Jsme připraveni na další případnou pandemii?  

ČT 24

Začalo to v Číně, postupně zasáhlo celý svět. Přesně před pěti lety Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo první případy dosud neznámého onemocnění dýchacích cest v čínském Wu-chanu. Přesně o tři měsíce později byl v Česku vyhlášen nouzový stav a život v naší zemi se od základu proměnil. Co jsme si z toho všeho zlého dokázali vzít dobrého? Vědci říkají, že není otázkou jestli, ale spíš kdy přijde další pandemie. Jak jsme připraveni na to, aby když se začne šířit nakažlivá nemoc, jsme dokázali co nejlépe zareagovat? I na to se budu ptát dnešní hostů Devadesátky. Jimi jsou ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, zástupce opozice Jiří Mašek. Svůj pohled přidá také člověk z první linie doc. Vladimír Koblížek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové, který se stará i o pacienty, kteří trpí postcovidovým syndromem. A pohled na komunikaci a zvládání krizových situací. To je téma pro Dr. Štěpána Vymětala. A to v rámci dnešního vysílání, kterému patří především SARS-CoV-2, tedy koronavirus. Tento koronavirus, malý koronavirus, který ale doslova a do písmene proměnil život na celé planetě. Postupně jsme se díky vědcům dozvídali stále víc o tom, co je zač, jakým způsobem funguje a také, jak se mu dokážeme bránit. I o tom vypráví ve svém dokumentu kolega Jaroslav Zoula. Vypráví o době, kdy se toho ale dělo mnohem víc.

Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Vánoční trhy před pěti lety vypadaly velmi podobně jako ty letošní. Mezi turisty tuzemskými, zahraničními se proplétali policisté. Ale zatímco lidé nakupovali nebo trávili čas se svými příbuznými. Na druhé straně světa se formovala hrozba, které by ani sebelepší policista předejít nedokázal. A která ve výsledku celý svět paralyzovala. 12. prosince 2019 Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí oznámilo, cituji, první případy neznámého onemocnění dýchacích cest v čínském Wu-chanu.

redaktor
——————–
Nákaza způsobující zápal plic se dál šíří.
Epicentrum nákazy Wu-chan. Přes 500 nemocných, 17 mrtvých, řada lidí v kritickém stavu.
Infekce ve Spojených státech, v Japonsku, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu.
Celosvětový stav zdravotní nouze.
Zabíjí sice zhruba 2 % pacientů, ale šíří se mnohem rychleji.
Neexistuje lék ani vakcína.

redaktor ČT
——————–
Česko, jak ho nejspíš nikdo nikdy neviděl. Do nevídaného období země nevstupovala nepřipravená. Neviditelný původce ale odhalil řadu slabostí. Ve zdravotnictví, politice, společnosti i přemýšlení lidí.
Pane doktore, když na jaře 2020 tehdejší ministr zdravotnictví oznamoval ty postupně rostoucí počty nově infikovaných lidí. Co se vám honilo hlavou?

osoba, lékař
——————–
No, on je oznamoval, protože mi vždycky předtím zavolal a zeptal se, kolik jich máme. To byla skutečně doba, kdy ty informace se předávaly takhle z těch míst, kde se ti pacienti poprvé objevili, že to bylo v Ústí nad Labem, v Praze. Pak přibývali jednotlivě další. A všichni byli vyděšení. I my jsme byli vyděšeni. Viděli jsme, jak umírají zdravotníci v Číně, ale umírali také záchranáři v Itálii. Mysleli jsme si, že se blíží ebola, že to bude opravdu o život, starat se o tyto pacienty. Naštěstí nikdo z těch zdravotníků v té první vlně neutekl.

redaktor ČT
——————–
Vedle zdravotníků zemi pomohl čerstvě spuštěný eRecept a eNeschopenka a taky velké kapacity nemocnic. Pro většinu Čechů ale šíření virusu nebylo novinkou jen pro rozsah omezujících opatření. Šlo i o matematický základ pandemie, konkrétně o její exponenciální růst.

Jan Konvalinka, ředitel, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
——————–
Tady teď narážíme na věci, které jsou kontraintuitivní. A jedno z nich je exponenciální křivka. Řada ani odborníků vlastně nepochopila. Tady je jeden hezký příklad, který ukazuje, jak nám dá práci vlastně pracovat s exponenciálním růstem. Představte si situaci, že vám menší rybník zarůstá řasami. A každý den se plocha těch řas zdvojnásobí. Za 30 dní vám zaroste celý rybník. Otázka je, kolik dní potřebujou ty řasy na to, aby prorostly polovinu toho rybníka. Odpověď je 29, nikoliv 15 nebo 16, jak by si lidi mohli myslet intuitivně. 29, 29. den je půlka rybníka zarostlá, třicátý den je celý zarostl. To je exponenciální křivka.

redaktor ČT
——————–
I když tyto nemilosrdné zákonitosti infekčních nemocí klíčovým lidem v první vlně vysvětlil finančník Pavel Řeha. Později jako by na ně zapomněli. Je fascinující, jak něco tak nepatrného a vlastně primitivního zastavilo svět. S každým slovem, které řeknu, šířím kolem sebe kapénky, které pouhým okem nevidím, ale do kterých se vejde dost viru na to, aby pokud je vdechne jiný člověk, dokázal předat svůj genetický materiál. Jenže v té primitivnosti je ukrytá neúprosná efektivita, kterou viry evolučně získávaly miliony let. Příroda píše svůj genetický kód a neustále ho drobně obměňuje. Drtivá většina změn je k horšímu. A výsledek se stane slepou větví. Čas od času se ale změna uchytí. A pár zmíněných písmen v genové informaci viru ve výsledku znamená, že získá lepší dovednosti. Třeba schopnost klíčových částí jeho S proteinu. Navázat se na lidské receptory a tím se v organismu efektivněji šířit.

Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem
——————–
Ono opravdu ty fáze jsou úplně jiné. Řekli jsme ebola na začátku. Potom to masivní postižení závažným průběhem, spousta lidí. Najednou se objevili lidé, kteří byli strašně nemocní, kteří měli velmi závažné zápaly plic, kteří lapali po dechu, kteří byli naprosto závislí na kyslíku. Bez něj by nepřežili. Tak to byla jedna věc. A druhá věc, že jich byly stovky, tisíce, desetitisíce, že k nám jezdila jedna sanitka za druhou. Pak ta omikronová vlna zase úplně jiná. Již tolik nepostihovala ty dolní cesty dýchací. A posunula se do rizikových skupin obyvatel, to jsou zejména senioři. Takže v tuto chvíli, v té omikronové době je covid docela nebezpečné, závažné infekční onemocnění, ale pro seniory, případně pro nějaké další rizikové pacienty, kteří mají závažné onemocnění.

redaktor ČT
——————–
Lékaři i přes proměny viru našli účinné formy léčby. Některé ale fungovaly jen v konkrétním období.

Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem
——————–
Monoklonální protilátky, které určitě fungovaly, pomáhaly pacientům. Byly skvělé, byly tedy také velmi drahé, ale se změnou toho viru na Omikron naprosto ztratily účinnost. Přišli jsme o ně. No, naštěstí máme stále protivirové léky. To jsou ty, které opravdu působí na ten virus, které zabraňují jeho množení. A které používáme dodnes. Takže paxlovid, lagevrio, remdesivir, to jsou prostě tři léky, které používáme dodnes, které jsou účinné a jsme šťastní, že je máme.

Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Na virus v jeho biologické podobě vědci a lékaři účinnou terapii nakonec našli. U viru, který nejen v případě covidu napadl lidskou mysl, se ale totéž nepodařilo a nedaří.
Nemocnice zůstávají přeplněné. Hospitalizovaných ve vážném stavu je stále víc než 1900.
Řada lidí se nemusela do té nemocnice vůbec dostat.
A víte, s těma pacientama, který se strašně bojej smrti a vy tam jste s nima furt 24 hodin.
Kabinet zavádí další přísná omezení a zákazy.

redaktor ČT
——————–
Solidarita, nezištná pomoc, soudržnost, ohleduplnost. Na jaře 2020, jako by se zdálo, že pandemie dělící linky ve společnosti zahladila.
Ty se ale brzy znovu vynořily s osudovými následky.

Co se za tu dobu de facto opravdu půl roku stalo tak zásadního?

Martina Klicperová-Baker, psycholožka, Psychologický ústav AV ČR
——————–
No, ono hlavní problém byl, že to tou první vlnou neskončilo. A že to úžasné vzepětí vlastně nebylo odměněno úspěchem. Vzápětí přišla druhá a další vlna a další. A místo Best in covid jsme najednou byli asi čtvrtý nebo pátý odzadu. A lidi to rozčarovalo a začali si uvědomovat zaprvý, že se to u nás nedaří a že se to třeba i v zahraničí daří lépe s tím bojovat. A celkem bylo vidět, že panuje určitý chaos.

moderátor ČT
——————–
Takový určitý chaos. Blesková výměna v čele rezortu zdravotnictví ráno oznámil rezignaci Adam Vojtěch za hnutí ANO. Už brzy odpoledne jmenoval prezident do funkce Romana Prymulu.

Česko znovu vyměnilo ministra zdravotnictví. Prezident republiky v poledne do funkce jmenoval Jana Blatného.
Jana Blatného. Prezident na návrh premiéra odvolal po pěti měsících ve funkci.
Prezident na žádost Andreje Babiše jmenoval Petra Arenbergera.
Petr Arenberger dnes oznámil rezignaci. Do čela rezortu se po osmi měsících vrátil Adam Vojtěch.

, redaktor ČT
——————–
Vedle krize zdravotnické se tak Česko potýkalo s krizí důvěry. Ve stát, možná i sebe samé. V kakofonii hlasů a výkřiků zanikalo to podstatné, jak má vypadat testování, trasování a hlavně protipandemická opatření jako taková. Tým Martiny Klicperové zkoumal vnímání těchto opatření v Česku, Německu a na Slovensku.

Martina Klicperová-Baker, psycholožka, Psychologický ústav AV ČR
——————–
A ukázalo se, že v Německu to prostě lidé vnímali daleko, všechna ta nařízení, vnímali daleko lépe. A potom jim taky jako lépe vyhovovali. To znamenáa tam jsme se konkrétně ptali třeba, jestli protipandemická nařízení, jestli třeba jsou založený na vědeckém základě. No, a v tom Německu jako měli potřebu. U nás ne. A zajímavé je, že jak v Čechách, tak na Slovensku, tak u nás u nás lidi prostě vnímali chaos a nedostatečné vysvětlení. A hlavně nevědeckost těch nařízení. Naopak lidi u nás měli dojem, že ta protipandemická nařízení jsou lepší pro vládu než pro lidi.

redaktor ČT
——————–
Komunikační kakofony vedle dezinformátorů, populistů a lidí, kteří kvůli své činnosti během pandemie skončili ve vězení, doplnili i někteří lékaři. Hlavně propagováním a nasazováním nevyzkoušených léků.
V souvislosti s léčbou covidu se mluví taky o léčivech isoprinosin nebo ivermektin.
Podává se i hydroxychlorochin, který je třeba v lécích proti malárii.
Jejich účinnost ale studie zatím neprokázaly. Používání ivermektinu české úřady umožnily. Evropská léková agentura ho ale nedoporučuje.

, redaktor ČT
——————–
To bylo jaro 2021, kdy vlna na podporu ivermektinu kulminovala. A to i v české historii zcela nevídanou formou. Celou titulní stránkou celostátního deníku věnovanou na podporu tohoto léku.

Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem
——————–
Ten titulek byl o tom, že vlastně vedení ministerstva a české zdravotnictví naprosto selhalo, protože nedalo lidem tuto skvělou, úžasnou léčbu, která by jim zachraňovala život. To byla obrovská nekonečná kauza. Kdy my jsme od začátku tušili nebo věděli, že to je úplně nesmysl, že virus nemůže být zasažen lékem na parazity, že to nemůže fungovat. Ale byli tady velcí propagátoři ivermektinu a dodnes se k němu někteří vrací nesmyslně.

redaktor ČT
——————–
Při sledování některých dezinformací, ať už se týkají covidu, případně jiných témat, tak se nelze nevšimnout, že obvykle jsou jejich nositelé nebo ti, kdo je šíří, často vyzbrojeni v uvozovkách cenným balíkem, že prostě ten pohled, pokud je alternativní, když to tak můžu nazvat na jedno téma, tak je velká pravděpodobnost, že bude alternativní i v jiném tématu.

Martina Klicperová-Baker, psycholožka, Psychologický ústav AV ČR
——————–
To by byla určitá konspirativní mentalita, že jo, která bere cokoliv, co je proti režimu nebo proti běžnému myšlení. Je to fakt, že se ukazuje, že je velice vysoká korelace mezi vírou v covidové hoxy a třeba vírou nebo důvěře v propagandu ruskou proti Ukrajině.

, redaktor ČT
——————–
Dva odlišné světy. Na stejném místě jenom v jiný čas. V červnu 2020 se na Staroměstském náměstí konala protivládní demonstrace. I venku ale s rouškami a adekvátními rozestupy. O devět měsíců později stejné náměstí a také rozestupy. Jenom o dost menší, aby se asi 25 000 křížků za každou tehdejší oběť covidu-19 na náměstí vůbec vešlo. To byl přitom účet jenom za první rok pandemie v Česku. Proto, když nakonec přišel nejúčinnější nástroj, který lidé na infekční choroby, kdy vynalezli. Naději do něj vkládané byly možná až příliš velké. Možná i proto, že přišel do polarizované země.

První vakcíny by se mohly začít podávat 27. prosince.
V Česku už je první vakcína.

Miloš Zeman, bývalý prezident republiky
——————–
Chtěl bych všechny občany vyzvat, aby se nechali očkovat.

moderátor ČT
——————–
10 000 potvrzených nových případů covidu-19 za jediný den.

Podle ministra Blatného to bude jedna z nejnáročnějších logistických operací v dějinách tuzemského zdravotnictví.

redaktor ČT
——————–
Slyšeli jsme o tom, že zabrání přenosu. Slyšeli jsme o tom, že to bude ta pověstná tečka za pandemií. Ale nakonec se ukázalo, že bude pravděpodobně potřeba kontinuálně obnovovat právě tu, řekněme, paměť organismu.

Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem
——————–
My jsme tomu na začátku věřili, že to dokáže skutečně přerušit ten přenos. A mrzelo nás to, že k nákaze může dojít a vidíme to i dnes. Lidé se nakazí podruhé, potřetí, počtvrté. Měli jsme opravdu, a to byla možná naše chyba, chyba ministerstva, že jsme měli přijít před národ a říct ano, omlouváme se, věřili jsme tomu, nestalo se tak. přesto je to způsob ochrany, který je pro vás nesmírně cenný a zejména je cenný pro ty, kteří jsou rizikoví.

redaktor ČT
——————–
I když tak nechrání úplně, vakcína jednak pomáhala k méně závažnému průběhu a hlavně ke zmírnění dopadu vlny na přelomu let 2021 a 22 na tuzemské nemocnice. Ale diskuze o případném povinném očkování a o tom, co lidé bez něj můžou a nemůžou, přinesla asi největší spory v rámci celé pandemie a vyhrotila už tak emotivní spory o omezující opatření jako taková. Jak jste ty diskuse vnímal?

Jan Konvalinka, ředitel, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
——————–
Jako třeba legitimní, to je třeba říct, tyto diskuze jsou legitimní a není to triviální, ale je třeba odlišit dvě jako fakta. Věci, co víme. Věci, co předpokládáme, máme dobré důkazy si myslet, že jsou pravda. A věci, co opravdu nevíme. A kde se musíme nějak rozhodnout. Ta opatření jsou politická záležitost, mají nějakou odbornou podporu a je samozřejmě věcí politiků a demokraticky zvolených orgánů, aby vážili. Samozřejmě nejdiskutovanější a nejobtížnější rozhodnutí bylo ohledně zavírání škol, tam si myslím, že ty vedlejší následky byly opravdu veliké, já to vůbec nepodceňuju, taky mám děti a jsem učitel. Můj názor je, že to bohužel bylo nutné a že ta chyba byla v tom, že jsme neudělali dost pro to, my jako společnost, aby to nutné nebylo, my jsme nepřijali ta opatření, která tomu mohla zabránit, nebo mohla tu uzávěrku škol omezit na naprosto minimální dobu.

, redaktor ČT
——————–
Očkování přitom v českých zemích funguje více než 200 let. To první proti pravým neštovicím začalo v roce 1821. A podobně staré jsou i přesvědčovací, případně donucovací kampaně ze strany úřadů.

Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK
——————–
Ty první opatření, které je specificky zaměřeno na jednu konkrétní chorobu, je původně součástí lidového lékařství, praktikovaly ho ženy a lékaři si toho jenom všimli a adaptovali to a zdokonalili to.

redaktor ČT
——————–
Jaká byla tedy odezva těch, kterých se po tomto nasazení toho nástroje týkalo, tedy široké populace?

Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK
——————–
Bylo to jako dneska. Byli lidé, kteří se očkovat nechali. Byli lidé, kteří jakékoliv očkování odmítali a byli lidé, kteří se raději nechali očkovat tím virem pravých neštovic, což bylo nebezpečnější, než aby se nechali očkovat virem kravských neštovic, protože měli pocit, že teda jako něco ze zvířete vlastně nechtějí do svého těla.

redaktor ČT
——————–
Kvůli údajné nevyzkoušenosti také část lidí odmítala nejúčinnější a nejrychleji vyvinuté vakcíny na bázi mRNA, ty tvořily a tvoří drtivou část aplikovaných dávek, jejich počty ale postupně klesaly a aktuální dávku vakcíny má teď jen asi přes 280 000 obyvatel Česka, hlavně těch starších. Pro většinu lidí je pandemie minulostí, pro tisíce Čechů ale po odeznění prvotní infekce problémy nezmizely. A nejde přitom jenom o ty zdravotní. Jejich situaci navíc komplikuje fakt, že s jejich postcovidovým syndromem si zdravotnický systém do určité míry neví rady.

osoba
——————–
Pro moje tělo to bylo likvidační.

osoba
——————–
Zničehonic vysoký tlak, únava, slabost.

osoba
——————–
Člověk má takový závratě, bolest hlavy a pocity na omdlení.

osoba
——————–
Já už jsem prostě necítila celou páteř, /nesrozumitelné/ vůbec nevnímala, že to má.

osoba
——————–
V podstatě mi to odpálilo imunitu.

redaktor ČT
——————–
Plicní klinika královéhradecké fakultní nemocnice, pracoviště, kam lidé s těmito problémy míří. Paleta jejich potíží je pestrá, stejně jako léčby, které vyzkoušeli, aby se jich zbavili, Ladislava Lhotová pravidelně sportovala a o své zdraví se starala.

Ladislava Lhotová,
——————–
Vlastně do prvního covidu jsem byla hvězdou preventivních lékařských prohlídek, já nebyla nemocná. Od toho prvního covidu, vlastně postupně mám léky na žaludek, mám léky na tlak a mám léky na brnění a bolesti nohou.

redaktor ČT
——————–
Právě proto lékaři pečlivě podobné příběhy zaznamenávají a hledají vzorce, které by napověděly, jak jim pomoci.

Michal Kopecký, zástupce přednosty pro výuku, Plicní klinika FN Hradec Králové
——————–
Ve světě už bylo popsáno víc než 200 těchto symptomů. V současné době se nejvíce potýkáme s tím, že ti lidi trpí i několik let už vlastně po tom prodělání toho covidu, především tzv. chronickým únavovým syndromem, který je ještě spojený s myalgicko-encefalitickým syndromem, to, že to ti lidi trpí únavou, pozátěžovou únavou, ale může to být i třeba po stresu nebo i třeba psychická únava jim může ty symptomy vyvolat.

redaktor ČT
——————–
Organismus těchto lidí ale také může špatně regulovat srdeční frekvenci. Mohou trpět závratěmi, točením hlavy, pískáním v uších, poruchami čichu, chuti nebo trávení, případně celkovým zhoršením kognitivních funkcí. Problém také je, že covid může řadě lidí zhoršit problémy, které už měli. Aleně Školníkové kvůli prasklému bubínku dlouhodobě pískalo v jednom uchu.

Alena Školníková,
——————–
Po tom covidu se to teda zhoršilo tak, že mi začalo pískat v obou uší, tak intenzita se strašně zhoršila a hlavně se mi narušil spánek natolik, že prostě spím 3-4 hodiny denně a prostě už nejsem schopná pracovat tolik hodin.

Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
I tak se velká většina lidí z dlouhodobých následků covidu i díky královéhradeckým lékařům postupně dostane. Podle jejich odhadů ale zůstávají stovky, kteří uspokojivé řešení dál hledají a ke kterým se zdravotnický a sociální systém teprve učí přistupovat.

Michal Kopecký, zástupce přednosty pro výuku, Plicní klinika FN Hradec Králové
——————–
Jsou diagnózy, na které potom ti lidi v důsledku toho, že ztratí práci, nejsou schopni fungovat, mohou dostat invalidní důchod. Problémem trochu je, že v těchto případech nemáte žádný podklad, jakým způsobem přesně prokázat, že ten člověk si to nevymýšlí, takže celá řada potom skončí, skutečně je považována za blázny, nebo že si to vymýšlí, protože oni na první pohled třeba vypadají normálně, třeba jsou zrovna v té lepší fázi, ale když potom třeba fungují, jdou jenom třeba hodinu něco pracovat, tak pak jsou zdevastovaní několik dní a v tomhle tom stavu je vlastně nikdo nevidí.

Jaroslav Zoula, redaktor ČT
——————–
Covid-19, na rozdíl od dřívějších koronavirových epidemií jako SARS nebo MERS, nezmizel. I za loňský rok zemřelo skoro 1 700 lidí, asi šestkrát víc než na chřipku. Je možné, že zůstane dlouho, ne-li trvale. Tuzemské zdravotnictví v krizi obstálo, ale mezi jeho hlavní a zatím nedotažené úkoly stále patří reforma hygienických stanic. Automatizace hlášení, i dalších infekčních nemocí, anebo lepší financování Státního zdravotního ústavu. Jsme z vašeho pohledu připraveni na případnou novou pandemii?

Martina Klicperová-Baker, psycholožka, Psychologický ústav AV ČR
——————–
Jsme poučeni, ale nejsem si jistá, že jsme připraveni. U nás lidi měli dost často pocit, že ta vláda jako není na jejich straně.

Pavel Dlouhý, primář Infekční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem
——————–
Čelíme velké personální krizi ve zdravotnictví, to je potřeba říct na rovinu, že máme velké nedostatky lékařů a sester, je to ještě navíc regionálně velmi nerovnoměrné.

Jan Konvalinka, ředitel, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
——————–
My jako Česká republika, obávám se, moc ne. Když se podaří prosadit myšlenku, že vakcíny škodí a lidé se přestanou očkovat, což se už teď děje celosvětově, tak to prostě budou umírat lidi. Blábol zabíjí, to je jedno z poučení, které máme z covidu, blábol zabíjí.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Dokument Jaroslava Zouly, Lekce covid, především minulost, my se zaměříme především na budoucnost. Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví vlády České republiky. Vítejte, dobrý večer.
Spolu s ním ve studiu také Štěpán Vymětal, psycholog z psychologického pracoviště odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, člen stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu Evropské federace psychologických asociací. Vítejte, dobrý večer.
A do Hradce zdravím dvojici dalších hostů. Spolu s námi ve spojení jsou Jiří Mašek, člen výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, zástupce hnutí ANO, vítejte, dobrý večer.
A spolu s námi také pan docent Koblížek z Fakultní nemocnice Hradec Králové. I vám přeji dobrý večer.
Pane ministře, blábol zabíjí a bude i dál. Blábol zabíjí a bude i dál. Platí slova profesora Konvalinky?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Blábol obecně zabíjí, ale nebude dál. Já myslím, že z covidu jsme se velmi poučili a řada věcí se zásadním způsobem změnila. Změnily se věci týkající se informačních systémů, změnily se věci, nebo věci ohledně online dat, dneska ty systémy, další vývoj Tečky, transformace do EZKarty a další vývoj těch dalších systémů registru databází. Dneska umí online informovat o jakémkoliv infekčním pacientu, máme propojené praktické lékaře a tak dále, takže v tomto bych viděl, že blábol snad zabíjet nebude. Navíc vznikla vědecká rada ministerstva, která by měla koordinovat, řekněme, vystoupení, vznikla vědecká rada Státního zdravotního ústavu, ale hlavně vznikla Národní rada pro veřejné zdraví, kde jsou zastoupeni opravdu všichni. A v té chvíli já pevně věřím, že v případě podobné situace nebudou jednotliví vědci, a to vnímám jako velký problém, nebudou jednotliví vědci vystupovat se svým subjektivním názorem, ale budou reprezentovat názor vědecké komunity, kde samozřejmě mohou být různé názory, finálně musí dojít k nějaké shodě, která je prezentovaná, to vnímám jako velký problém během covidu. To se nestalo.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane Mašku, vidím, že souhlasně kýváte. Bude blábol zabíjet?

Jiří Mašek, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
Tak blábol by určitě zabíjel. Tady pan ministr řekl, jaká opatření se přijala, co všechno se povedlo, ale můj názor je takový, že pokud by něco přišlo, tak musíme mít jasnou tvář toho boje proti té epidemii, musí tam být odborníci, kteří mají tu důvěru a ti odborníci musí důvěru získat u obyvatelstva, to obyvatelstvo jim musí věřit. Tady jsme to prostě různým způsobem zpochybňovali, napomohli tomu i média, že si zvaly do pořadu kontroverzní osobnosti, často i neodborníky a bohužel z toho se stalo to, jak to vypadalo v tu chvíli, a nebyla ta epidemie z tohoto pohledu toho komunikačního řízena dobře, bohužel.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane doktore Vymětale, vy jste odborník na komunikaci. Platí, že blábol zabíjí?

Štěpán Vymětal, psycholog, psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky, Ministerstvo vnitra
——————–
To je moc velká zkratka na mě. Já si myslím, že důležité je, že se rozvíjí krizová komunikace, strategická krizová komunikace státu, to v době, kdy jsme čelili covidu, nebylo nebo nebyla vůle k jednotné komunikaci, byla zmíněna důvěra, to je věc, která se buduje, která se buduje delší dobu. Není to věc na straně vědců, ale je to i odpovědnost státu a vlády, jak přispívá k budování důvěry. Určitě se posunula i informační odolnost, ale dál to jsou výzvy, to je stálý běh, to nebude nikdy končit a myslím si, že tohle to je zásadní budování krizové komunikace, strategické komunikace, budování důvěry a na to máme nějaké nástroje a postupy.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Budeme se dnes večer té krizové komunikaci věnovat specificky, než půjdeme do budoucnosti, hodnocení jako ve škole 1–5, než přijdeme ke slovnímu hodnocení, když se ohlédnete za tou pandemií, jakou známku byste ohodnotil krizovou komunikaci?

Štěpán Vymětal, psycholog, psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky, Ministerstvo vnitra
——————–
Podle toho, v které fázi, podle toho, v které fázi, protože tam skutečně máme vlny. Ta adaptace šla po vlnách lidí. Komunikace se různě lámala. V době, kdy došlo vlastně k třeba porušování těch samotných nařízení ze strany autorit, tak to padalo dolů, samozřejmě důvěra lidí padala, přestali dodržovat opatření, které jim vrchnost doporučuje a pak bohužel došlo k velkému zhoršení té situace, takže záleží na tom, v které fázi jsme, ale učíme se to. A myslím, že když porovnáme, porovnáme pandemii třeba s komunikací po letošních povodních, tak jsme už úplně někde jinde, tam se řada věcí dařila daleko lépe.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane ministře, vy jste ministrem od 17. prosince roku 2021, jakou známku dáváte sobě a vládě Petra Fialy za to, jak jste zvládli tu část pandemie, která spadala do vaší gesce?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Tak ta situace samozřejmě byla složitá, protože my jsme měli trošku jiný názor na, řekněme, zavádění těch opatření. Já jsem měl obrovskou výhodu v tom, že jsem z lékařské komunity, že se pohybuju ve vědeckých radách. Řada těch kolegů, kteří jsou předsedové, jsou moji přátelé, takže se mně podařilo vytvořit jakýsi anticovid tým, což byli vlastně zástupci jednotlivých odborných společností…

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Známka, pane ministře?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
…a ten pak fungoval. Já si myslím dvojka. Já jsem udělal dvě chyby. Já si myslím, že se udělal dvě zásadní chyby, měl jsem daleko dřív zrušit povinné očkování a možná jsem mohl být ještě víc liberálnější.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Myslíte plán na povinné očkování?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Měl jsem daleko dřív zrušit vůbec, neměl jsem stresovat ty 3 měsíce populaci, to šlo zrušit hned. Ono to bylo složité, protože to byla vyhláška, a tak dále. A možná jsem mohl být ještě víc liberálnější. Ty obavy z toho omikronu byly veliké a my jsme se tam dostali ve fázi, kdy byla Delta ještě stále.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane poslanče, vy jste byl, celé to období jste byl poslancem vládního hnutí ANO, kdy byl premiérem pan Andrej Babiš, ministři, jak jsme viděli, se během té doby hodně měnili. Hodnocení vaše, jakou známku dáváte do toho prosince 2021?

Jiří Mašek, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
Začátek, ten rok 20, začátek jednička, tam všichni táhli za jeden provaz, pak bychom se dostali někde na čtyřku- a u pana prof. Válka bych tam dal 2 minus.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane docente Koblížku, jak zvládli lékaři, zdravotníci, ten tým, který se staral o pacienty, který se staral o ty, kteří potřebovali, pandemii Covidu-19 v České republice.

Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové, LF UK v Hradci Králové
——————–
Já nebudu nikoho známkovat. Já jenom si myslím, že vlastně, co bylo špatně v době covidu, bylo to, že všichni mluvili do všeho a vlastně měli všichni dělat, a to si myslím, že už teďka se dělá, že vlastně odborníci dělají to, co umí. Takže já jsem plicař a zčásti internista, tak když bude něco dalšího, budeme se s mými kolegy starat o plicní pacienty, to je naše práce. Myslím si, že anesteziologové, internisté, lékaři na těch malých nemocnicích dělali úplně to maximum, co dokázali, byli v podstatě v první vlně ty sestřičky, ti sanitáři, i my jsme měli v naší komunitě pneumologů několik mrtvých lékařů a sestřiček, kteří se přímo nakazili vlastně ve svojí práci, takže za mě si myslím, že ty zdravotníci na všech úrovních, od sanitářů, i přes dokonce mediky někde v Jilemnici, pracovali medici čtvrtého ročníku a pátého místo lékařů, čili za mě ti zdravotníci by si zasloužil jedině 1 plus. Hlavně toho, že šli do toho rizika. Protože já jsem se hodně bál, mám dvě děti, jsem už starší člověk a ti, a taky mám velkou úctu ke svým kolegům, protože třeba ti moji mladší tam chodili víc než já, protože jsou zdravější, mladší a jako pomáhali si ti lidi navzájem. Za mě zdravotníci obecně v celé České republice by si zasloužili tu nejlepší známku, ale to chování potom dál, i nás všech, třeba někdy v rozhovorech jsme třeba řekli něco, o čem jsme třeba neměli tušení, jenom jsme si to někde přečetli a nebyla to naše expertiza, čili já bych se sám, sám bych si dal třeba trojku za některá vystoupení, která jsem udělal třeba v nějaké třeba dobré víře, ale ne zcela informován. Myslím si, že o virech by měli mluvit virologové, o vakcínách vakcinologové, o plících pneumologové. Zkrátka měli bychom se vrátit k tomu, co kdo umí a ten, co kdo dělá, tak v tom ať ti odborníci mluví, takže to je za mě poučení pro mě, když budu mluvit a dám si feedback sám na sebe.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane docente, když jste hovořil o tom, co zvládli zdravotníci, co zvládli zdravotní sestry, lékaři, nemusím se ptát dalších hostů, abych vám mohl jednoznačně říct, že tady byl absolutní souhlas na všech třech stranách. My se podíváme na ty chyby, které popisoval sám Andrej Babiš, když mluvil v Poslanecké sněmovně o tom, co se nepovedlo, co mělo být jinak po prvním roce pandemie.

Jana Peroutková, moderátorka ČT
——————–
Premiér Andrej Babiš v podvečer ve sněmovně shrnul dosavadní rok s Covidem-19 v Česku. Zmínil přitom řadu chyb, které vláda během té doby udělala.

Andrej Babiš, bývalý český premiér
——————–
Zrušili jsme roušky 1. 7., obrovská chyba. Vrátilo se 100 000 lidí z Chorvatska a my jsme je netestovali. Obrovská nálož viru, obrovská chyba. Techtle mechtle. Obrovská chyba. Koncem srpna už nikdo nepřišel. A pokud novináři si z toho dělají srandu, tak ani ten Řehák, který měl italská čísla v březnu, už neměl čísla, blížily se Vánoce. A další chyba. Všichni volali PES, PES, potřebujeme předvídatelnost, tak jsme měli PES, stále ho máme. Šíleně složité. Otevřeli jsme 3. 12., velká chyba. Nikdy ty restaurace jsme neměli otvírat. A školy jsme rozvolnili. To byla taky chyba. Před Vánoci. A po Vánocích jsme otevřeli. A pravděpodobně jsme neměli. Pravděpodobně ten lockdown měl být dřív.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Takhle popisoval to, co sám vyhodnotil Andrej Babiš. Tohle vyhodnotil NKÚ, Nejvyšší kontrolní úřad, ve výroční zprávě, kterou publikoval letos na začátku roku, v březnu roku 2024: „Řada našich kontrol, nejen z minulého roku upozornila, že jsme byli svědky především jen formálních kroků bez zásadních výsledků. Ukazuje se, že reálné změny, které by v praxi zlepšily připravenost na krize, přicházejí jen minimálně.“ Které přišly?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Pokud bysme se bavili, pokud bychom se bavili o tom, jaké změny přišly z hlediska zdravotnictví…

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Legislativní, ano, vezměme.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Tak my jsme vybudovali vlastně ÚZIS s armádou systém, informační systém, který zahrnoval sledování epidemie, očkování, ten systém dále funguje, prohloubili jsme ho a dneska ten systém je online. Vytvořili jsme vlastně Tečku, nebo moji předchůdci vytvořili Tečku, my jsme ji transformovali v EZKartu, rozšířili, dneska máme online očkování a Tečka dál získává další funkcionality. Máme v Real time přehled o nejenom očkování, ale o lůžcích, o obsazenosti lůžek. Provázali jsme data z ministerstva práce a sociálních věcí s daty z ministerstva zdravotnictví, to znamená, dneska víme naprosto o každém člověkovi v sociálním zařízení, ve zdravotnickém zařízení, o jeho stavu a v Real time můžeme na to reagovat. A samozřejmě máme provázané rychlé služby, záchranné služby, to znamená ten systém, který v době Covidu, protože na to nebyl připraven, to není ničí vina, tak reagoval s velkým zpožděním, anebo dokonce zpětně, tak dneska v podstatě může reagovat online, my informace získáváme online a reagovat můžeme online, ty testovací centra nebo obecně systém testování, který bude velmi potřeba, máme nastavený a kdykoliv ho můžeme lusknutím prstu spustit a je to připraveno na jakoukoliv epidemii a virus. Co se zatím nepodařilo a co je věc, o které debatujeme, my jsme sice víc provázali hygieny, o tom jsme celou dobu v rámci Covidu mluvili, kolega, prof. Špičák to měl jako jedno z hlavních témat, my jsme více provázali hygieny se Státním zdravotním ústavem, paní ředitelka státního ústavu se stala současně hlavní hygieničkou, což umožnilo, aby ta koordinace byla větší, ale zatím pořád nebyla ukončena debata s hejtmany o, řekněme, větší centralizaci řízení hygien. Tady je problém v České republice, že hygieny jsou součástí krizových štábů, krizových týmů krajů, a to je potřeba. A v době jakékoliv krajské situace závažné, je potřeba, aby ty hygieny podléhaly hejtmanům. Ukazuje se to vývoji povodní, jak to bylo efektivní a ty hygieny fungovaly dokonale. Problém je, když ta situace je celorepubliková, tak v té chvíli se to řízení musí změnit v centrální řízení a není možné, aby každá ta hygiena fungovala trošku jinak a, řekněme, dával do toho svůj postoj. Musí být jasné centrální velení.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
To ale není legislativně teď nastaveno, to znamená, nemůžete je stáhnout jako centrální vláda České republiky z jednotlivých vlád krajů, to nejde.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Mohu, ale velmi omezeně. Máme nachystanou legislativu, ale tady je potřeba souhlas hejtmanů a není možné toto tlačit jenom koaliční silou, tady musí být konsenzus opozice – koalice a podpora hejtmanů. Já jsem o tom jednal tento týden s novým šéfem Asociace hejtmanů, s panem hejtmanem Holišem. Já pevně věřím, že k tomu konsenzu dospějeme.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane poslanče Mašku, jste pro v tomto konkrétním případě, bavíme se o hygienách, aby byla možnost, v uvozovkách, stáhnout řízení hygien na centrální složku z krajů.

Jiří Mašek, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
No, samozřejmě je to logické a tady z naší strany konsenzus lze určitě očekávat. A vemte si to, virus ani bakterie neznají hranice krajů, takže tam je to naprosto logické a musí to jít touhle tou cestou. A z těch opatření, které tady jmenoval pan ministr, já bych chtěl velmi zdůraznit ten dispečink JIPkových lůžek a dispečink ventilátorů volných, který opravdu právě tohle to opatření vlastně zachraňovalo lidské životy, kdy záchranné služby rozvážely ty pacienty po celé republice. A tohle to skutečně lze v případě závažné epidemie obnovit. A považuju to za hrozně důležité. A souhlasím tady s tím, předtím jste se nás ptal na to očkování, tak já tady taky cítím povinnost poděkovat všem zdravotníkům, protože to úsilí bylo enormní. A já profesně jako z záchranář bych chtěl poděkovat zejména záchranným službám, které se účastnily na tom rozvozu těch kritických pacientů a mnoha z nich tím zachránily život.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Máte podporu nejsilnějšího opozičního hnutí, kdy bude tahle legislativa hotová, jinými slovy, kdy ji chcete mít schválenou? Moc času nezbývá do voleb.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Já, pokud dospěji k shodě s hejtmany, a tady paní ředitelka Macková bude ještě do Vánoc s hejtmany jednat, nebo respektive s šéfem asociace, pokud on na to dá palec, tak bych chtěl tu legislativu v lednu předložit vládě.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane Mašku, bude mít vaši podporu, jinými slovy, může se pan ministr obrátit na vás jakožto zástupce ANO, aby přesvědčil hejtmany, kteří mají teď tu klíčovou roli také za ANO, aby tohle podpořili?

Jiří Mašek, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
Předpokládám, že ano. My s panem ministrem sedíme v jednom zdravotním výboru, i v minulém období, v tomto období. A zdravotníci jsou specifičtí v tom, že za vším nehledají politiku a snaží se domluvit ve prospěch svých pacientů.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Pardon, já musím, on pan kolega Mašek ví, že, protože jsme se o tom na zdravotním výboru bavili, já jsem pana hejtmana Holiše poprosil, ať kontaktuje kolegu Maška, kolega Mašek mně říkal, že už ho kontaktoval. Takže abysme tady nehráli nějakou…, tady je v tomto směru velká symbióza.

, moderátor ČT
——————–
Jinými slovy, jdete na pana hejtmana z obou stran, chápu to správně, pane poslanče?

Jiří Mašek,
Ano, komunikujeme jak ze strany ministerstva, tak samozřejmě ze strany partnerů v rámci ANO.

, moderátor ČT
——————–
Během pandemie jsme slyšeli, jak budou posíleny hygienické stanice, budou mít víc lidí, budou mít víc peněz, o kolik víc lidí, o kolik víc peněz mají?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
To je velmi složitá situace, protože prvně se musí ty hygienické stanice transformovat, musí se změnit v ty historické hygienické stanice, které byly hlavně zaměřeny na restrikci a vydávání různých opatření a nařízení ve stanice, hygienické stanice tak, jak jsou v Evropě standardem, to znamená ty, které se starají o veřejné zdraví, to je právě všechno součástí toho zákona, my jsme…

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Promiňte, to znamená, že ten zákon, který chcete schválit, který chcete navrhnout v lednu, bude také počítat s tím, že rovnou transformujete hygienické stanice?

Vlastimil Válek,
Ano, ano.

, moderátor ČT
——————–
Bude tedy rovnou také počítat s tím, že tam bude víc lidí a bude na jejich provoz víc peněz?

Vlastimil Válek,
V jiné struktuře a s jinými zodpovědnostmi. Část věcí centrálně, část věcí na těch hygienách, ale v jiné struktuře. A musí to reflektovat to, že v podstatě doktoři hygieny, tak, jak je historicky známe, zmizeli. Dneska pracovníci těch hygien jsou často inženýři, ekonomové, magistři nebo bakaláři speciálních studií, ale doktor hygieny s atestací z hygieny vlastně dneska už je vymírající obor.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Kde dáte peníze navíc, jinými slovy, odkud půjdou?

Vlastimil Válek,
Musí jít ze státního rozpočtu a musí jít samozřejmě částečně i ze zdravotních pojišťoven, pokud se jedná například o testování a o tyto výkony. Ale s tímto počítáme.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane Mašku, současná opozice, možná budoucí vláda, kolik peněz a jaké chcete poslat do hygien, tak aby se posunuly tam, kam si představuje.

Jiří Mašek, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
Tak já ještě, abych uvedl na pravou míru, tady ta naše symbióza s panem ministrem má malinko trhliny, protože když jsem mluvil o tom jednotném řízení z jednoho místa, tak samozřejmě v případě epidemie, ano, trošku otázka je těch krajských hygien a tam si to ještě budeme muset vydiskutovat, tam na to budou různé názory, takže tady bych to ještě úplně neuzavíral. A jinak určitě na tuto problematiku se nedá šetřit. Prostě první pandemický plán v České republice, tuším, byl v roce 2001, bylo to tehdy kvůli chřipkovým epidemiím, a od té doby jsme se výrazně posunuli teďka po Covidu, ale myslím si, že tam je ještě veliký dluh. A já připomenu panu ministrovi jakýsi slib, že podobně jako v Německu tady budeme mít Kochův ústav, a to se úplně nestalo. Teď se to přenáší ty povinnosti na ten SÚKL a myslím si, že ještě stále tam máme co pilovat a co na tom zlepšovat. Takže je to běh na dlouhou trať a bude to ještě pořád k diskuzi.

moderátor ČT
——————–
Kde na to chcete vzít tedy peníze, pane poslanče?

Jiří Mašek,
Myslíte…

, moderátor ČT
——————–
Říkáte, nemůžeme na tom šetřit, na tom se nedá šetřit, tak chce vědět, odkud budou ty peníze.

Jiří Mašek, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
Obecně se na zdravotnictví nedá šetřit. Víme, že ta situace ve financování zdravotnictví a zdravotní péče je napjatá. A tyhle ty peníze bychom měli dokázat, ale pozor, ten státní rozpočet ty rezervy nemá, ale to by mělo jít mimo peníze na zdravotní péči. Takže, zase jako obvykle, na úkor státního rozpočtu a zas na to někde musíme v tom státním rozpočtu ušetřit. No, bude to boj, ale prostě na přípravu na epidemie musíme umět najít prostředky.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Zmínil jste ten pandemický plán, pane ministře, když se podívám na web ministerstva zdravotnictví, tak pandemický plán je tam k dispozici, můžu si ho stáhnout, můžu se na něj podívat, můžu si ho pročíst, je z roku 2011. Proč nemáme aktualizovaný pandemický plán 4 roky po začátku pandemie Covidu-19?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
My máme aktualizovaný pandemický plán, zase se vracím k tomu zákonu a k té vlastně 2 roky trvající debatě ohledně zákona, kde by měla být větší provázanost Státního zdravotního ústavu, který je vlastně tím vědecko-výzkumným garantem, dneska už má seriózním vědeckou radu a který by měl vlastně koordinovat v určitých situacích činnost těch hygien, měl by spolupracovat s hlavní hygieničkou a měl by pracovat s těmi laboratořemi, který patří pod Státní zdravotní ústav.

, moderátor ČT
——————–
Pardon, já se omlouvám, a kde máme ten aktualizovaný pandemický plán?

Vlastimil Válek,
Ten je součástí toho zákona.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
To znamená, že ho nemáme?

Vlastimil Válek,
Ne. Nemáme ho schválený Poslaneckou sněmovnou.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
To znamená, máme něco napsaného, ale nemáme ho schválený. Proč není teď k dispozici, abysme si ho mohli přečíst, přestože ještě není schválen?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Znovu se vracím k té debatě s hejtmany, kdy, řekněme, někteří hejtmani k tomu mají velmi tuhý odpor, prostě mají představu, že by ta činnost měla být řízena na úrovni krajů a do toho, že by neměl stát vstupovat.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
S tím souvisí legislativní změny. V okamžiku, kdyby se tedy opět objevila pandemie podobně jako u Covidu-19, bude znovu nutné vyhlašovat nouzový stav?

Vlastimil Válek,
Ten nouzový stav nebyl vyhlášený kvůli té pandemii, ale kvůli tomu, že stát neměl jiné nástroje, jak zavést některá legislativní opatření, ty nástroje dneska už má.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pomocí pandemického zákona?

Vlastimil Válek,
Ano.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pomocí pandemického zákona, který byl schválen v únoru roku 2021. Prvních 8 paragrafů přestalo platit v listopadu 2022.

Vlastimil Válek,
Ano.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Protože se týkalo pouze té pandemie covidu-19. Ten pandemický zákon neumožňuje taková opatření jako nouzový stav. Třeba zakázat pohyb mimo okresy a podobně. Jste přesvědčen, že bude funkční?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Jsem přesvědčen, že bude funkční. Ten pandemický zákon nepřipravovali politici, připravovali ho odborníci. Podle mě umožňuje tady takovéhle kroky provádět. A navíc, pokud se ukáže, protože vy nemůžete predikovat, jaká další epidemie to bude. Jestli to bude rychle se šířící, jakou bude mít mortalitu, jakou bude mít morbiditu, jakou bude mít rychlost šíření. A podle toho se samozřejmě dají některé paragrafy upravit. Ten nouzový stav by prostě proto, že některé opatření šly vydávat pouze v nouzovém stavu a ne podle pandemického zákona. To dnes jde podle pandemického zákona.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane poslanče Mašku, vy jakožto zástupce hnutí ANO jste spokojený s legislativou, kterou máte k dispozici proto, abyste případně, pokud byste byli v budoucnu u moci, mohli řešit efektivně případnou další pandemii?

Jiří Mašek, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
No, já si neodpustím poznámku. Ten nouzový stav skutečně sloužil k těm nejtvrdším opatřením. Například zákazu vycházení, uzávěru hranic, zákazu pohybu mezi okresy a podobně. Ten pandemický stav, který lze vyhlásit, ten už jde na vrub ministerstva, na vrub hygieny. A ty také za to zodpovídají. A lidé se mohou třeba u správního soudu potom na základě toho pandemického stavu i účinně bránit. Když s něčím třeba nesouhlasí nebo mají problém. Takže ten pandemický stav je trošičku nižší kategorie, ale umožňuje přijmout řadu opatření. A mně tady trošičku chybí dneska v té diskuzi zástupce hygieny, který by nám řekl, jak skutečně ta příprava v současnosti vypadá, protože já přesně nevím, co má pan ministr se svým týmem připraveno. My jsme se s tím jako opozice neměli zatím možnost seznámit.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Paní Dr. Macková tady dnes měla být. Bohužel ale je nemocná, a proto s námi tady dneska fyzicky není. Řeknete panu poslanci osobně, nebo mu to řeknete teď, co máte nachystáno?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Tak nebudu mu teď říkat celý zákon. No, zase při vší úctě, Jiří, já jsem to představoval ve sněmovně a ty diskuze ohledně pandemického zákona, když jsem vás zval na ministerstvo, byla tam paní prof. Adámková. Tak jsme všechny ty teze představovali, respektive pan náměstek Pavlovic. Nicméně znovu tady ten zákon o transformaci hygien, o vzniku takzvaného Kochova institutu je zákon, který zasahuje do částečně kompetencí krajů, částečně kompetencí hygien. To je zákon, kde buď musí být absolutní konsenzus, nebo nemá smysl ho tlačit silou. A nestačí jenom konsensus v Poslanecké sněmovně, ale musí být konsenzus s municipalitami. My na něm opravdu intenzivně pracujeme. Máme ho dobře nachystaný. Vyladili jsme většinu věcí, ale já prostě ho nepustím dál, pokud nebudu mít jistotu, že je na něm úplná shoda.

moderátor ČT
——————–
Ten Kuchův institut budete financovat z čeho takzvaně?

Vlastimil Válek,
Zase ze státního rozpočtu.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Bude to tedy, pardon, bude to tedy Kochův institut jako nový institut?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Ne, Státní zdravotní ústav splňuje všechny požadavky na Kochův institut. V podstatě je to institut, který vznikl, který založila Alice Masaryková nebo Kochův institut, je jenom terminus technicus. Podobné zařízení je v řadě evropských zemí. A jde jenom o to, že se musí dát tomu státnímu ústavu, zdravotním ústavu a hygienám trochu jiné kompetence, trochu jiné povinnosti, trochu jiné práva, trochu jiné odpovědnosti. A v době, ve kdy je celorepublikový problém, tak musí být tady tyto všechny krajské hygieny, včetně Státního zdravotního ústavu centrálně řízený. A ta vědecko-výzkumná odpovědnost je na Státním zdravotním ústavu, který má dneska už velmi kvalitní vědeckou radu. Já doufám, že to říkám srozumitelně.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pan poslanec Mašek kýve, že ano. A podle jeho výrazu soudím, že debata bude pokračovat na zdravotnickém výboru a nejen tam. Je to tak, pane poslanče?

Jiří Mašek,
Určitě nic jiného nám ani nezbývá, musíme v tom pokračovat.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Jinými slovy, vy to chcete mít také hotové do voleb?

Jiří Mašek,
No, to nepředpokládám, že se nám podaří, ale měli bychom se posunout.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Tento, jak zmiňoval pan ministr, takzvaný Kochův institut, tedy tato organizace by mohla potom dávat i informace samotným politikům, samotným ministrům. Asi až legendární se stala část tiskové konference v době pandemie, kde se ministr zdravotnictví omlouval, že dodal špatnou informaci o tom, že lékařka špatně odebrala vzorek, a tak se mohla potenciálně nakazit koronavirem.

osoba
——————–
Tohle to šíření poplašné zprávy. Máte pocit, že to je opravdu v pořádku?

Adam Vojtěch, tehdejší ministr zdravotnictví
——————–
Tak proto jsme to uvedli na pravou míru hned, jak jsme se to dozvěděli hned druhý den. Takže ano, říkám.

osoba
——————–
Kdo vám ty informace dal?

Andrej Babiš, bývalý český premiér
——————–
Však řekněte přesně, kdo vám to řekl. Nemusíte to, nebuďte slušnej. Řekněte pravdu, kdo vám to řekl. Feri, úředník? Jste moc hodnej.

Adam Vojtěch, tehdejší ministr zdravotnictví
——————–
Dostal jsem tu informaci ze Státního zdravotního ústavu.

Andrej Babiš, bývalý český premiér
——————–
Jméno.

Adam Vojtěch, tehdejší ministr zdravotnictví
——————–
Od paní Dr. Mackové.

Andrej Babiš, bývalý český premiér
——————–
No tak, tak to řekněte. Paní redaktorka tady trénuje politickou odpovědnost. Tak dostal tu informaci od státního úředníka.

Adam Vojtěch, tehdejší ministr zdravotnictví
——————–
Nebyla to vědomá lež. Dostal jsem špatnou informaci a omluvil jsem se za to. A byla, říkám, že to byla chyba.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Tento ústav tedy potom bude garantovat, že každý ministr, ať už bude z jakékoliv strany nebo hnutí, bude dostávat ty informace, které v tu chvíli potřebuje?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Ano, protože dneska jsou ty systémy opravdu propojeny online. Dneska ty informace máme online. Máme je validované, máme je garantované ÚZISem. Máme registry, které vlastně propojují ty data. To znamená, dneska tam už nemůže nastat taková ta chyba, že se předávají písemně, zapisují se na papírky a různě si to přenáší. Opravdu covid tady v tomto směru ten informační systém a pak ty změny, které jsme navázali na to, co udělali moji předchůdci. Posunuli úplně o jedno století jinam, celé to fungování.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane poslanče Mašku, jste pro, že nebudou různé komise, různé organizace, různé skupiny, kterých jsme viděli za dobu pandemie covidu-19 v České republice hodně. Ale souhlasíte s tím, že bude jeden zdroj informace, který budou dostávat jak politici, tak veřejnost?

Jiří Mašek,
Určitě, já si myslím, že to je podmínka, abychom to příště zvládli výrazně lépe.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pane docente Koblížku, co jste, prosím, vzali vy jako ponaučení, pokud se podíváme do Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Jak jste změnili vy třeba váš proces, to, jakým způsobem, ať už nasazujete zdravotníky, nebo třeba, jakým způsobem přistupujete k práci? Co se změnilo, jaké ponaučení vy jste si vzali v té praxi? Protože zatím se stále bavíme o legislativě, o tom, co se změnilo z toho nastavení systému. Informování o pacientech. Mě zajímá, jak to dopadá potom na vás v první linii.

Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové, LF UK v Hradci Králové
——————–
Tak covid naštěstí už není to, co byl. Čili hovoříme o tom, jak se lidé poučili. Myslím si, že všichni ti zdravotníci se perfektně naučili dezinfikovat a nosit masky a respirátory. A je pro ně přirozené, když přijde teďka nějaký pacient, který má třeba i /nesrozumitelné/ formu tuberkulózy. Něco, čeho jsme se dříve báli, tak teďka to je jakoby běžná věc, protože stoupla odvaha těch lidí a důvěra v ty ochranné pomůcky, to je jedna věc. Druhá věc, a teďka nebudu mluvit úplně jenom za fakultní nemocnici, ale za pneumologickou společnost, které v tuto chvíli mám tu čest být předsedou. Tak vlastně my bohužel ještě pořád v rámci pneumologie máme některé nemocnice, kde jsou třílůžkové pokoje a které nemají sociální zařízení a záchod. A tam my izolujeme pacienty. Pořád ještě máme části nemocnic v určitých krajích, netýká se to Prahy, netýká se to Brněnska. Týká se to okrajových částí republiky, kde je totální personální vyprázdněnost. Třeba těch pneumologických oddělení. Nejsou sestry, nejsou lékaři, zavírají se oddělení. Čili nám ta lůžková kapacita v našem oboru, v pneumologii nestoupá. Nám klesá a je tam extrémně málo moderních lůžek, která by splňovaly ty hygienická opatření, která na nás jsou kladena, protože ať už bude jakýkoliv pandemický plán kdekoliv, tak na prvním místě tam jsou infekční kliniky, které jsou vždycky v první linii. To jsou takový průzkumníci a taková první linie a hnedka za nimi jdou pneumologové. Většina pandemií v dějinách, když se podíváme 200 let zpátky, tak se týká respiračního systému kvůli tomu, že se to šíří kapénkovou nákazou. A my jsme se hodně poučili, ale ještě jsme se nepřipravili. A já bych využil doby, která nám zbývá. A bylo by dobře, kdyby politické strany se domluvily na těch faktech a fakticky směřovaly k tomu, že během třeba 10 let se třeba ty lůžkové kapacity zlepší. Lékařské fakulty by se měly poučit v tom, že by se měly vzdělávat lékaři třeba interních oborů, od třeba diabetologa, přes pneumologa, kardiologa, třeba v použití základů invazivní a neinvazivní plicní ventilace. Abysme se uměli zastoupit. Aby zkrátka i ta edukace byla trošku univerzálnější. A trošku nás nachystala na třeba ty budoucí pandemie, ať už budou jakékoliv. Samozřejmě nevíme, jestli to bude nějaká střevní nebo spíše respirační infekce. To těžko říct, ale souhlasím s tím, co bylo řečeno, že je otázkou času, kdy přijde nějaká další pandemie. Tak já bych ale využil a choval bych se jako ve Skandinávii. Choval bych se chytře, efektivně. Řekl bych ano, máme skvělé informační technologie, fenomenální ÚZIS. Za to se jenom podepíšu. Ale teďka musíme přejít od plánu k činům. Musíme mít ty hmatatelné věci. To znamená více kvalitních lůžek, více odborníků, univerzální odborníky a také bychom měli omladit tým. Já už jsem 54letý člověk. A v podstatě jsem, pořád patřím mezi mladší polovinu pneumologů. Pneumologové jsou extrémně jaksi věkovití a není výjimkou, že sedmdesátiletý člověk pracuje na ambulanci. Myslím si, že třeba v rámci pneumologie a dalších oborů je potřeba omladit ty týmy. Je potřeba mít více lékařů v těch odbornostech, které se s budoucími pandemie budou potýkat. Čili za mě pořád máme před sebou hodně věcí, ale bylo by dobře, abysme si řekli, co lze udělat za 10 let a začít to dělat. Zatím se to děje jenom trošku pomalu. A pokud tato debata může ten mikroskopický pohyb trošku roztlačit dopředu, budu rád.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Pojďme se podívat na to, co se bude tlačit. Tedy, pane docente, jestli jsem to dobře shrnul, víc kvalitních lůžek. To znamená, abyste mohli dobře izolovat pacienty. Víc především mladých odborníků, tedy podporu rozvoje výchovy mladých lékařů. A také širší zaměření, aby případně měli širší možnosti. Pan poslanec kývá, že je pro. Pane ministře, vy kýváte, že jste pro. Co pro to uděláte do voleb, aby se tohle rozhýbalo, o čem pan docent hovoří z praxe.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Oni se ty věci dějí. V příštím roce, budeme mít, respektive v září příštího roku je to o 350 absolventů lékařských fakult více. Je to zásluha několika ministrů finálně. Podepsal to nařízení pan ministr Plaga a pan ministr Vojtěch. A já jsem z toho udělal mandatorní výdaj státního rozpočtu. Takže to bude forever. Teď je jenom na jednotlivých oborech, aby ty studenty a ty absolventy přesvědčil, aby si vybrali její obor. Já jsem se stal předsedou radiologické společnosti ve chvíli, kdy nám klesá počet radiologů a radiologická společnost stárla. Proto jsem se se všemi kolegy, co vedly kliniky v lékařských fakultách, dohodl na tom, že jsme začali už od třetích ročníků přesvědčovat studenty, aby si vybrali obor radiologie. A dneska je v mnoha směrech radiologie téměř za vodou. Protože máme každý rok, řekněme, 80 lékařů, kteří si ten obor vyberou a testují z něho. Tady je to určitě otázka těch, co učí na lékařských fakultách, aby přesvědčili studenty těch lékařských fakult, aby si ty obory vybírali.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Na druhou stranu jejich kolegové z jiných oborů řeknou, nevybírejte tento obor, protože.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Pochopitelně je to kompetence. Pochopitelně, že je to kompetence, ale my České republice nemáme málo lékařů. My v počtu lékařů na počet obyvatel jsme na předních místech v Evropě. Čeští lékaři neodchází. 93 % absolventů zůstává v České republice. A znovu opakuju, v příštím roce bude mít o 350 absolventů více, což je výzva pro všechny obory, aby pro ty absolventy nabízeli místa.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Druhá část toho, co žádal /souzvuk zvuků/.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Velmi jednoduchá záležitost. Tady přišla, ono je potřeba říct, že o ty infekční pacienty lehce kompletovali různé odbornosti intenzivní medicína, protože ti pacienti potřebovali intenzivní péči na Jipkách a ECMO. Plicní lékařství, protože ty zásadní postižení covidem byly plíce a samozřejmě se jim dělalo CT vyšetření a ta diagnostika. Často předbíhal na CT ty příznaky, ale současně infekční lékařství. Infekční lékařství přesvědčilo mého předchůdce a já myslím, že to byl dobré rozhodnutí, aby součást dotačních peněz Evropské unie šla na posílení lůžek na infekčních pracovištích. Výbor společnosti rozhodl, která to pracoviště budou. Ty peníze tam teď jdou a zvyšuje se počet lůžek na odděleních infekčního lékařství. Moje podmínka je, že ty lůžka organizoval to pan docent Dlouhý, který tady vystupoval. A moje podmínka je, aby ty lůžka byly univerzálně využitelné. To znamená, aby nebyly prázdné na infekčních klinikách nebo na infekčních odděleních. Ale aby sloužily obecně pro infekční pacienty, aby to byly takzvané mezioborové infekční lůžka. Já nepotřebuju, podle mě je potřeba, abychom měli lůžka, kde můžeme izolovat a starat se o infekční pacienty. Tak, jak tady zaznělo, které mají svoje sociální zařízení a není podstatné, jestli ty lůžka jsou pod pracovištěm infekčním, pod plicní klinikou, ale aby ty lůžka sloužily pro tyto pacienty.

moderátor ČT
——————–
Kolik jich tedy přibude do voleb?

Vlastimil Válek,
Bude to několik set lůžek.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Garantuje ministr zdravotnictví, že do voleb přibude několik set takovýchto lůžek. Chápu to správně, pane poslanče Mašku?

Jiří Mašek, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/
——————–
No, pokud se mohu vyjádřit, tak těch 350 lékařů, který budou teďka vycházet nově navíc, tak skutečně o ně soutěží všechny obory. Já chápu i tady a chválím za to pana docenta, že v té soutěži k tomu přispěl a vyzval. Lékaře k tomu, aby se věnovali fyziologii a bude to určitě potřeba. Ale ten nedostatek lékařů je plošně a soutěží o ně i další obory. K tomu, že se to podařilo navýšit. Za to jsem rád, bylo to za Adama Vojtěcha. A pan ministr v tom pokračuje. A je to jedině dobře. S tím vysokým počtem počtu lékařů na počet obyvatel asi ano, ale je otázka, kde ti lékaři pracují. V jakých profesích pracují, jak jsou zařazeni a jestli je máme skutečně dobře rozmístěny tam, kde je nejvíce potřebujeme. Takže to je určitě na velikou diskuzi. Jináč akutních lůžek my máme relativně dostatek v České republice. Dokonce uvažujeme o jejich snižování, a to se také děje. A na převádění na lůžka následné péče, což se jeví jako potřebné. Nicméně já tady rozumím panu ministrovi v tom, že vytvoříme nějaká izolační lůžka, že je třeba přebudujeme na to, aby se na tu izolaci pacientů hodily, abychom tam navýšili kapacitu. Je to potom ale o prostorových souvislostech. Například vzdálenosti té plicní kliniky, od třeba té infekční kliniky, od té obslužnosti personálem a podobně. Ale jistě ty věci jsou řešitelné. A musíme v rámci i toho pandemického plánu na tohle být všechno připraveni.

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Já naprosto souhlasím s tím, co říká kolega Mašek. Ano, my máme opravdu relativně dostatek doktorů. Aspoň ze statistik to vyplývá. A budeme mít o tři 350 absolventů každý rok navíc. A teď je otázka, kde ti lékaři jsou, proto musíme restrukturalizovat systém nemocniční péče. To znamená převádět akutní lůžka, kde je potřeba daleko více lékařů na lůžka následné péče, které nám chybí pro stárnoucí populaci. Musíme mít lůžka, které jsou univerzální a dají se využít k izolaci. A tady má velkou odpovědnost zdravotní pojišťovna nebo zdravotní pojišťovny, protože ty jsou ti, kteří ty lůžka nasmlouvají. Ti jsou ti, kteří nasmlouvají ti lékaře. A já v zákoně 48, který kolega Mašek zná, protože prošel prvním čtením a měli jsme ho na zdravotním výboru teď ve druhém čtení. Tak chci tu odpovědnost a ty kompetence těm pojišťovnám dát, aby opravdu mohly daleko více zasahovat jednak do struktury. Jednak do těch oborů, kde nám lékaři chybí, aby tam primárně nabízely smlouvy. A potom, aby je nabízely v těch regionech, kde nám lékaři chybí.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Jak vidno, tady bude, zdá se, docela výrazná shoda a aktuální vlády a aktuální opozice. Budeme sledovat, k čemu se doberou a slib konkrétního počtu lůžek do voleb jsme slyšeli a můžeme ho tak kontrolovat. Tohle jsou konkrétní čísla, která ukazují celkový počet úmrtí v České republice v uplynulých letech. Ten skok byl obrovský oproti roku 2019, v roce 2020 o 17 000 víc úmrtí, o dalších 10 000 víc potom v roce 2021. Vidět jsou především výkyvy, pokud se podíváme na týdenní počty zemřelých. Tady vidíme především tyto dva výrazné vrcholy. Ať se bavíme o roku 2020 nebo 2021. A tady o roku 2020. Podrobně jsou data k dispozici na stránkách Českého statistického úřadu, kde je přímo stránka, která se jmenuje počet zemřelých, týdenní a měsíční časové řady. Když vyrazíte na tento web, tak si můžete vybrat konkrétní roky, které vás zajímají a můžete je tak porovnávat. Podívat se například na rok 2019 a udělat srovnání s rokem 2020, případně 2021, případně s dalšími, které vás budou zajímat. Z těch dat, která máme k dispozici, tak vidíme, že v době pandemie se výrazně snížila očekávaná doba dožití. Zatímco v roce 2019 to bylo přes 79 let, v roce 2021 to bylo 77 a čtvrt roku. A bylo to právě dáno tím, jaké byly důsledky pandemie v České republice. Nejenom samozřejmě onemocnění covid-19, ale také dalšími problémy a dalšími zdravotními komplikacemi, které se ve společnosti objevily. Třeba to, že někteří lidé nechodili na preventivní prohlídky. Pane doktore, mě ale když se podíváme na ty počty zemřelých, jak jsme se dokázali postavit k tomu, že desetitisíce lidí zemřely. A tím pádem statisíce lidí byly nějakým způsobem postiženy, protože šlo o jejich blízké rodinné příslušníky.

Štěpán Vymětal, psycholog, psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky, Ministerstvo vnitra
——————–
Teď je to pět let. Takže respekt a úctou k rodinám těch obětí. To za prvé, protože si myslím, že je důležité to říct. A samozřejmě v těch rodinách to trauma přetrvává. Ta ztráta přetrvává. Takže to je jedna věc. To jsou čísla, že jo, ale za každým je lidský osud. A určitě se snažíme hledat způsoby, jak posilovat lidské zdraví. Určitě jsme se naučili některé způsoby za covidu. Díváme se komplexně na biopsychosociální zdraví, na informační odolnost, na fyzickou odolnost, psychickou odolnost. Zároveň je tam určitě i vlastně odpovědnost na straně občana, lidí, protože to nevyřeší stát všechno. Pandemie přinesla globální dopady do lidského zdraví. To víme z výzkumu, to se netýká České republiky, to je celosvětově. A teď je otázka, jak dovede zdravotnictví reagovat na tyto výzvy také. To znamená prevence, podpora duševního zdraví. Jak dovedeme my všichni občané, pracovat sami se sebou a na sobě. Určitě jsme potkali nástroje během covidu, které vznikaly, vytvořily se sítě spolupráce mezioborové, mezirezortní. To si myslím, že to tam bylo vidět, to tam bylo patrno. To už jsme daleko dál, ale myslím si, že důležitá je také ta srozumitelnost těch sdělení, protože tady jako dozvídáme se mnoho informací. A musím říct, že třeba polovině z nich nerozumím, protože nejsem politik a nejsem legislativec. Jsou to hodně technické informace, ale jde o toto překládat do toho jazyka, aby tomu, aby to bylo srozumitelné pro nás všechny běžné občany. To si myslím, že je důležitá výzva do budoucna. A dovedu si představit výzvu v podobě sdílené odolnosti. To znamená, integrovat občanskou společnost do rozhodování, do postupu, protože také by stálo za to poděkovat mnoha lidem, občanům, kteří s vypětím sil zvládali a překonávali to období pandemie. To samozřejmě první linie je extrémní zátěž, ale spousta lidí se chovala správně. A to je třeba ocenit.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Zmiňujete tu jednoduchou komunikaci tak, aby lidé dobře porozuměli. Tohle je něco, co jste vídali během pandemie na obrazovkách České televize. Takhle vypadala videa, konkrétně tohle vysvětlující, jakým způsobem zvládnout, když je celá rodina v karanténě nebo v izolaci třeba po dobu těch zmiňovaných nejčastěji dvou týdnů. Co jsme si vzali za ponaučení pro to, jak má komunikovat vláda se svými občany? Jak má vypadat ta komunikace? Máme mít jednotlivé, máme mít jednoho pána nebo paní covidovou, jak to má vypadat?

Štěpán Vymětal, psycholog, psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky, Ministerstvo vnitra
——————–
To si nemyslím. Mluvit pravdivě, srozumitelně, včas. Ono to není asi možná až tak složité. Budovat důvěru ve vědu, jak se staráme o to, abychom věřili my jako občané vědě, jo. To může se týkat boje s dezinformacemi, chybami s dezinformacemi a tak dále. Ale myslím si, že jakoby v oblasti zdravotnictví je ta věda zásadní věc a ta důvěra ve vědu je taky důležitá. Ne v důvěra ve vládu, která se po nějaké době změní a přijde jiná vláda, ale ta věda přetrvává. Takže tam si myslím, že určitě to je taky výzva pro nás všechny do budoucna, jak budovat důvěru ve vědu. Jak budovat tu sdílenou odolnost. Tu spolupráci, vlastně jak si nechat radit od lidí, kteří nejsou vědci v tom, co funguje v komunikaci. My se můžeme zeptat, my se můžeme ponaučit. My se můžeme zeptat svých dětí dvanáctiletých, jestli tomu rozumí, co připravujeme za sdělení. Takže si myslím, že tam jsou určité nástroje a postupy, ale srozumitelnost je důležitá, důvěra ve vědu je důležitá.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Je připravený materiál, který si může, ať už bude kdokoliv ministrem zdravotnictví, otevřít, kdyby znovu začala pandemie? Podíval se a bude tam mít od vás, nevím, desetistránkový souhrn, jak mám teď mluvit?

Štěpán Vymětal, psycholog, psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky, Ministerstvo vnitra
——————–
Možná bych dal ty čtyři body třeba jenom. Jako nějaké materiály máme, ale nevím, jestli ministerstvo zdravotnictví má komunikační materiály připravené. Předpokládám, že ano.

, moderátor ČT
——————–
Máte, pane ministře.

Štěpán Vymětal,
Ale.

moderátor ČT
——————–
Máte?

Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví /TOP 09/
——————–
Samozřejmě máme. Já myslím, že je důkazem toho, že ta komunikace, která probíhala, když jsem se stal ministrem zdravotnictví, poučili jsme se z chyb, za které, ale já nikoho si netroufnu kritizovat. Tak ta byla velmi dobrá. My jsme vystupovali jednotně. Dávali jsme informace včas. A navzájem jsme se nemíjeli. A podařilo se výrazně utlumit takové ty různé stanoviska vědců. Vzpomeňme si, že nikdo netušil, jaký bude Omikron. Nevěděli jsme, jakou má mortalitu, ale věděli jsme, že se strašně rychle bude šířit. A byly tady různé názory různých vědců. A nám se podařilo a je to zásluha ne moje. Je to zásluha docenta Dlouhého a mohl bych je všechno jmenovat. Koneckonců i kolegy, kteří byli nakonec ochotni se dohodnout a pak jednotně dávat stanovisko za tu skupinu poradní, která vznikla na ministerstvu. A neobjevovaly se ty různé skupinky a jednotlivci, co měli své názory. To si myslím, že strašně zlepšilo tu komunikaci.

Štěpán Vymětal, psycholog, psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky, Ministerstvo vnitra
——————–
Jo, souhlasím. A posunula se ta komunikace dál. Teď, když se koukneme na komunikaci kolem povodní, ta je úplně někde jinde. Taky máme data, zkoumá se ta komunikace, máme čísla, co fungovalo, co ne.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Takže někde všechno pohromadě, aby si to i lidé mohli přečíst.

Štěpán Vymětal, psycholog, psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky, Ministerstvo vnitra
——————–
Některé ty věci jsou k dispozici na webu ministerstva vnitra. Například co se týká povodní. Takže tam ta čísla jsou z těch průzkumů, které dělal STEM a další. Ale chci říct, že třeba je tam oblast sociálních sítí, komunikace na sociálních sítí. My jsme zjistili, že řada lidí poslouchala instrukce krizové během povodní primárně ze sociálních sítí. Potom třeba od obce, potom z ČT a tak dále. Ale čili zaměřovat se i tímto směrem. A bavit se s těmi mladými lidmi, protože oni půjdou dál. Oni budou komunikovat a my je buď dovedeme oslovit, anebo se budeme úplně míjet.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Potom to může mít dopady na celou společnost. A viděli jsme zvlášť na začátku pandemie, jak se lidé k sobě chovali v České republice.

osoba
——————–
Děkujeme pečovatelkám, sociálním pracovnicím a pracovníkům, zdravotním sestrám a dalším profesionálům, kteří pomáhají lidem v našich sociálních službách.

osoba
——————–
Nesmíme zapomenout, že je spousta dobrovolných hasičů zapojena do výjezdových jednotek obcí a měst a tvoří tak zálohu pro profesionální hasiče.

osoba
——————–
Chtěla bych říct naší veřejnosti, ať se také nebojí. Je to nemoc jako každá jiná. Byť se to teď nezdá, ale musíme si s tím projít. Nikdo jsme to nezažili, ale bojujeme, nevzdáváme se a dáme to určitě.

osoba
——————–
Podporujeme se navzájem.

osoba
——————–
Zkusíme si pomáhat.

osoba
——————–
Myslete hlavně na ty ostatní. Ahoj.

osoba
——————–
Držte se. Všechno bude zase dobrý.

moderátor ČT
——————–
Pane doktore, jak je připravena česká společnost na to, kdyby přišla znovu pandemie, budeme takhle držet pohromadě?

Štěpán Vymětal, psycholog, psychologické pracoviště odboru bezpečnostní politiky, Ministerstvo vnitra
——————–
Vždycky to tak bylo u Čechů. Takže my tam tu zkušenost máme, že v době krize je ta soudržnost vysoká. Lidi si pomáhají, jsou inovativní, kreativní a pak už přicházejí další fáze, kdy už tomu tak není, ale na začátku krize ano.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Nějakou dobu to vydrží, ale nevíme jak dlouhou. Tedy chápu vás správně?

Štěpán Vymětal,
Podle typu té události.

, moderátor ČT
——————–
To, co se dál řeší a bude řešit, jsou nejenom ty psychologické, komunikační důsledky, ale také zdravotní, na které se hodně zaměřuje se svými kolegy pan doc. Koblížek. Tedy takzvaný postcovidový syndrom, případně další potenciální zdravotní problémy, které lidé můžou mít. Kolik lidí v České republice takovými zdravotními problémy, pane docente, podle těch současných dat aktuálně trpí? A jaké máme možnosti jim pomoct?

Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové, LF UK v Hradci Králové
——————–
Otázka je zdánlivě jednoduchá, odpověď není tak jednoduchá a krátká. V podstatě na počátku, v době, kdy covid byl těžké akutní onemocnění se zápalem plic. Tak bylo postcovidových pacientů třeba třetina nebo čtvrtina z té celé populace. Více těch nemocničně hospitalizovaných, méně od těch ambulantních průběhů covidu. A s tím, jak už to byla řeč o omikronu a dalších variantách a přišlo očkování. Velká část lidí byla už několikrát infikovaná. A vlastně pak se začaly objevovat trošku jiné formy postcovidu. Naštěstí u daleko, daleko menšího počtu lidí. Takže je upřímně potřeba říci, že v České republice, ani ve většině zemí Evropy není žádná jasná statistika, která by to dokázala říci nějak úplně přesně. Máme data z ÚZISu. Opět musím poděkovat ÚZISu a /nesrozumitelné/ Jarkovskému a dalším, který nám pomohli se segmentem informační technologie ISIN P, kde jsme sledovali vlastně postcovid. A současně jsme pak ještě sledovali data z výkaznictví, kde se vykazovala diagnóza, mezinárodní diagnóza postcovidového syndromu. A máme v podstatě evidenci, že to bylo několik stovek tisíc lidí, kteří měli postcovid v době toho těžkého covidu. A potom teďka to jsou jenom nižší tisíce. Nicméně ti pacienti, kteří teďka mají postcovid, tak je to daleko těžší oříšek, protože si úplně nejsme jistí, jestli se vlastně u nich o postcovid jedná. Ten postcovid v tuto chvíli vypadá úplně jinak. Je to něco, co se spíše podobá takovému chronickému únavovému syndromu s postižením funkce mozku, míchy, nervů. Jsou tam často velmi těžké psychické změny. Má to asi tři nebo čtyři základní podoby. A o nich už byla řeč. Říkal to pan Dr. Kopecký v reportáži. Velká část těch lidí má těžkou únavu, při naprosto minimální psychické nebo fyzické zátěži. Nemohou pracovat. Jsou to ale lidé, kteří nejsou žádní hypochontři. Jsou to lidé, kteří předtím byli zcela aktivní, třeba středního věku. A to je oříšek, je to oříšek pro celou Evropu. A tady musím poděkovat panu náměstku Pavlovicovi z ministerstva, který bohužel ještě, než odešel, totož nás moc mrzí. Tak vlastně pomohl zařídit výjezd našemu kolegovi Dr. Kopeckému do Německa, kde vlastně v univerzitě /nesrozumitelné/, kde mají skutečně extrémně šikovný a takový ten německy dokonalý přístup k tomu problému, kdy my víme, že třeba nemáme takovou evidenci v těch studiích, protože studie trvají 5-6 let s léky a ještě nejsou hotové. Takže ti Němci zkrátka používají staré léky na nové indikace, i na ten postcovid. Systematicky sledují pacienty, dokonce mají pojízdné autobusy a jezdí vlastně do těch menších obcí, kde vlastně ty lidi vyšetřují. Takže pan Dr. Kopecký se hodně naučil. Teďka se snaží ještě s kolegy z všeobecného lékařství, z té společnosti všeobecných lékařů dát dohromady nějaký ani ne dokument. Ono doporučený postup je příliš silné slovo, ale nějaký takový prováděcí dokument, který poradí, jak by se dalo k těm pacientům přistupovat. Ono jich není skutečně tolik, ale mají úplně jiné symptomy, projevy než dřív.

Daniel Stach, moderátor ČT
——————–
Rozumím. I to je téma, které budeme dál sledovat, jak se dokážeme ponaučit z pandemie covidu-19. Vladimír Koblížek, Jiří Mašek v Hradci Králové. Pánové, oběma vám moc děkuji, na shledanou.
A Vlastimil Válek a Štěpán Vymětal v Praze i vám velký dík.