Příběhy šikanovaných dětí

ilustrační foto: Flickr.com

Radiožurnál – Ranní interview


Jaké máte vzpomínky na základní školu? V dnešním díle seriálu Volání o pomoc zazní příběhy pěti dětí, pro které bylo kvůli šikaně chození do školy to nejhorší životní zkušeností. I díky jejich vyprávění si můžete spojit různé projevy chování s někým v okolí a zasáhnout. Když nepomůže třídní ušit učitel, tak je možné šikanu řešit s ředitelem, zřizovatelem školy, anebo Českou školní inspekcí, případně i s policií a nebo se poradit na Lince bezpečí.

mluvčí 1,
——————–
Hodně jsem se podceňovala, nevěřila jsem si, už jsem chtěla tu základku mít za sebou.

moderátorka
——————–
33letá Jana ze Středočeského kraje chodila někdy ze školy bosá, spolužáci jí brali boty, jídlo nebo sešity. Důvodem bylo to, že měla nevidomé rodiče.

mluvčí 1,
——————–
Našli si takovou věc vlastně, že rodiče nevidí, tři roky de facto mě šikanovali. Od mlácení, po braní jídla, nadávky různý slovní, sprostý, sešity mi brali, bačkory, různý věci, často jsem takhle chodila jenom bosa, psala jsem úkoly dětem, dopisovala sešity, jak mě to změnilo? Já jsem pak přírodu, si myslím, člověk jako hodně extrovert, hodně upovídaná, ale jsem to v sobě asi dusila, protože jsem vlastně celou základní školu byla introvert, hodně jsem byla v sobě uzavřená.

moderátorka
——————–
Vy jste zažívala i fyzické násilí, kopání.

mluvčí 1,
——————–
Ano, kopali mě mezi nohy do břicha, podkopávali mi nohy. A takhle.

Veronika Hlaváčová, moderátorka
——————–
Fyzické bití zažila i 45letá Helena z Unhoště. Kvůli strachu ze šikany měla úzkosti, odmítala chodit na kroužky nebo jezdit na tábory.

mluvčí 2,
——————–
Důvod, proč se do mě někdo strefoval, byl ten, že jsem byla ošklivá v obličeji a měla jsem málo vlasů, přezdívky jsem měla tenisák nebo Bart Simpson, to jsem měla nejvíc, no, nebo málo vlasatá Ošklivka. Takovýhle máma byla v tu dobu taková. Já si myslím, že to moc neřešila, bohužel až na jeden incident, kterej teda byl opravdu velkej, že to už musela zasáhnout protože mě i zmlátili. Totiž kvůli šikaně jsem se určitě chovala jinak, chodila jsem třeba, když jsem šla z metra, z autobusu, tak jsem chodila jinudy, aby tam nebylo moc lidí, brala jsem to jako oklikou, aby mě nikdo moc neviděl, aby zase nebyl důvod, proč by se mi někdo měl smát.

, moderátorka
——————–
U další šikanované, dnes 42leté Vlasty z Plzně si mohlo okolí všimnout toho, že nepsala domácí úkoly jen sobě, spolužáky musela nechávat při testech opisovat a dávala jim svačiny.

mluvčí 3,
——————–
Důvodem byl jenom prachsprostě můj zjev, to, že jsem měla velký oči, pihy, Zrzavý vlasy, cítila jsem se jako vyvrhel, jako někdo, kdo vlastně nemá absolutně právo bejt v tom kolektivu, jsem se hrozně uzavírala sama do sebe, měla jsem svůj vlastní svět.

moderátorka
——————–
Dnes čtyřicetiletá Iveta z Královéhradeckého kraje zas slýchávala narážky na svoji váhu.

mluvčí 4,
——————–
Jsem obešla prostě ulici, abych nepotkávala určitý lidi, o kterých jsem už věděla, že se mě budou posmívat, že mě budou nadávat. Přezdívky, klasika, no, prasnice a prostě tlusťoško, takže jsem to obcházela klidně i půl kilometru, jen abych se tomu vyhnula. Břicho mě taky bolívalo, vymýšlela jsem si teploty, někdy jsem to dávala i do čaje, který mi donesli třeba rodiče ke stolu, abych měla jako trošku zvýšenou a mohla jsem být doma, abych se třeba vyhnula tělocviku a hlavně běhání.

, moderátorka
——————–
Iveta je k sobě sebekritická a dodneška nosí jen černé oblečení. Do vesnice, kam chodila do školy, se záměrně nevrací.

mluvčí 4,
——————–
Bylo to prostě strašně bolestivý, bylo to strašnej boj, vlastně moje duše byla úplně roztřískaná na kusy, jinak si myslím, že jako dítě jsem špatná nikdy nebyla, snažila jsem se být kamarádská, neviděla jsem, co s tím mám dělat, že jsem vždycky pobrečela tajně.

, moderátorka
——————–
Posměch kvůli váze zažívala i dnes 38letá zdravotní sestra Lucie z Karlovarského kraje začala nosit volné oblečení a obří trička a mikiny. Vyhýbala se koupalištím.

mluvčí 5,
——————–
Nejvíc poznámek na moji tělesnou konstituci Jsem slýchala na druhém stupni základní školy a na dětským táboře, kde jsem vyfasovala přezdívku Škopková jako narážka na paní Helenku Růžičkovou, vždy jsem to přešla, jako jsem to neslyšela, každá ta narážka se mě dotkla, byla jsem z toho smutná, jsem se cítila i méněcenná, nedostačující, že nezapadám strašně, a to teda mě provází dodneška. Nerada chodím na koupaliště.

moderátorka
——————–
Lucie kvůli posměškům zkoušela diety a cvičení shodila i 30 kilogramů. Důsledkem šikany kvůli kilům navíc může být i anorexie nebo bulimie.

(9, 1)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.