom ten druhý způsob, ten přenos stříkačkami, jehlami nebo nějakými zkrvavenými předměty, třeba v tetovacím salonu nebo při nějakém piercingu a podobně, a to céčko speciálně se někdy označuje jako feťácká žloutenka, to tedy dominantně je svázáno na injekční používání drog.
moderátor
——————–
A ještě poslední otázka do první části poradny. Vy jste několikrát zmínil to, lidově řečeno, tu nemoc špinavých rukou. Úplně jaksi bokem mě napadlo, že ta situace v tomto ohledu by se mohla zlepšit poté, co jsme zažili s covidem, se všemi dezinfekcemi, s takovým tím zvykem mýt si pořádně ruce a ošetřovat všechny povrchy atd. nestalo se to?
mluvčí 1,
——————–
To se určitě nestalo. A nedělejme si iluze, že se zejména v těch dětských kolektivech, protože nejčastěji jsou postižené děti čím áčkem, anebo potom v těch vyloučených lokalitách, v nějakých těch slamech a místech, kde opravdu ta hygiena je bídná, takže tam že by se něco covidem změnilo…. Určitě ne.
moderátorka
——————–
Pane primáři, jak poznám, že mám žloutenku.
mluvčí 1,
——————–
Tak zežloutnu, to je úplně nejjednodušší. Ta mě určitě přivede k lékaři a ten potom zkoumá, zda to je ta překážka v trubkách, anebo zánět, ale pak také nemusím být žlutý a je mi třeba špatně. bolí Břicho, je mi na zvracení. Někdy může být zvýšená teplota, ale co je důležité, tak velmi často nemám potíže vůbec žádné a typicky třeba u hepatitidy C, to je naprosto, naprosto dominantní, že ti lidé nemají vůbec žádný problém, vůbec žádnou potíž a ta infekce se zjistí vlastně náhodně nějakým odběrem, který se provede jenom proto, že třeba měli nějaké riziko v minulosti, nebo že jdou třeba na nějakou operaci nebo že se ty jaterní testy odeberou v rámci prevence a je to pro tyto lidi velké překvapení, takže příznaky nemusí být vůbec žádné.
moderátor
——————–
Vy jste mluvil o tom zežloutnutí. Já nemám tu zkušenost tedy, ale je to opravdu tak výrazná barva, že jako nemám dojem, že se mi jenom nějaký bledý, ale opravdu je to výrazná žlutá….?
mluvčí 1,
——————–
Tak někdy ta žlutá barva je opravdu nepřehlédnutelná. Ti lidé jsou jak citron, takže to byste opravdu viděl v zrcadle. Naprosto jasně. A okolí by vás na to upozornilo. Takže to je výrazný příznak, ale znovu říkám, velmi často jsou to jenom lehce zvýšené jaterní testy, jenom krevní test, který říká, že může být nějaký problém. Bohužel někdy je to podceňované, protože i lékaři řeknou, tak vy jste tlustej, vy máte játra napěchované tukem, tak máte zvýšený jaterný testy nebo vypijete moc piva nebo rumu, tak máte zvýšené testy. No bože, ale každý takový nález by měl být aspoň jednou prověřen, zda se za ním neskrývá tato infekce.
moderátorka
——————–
Pane primáři, vy jste říkal také o možnosti, že vlastně tato infekce nemá žádné příznaky a že se zjistí, že člověk je vlastně infekční, že má hepatitidu až náhodně, co to znamená pro zdraví člověka a pro jeho tělo, když vlastně tu infekci v sobě nosí třeba dlouho?
mluvčí 1,
——————–
Vy jste před chvilkou hráli tu krásnou romantickou píseň o lásce. Ano, to je také o tom sexu, protože rizikový sex může být zdrojem nákazy virem B a C. Může to být něco, co jsme zažili před lety, někde třeba na zahraniční dovolené nebo na nějaké párty a podobně, Kde se už vůbec nemusí pamatovat, že k něčemu takovému došlo a ta infekce bez jakýchkoliv příznaků a velmi nenápadně může poškozovat dlouhodobě chronickým zánětem ta játra, a to je nebezpečné, protože na základě toho chronického zánětu dojde k ztvrdnutí jater, říká se tomu cirhóza, po té cirhóze může dojít k rakovině jater a může dojít tak daleko, že je třeba nutná i transplantace jater, samozřejmě na rakovinu jater se i umírá, takže to je velmi nebezpečné, trvá to mnoho let a po mnoho letech to může přivést toho pacienta do velmi závažných konců, proto také vyzýváme, aby se lidé testovali, aby se ta diagnóza zjistila co nejdříve, protože dokážeme dnes ty infekce velmi dobře léčit a zabránit všem těm špatným koncům.
moderátorka
——————–
Abychom teď nevyděsili naše posluchače. Znamená to nějakou prevenci, tedy preventivně nějaký odběr krve…..?
mluvčí 1,
——————–
Tak musíme se zamyslet nad tím rizikem a znovu říkám, mohou to být někdy i takové nějaké dávno zapomenuté, zaváté situace, které si třeba ani nechceme připomenout, že někde na nějakém večírku někdo tomu člověku třeba i píchnul nějakou drogu, máme tady 40 000 aktivních uživatelů drog, kteří si píchají ten pervitin nebo něco takového každý den, ale kromě toho tady je poměrně velká skupina lidí, kteří mají třeba jenom náhodně, jednorázově nebo párkrát za život nějaký zážitek s drogami. Existuje tady chemsex. Nevím, jestli posluchači znají ten pojem, je to tedy používání drog ve spojení s nějakými sexuálními aktivitami k tomu, aby bylo dosaženo většího potěšení a i s tím je spojeno samozřejmě riziko nákazy, takže může to být něco, co je celkem nenápadného, jestliže někdo je jasným uživatelem, tak tam se testuje a tam se snažíme to zjistit, ale ten první důvod, kdy a proč se nabrat, pokud si vzpomeneme, že něco třeba i dávno proběhlo, a ten druhý, to už jsem zmiňoval, pokud tam je třeba jenom lehké zvýšení jaterních testů, tak vždy by ten lékař měl myslet i na infekci a měl by otestovat.
moderátor
——————–
A dotaz od naší posluchačky, stačí jedno očkování proti hepatitidě a jednou za život. Synové byli očkovaní v předškolním věku, dnes je jim 18 a 23 je třeba přeočkovat?
mluvčí 1,
——————–
Ono se očkuje dvěma dávkami v odstupu zhruba jednoho roku. A pokud ten dotyčný dostane obě ty dávky, tak pak je chráněn doživotně.
moderátor
——————–
A někdo z našich posluchačů právě teď využil telefonního čísla k nám do studia, bude se ptát. Hezké dopoledne a vítejte u nás.
mluvčí 4,
——————–
Dobrý den. Tady je posluchačka z Ostravy a chci se zeptat, v šesti letech, to už je teda 60 roků jsem měla žloutenku. Nevím teda, které teda abecedu ale byla jsem v nemocnici, vždyť si jako nepamatuju. Můžu ještě někdy dostat, anebo se mám ještě znovu očkovat.
moderátorka
——————–
Děkujeme za zavolání. Otázka je jasná, pane primáři, jaká bude odpověď.?
mluvčí 1,
——————–
Tak nejspíš se jednalo o to áčko. V tom dětském věku bývá častější a tuto infekci můžete dostat jenom jednou za život. Takže pokud se jednalo skutečně o hepatitidu a pak už znovu touto žloutenkou onemocnět nemůžete, je dobré si to nechat zkontrolovat. A pokud tam zůstává možnost ještě té jiné nákazy – Béčko, céčko, tak tam samozřejmě prodělané áčko nikoho neochrání. Určitě je dobré nechat se očkovat. Už jsme tady nakousli to očkování proti hepatitidě a já bych ještě připomněl, že existuje i vakcína proti hepatitidě B, a to je součástí toho povinného očkování dětí, ono se o tom moc nemluví, ale je to úplný zázrak, protože tím, že jsou vlastně všechny děti proočkované, tak u nás hepatitida B skoro není. Loni bylo jenom 40 případů v celé republice a vyskytuje se jenom u osob, které se narodily dříve než v roce 1989, protože všichni později narození jsou už dneska očkovaní, takže to je úžasný výsledek. Bohužel proti céčku očkování neexistuje.
mluvčí 2,
——————–
Jak se céčko léčí?
mluvčí 1,
——————–
To je zase dobrá zpráva, protože máme skvělé léky proti céčku, nemáme očkování, ale máme zase úžasné tabletky, které během dvou nebo tří měsíců každého z té infekce vyléčí a záleží jenom na tom, jak včas tu léčbu dáme pacientovi, pokud je to brzy po nákaze, pokud tam ještě nedojde k nějakému velkému poškození, tak se uzdraví úplně, pokud je to pozdě po 10, 15, 20 letech, chod nákazy, tak tam pak samozřejmě už to poškození, ztvrdnutí – cirhóza může představovat problém. A to už nikdy zpátky nevrátíme, ale infekci dokážeme vyléčit a virus céčkový zlikvidovat.
moderátorka
——————–
Pane primáři, ještě jeden dotaz, tentokrát od naší posluchačky Jany, ta ho poslala emailem, dobrý den. Mám trvale zvýšené jaterní testy, může to být způsobeno i náhodně zjištěnou žloutenkou v minulosti při zavádění infuze. Došlo totiž k píchnutí. Potom odběry sestry, tak u mne letos je mi 80 a odběry mám co půl roku. U internisty. Napsala naše posluchačka Jana. Jaká bude odpověď pro ni.
mluvčí 1,
——————–
Tak to vyšetření je celkem jednoduché, je to z jednoho vzorečku krve, musí se ale udělat speciální test na jednotlivé podtypy těch žloutenek a jasně se z toho vyčte, zda se jednalo o nákazu nebo ne, zda ten virus je přítomen nebo ne, takže určitě říct tomu praktickému lékaři, že nějakej takový zážitek v minulosti byl, požádat ho o otestování. A je to nejrychlejší cesta k diagnóze.
moderátor
——————–
Naším hostem byl pan Dr. Pavel Dlouhý, primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a my za to mockrát děkujeme, pane doktore, mějte se dobře a hodně zdraví.
Přidejte odpověď