Přepis z Poslanecké sněmovny 17.12.2024
poslanec Bělica,
——————–
Zcela nelogicky je stejných hodnot v případě zcela rozdílných krajů. Rozlehlý kraj s množstvím obcí, stejně jako malý kraj s minimem obcí poměrově získávají obdobnou částku z rozpočtového určení daní, přestože kraje jsou strukturálně zcela odlišné, malá velikost některých krajů v České republice nebyla již před lety akceptována v rámci Evropské unie, díky čemuž musely vzniknout větší územní celky, tzv. regiony soudržnosti. Návrhem rozpočtu určení daní jsou naopak tyto menší kraje preferovány. Počet výjezdových základen záchranné služby, váha toho kritéria 6 %. Kritérium nic nevypovídá o zdravotnické péči poskytované jednotlivými kraji, tedy ani o počtu výjezdů, zásahu či zákroků provedených na území kraje. Počet žáků středních škol zřizovaných krajem, váha 4 %, skutečné náklady se pohybují kolem 12 %, váha 4 % neodpovídá nákladům vynakládaným na tuto oblast. Toto kritérium tak v podstatě podporuje ty kraje, které budou mít nižší počet žáků ve středních školách, nebo skutečné náklady se pohybují na Žáka ve výši cca 30 000 Kč. Uvedené kritérium tak přiznává krajům jen asi třetinu této částky.Počet urgentních příjmů, ty prvního typu v nemocnicích zřizovaných krajem. Váha 2 %. Kraj, který má ve svém regionu zřízenou fakultní nemocnici, je z tohoto kritéria zcela vyloučen. Vhodným kritériem by bylo využití výnosu krajských nemocnic, které zohledňují jak výkony těchto nemocnic, tak přítomnost samotné Fakultní nemocnice, která na sebe část výkonu přenáší. A potom vyrovnávací příspěvek 7 %, parametr, který zcela nesystémově přisuzuje váhu 7 % bez zdůvodnění stanovení tohoto parametry. Shodnou částku tak dostane jak malý, tak velký kraj. Váha. Kritéria ve výši 7 % se jeví jako extrémně nadhodnocena při porovnání například z oblasti školství, kde přiznává v počtu žáků pouze váhu 4 %. Ta kritéria, která byla navržená odbornou komisí Asociace krajů 21. 4. 2022, tak kromě těch kritérií, které tady již byly zmiňované, jako počet obyvatel, délka silnic druhé a třetí třídy, rozloha kraje tak ještě doplňovala parametry, dopravní výkony na silnicích druhých a třetích tříd.Plocha mostů, výnosy nemocnic a příspěvek na péči.A pozměňovací návrh, který již je nahrán v systému, toto zohledňuje. Já bych jenom ještě vypíchl, že podle našeho propočtu RUD na jednoho obyvatele v roce 2027, dle aktuálního vládního návrhu by znamenal, že v přepočtu na jednoho obyvatele v roce dva, 27 bude Kraj Vysočina dostávat asi 18 724 Kč, kdežto Moravskoslezský kraj 9 917 Kč. Tento rozdíl skoro 100 procent, což je obrovské číslo z mého pohledu a myslím si, že ne jenom z mého. Já bych ještě se vrátil k tomu vývoji tohohle toho zákona, té jeho historii od roku 2022 až do té podoby, ke které dospěl v současné době.
Tak 21. 4. 2022 komise pro financování rady Asociace krajů v České republice schválila dynamický model rozpočtového určení daní založený na největší skutečně vynakládaných výdajích krajů. Data zprůměrovaná za tři roky. Za účelem eliminace zkreslení údajů komise měla současně iniciovat změnu rozpočtového určení daní dle schválených parametrů a navýšení podílu krajů na sdílených daních z 9,78 na 11 %. 21. 9. 2022 Asociace krajů České republiky po dohodě s ministrem financí panem Zbyňkem Stanjurou navrhuje členům Asociace krajů České republiky zajistit kroky k zahájení legislativního procesu v souladu s návrhem ze dne 21. 4. 2022, 5. 10. 2022 a Asociace krajů za účasti náměstka hejtmana odsouhlasila upravený návrh, za účasti náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje došlo k vyřazení kritérií.Dopravní výkony, plocha mostů, výnosy nemocnic a příspěvek na péči, následná připomínka Karlovarského kraje o přehodnocení parametrů, neboť ve výsledku by dopadly hůře, než očekávaly návrhy s různými kritérii podával Jihomoravský kraj Vysočina, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj. Následně vystoupil proti tomuto návrhu 3. 12. 2022. Informace od Jihočeského hejtmana, pana Kuby, že v návrhu nebude asi šest miliard ze Státního fondu dopravní infrastruktury a budou se muset nahradit podílem na dani z minerálních olejů a paliv. V tomto návrhu se opětovně objevuje parametr výnosy nemocnic. 7. 12. 2022, informace, že pan hejtman Grolich přijde s nějakým jiným modelem. 19. 1. 2023, ministerstvo financí rozeslalo pracovní návrh, ve kterém pracuje pouze s kritérií obyvatele. Rozloha, délka silnic, počet studentů, počet obcí a solidární paušál.Moravskoslezský kraj s tím nesouhlasí. a dá, vyjadřuje se v tomto smyslu. 26. 1. 2023 opět Asociace krajů, tam se rozpočtové určení daní neprobíralo, že aktuálně se Asociace krajů České republiky nepřiklání ke změně rozpočtového určení daní. 30. 3. 2023 a 6. 1. 2023 byly od Asociace krajů České republiky obdrženy dvě varianty změny rozpočtového určení daní. S vyřazením kritérií dopravních výkonů, plochy mostu, příspěvků na péči a výnosů nemocnic, tyto nahrazeny kritérii, urgentní příjmy typu prvního typu, počet výjezdových základen, struktura kraje a výrazněji posíleno kritérium vyrovnávacího příspěvku k tomuto vydal odbor financí Moravskoslezského kraje ve spolupráci s doc. Tománkem z Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava. Negativní stanovisko. 25. 5. 2023, jednání hejtmanů, kde zazněl požadavek, aby žádný kraj ne na tuto změnu nedoplatil a neskončil v minusu.28. 8. 2023. Informace z ministerstva financí, že v tomto volebním období nebude koalice měnit rozpočtového určení daní. 4. 9. 2023 a 19. 10. 2023. Návrhy na změnu rozpočtového určení daní předkládané v rámci jejich zákonodárné iniciativy, návrhy Pardubického, Jihomoravského, Libereckého, Středočeského, Zlínského kraje, tyto návrhy odpovídají návrhu Asociace krajů České republiky z 1. 6. 2003, 2023, pardon, z výčtu krajů, které podaly tuto zákonodárnou iniciativu, je patrné, kterým krajům tato varianta vyhovuje. Vláda vydala k těmto návrhům neutrální stanovisko. 30. 1. 2024 proběhla online schůzka ředitele kanceláře Asociace krajů, pana hejtmana Půty za Liberecký kraj, pana hejtmana Kuby za Jihočeský kraj, za Moravskoslezský kraj současněnil ještě hejtman pan Krkoška, náměstek pan Ústa Kaňa.Dohoda, ať Moravskoslezský kraj zkusí vymyslet co nejrychleji vlastní variantu. A bylo potvrzeno dolití šesti miliard ze strany, ze státního rozpočtu čtyři miliardy ze Státního fondu dopravní Infrastruktury a jedna miliarda od Prahy.
12. 2. 2024 proběhla další schůzka s ředitelem Asociace krajů, kde došlo k představení a následnému zaslání dvou variantních řešení Moravskoslezského kraje, rozdělení vyrovnávacího příspěvku na dvě části, všechny kraje 4,4 %, strukturálně postižené kraje navíc 1,6 %. A ten druhý posílení kritéria počtu obyvatel ze 40 na 46 % na úkor kritéria struktura krajů z osmi na čtyři a vyrovnávacího příspěvku ze sedmi na pět. 14. 3. 2024. Asociace krajů České republiky hlasuje o návrhu z 1. 6. 2023 a o dvou návrzích Moravskoslezského kraje. Samozřejmě došlo k odhlasování v poměru 11 ku třem. Odhlasovaná varianta z 1. 6. 2023 zde ještě provedena bez zdůvodnění změna u kritéria počtu výjezdových základen ze sedmi na 6 % a u vyrovnávacího příspěvku z šesti na sedm. Ve srovnání s verzí zaslanou Asociaci krajů České republiky v lednu 2024, 15. 4. 2024, stanovisko Moravskoslezského kraje k připomínkovému řízení k novele zákona o rozpočtovém určení daní.Zásadní nesouhlas s nastavenými kritérii a váhami, zásadní připomínka týkající se začlenění pouze 20 % počtu obyvatel Prahy do rozpočtu bez zdůvodnění, plus požadavek na přepracování celého návrhu dle původních parametrů schválených komisí pro financování Asociace krajů, Asociace krajů 21. 4. 2022, 9. 5. 2024 je předložen sněmovní tisk 701. Zde již zrušeno kritérium 20 % obyvatel u Prahy a toto nahrazeno vyčleněním 0,1 % ze sdílených daní pro Prahu na úkor ostatních krajů.21. 5. 2024 jsme připravili pozměňovací návrh zvolený parametry původních kritérií schválených komisí pro financování Asociace krajů, tento jsme nahráli do systému a 6. 6. 2024 jsme poslali panu ministrovi nesouhlasné stanovisko zastupitelstva Moravsko Moravskoslezského kraje k předloženému návrhu. Dámy a pánové, já vám zatím děkuji a těším se na konstruktivní diskusi
mluvčí 4,
——————–
Tak vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku paní poslankyně Ožanové. Než dorazí k pultíku, tak vás pozdravím. Vystřídali jsme se v řízení schůze. Přeju vám hezký večer… Paní poslankyně, vaše faktická poznámka, prosím.
mluvčí 5,
——————–
Děkuji. Vážený pane předsedající kolegyně, kolegové, já jsem velmi dobře poslouchala projev.Pana poslance Bělíci vaším prostřednictvím, pane předsedající, já bych chtěla říct,
Ve své podstatě. My tady máme, už nějakou dobu řešíme strukturálně postižené regiony a ve své podstatě tento návrh hází přes palubu dva strukturálně postižené regiony, ze tří Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj. Co se týče dopravy, já jsem velmi poslouchala Zdůvodnění týkající se Státního fondu dopravní infrastruktury a dále. Zaujalo mě to, že mostní konstrukce nejsou podstatné pro fungování krajů a doprava vůbec. Prosím vás, jak můžete předložit návrh, který ve své podstatě bere peníze těm postiženým regionům? Já to nechápu. Tady se snaží evropská. Unie házet peníze. Já nejsem úplně pro různé dotace a podobně, protože to poškozuje svým způsobem konkurenční prostředí, ale snaží se vyrovnávat rozdíly a vy je prohlubujete, vy tady tím rozpočtovým určením daní prohlubujete rozdíly mezi kraji. Opravdu si myslíte, že ty postižené regiony nepotřebujou dobrou dopravu, dopravní dostupnost pro to, aby lidé měli práci a mohli se do té práce dostat, aby tam fungovalo hospodářství. Opravdu. Zkuste se zamyslet nad tím, že tento návrh není úplně dobrý, já se domnívám, že by měl být přepracován, protože ty argumenty, které tady zazněly, a prosím vás, já jsem je poslouchala celou dobu, byly zpracovány velmi koncepčně a dobře.Zkuste se zamyslet nad ní, tím, toto chcete, chcete hodit přes palubu ty postižené regiony. Domnívám se, že snad ne.
mluvčí 7,
——————–
Děkuji za dodržení času.
mluvčí 4,
——————–
A faktické další poslance za, přihlásil jsem pan poslanec Kohoutek.
mluvčí 8,
——————–
Dobrý večer. Vážený pane místopředsedo, kolegyně kolegové, já bych se připojil k mým předřečníkům, já jsem z Ústeckého kraje a skutečně tuto novelu zákona o rozpočtovém určení daní nechápu a nerozumím jí. Roky se tady mluví o tom, že je potřeba ty nůžky, které se rozevírají, konečně s nimi něco udělat, aby docházelo k sbližování těm regionům, aby se z těch regionů nestávaly periferie. A tímto návrhem zákona chystáte pravý opak. to Ústecko, Karlovarsko, i to Ostravsko bude zase chudší, ty bohatý regiony střední Čechy, jižní Morava, Praha budou zase bohatší. A co to bude mít za následky? No, samozřejmě. Jak chcete zachovat to, aby ti mladí z těch periferních regionů neodcházeli do toho centra, jak chcete zachovat ten život na těch regionech? Mě hrozně mrzí, že tady třeba teď není. Ivan Bartoš, který kandidoval v Ústeckém kraji, sliboval, jak bude za ten Ústecký kraj bojovat.Teď tady vidím akorát Jakuba Michálka, tak doufám, že on se aspoň vyjádří, jaký k této novele mají názor Piráti, ale co vy starostové jako starostové, straníci, kteří jste z těch malých obcí, z těch krajů? Vy nejste přece primárně z té Prahy a z těch bohatých regionů, jak vy se k tomu stavíte? Jaký na to máte názor. Tímhle, tímhle postupem tu republiku budeme fragmentovat čím dál tím víc a nedojde k tý kohezi, která je základem Evropské unie, základem těch regionů, na které vy neustále odvoláváte.
mluvčí 9,
——————–
Děkuju. Za dodržení času a nyní vidím ještě jednou přihlášenou paní poslankyni Ožanová. Je tomu tak.Tak, paní poslankyně, jenom upozorňuju, že faktické slouží k reakci na předřečníky a ostatní. Poprosím případně do obecné rozpravy. Děkuju za dodržování toho pravidla.
mluvčí 5,
——————–
Děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem tady, já si dělám vždycky poznámky. Já bych skutečně mohla reagovat na své předřečníky. Tady byla, je ta zajímavá poznámka, že ve své podstatě místo slučování obcí se snaží Rut zvýhodňovat větší počet obcí. Já bych chtěla na toto zareagovat, protože jsem si všimla, že zde máme předložený poslanecký návrh zákona, novelu zákona o obcích, který tam začíná řešit svazky obcí, že by svazky obcí dokonce mohly mít Městskou policii, že by mohly vykonávat přenesený výkon státní správy. Ano, to s tím souvisí. Jestliže chcete měnit rozpočtové určení daní, nechcete snižovat počty obcí, tak to děláte jiným způsobem, děláte to přes zákon o obcích. Zkusme se ale vrátit místo toho, abyste to dělali tímto zajímavým způsobem. Opravdu ten tisk je 800. Něco byl tam nedávno vložen. Předpokládám, že jeho dotyční poslanci s prominutím nepsali, že to pravděpodobně psalo ministerstvo vnitra, ale místo slučování obcí chcete zvýhodnit, tam jde větší počet obcí.Víte, tady by zazněla ještě jedna věc V projevu pana poslance Bělice. A to je to, že pouze 18 obcí z Moravskoslezského kraje bude na tom o něco líp. Vy nás házíte přes palubu, prosím vás, kraj, který potřebuje restrukturalizaci, tedy potřebuje větší dopravní obslužnost. Všechno opravdu chcete ty peníze tomu Moravskoslezskému kraji vzít? To je to, co chcete. Pane ministře, já se omlouvám, tady už minule zaznělo, z kterého jste kraje, no, nicméně já jsem za tento kraj zvolena, já prostě nemohu takovýto návrh podpořit, já se musím ztotožnit s tím, co deklarovalo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje, tento návrh je skutečně nepřijatelný.
mluvčí 10,
——————–
Tak.
Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec.Prosím, pane poslanče.
mluvčí 11,
——————–
Děkuji za slovo, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já hovořím za Královéhradecký kraj, pokud by byl rud schválen v této podobě, jak je, tak Královéhradecký kraj, je kraj, který potřebuje restrukturalizaci a je v něm demografická křivka velmi nepříznivá, to znamená, starší obyvatelstvo a jako kraj přicházíme o 200 000 000 Kč dále, jak máme plánovat rozpočty, když jenom nepedagogičtí pracovníci v letošním roce nás budou stát 50 000 000 Kč, příští rok 50 000 000 Kč měsíčně, čili 200 příští rok 600. A nemáme peníze na opravy silnic druhých a třetích tříd. Takže jak máme plánovat rozpočet na rok 26 a na další roky? Děkuju.
mluvčí 4,
——————–
Já děkuju za dodržení času. Přesto prosím, paní poslankyně, páni, poslanci, zvažujte, co je samostatným vystoupením, ve kterém vyjadřujete svůj názor a co je faktická poznámka, ve které máte reagovat na své předřečníky? Nicméně nyní jsme se faktické poznámky vyčerpali. Vracíme se do rozpravy a v ní vystoupí pan poslanec Kukla.
mluvčí 12,
——————–
Děkuji, dobrý večer, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se tady vyjádřil jako někdo, kdo byl od samého počátku u toho, že je třeba změnit rozpočtové určení daní. My jsme tuto otázku otevřeli už v roce 2017 jako kraj Moravskoslezský kraj, protože se ukázalo, že je z pohledu financování na posledním místě, z pohledu přepočtu na jednoho obyvatele, předposlední byl Jihomoravský kraj. Pak v čase se to změnilo, že jsme my byli předposlední a poslední byl Jihomoravský kraj, ale pravda je taková, že jsme to byli my, kteří jsme otevřeli tuto otázku a tehdy asociace kraje se krajů, pardon, se dohodla na tom, že vytvoříme speciální komisi, pracovní skupinu, která bude hledat cesty, jak z toho neblahého stavu. A teďka nejde o to, jestli to byl Moravskoslezský kraj nebo Jihomoravský, abychom našli prostě metriku toho, jak budeme daně rozdělovat mezi jednotlivé kraje.Výsledek byl po méně zajímavý a byl hlavně postavený na analýze dat, vzaly se náklady krajů, vzaly se ve všech oblastech, zjistilo se, kolik ty kraje dávají v této oblasti vlastně do investic do provozu. A v podstatě vznikl návrh, který byl skutečně objektivně daný a já bych chtěl říct, že v té době, a to tehdy ještě nebyl pan Kuba s hejtmanem jiho, pardon, Jihočeského kraje, tak se zjistilo, že v podstatě skutečně je třeba ty věci změnit a objektivně změnit. A komise, která to schvalovala, která byla tvořená všemi zástupci krajů, se na tom shodla téměř jednomyslně. Vím to naprosto přesně. Dva se zdrželi při hlasování. A. Proběhly volby, stali se hejtmani noví lidé.A sešli jsme se tehdy asociace kraje v Beskydech. A ta analýza byla představená s tím, že ten kraj, který byl na tom trochu hůře, než předtím, byl kraj Vysočina, tehdejší hejtman pan Shrek, Kraj Vysočina měl dlouhou řeč na téma, jak je to všechno špatně. No, a já teďka řeknu na rovinu, že díky tomu, že samozřejmě už tehdy sehrávala skupina hejtmanů za ODS poměrně silnou roli, tak se shodli na tom, že tedy to nebude postaveno na těchto objektivních datech, že se musí udělat politické rozhodnutí, které bude korektní, které bude teda v uvozovkách korektní.A shodil se tento objektivně definovaný analyticky podložený materiál ze stolu a vytvořil se nový návrh. Vy jste tady slyšeli tu historii toho, jak se to dělo a podobně. Výsledkem je to, že vzniklo sedm kritérií, které vůbec nereflektují to, co kraje musí dělat, samozřejmě, že kraje zřizují a provozují záchranné stanice. O tom není sporu. Ale prosím vás, to zdravotnictví je široký pojem, jde o nemocnice, jde o vlastně provozní investiční věci, které se týkají těchto nemocnic, to tam vůbec není, vůbec není podchycen v těch kritériích, problém sociální péče, to tam také vůbec není. Doprava, copak doprava stojí pouze na silnicích druhých a třetích tříd. Necelé tři miliardy dává Moravskoslezský kraj na provoz dopravní obslužnosti. Takže jakým způsobem ta kritéria vznikla? A já vám řeknu, jak vznikla.Víte, my ve vědě tomu říkáme cooking. Sedlo si pár lidí a navrhli si systém, který vyhovoval jim. Takže když někdo říká, že to není výsledek politikaření, tak já tvrdím, že to je výsledek politikaření a byl jsem u toho asi tři dny nebo čtyři dny předtím, než jsem skončil jako hejtman, co měli velmi dlouhý rozhovor dlouho po půlnoci, kde jsme se bavili o tom, že takovýto systém není možný. Navíc dohoda byla taková, že to řešení musí být konsensuální, že všechny kraje musí s tímto návrhem vyjádřit souhlas. Výsledkem je to, že vlastně se vyjádřila většina a tři kraje to zaplatí, ano, tři kraje zaplatí rozpočtové určení daní ve prospěch těch, které samozřejmě už dneska. Já to takhle hloupě řeknu, mají relativně dost.To je pro mě nepřijatelné. Dámy a pánové.Otázka zní, jak to chceme změnit, není úplně jednoduché. A já jsem si nechal udělat hlubokou analýzu toho, jak se rozdělují peníze v jiných zemích kolem nás.A v podstatě lze hovořit o několika kritériích, za prvé jsou to kritéria ekonomická, jaké HDP má ten kraj, to v podstatě definuje, kolik teda potřebujete na to peněz, abyste ho prostě mohli provozovat. Jsou tam věci typu, jaká je nezaměstnanost, jaké ekonomická, pardon, ekologické zatížení těch krajů a je tam celá řada dalších věcí, které je důležité zohlednit sociální aspekty. Já teďka nechci tady říct, že prostě naše strukturálně postižené kraje jsou na tom špatně, myslím si, že mají šanci si s tím vypořádat díky fondům, které tady dostáváme z Evropské unie, ale je tu jeden zásadní problém a já jsem rád, že tady pan ministr. 14 krajů je pro tuto zemi moc, je to úplný nesmysl, 14 krajů, které jsou nesouměřitelné, nesouměřitelné ze všech těch pohledů, o kterých jsem hovořil, sociálního, ekonomického a my se snažíme najít jakýsi spravedlivý systém rozdělování, když rozdělujeme mezi nesrovnatelné kraje.Mimochodem nechápu, proč Praha je kraj nemá silnice, nemá nemocnice, má školy a mimochodem už víme dobře, jaký mají problém v tom, že je nedostatek škol v Praze a dostatek škol ve Středočeském kraji, tím by se to vyřešilo, kdybychom v podstatě řekli, že Středočeský kraj bude se starat o školy, které jsou i v Praze.Ale já vím, že tím otevírám, nechci říct Pandořinu skříňku, otevírám tím téma, které není vůbec triviální a jednoduché, ale my si musíme říct, že 14 krajů je moc a je to pravda. Prokazují to veškeré analýzy, srovnání s ostatními kraji, které máme prostě v jiných zemích kolem nás, ať už je to Slovensko, Rakousko a podobně. Takže dámy a pánové, já si myslím, že tento zákon nemá smysl. Projednávat. Nemá, protože jestliže schválíme toto rozpočtové určení daní, tak zafixujeme stav, který je skutečně pro nás špatný. Hledejme cestu, jak to změnit a nebojme se toho.Já jsem jako akademik, vím naprosto bezpečně a říkal jsem to vždycky na akademické půdě musí být součet řetězů buďto konstantní nebo vyšší, to znamená, že musíte mít stejný počet děkanů nebo více počtu děkanů, ale dle mého názoru tohleto toto nemůže platit v oblasti samospráv. Mimochodem jedno z kritérií, které je dneska v rozpočtovém určení daní navrženo, to je počet obcí na rozvoj kraje, znamená úplně absurdní kritérium. Proč? Absurdní? No, protože samozřejmě čím více budu mít obcí a čím menší budu mít kraj, tím budu více dostávat peněz, ale to přece nechceme. My víme dobře. A to je potvrzeno statistikami, analýzami, že Česká republika má nejvíce samospráv ze všech zemí OECD a ví to všichni ekonomové, všichni to ví, já tomu rozumím, že je dobré, když starostové blízko svým občanům, proto se také hovoří o jakýmsi slučování obcí.Ale proč, pane bože, takovéto kritérium dneska definováno v zákonu o rozpočtovém určení daní? To je úplný nesmysl, takže já to skončím a řeknu tento návrh, tento zákon musí být vrácen k přepracování. Děkuji. Ano, navrhuji, aby tento zákon byl vrácen k přepracování. Děkuji.
mluvčí 4,
——————–
Tak pan zpravodaj určitě si to zaznamenává tento návrh a nyní dvě faktické poznámky, první z první vstoupí pan poslanec Kohoutek, prosím vaše.
mluvčí 8,
——————–
Děkuji, vážený pane místopředsedo. No, mně to přijde kolegyně, kolegové opravdu, skutečně absurdní. Kolega Vondrák tady správně řekl, že kraje, většina těch krajů se dohodla, že to zaplatí tři kraje. Předpokládám, že to byl Ústecký, moravskolezský a bylo v tom počítána Praha, která je teď z toho vyjmuta, protože Praha si podle toho návrhu by se pomohla tím, že je zároveň obcí nebo městem. Takže kdo tuhletu novelu rozpočtového určení daní zaplatí? Ty dva kraje, které jsou, promiňte mi, ten výraz, v tom největším srabu, v týhletý republice, ty dva kraje, který jsou tady huntovaný už od padesátých let. Nejdříve vysídlením Sudet, následně těžbou, těžkým průmyslem, následně po devadesátých letech vysídlením obyvatelstva a přesídlením jiného obyvatelstva, takže z těch krajů vznikly nejkoncentrovanější vyloučený lokality v týhle zemi. A budeme pokračovat dál, místo, abysme těm krajům pomohli. Kolegyně, kolegové poslanci, já chápu, že každý jsme z nějakého kraje, ale primárně jsme přece poslanci a zákonodárci téhle republiky jako celku a měli bysme mít v potaz a brát a myslet na poslední obec v jakémkoliv kraji, v téhle zemi. A přece nemůžeme souhlasit s tím, že ty nůžky se dál budou rozevírat a že tady budeme mít prostě kraje, promiňte mi, ten výraz zde lišky budou dávat. Dobrou noc. A my tomu ještě budeme tady svítit těmito nesmyslnými návrhy, s tím fakt nemůžu souhlasit. Děkuju.
mluvčí 2,
——————–
Tak s další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Okleštěk, připraví se pan poslanec zběli.Tak prosím vaše dvě minuty, pane poslanče.
mluvčí 4,
——————–
Děkuji za slovo, pane místopředsedo, kolegyně, kolegy, kolegové. Zatím se dostali ke slovu dva vystupující, respektive dva přihlášení do rozpravy. Mně už je zřejmé, že se asi nedostanu, tak jsem se minimálně tedy snažil alespoň teď faktickou poznámkou zapojit trošku do této diskuze. Projev kolegy Bělici byl jasný. Měl to prostě připravené. Tak jaká skutečnost se v Moravskoslezském kraji vlastně odehrává? Co, jaký je přesný dopad na Moravskoslezský kraj? Ale líbil se mi taky projev kolegy Vondráka, protože nešel pouze do kraje, ale šel vlastně do těch principů, na kterých se staví nové rozpočtové určení daní, a to je prostě špatně, ne to, do čeho šel, ale to, na čem rozpočtové určení stavíme, protože mě tam také chybí právě ten aspekt třeba sociálních služeb nebo ty výjezdové základny, to znamená, nasekáme víc základen pro výjezd teda zdravotní záchranné služby a tím pádem budeme mít změněné rozpočtové určení daní. Vždyť to jsou přece věci úplně na hlavu. Je nastavený nějaký princip dojedových vzdáleností a podle toho bychom měli mít základny a ne podle toho, kolik dostaneme potom do rozpočtového určení daní, peněz, takže naprosto souhlasím s oběma kolegy a hlavně s tím závěrem, který tady vyřkl kolega Vondrák, vrátit tuto normu k přepracování. Děkuji.
mluvčí 2,
——————–
Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Bělica. Tak prosím vaše dvě minuty, pane poslanče.
mluvčí 5,
——————–
Děkuji za slovo, pane místopředsedo. No, ono už to tady zaznělo, tam je totiž disproporce, v těch, v tom návrhu, který navrhla ta odborná komise při Asociaci krajů, který obsahoval celkem devět kritérií.
Obsahoval v sobě ten návrh i ta kritéria sociální péče a toho zdravotnictví v podobě příspěvku na péči, výnosu Nemocnic. A bylo to strukturálně jinak, vycházelo to z analýzy dat a těch nákladů, které ty kraje skutečně mají a já si myslím, že je dobré reflektovat na data a na tu realitu a na ty propočty, které ti odborníci z těch krajů, na té úrovni těch krajů udělali.A tady dneska zaznělo, že po tom, co vznikla dohod na úrovni těch krajů v té odborné roně a byla potvrzená i na úrovni vedení politických vedení těch krajů, tak přišly volby, změnila se politická nálada v těch krajích a najednou se to předělalo, a to je to, co ten návrh takovýmhle způsobem vlastně pokřivilo a v konečném důsledku poškozuje Moravskoslezský a Ústecký kraj. A ještě je třeba jednu věc říct, aby ta Praha nebyla proti. A on to tady, myslím, říkal kolega Kohoutek, tak vlastně se jí dolívají peníze z rozpočtového určení daní obcí. Takže zase handl na úkor někoho a asi nebude náhoda, že po těch volbách a po té změně jsou prostě postižené kraje, za které, ať je to, jak chce, byli hejtmani za hnutí ANO, a na ty se prostě nemyslelo a udělala se kritéria tak, aby to někomu vyhovovalo a někomu ne a já se prostě nemůžu smířit s tím, že to Moravskoslezský kraj poškozuje. Děkuju.
Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Vážené, paní poslankyně, vážení páni, poslanci, přeji pěkný večer. Vyměnili jsme se v řízení schůze, budeme pokračovat v sérii faktických poznámek. Jako další vystoupí paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek a paní poslankyně Zuzana Ožanová.
mluvčí 8,
——————–
Já moc děkuju za slovo. Mě vyvolala moje faktická pozvánka. Reakce na kolegu Kohoutka, který je také z Ústeckého kraje. Jako jsem já. Ona ta laxnost ostatních poslanců, kteří nejsou z tohoto kraje, tak možná všechny vede k tomu, aby tu v klidu seděli a říkali si, ono to nějak dopadne, poslanci si to tady odkecají a z těch daných krajů a pojedeme dál a vznikne to pozitivně pro ty naše ostatní. Já chci jenom říci, že společnost dělá silnou, tak, jak je silný, nejslabší článek v té dané společnosti a ty postižené kraje léta ty vaše ostatní zásobovaly uhlím, teplem, elektřinou.A mě čas. Všichni se deklarovali tomu, jak je potřeba jim to vrátit, jak je potřeba na ně myslet a že jsou součástí a ve chvíli, kdy je možnost tohle prokázat, tak tady došlo k nějakému handlu a dohodě a nějaká specifika, která jsou pro ty dané kraje typická, tak se absolutně míjí účinkem, jsou Berné brouse v potaz a znovu na to jenom doplatíme. A ty zkraje tyto dva budou strádat a strádat čím dál víc. A mně přijde, že tak bod. Dobře, tak buď řekněte, tak poslední tam zhasněte, ale já v tom kryji, žije ráda, chci tam žít dál, za nic na světě ho nevyměním a budu bojovat do poslední chvíle o to, aby ten kraj dostal zpátky naději a mohl se nadechnout a byl znovu perspektivním a znovu mohl zbytku republiky něco dávat, co dával historii, a to tady nikdo nezastře, že. Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj zásobovali celou republiku dostatečně uhlím a energií.Děkuji.
Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Jako další vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek, připraví se paní poslankyně Zuzana Božanová.Prosím, pane poslanče.
mluvčí 9,
——————–
Děkuju, pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně kolegové, já jsem především rád za tu, za tu diskuzi, kterou vyvolal kolega Vondrák, protože já jsem také přesvědčen, že to, jak naši předchůdci ustanovili kraje, bylo velice nešťastné, jestliže máme kraje, které mají tři okresy a kraj, který má 12 okresů, tak už to je samozřejmě naprosto nesouměřitelné, a to ještě v rámci těch krajů jsou veliké rozdíly. To víme všichni, to znamená, já jsem přesvědčen, že návrat k těm velkým krajům, v uvozovkách komunistickým, by byl daleko lepší, ale obávám se, že trochu hovoříme o něčem, k čemu nikdy nebude politická vůle, protože se tomu ty jednotlivé kraje budou velice bránit, obzvláště ty, které by skončily. A už si dovedu představit, jak by v Karlových Varech nebo v Liberci jásaly, že jejich kraje a krajská zastupitelstva skončí. Takže to je velice důležité. Ta druhá věc se týká toho, jakým způsobem se podívat na ta kritéria, ono to také není jednoduché, protože třeba v oblasti zdravotnictví, a to naprosto souhlasím, že to nejsou jenom záchranky, tak jsou kraje, které už historicky velkou část třeba svých zdravotnických zařízení zprivatizovala, to znamená, jsou kraje, jako jsou střední Čechy, kde vlastně už těch nemocnic, které by zřizovaly kraje, je málo, samozřejmě část v Moravskoslezském kraji a všude už došlo k nějaké privatizaci historicky nebo mají tam velký podíl, to tak beru zpět. Velký podíl tam třeba mohou mít i soukromí zřizovatelé, ale to je potom ten rozdíl, který je. Stejně to je v sociálních službách třeba Královéhradecký kraj jako jeden z mála, jestli ne. Jediný neustále stavěl nové a nové domovy důchodců nebo domovy pro seniory. Takže ono najít nějaké objektivní kritérium opravdu není snadné.
Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Děkuju, pane poslanče, není paní poslankyně Zuzano Ožanová, připraví se pan poslanec Tomáš Kohoutek. Stále pokračujeme ve faktických poznámkách.
mluvčí 10,
——————–
Děkuji, pane předsedající, já budu reagovat na více předřečníků a budu reagovat především na ty, kteří byli přihlášeni v řádné rozpravě. Tady se ve své podstatě shodli ti, co byli v řádné rozpravě, teda dnes hovořili o těch, mluvili hodně o kritériích a mluvili o tom, že tam nejsou sociální kritéria, byly ty zmíněné, ekologická kritéria, byly tu zmíněny, kritéria dopravy, také tu bylo zmíněno a v tom mě velmi překvapilo, já to možná parafrázuju trošku jednoduše. Politikaření zvítězilo. Tak ty dva kraje převálcujeme a my ostatní si to rozdělíme. To si myslím, že není úplně správně. Tady ještě navíc pan poslanec Bělobrádek i pan poslanec Vondrák uváděly, co se týče velikosti krajů, ano, ty kraje mají různou velikost. I já se přikláním, byť vím, že je to velmi těžké a nevím, jak je to realizovatelné, tak tato myšlenka na zmenšení počtu krajů je velmi lákavá.Nevím, jak by se nám to podařilo realizovat, nicméně bylo by to ve prospěch vlastně celé České republiky. Také tady zaznělo od kolegy Bělobrádka vaším prostřednictvím, pane předsedající zdravotnictví, nejsou jenom záchranky. Toto řekl i pan poslanec Bělica i pan poslanec Vondrák, řekli to ve své podstatě všichni. Bylo by možná dobré se na to podívat, že toto zaznívá napříč politickým spektrem, že to není jenom koalice opozice, tady dochází k nerovnosti, kterou nechceme. Prosím vás, celý systém je postaven, by měl být na solidaritě. A já už jsem to dneska řekla několikrát. Házet přes palubu ty nejslabší. To solidarita není.
Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já vám děkuji i za dodržení času, nyní pan poslanec Tomáš Kohoutek. Připraví se pan poslanec Josef Bělica. Prosím.
mluvčí 1,
——————–
Děkuju. Vážený pane předsedající, já budu reagovat na dvě mé předřečnice ctěné kolegyně Ožanovou a Fialovou. A je to přesně ono. My tady řešíme. Ve sněmovně, dnes bylo několikrát navrhován zákon o podpoře bydlení a podobné věci. Věčně se povídá o tom, že je nedostatek bytů, že mladí nemají kde bydlet, ale když se na to zamyslíme z hlediska krajů, tak on ty problém je přesně. Praha, střední Čechy, u nás, na severu Čech, na severní Moravě, na Karlovarsku je spousta bytů a ti mladí, aby tam mohli žít, tak tam potřebují kvalitní dostupné služby, zejména školství, zejména zdravotnictví, bezpečnost a školství, zdravotnictví je hlavní gró všech krajů. My na Ústecku máme obrovský problém sehnat lékaře, například do rumburské nemocnice bylo několikrát vypsáno výběrové řízení na primáře nemocnice, bylo nabídnuto 150 000 nástupní plat a nikdo se prostě nenašel. A proč? Protože tam nemáte další návazné služby, aby ti mladí tam chtěli, bydle, chtěli žít a tyto návazné služby a tuhletu podporu samozřejmě ty municipality města sami nezvládnou a podporují, potřebují podporu těch krajů.Nedávno jsem četl, že například město, až pokud se nepletu, navrhuje, aby byla zřízena zvláštní ekonomická zóna s jiným daňovým zatížením a podobně. A to je přesně to, co podle mého názoru potřebují ty strukturálně postižené kraje, zejména ten Ústecký, Karlovarský, ale i Severomoravský kraj, a když už na tohle stát v životě nepřistoupí, abysme třeba měli zvláštní ekonomické, daňové, respektive daňové podmínky. Tak prosím, vážení kolegové poslanci z pětikoalice, vážená vládo, aspoň těmto nejpostiženějším krajům, neberte ještě další peníze, protože bez těch peněz my se z toho nikdy nedostaneme a nikdy ten průměr republiky a ty ostatní kraje nemáme šanci dohnat, i kdybysme měli sebeschopnější hejtmany.
Děkuju.
Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Já vám také děkuji.
Pan poslanec Josef Bělica. Připraví se paní poslankyně Eva Fialová, prosím.
mluvčí 5,
——————–
Děkuji za slovo, pane předsedající, ono to je pravda, pane poslanče Bělobrádku, vaším prostřednictvím, pane předsedající, já s váma souhlasím.
Ale. Ono je třeba začít jaksi odspoda a my tady vlastně o tom dneska celou dobu hovoříme. Tam je navržené kritérium počet obcí v rozloha kraje, ono už to tady dneska zaznělo, čím více obcí, na čím menší kraj, tím větší příspěvek, a to je právě špatně. Ono to souvisí s tím, co jste tady říkal, že těch krajů je moc, jsou rozdílné velikostně, strukturálně, potom je velmi těžké hledat i tu shodu, co ta spravedlnost je a co už spravedlnost není a u těch obcí to začíná. A pokud se zvýhodňuje vysoký počet velmi malých obcí na úkor toho, aby ty obce byly spíš motivovány se spojovat a ono to je potom strašně jednoduché, potom vám ten starosta přijde, ale mně padá most přes řeku a já ho neumím opravit, jenomže v těch kritériích, která jsou navržena, jenom délka silnice, nejsou tam ty mosty a šířky a nezohledňuje se tam ten výkon na těch silnicích, a to je ten problém, protože potom na to nejsou ty peníze.A to jsou, myslím si, ty věci, které se diametrálně liší oproti tomu, jak byla navržena kritéria v tom původním návrhu, který vycházel z těch ekonomických parametrů a v tom, jak jsou navržena dnes v tom vládou předloženém návrhu, který vznikl na základě té dohody politické bez toho, aniž by vycházel z těch reálných nákladů a bez toho, aniž by vycházel z těch zkušeností.A z té potřeby, z toho území a to kritérium tam je čím více obcí a menších obcí, tím více peněz a je to chyba, tam to začíná a je to stejné s těmi kraji.
Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Děkuji. Nyní paní poslankyně Eva Fialová, připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek.
mluvčí 7,
——————–
Prosím, tak děkuji za slovo. Já budu reagovat na svoje předřečníky taky a mně vyvolalo jednu myšlenku, že mi tady připravujeme případně nějaké další zákony, budu mluvit třeba konkrétně teď za, o zákonu o podpoře bydlení a s ním související, který je z mého pohledu naprosto zbytečný, který vzniká na základě toho, že v Moravskoslezském a Ústeckém kraji jsou největší problémy ohrožení ztráty chudobou na bydlení. Takže budeme vznikat zákon, kde je navrženo v současné podobě, teď, jak se doladujete, to je další jako peripetie, kde stát bude platit 1,5 miliardy za něco, co by mohl normálně dát třeba tím krajům, aby mohly fungovat. A na druhé straně ji to vezmeme, takže se škrábeme pravou rukou. Na levém uchu. Vytváříme někdy my tady z těch krajů občas přicházíme s návrhem a k pozměňovacíma, které jsou trošku drsnější než v rámci ostatních krajů.Vy nám nad tím takhle mávnete rukou a řeknete, no jo, ten problém je jenom u vás, ale ten problém tam opravdu je a my ho chceme řešit a bez těch finančních prostředků prostě do budoucna nevyřešíme a pak vymejšlíme dotační tituly, který strukturálně postiženým krajům přidávají další procenta a ty finance tam lejeme s jinou stranou, takže bysme byli rádi, kdybysme si o těch financích rozhodovat sami a řešit tu vlastní efektivitu na to, jak těm krajům pomoct, než nesmyslně, neefektivně využívat dotační tituly, který se nikdy ani nevyhodnocují a vlejou se na určitý způsob a nezbývá nám finanční prostředky na další jiný věci, o kterých my víme v současný chvíli, že tím lidem a do toho nastartování těch regionů pomůžou mnohem víc než nesmyslně připravené dotační tituly. Tak já vám děkuji, nyní pan poslanec Pavel Bělobrádek, připraví se pan poslanec Ivan Adamec.Prosím.
mluvčí 9,
——————–
Děkuji za slovo. Ta nesouměřitelnost krajů tady skutečně je a o tom hovořím, že najít ty objektivní parametry je složité. Já budu rád, když se nebude pan kolega Bělica smát. Ale v Královéhradeckém kraji druhé největší město má 35 000 obyvatel a třetí největší má 20 000. Co to v Moravskoslezském kraji je? Jo, takhle to je nastavený. To znamená, je velmi komplikované najít něco, co bude parametricky pak sedět na všechny regiony, to je první věc a druhá věc je potřeba říct, že vlastně ten vládní návrh vychází z nějaké poptávky od hejtmanů, jo, to je potřeba si říct, to znamená, samozřejmě optimální by bylo, kdyby se hejtmani mezi sebou dohodli tak, aby to bylo komfortní pro všechny, včetně pražského primátora, ale toho svědky nejsme. Jo, takže já naprosto rozumím, protože skutečně jsou kraje, které jsou v uvozovkách venkovské a pak jsou kraje, kde prostě máte několik magistrátních měst, a to opravdu není příliš srovnatelné. Takže najít jedno kopyto není vůbec lehké.
Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Děkuji. Není faktická poznámka pana poslance Ivana Adamce a připraví se pan poslanec Josef Bělica.Pan poslanec Ivan Adamec není přítomen v sále, v tom případě požádám pana poslance Bělicu o faktickou poznámku.
mluvčí 5,
——————–
Děkuji za slovo, pane předsedající, já jsem tady o tom hovořil, my se v tom shodneme, my nejsme ve sporu. Aspoň to tak vnímám. Ta kritéria, která vypracovala odborná komise při Asociaci krajů a na které byla shoda, odhlasovaly to téměř všechny kraje a pouze dva se zdrželi. Tak ta byla smetena ze stolu a vytvořila se jiná. A ta je teď předložena do sněmovny. A tam je velká disproporce a poškozuje především dva kraje, a to je vlastně o tom, o čem se tady celou dobu dneska bavíme, bavíme se o tom, že ten původní návrh, který připravila Asociace krajů, byl podstatně lépe propracovaný, vycházel z ekonomických dat, vycházel z těch reálných potřeb. Druhé nejlidnatější město Moravskoslezského kraje Havířov má 70 000 lidí, jo, těch statutárních měst je tam poměrně hodně a já souhlasím s tím, že jsou nesouměřitelné. My nejsme ve sporu, já to říkám znovu, ale ta kritéria jsou nalezena, jsou jim přiřazeny váhy.Může to fungovat, ale ten návrh, který je ve sněmovně, je diametrálně jiný a poškozuje nebo, nebo téměř výhradně dva kraje, které jsou strukturálně postižené. A to je to, co já tady vlastně celou dobu rozporuji. Pane poslanče, děkuju.
mluvčí 7,
——————–
Děkuji. Pan poslanec Tomáš Kohoutek, faktická poznámka, prosím.
mluvčí 1,
——————–
Víte, vždycky se říká třeba ve sportu, že nejsilnější tým je nejsilnější podle toho, jak je nejsilnější jeho nejslabší článek. A já chápu, že nikdy nenajdeme úplnou spravedlnost, aby všechny kraje byly spokojené, ale přece objektivně. Podle všech statistik HDP úmrtnost, počet sociálně vyloučených lokalit, míra vzdělanosti. Předpokládám, že v týhle sněmovně není nikdo, kdo by nesouhlasil s tím, že dva nejslabší a nejpostiženější kraje, které potřebují vytáhnout do toho průměru, je Ústecký a Moravskoslezský kraj. A my přece tímhle zákonem tu situaci chceme zhoršit. Tak ji prosím, aspoň nezhoršujme. Já chápu, že nikdy najdeme spravedlivé řešení, aby byli všichni spokojení, ale přece nemůžeme, nemůžeme tím zákonem tu situaci ještě zhoršit.
Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/
——————–
Tak já vám děkuji. Nyní zde mám přihlášku s přednostním právem. Pan předseda Michálek.
Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu /Piráti/
——————–
Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí občané, dovolte mi, abych se také vyjádřil k tomuto návrhu zákona, se domníváme, že obecně za Piráty snaha nastavit kritéria, která se aktualizují s dobou, je správná myšlenka, ale v tom provedení tak, jak nám to předložila vláda, je to značně nedomyšlené. Já budu mluvit o Směru, kterým bychom byli rádi, aby se rozpočtové určení daní ubíralo. A taky upozorním na to, kde vnímáme konkrétní nedostatky v předloženém návrhu. Již více než 30 let od sametové revoluce přistupujeme k financování samospráv způsobem, který je v podstatě dědictvím minulosti. Stále převládá model centrálního přerozdělování prostředků, kdy obce a kraje mají minimální možnost ovlivnit své příjmy vlastní aktivitou a rozvojem. Čili nám tady nejde o to, abychom se přetahovali, jestli dostává z toho centrálního měšce více ten či onen kraj, aby se ty kraje přetahovaly mezi sebou, ale abychom nastavili systém, který je ekonomicky výhodný a který motivuje k prosperitě všechny ty zúčastněné celky. Dovolte mi uvést alarmující číslo, pouhá 2 % příjmu českých obcí jsou navázána na ekonomickou činnost na jejich území, to nás řadí na poslední místo v celé Evropské unii, kde je běžným standardem 20–30 %.Ve Švédsku tento podíl dosahuje dokonce 60 %. Horší situace už je pouze v Řecku. Co to v praxi znamená? Naše obce nemají prakticky žádnou motivaci podporovat podnikání a ekonomický rozvoj na svém území. Proč by taky měli říct, z toho nemají téměř žádný prospěch, a to musíme právě změnit. To se tady koukám, jestli je pan ministr.
Nějak ho nevidím, je, kdepak. Pan ministr. Financí. Pana ministra financí, pana ministra financí, k tomu bych chtěl mluvit, aby si to poslechnul, protože to je důležitá věc. Tak já doufám, že mu to pan ministr kultury přetlumočí.Protože to jsou věci, který jsou opravdu důležitý, jestli chceme nastartovat ekonomický rozvoj, tak ho nenastartujeme tím, že změníme to, jakým způsobem si mezi sebou rozdělujou kraje peníze mezi sebou, navzájem, ale my musíme změnit ty motivace, ty incentivy, aby pro kraj bylo výhodné a pro obec na jeho území podporovat ekonomickou aktivitu, podnikání, pracovní místa atd. takže jak jsem říkal, naše obce dneska nemají prakticky žádnou motivaci podporovat podnikání a ekonomický rozvoj na svém území. Nemají z toho žádný přímý prospěch, a to musíme změnit. Proto my jsme šli do vlády, abychom modernizovali stát, abychom ho modernizovali i v těchto ohledech, aby to, aby rozvoj a podnikání byli vždycky výhodný pro obecní kasu. Piráti proto budou navrhovat, abychom uplatnili v rozdělování peněz z toho centrálního měšce moderní a západní model financování obcí i krajů. My jsme to už navrhli v ekonomickém plánu. Republika v pohybu. A tím principem je jednoduché pravidlo.Aktivní obec, aktivní kraj, by měly být odměněny za svoji iniciativu. Proto konkrétně navrhujeme za prvé, aby větší část daně z příjmu fyzických osob směřovala přímo do rozpočtu obcí, respektive krajů, kde lidé, skutečně pracují a podnikají, tak, jak o tom mluvil i předseda Zdeněk Hřib. Za druhé, navrhujeme flexibilnější nastavení daně z nemovitosti pro podnikatelský účel, když se podíváte na srovnání s Polskem, které se tady snažíme dohnat a moc nám to nejde, tak v Polsku je možné za fabriku vybrat až šestinásobek daně z nemovitosti oproti České republice. Takže potom je samozřejmě ta obec významně finančně zainteresovaná, že jí to přinese prostředky do jejího rozpočtu a za třetí jsme to, aby byla zavedena jasná pravidla pro poplatky z větrných elektráren v katastru obcí, což přinese předvídatelné podmínky pro občany a sníží odpor proti výstavbě a zvýší příjmy obcí. Myslím si, že jestli je jedna věc evidentní, kterou jsme historicky zanedbali, a to mluvím napříč politickým spektrem, tak je právě podpora větrné energetiky, která v České republice výrazně zaostává, větrné elektrárny mají v Česku obrovský potenciál zlevnit cenu elektřiny, je to, výstavba větrných elektráren, je nejlevnějším opatřením, jak snížit cenu elektřiny, jak se podíváme, a to vychází nějakých asi 575 Kč za megawatthodinu, tak když se podíváme na graf, který zpracoval, zpracovala webová stránka fakta o klimatu, který se dlouhodobě věnujou tomu, jak, jak jsou plněny ty závazky z Pařížské dohody a jaké jsou možnosti, jak snížit emise?Tak když se podíváme na graf, který uvádějí na svých webových stránkách, tak pokud chceme levnější výrobu elektřiny v Česku v roce 2050, tak největší potenciál mají právě větrné elektrárny, tam to vychází, ten dopad na celkové měrné náklady výroby elektřiny v Česku nějakých 23 EUR za megawatthodinu. Zatímco ve srovnání s úsporama energie zateplováním to je asi nějakých 14 EUR za megawatthodinu. Soláry tam jsou to pouze 4 EUR a lepší propojování v rámci Evropy zase asi 4 EUR, úspora a jádro variabilně může být až 10 EUR za megawatthodinu, takže z těch čísel nám jasně vychází, že ta podpora výstavby větrných elektráren v katastru obcí, tak, aby tam nedocházelo k tomu nimby efektu. Je důležité opatření, které zlevní energie a zvýší soběstačnost České republiky do budoucna, kde nám hrozí, že v důsledku změn v mixu nám tam ty zdroje vypadnou, proto my budeme navrhovat finanční podporu výstavby větrných elektráren v katastru obcí formou poplatku zainstalovaný výkon ve výši až 100 Kč ročně za instalovaný kilowatt.Díky tomu by obec získala garantovaný příjem ve výši 400 000 600 000 Kč ročně za každou větrnou elektrárnu s tím, že tedy instalovaný výkon 4–6 megawattu za jednu elektrárnu a po dobu životnosti by jí to přinášelo příjem, to znamená ty úspory, které jsem tady citoval, těch nějakých 23 EUR za megawatthodinu, tak jsou prostředky, které by se rozčlenily nejenom do zisku toho, kdo to postaví, ale i do zisku té obce, na jejímž území by byl takto postavena větrná elektrárna. Zavedení poplatku reaguje na nízkou podporu výstavby v obcích, který dosud neměli žádný garantovaný příjem plynoucí z umístění elektráren na území obce, jak je tomu v Německu, Dánsku, Velké Británii a dalších zemích s rozvinutou větrnou energetikou. Takže ta obec v dohodě s investory si samozřejmě nad rámec toho, nejenom, že získá peníze za ten poplatek, dá to, bude to mít určitou právní jistotu do budoucna a samozřejmě nad rámec toho si může dohodnout i jiné příjmy, například z pronájmu obecních pozemků, které jsou potřeba k té výstavbě větrné elektrárny.Ten čtvrtý krok, který se domníváme, že by měl být zapracován do tohoto návrhu zákona, tak je problematika slučování obcí. My jsme tady opravdu nastavili a v tom návrhu, jak je předložen z ministerstva financí, je to velmi pozoruhodný koncept, je zásadní chybou toho předloženého návrhu z ministerstva financí, která byla i vytknuta ministerstvem pro místní rozvoj, když byl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, že vytváří finanční bariéru proti slučování obcí. A přitom právě roztřířičenost samospráv vede k nehospodárnostem. My jsme to spočítali, takže ten návrh, z toho návrhu vyplývá, že každé sloučení obcí na území kraje znamená, že ten kraj přijde o jedna celá 6 milionů Kč. To znamená, autoři toho návrhu navrhovali zabudovat do financování parametr.
Že Se bude odvíjet od aktuálního počtu obcí. Takže my jako Česká republika, kteří máme nejvíc roztříštěný model v celé Evropě, máme nejvíc obcí na obyvatele nebo na 100 000 obyvatel.
Tak Současně budeme odměňovat jedna celá 6 milionu Kč. Každý kraj, na jehož území se nějaká obec rozdělí, to mně přijde jako rozpočtový zločin a že naopak k tomu, abychom usilovali o to, že ty obce se budou slučovat, protože přece není možné, abychom měli čtyři stodoly, který mají 20 obyvatel a budou dotovaný jako samostatná obec ještě na úrovni kraje, tak samozřejmě pokud to nastavíme, pokud tam dáme takovouhle úplnou blbost do toho návrhu zákona, tak to bude znamenat, že když někdo by dokonce i chtěl zrušit tu obec, chtěl by se sloučit se sousední obcí tak, aby zefektivnil výkon veřejné správy, aby ušetřil peníze, za který pak ta obec třeba může otevřít nějakou hospodu, knihovnu, cokoliv, co ti občané chtějí a ušetří to na tom, že nebudou muset platit za ty úředníky, že bude centrálně sekání trávy. A všechny tyhlety záležitosti, který jsou potřeba, vyřizování papíru, poplatků za psy atd. tak tam se ušetří na tom, že se nebude platit.
Přidejte odpověď