![anděl](https://www.invarena.cz/wp-content/uploads/anděl-1.jpg)
Pět let čekali manželé Pavla a Petr z Plzně na své vytoužené miminko. Jeho příchod na svět však provázely vážné komplikace a ani po téměř čtyřech letech není situace jednodušší. Pavlík se potýká s atypickým autismem, mentálním postižením a poruchou pozornosti. Kombinace těchto diagnóz spolu s minimem odpočinku, který syn rodičům dopřává, klade na rodinu obrovskou zátěž.
„Pavlíkovi se na svět moc nechtělo. Lékaři mi museli porod vyvolat kvůli zhoršeným krevním testům a vysokému tlaku,“ vzpomíná paní Pavla. „Během porodu syn uvízl v porodních cestách a na císařský řez už bylo pozdě. Lékaři i sestry dělali, co mohli, ale Pája se začal dusit. Nakonec se ho podařilo přivést na svět, ale nedýchal a musel být resuscitován. Poté byl ihned převezen na jednotku intenzivní péče,“ popisuje dále.
To však nebyl konec těžkostí. Lékaři Pavlíkovi během následujících let diagnostikovali atypický autismus, středně těžké mentální postižení a poruchu pozornosti. Dosud však nezjistili, co jeho problémy způsobuje. „Co lékař, to jiný názor. To je na tom asi to nejvíce vyčerpávající – jakmile se s jedním smíříte, přijde další odborník s novou teorií,“ přiznává paní Pavla, která sama pracuje jako zdravotní sestra ve Fakultní nemocnici Plzeň.
Neprojevuje emoce
Pavlík zanedlouho oslaví čtvrté narozeniny. Stále však nemluví, je na plenkách, neprojevuje emoce, nebo je projevuje nepřiměřeně k dané situaci. Dokladem jsou například poslední Vánoce. „Výzdoba ho rozčilovala, pak si na ni ale zvykl. Na dárky se jen podíval a odešel, vůbec ho nezajímaly. Rozbalit jsme je museli za něj,“ líčí maminka, jejíž syn má velké potíže se spánkem. „Často spí jen hodinu nebo dvě a zbytek noci pláče, vyžaduje houpání, točení… Prostě něco, co ho dokáže uklidnit,“ doplňuje pan Petr, který kvůli synově stavu opustil své zaměstnání.
„Oba jsme se snažili pracovat, ale nešlo to zvládat. Pracovat, pečovat o syna, objíždět všechny lékaře, terapie, starat se o domácnost. Brzy jsme si sáhli na dno. Proto jsem se rozhodl, že zůstanu doma a budu o syna pečovat na plný úvazek,“ dodává. „Myslím, že nás tohle manželovo rozhodnutí zachránilo. Nesmírně si tohoto vážím, stejně jako lásky a trpělivosti, s nimiž se o Páju stará. Mám obrovské štěstí, protože tohle by jen tak nějaký chlap nedal,“ oceňuje manžela paní Pavla, kterou intenzivní a náročná péče o Pavlíka dovedla až na hranici sil a k psychoterapeutovi.
Nákladné terapie
Oba rodiče věnují maximum času i energie návštěvám různých terapií a rehabilitací, aby se Pavlík mohl co nejvíce rozvíjet. Maminka se navíc aktivně vzdělává v odborných kurzech zaměřených na rozvoj smyslového vnímání či bazální stimulace, aby mohla co nejlépe podporovat svého syna i doma.
Postupně se také snaží zařídit Pavlíkovi terapeutickou místnost. Všechny tyto aktivity jsou však finančně nákladné, a proto se rodině rozhodli pomáhat dárci, Dobří andělé, prostřednictvím nadace Dobrý anděl. „Díky jejich příspěvkům můžeme financovat Pájův rozvoj. Část prostředků šetříme i na splátky automobilu, bez kterého se kvůli Pavlíkovým potřebám brzy neobejdeme. Jsme za tuto pomoc nesmírně vděční. Vidíme, že Pavlík díky ní dělá pokroky, i když víme, že naše cesta bude ještě velmi dlouhá,“ říká tatínek.
Jak pomáhat
Vážná nemoc, to je vážně spousta starostí a výdajů navíc. Chcete-li i vy pomáhat rodinám, v nichž se dítě, maminka či táta potýkají se závažným onemocněním, staňte se Dobrými anděly. Zaregistrujte se na www.dobryandel.cz, zvolte libovolnou výši daru a začněte přispívat. „Nadace vaše příspěvky odevzdá do posledního haléře a vy se díky svému Andělskému účtu můžete každý měsíc podívat, které konkrétní rodině jste pomohli,“ uvádí Zuzana Vítková z nadace Dobrý anděl.
Milan Kilián
Rokycanský deník
Přidejte odpověď