Ve školkách není místo, proto zakládají 100 dětských skupin: 93 % rodičů chce pracovat, ale nemůže, říká Fialka  

Flickr.com

DVTV – Drtinová Veselovský – Rozhovor II

V České republice je na 60 000 dětí předškolního věku, pro která nejsou místa ve školkách. Problém, který trápí nejednoho rodiče, pomáhá řešit tým profesionálů z byznysu. Chtějí vytvořit 100 dětských skupin. Zatím jsou ve čtvrtině a v jejich školičkách je už více než 500 dětí. Proč stát tvrdí, že dětských skupin je dost? A co zakládání dětských skupin komplikuje nejvíce? Téma pro jednoho ze zakladatelů neziskové organizace Sto skupin Jindřicha Fialku, dobrý den.
Hasíte za stát jeho požáry?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Snažíme se pomoct. Máme nedostatek míst ve školkách, předškolní péče a vzdělávání. Nějakou dobu se to nedařilo řešit na úrovni celý Český republiky, a když jsme ten problém objevili, tak jsme se toho chytili a řekli jsme si, že zkusíme pomoct, jak budeme moci.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Takže nehasíte, pomáháte?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Přijde mi to sympatičtější.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Mateřské školy spadají pod Ministerstvo školství, dětské skupiny jsou v gesci Ministerstva práce a sociální věcí. Dětské skupiny jsou takové, řekněme, školky v bytě a stát tvrdí, že jich je dost. Jak si to vysvětlujete?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Tahle komunikace není úplně šťastná, mám pocit, protože neviděl jsem data, která by tohle potvrdila. Naše zkušenost z provozu v tuhle chvíli z 25 dětských skupin různě v České republice je, že je to hodně lokálně specifické, takže jsou regiony, kde je naštěstí míst ve školkách a v dětských skupinách relativně dostatek, ale víc regionů, kde je naopak nedostatek a těžko se to potom…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ano, tady vidíme kampaň Úřadu vlády právě z letošního září. Vysvětlili vám vládní úředníci, jak to mysleli, proč to tam takto mají? Protože vím, že jste se jich na to ptali. Proč tvrdí, že je tedy míst v dětských skupinách dost? Odpověděli?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Oficiální odpověď jsme nedostali, dostali jsme jeden komentář od pana ministra na LinkedInu, že důvodem téhle kampaně bylo, že ministerstvo si uvědomuje nedostatek míst ve školkách a chtěli pomoct tím, že zmedializují, a teď ale nevím přesně co, protože…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Tohle moc smysl nedává.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Tohle moc smysl nedává, obzvlášť, když na jednu dětskou skupinu, kterou jsme otevřeli shodou okolností tohle pondělí v Praze, která má 36 míst kapacitu, tak máme přes 320 přihlášek, takže zajímalo by mě, o jaká data se tahle kampaň opírá.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
To jste se nedozvěděli?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Ne.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Kolik taková kampaň asi tak stála?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Těžko říct, ono v rámci té kampaně Česko informuje je těch kampaní víc. Myslím, minimálně pět nebo šest, ale dohromady to jsou desítky milionů korun.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Je to skvělé, skvěle vynaložené peníze daňových poplatníků. Vy taky na blogu jste napsali, že máte na čekačce 780 dětí, teď jste uváděl ještě další čísla, máte informace tedy, jak to je u ostatních?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Tahle čísla jsou z našich skupinek, která jsou v několika regionech v Česku. Nemáme konkrétní čísla, ale víme, že třeba další skupinky v městské části, ve které i my máme skupinku, tak mají taky třeba desítky dětí na čekačce a my je pro jistotu obvoláváme vždycky, když řešíme, jestli někde otevřít novou skupinku, tak se ptáme vlastně ostatních, jestli skutečně mají přetlak a máme otevřít další, abychom pomohli, aby se náhodou nestalo, že naopak někde vznikne víc dětských skupin nebo školek a ta kapacita tam bude jako převyšovat tu poptávku.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Každopádně jako těch míň dětí na čekačce je víc, než je umístěných?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Znovu, je to ohromně jako regionálně specifická věc, takže máte městské části typicky v Praze, třeba městská část jedna může mít stovky dětí nedostatek a vedle městská část může mít jenom třeba 10 dětí nedostatek.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ale pořád je to nedostatek.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Pořád je to nedostatek.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
V prvním roce jste chtěli založit sto dětských skupin, to se nepovedlo zatím. Proč ne? Co je tou největší překážkou nebo co jsou ty největší překážky?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Upřímná odpověď je, že v prvním roce jsme ještě o zakládání dětských skupin tolik nevěděli, takže jsme si nastavili cíl, který byl ambiciózní, aby to lidi a nás hlavně nadchlo, abychom se dokázali…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
A motivovalo…

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Přesně, správným směrem. Ale druhá část té odpovědi je, že ten odhad jsme na začátku založili na zkušenosti ze zakládání dětských skupin dřív, ale zakládání dětských skupin se relativně hodně zkomplikovalo v mezičase a že se zkomplikoval zákon, který to upravuje, zkomplikovala se hasičská vyhláška, hygienická vyhláška, takže zatímco dětské skupiny, které vznikaly třeba v letech 2016–2020, mohly vzniknout výrazně rychleji a my, když jsme to potom spočítali, tak nám vyšlo, že to stihneme, ale dneska už to zdaleka tak rychle nejde.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Co jsou ty další překážky, ty komplikace?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Největší komplikace, na kterou narážíme v tuhle chvíli, tak je nedostatek vhodných prostorů, ve kterých bychom ty dětské skupiny mohli otevírat. Oni musí splnit hygienu, hasiči, další podmínky, musíme si je umět dovolit vlastně pronajmout, anebo koupit. Musí být v přízemí, musíte tam být dostatek přímého slunečního světla, v ideálním případě tam musí být předzahrádka, anebo hřiště někde v blízkosti. A takhle, když projdete nemovitosti, co jsou na trhu, tak vyškrtáte 98, nebo 99 % z nich a zbyde vám jenom velmi málo vlastně těch, které můžete využít.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Teď jste na čtvrtině. Za jak dlouho tedy odhadujete, že by to mohla být ta stovka při tom tempu a při těch překážkách?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
My jsme přestali tlačit na ten deadline, na to, jako že do roka a do dne teda budeme na té stovce, ale začali jsme vyvažovat kvalitu a dostupnost daleko víc, protože založit jako sto špatných školek za rok ničemu nepomůže. Potřebujeme hlídat, aby ty, které máme a které fungují, tak fungovaly skvěle, dělali dobrou službu pro rodiče, pro děti a i v rámci komunit třeba lokálně, ale zjednodušeně řečeno, myslím, že třeba za 2–3 roky tam můžeme být. Můžeme mít na 75–100, ale podle toho, jak bude vypadat i situace na trhu nemovitostí, která nás ovlivňuje.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ano, nevzdáte to, neodradí vás byrokracie? Nedostatek těch příhodných míst, nedostatek financí?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Myslím, že kdybychom to měli vzdát, tak jsme to vzdali v prvním půlroce třeba nebo v prvním tři čtvrtě roce, když jsme ještě neměli žádnou skupinu, žádné peníze, žádné partnery a jenom jako zbožné přání, že to zvládnem.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Náklady na dětskou skupinu jsou u vás kolem po půl milionu korun. Jak jsou v Česku donátoři ochotni podporovat právě tento segment nebo jak financujete školy?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
To je komplexní otázka. Mám na ni tři odpovědi. V prvním kole jsme financovali založení té organizace skrz dary od firem, jejich nadací a jedním z našich velkých partnerů, pokud to můžu říct nahlas…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Můžete.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Jedním z našich největších partnerů hned od začátku, tak je IKEA, která věnovala nábytek v hodnotě 10 000 000, a ta nám vlastně pomohla to nastartovat celé, protože v okamžiku, kdy nás podpořila IKEA, tak už najednou jsme byli jako relevantní i pro další větší firmy, ale to nám vydrželo pouze první 1,5 roku zhruba. Teďka v druhém kole, tak nás ohromně podpořila rodina Valových a Sico, díky kterým teďka zakládáme další dávku asi 20 školiček a v dalším roce budeme hledat lokální patrony, kteří chtějí podpořit rozvoj předškolní péče, vzdělávání u sebe v regionu, konkrétně třeba Liberec, Pardubice, Hradec, Praha, Brno, tam, kde víme, že je největší nedostatek.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No a kolik peněz tedy zatím sehnaly? Jsou tady firmy a lidé ochotni podporovat právě dětské skupiny, tedy tento segment?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
V tom prvním kole crown fundraisingu, když jsme zakládali organizaci, tak jsme získali asi 23,5 milionu korun. V tom druhém kole teďka, tak to bylo 32,5 milionu korun, ale ta odpověď na otázku, jestli jsou lidi ochotni podporovat předškolní péče a vzdělávání, tak je, moc ne, až na výjimky, na které jsme měli štěstí, že jsme narazili. Protože v okamžiku, kdy řeknete, že jste nezisková organizace, která zakládá další školku, tak okamžitá otázka je, no, a neměl by tohle platit stát? Proč my bychom vám měli dávat peníze, když?

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
A neměl? Protože ptala jsem se, jestli neměl, protože podpora státu nevím vlastně, jestli je nedostatečná z hlediska balíku peněz nebo toho, jak se ten balík exekuuje, protože na dětské skupiny je tady balík, alespoň podle dostupných informací sedm miliard z Národního plánu obnovy, tak nevím, jestli to nefunguje, nebo jestli ta částka, pardon, je jenom na papíře, nebo proč se nedaří ty peníze čerpat?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Já jsem čekal, jestli těch sedm miliard vytáhnete tady.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, to je to úplně mimo?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
No, je to složitý s těma sedmi miliardama. Oni opravdu skvěle zní jako v médiích a dobře se vyjímají v titulku, ale realita je, že jsou dvě věci, které je potřeba podpořit. Zakládání dětských skupin, to je, aby vznikly nové a rozšířila se ta kapacita a potom provoz těch, které už existují. Podpora provozu dětských skupin, tj. aby rodiče nemuseli platit kompletně celé jako školkovné, ale jenom jeho část, tak ta funguje relativně OK. S tím je spojená nějaká byrokracie každý měsíc, my musíme každý měsíc vykazovat, kolik máme dětí reálně a jejich docházku a tak dál, a to je relativně OK, na to dostaneme nějaký příspěvek. Ale podpora toho zakládání, aby vznikly teda nové dětské skupinky, na to mělo být těhlech sedm miliard, ale z těch sedmi miliard nakonec jsou asi dvě jenom, protože se ukázalo, že není možné je dostatečně rychle vyčerpat, protože v Národním plánu obnovy je někde deadline, že do 1. března 2026 tyhle peníze musí být všechny alokované…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, ale když je taková potřeba, tak proč se nedaří je čerpat? Co tomu brání?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Protože ten dotační titul skrz, který je to vypsaný, tak je napsaný extrémně složitě. Už jenom podat přihlášku a požádat o peníze tady z té dotační výzvy, tak vyjde na 300–500 000 Kč třeba, musíte připravit papíry, musíte udělat projektovou dokumentaci, musíte doložit energetickou udržitelnost té stavby, kterou plánujete na to použít a tak dál, a tak dál a tak dál a ani sami úředníci, kteří ty výzvy vyhodnocují, tak si nejsou úplně jistí, jak vypadá správně vyplněná žádost.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Takže je to taková ta klasika u těch dotačních titulů, kdy žádáte, podáváte žádosti, které pak ještě ten stát i vrací?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Tak, přesně tak. A když si spočítáte, kolik máte času do toho 3. března 2026, kdy ty stavby musí být hotové a odečtete čas na realizaci, na projektovou dokumentaci, je tam povinnost vypsat výběrové řízení na dodavatele stavby a tak dál a tak dál, tak zjistíte, že kdybyste se dneska přihlásila, tak už to stejně nestihnete. Takže těch sedm miliard se zmenšilo na dvě miliardy, protože ten zbytek už prostě není reálný vyčerpat a ty dvě miliardy v tuhle chvíli jsou zhruba rozdělený mezi projekty, kdy se stihly přihlásit, ale většina z nich to musí doplňovat, upravovat, snižuje se jim ta alokace, je to složitý.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, a jak tedy vám se dařilo, anebo daří dostat se k nějaké státní podpoře? Jak to probíhá? Vy, když chcete, předpokládám, že o ní asi usilujete, nebo že jste se o to pokoušeli, že nejdete jen cestou těch soukromých donátorů, jak to probíhá, jak to vypadá, když vy navíc se svými zkušenostmi z byznysu, takže předpokládám, že umíte pracovat s těmi systémy, s těmi mechanismy, s těmi složitostmi tak, jak to probíhá, když se chcete dostat k podpoře od státu? Vidím, že se usmíváte, tak je to asi zajímavé.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Já si vzpomínám na situaci, kdy jsme v pondělí ráno seděli nás 12 u počítačů a měnili jsme takhle připravené ty žádosti na ty dotace, protože jediné, co rozhoduje, tak je čas podání, takže jsme museli podat jako 12 žádostí v jeden okamžik všichni co nejdříve a všichni v 8:00 kliknout prostě na enter a tady z těch žádostí jsme nedostali ani jednu nakonec, protože ten systém celej prostě nějak ještě přeházel ty čísla, takže jsme se tam nakonec nedostali vůbec, ale ony jsou dvě způsoby podpory. Jedno jsou ty žádosti z Národního plánu obnovy, to je těch velkých sedm miliard, který jsou teďka jenom dvě a pak jsou vedle toho ještě podpora skrz operační program zaměstnanost plus…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Každý rok.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Každý rok, ale vloni se snížila na třetinu pro neziskovky a zbytek byl pro města a obce, které to ale nevyužívají, protože to není jejich priorita a vypadá to, že příští rok nebudou vůbec, takže ta podpora skrz OPZ, která na rozdíl od toho Epóčka fungovala výborně, vlastně, jo, jakože každý rok byly třeba několik stovek žádostí a mohlo vzniknout několik stovek městských skupin, ale byla tam nízká alokace, takže jich vzniklo jenom 120–150, myslím, letos, mohlo jich být klidně těch žádostí 800, jo, že mohli jsme mít 800 nových dětských skupin, jenom kdyby tam byla vyšší alokace, ale ta alokace se naopak snížila o třetinu, což nebylo úplně šťastný a příští rok to vypadá, že nebude vůbec ta opezetková dotace, takže…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
A pak stát udělá drahou kampaň, že je míst v dětských skupinách dostatek. Kolik chodí každý rok žádostí? Myslím tady v tom OPZ.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Pod tu opezetkovou žádost, já bych to teď nerad popletl, nejsem si jistej, jestli tam bylo 800 žádostí, anebo žádosti za 800 000 000 Kč, ale každopádně ta alokace byla pro neziskové organizace jenom 100 000 000 původně. Oni ji pak trochu navýšili, ale to už bylo až po tom, co se ozvala odborná veřejnost a tak trochu je k tomu dotlačila.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Takže s tou státní podporou je to zkrátka komplikované?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Původně ta alokace byla, už si vzpomínám, původně ta alokace byla na 33 žádostí, vyšla na 33 skupin, potom ji navýšili na 100, ale stejně těch žádostí byly stovky.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Tak toto jsou data Ministerstva školství o kapacitním naplnění mateřských škol v Česku v roce 2023. Vy už jste o tom mluvil. Je vidět, že někde jsou kapacity opravdu na hraně, v jiných částech republiky jsou problémy menší, anebo nejsou. Podle těch dat ministerstva, vy máte dětské skupiny na různých místech republiky, vy jste říkal, že vybíráte podle toho tedy, jestli tam ten požadavek na to je, jestli tam zájem, jestli tam je, takže předpokládám, že si děláte dopředu nějaké rešerše nebo zjišťujete si informace, které se toho týkají, proto asi vybíráte…?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
My vycházíme z těch dat od MŠMT, ale ta nejsou moc přesná, takže potom ještě kontaktujeme lokálně místní zastupitelé a třeba další mateřské školky a ověřujeme si, jak oni na tom jsou s kapacitou a zároveň se díváme ještě na demografickou křivku toho daného města nebo lokality, protože třeba Ostrava má každoročně úbytek asi 2000 obyvatel, naopak Olomouc má každoročně přírůstek, takže ten aktuální stav nebo ta aktuální kapacita tak není jako jediný údaj, na kterém je potřeba to založit.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
A v republice, kde je ta situace vysloveně špatná a kde je lepší?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Ono se to opravdu liší na úrovni jednotlivých městských částí, ale…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Že to fakt se liší …

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Je to tak, no, ale obecně se dá říct, že Praha, Brno, Plzeň, Hradec, v Liberci ještě chystáme školku, protože tam taky chybí, tak jsou na tom nejhůř, ale v rámci Prahy nebo Brna, tak to jsou buď historická centra, kde prostě školek moc není, protože drtivá většina budov je památkově chráněná a nemůžete zbourat a prostě postavit novou školku a nebo naopak periferie, kde vzniká, že jo, nový developerský projekt. Jižní Čechy třeba jsou na tom líp, ale zároveň samozřejmě v jižních Čechách taky najdete město, který je na tom hůř, takže tam záleží opravdu na tý lokální samosprávě.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Pak je tady ještě jedna tabulka, a to je podíl dětí v mateřských školách podle věku, která ukazuje, že děti se dostávají do mateřských škol hlavně až od tří let věku. To hodnotíte jak? Do tří let věku mohou být v dětské skupině, a proto nejsou tedy v té statistice mateřských škol nebo tam nejsou, protože není kapacita ani v dětských skupinách, anebo jsou doma, protože děti zkrátka nechtějí, aby tak malé děti ve skupinách byly?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Myslím, že všechno z toho platí. Znovu záleží na tom, v jaké je to lokalitě. Je někde vidět třeba, že když se místa ve školkách uvolňují, protože je trochu slabší demografický ročník, tak potom děti přicházejí z dětských skupin do školek dřív, třeba o rok nebo o půl roku dřív, protože se tam prostě uvolní kapacita, ale funguje to i obráceně, takže když ve školkách kapacita není, tak školky nepřijímají od tří let přijímají od čtyř a občas ani ne od čtyř, občas přijímají až od pěti, když už je to povinnost skutečně.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Toto jste napsal. Ano. To, co jste napsal k tomu na váš blok: „Největší problém ale není v datech. Je v tom, že kvůli nedostatku školek a dětských skupin se rodiče často ani nemají kam hlásit, a proto se ani do žádné statistiky nedostanou. Cíl EU pro zapojení dětí mladších tří let do předškolní péče a vzdělávání je 45 % populačního ročníku a Česko je zatím pouze na 6 %.“ Pořád se to řeší, já vím, ale není to tak, že většina rodičů zkrátka miminka nechce dávat do skupin? Vlastně jsem se několikrát ptala, proč na to EU tak tlačí? Vnímala bych to možná jako určitou formu tlaku, proč stanovuje takovéto cíle.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Protože myslím, že dva důvody. Jeden důvod je ekonomická udržitelnost toho systému jako celku a druhý důvod je socializace, je pro děti a i pro rodiny vlastně zdravá a je to extrémně individuální. Některé děti jsou připravené na zapojení do kolektivu výrazně dřív než jiné. Ten rozdíl může být jeden i dva roky klidně, takže opravdu velký a je důležitý, aby rodiče měli tu příležitost, tu možnost a k tomu může přidat ještě další čísla, a to je, že v tuhle chvíli, myslím, jenom 7 % rodičů si přeje zůstat s dětmi doma až do čtyř let věku dítěte, to znamená 93 % rodičů si přeje aspoň částečně pracovat už v průběhu rodičovské nebo mateřské, ale jenom 47 % z nich reálně tu příležitost má. A ten důvod, proč ti ostatní nepracují, přestože chtějí nebo se nezapojí nějakým způsobem, tak je nedostatečná podpora flexibilních úvazků a nedostatek kapacity ve školkách a předškolní péči.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Kolik umístění dítěte do skupiny stojí? Soukromé školky vyjdou klidně na 15–20 000 měsíčně. Jak to je v dětských skupinách? Tam je to zastropováno, když máte dotaci, ale když nevím vlastně, kolik školek u vás je zastropováno tou dotací, když jedete hodně na ty soukromé donátory?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Všechny naše školičky jsou registrované u MPSV.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Takže jsou všechny zastropované?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Takže jsou všechny… přesně, jedou podle toho systému, který stropuje tu nejvyšší míru a ta podpora od soukromých firem nebo od nadací, tak jde jenom do zakládání těch školek, ne, potom do jejich provozu.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Rozumím.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Tam už jde ta státní podpora.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No, a tak nakolik to rodiče přijde měsíčně?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Záleží, do které naší školičky se hlásíte. Orientačně to je od 2,5 do, myslím, 7 000 Kč. A podle toho, jestli jste na Karlovarsku anebo v centru Prahy.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Porodnost v Česku klesá. Nebudeme se slabými populačními ročníky za chvíli řešit opačným problém, tedy, že školek a skupin bude dost, ale nebude tam mít kdo chodit?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Tady se hodí podívat zpátky na ta čísla z unie, to jsou barcelonské cíle, porodnost klesla meziročně z 2022 na 2023, myslím, o 10 000 dětí v populačním ročníku, což je zhruba 9 % a rok předtím taky. V tuhle chvíli nebo před dvěma lety jsme měli zhruba 40 000 míst nedostatek ve školkách, to znamená, že o rok později jsme měli jenom 36 000 míst nedostatek, teďka máme jenom 32 000 míst nedostatek. Je to menší problém, ale pořád problém.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Když tedy vidíte demografickou křivku, řekněme, a směr, kterým se předškolní vzdělávání v Česku ubírá. Jste optimista?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Já jsem z principu optimista asi a jinak už se…zakládání školek na úrovni Česka. A jo, myslím, že se posouváme správně směrem. Nejenom ke zvýšení kapacity toho jako systému a tím vlastně zvyšování příležitostí pro rodiče, ale hlavně v posunu kvality, protože je hrozně důležitý, aby ty školičky a ty kolektivy, do kterých se děti zapojujou, jim opravdu pomohly, aby to pro ně bylo skvělý, bezpečný, respektující, podnětný prostředí, který potřebujou, což má potom ohromný dopad do celýho zbytku jejich života.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Proč jste se vůbec začal kapacitám předškolního vzdělávání věnovat? Tohle nebyl původně váš obor ani vašich kolegů a kolegyň.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Je to tak. Já jsem inovační designér. A když začala válka na Ukrajině, tak v našem inovačním studiu, kde se zaměřujeme na projekty s pozitivním dopadem, tak jsme chtěli nějak pomoct tenhle problém řešit, takže jsme si udělali rychle výzkum. To je to, co my děláme. Zjistili jsme, že k nám přijde zhruba půl milionu uprchlíků a většina z nich budou ženy s dětmi a nejsou školky v Česku. A ty školky nebyly už před 20 lety, takže jsme si vybrali tenhle problém a řekli jsme si, OK, založíme novou organizaci a vyřešíme problém s nedostatkem školiček v Česku.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Ani jednou jste nelitovali?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Ne. Nelitoval jsem ani jednou, myslím, že jsem jednou zapochyboval, ale nelitoval.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Od 1. 1. 2025 se mají zpřísnit pravidla ohledně bezpečnosti. Kolik skupin budete muset zavřít?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
To je těžká otázka, protože jsou na ní protichůdná data. Je na to výzkum z roku 2022, který rádi citujou z ministerstva a tam je, že nezavřou téměř žádné dětské skupiny a tenhle výzkum si myslím, že ne úplně sedí. Potom je na to výzkum z loňska, který provedli provozovatelé dětských skupin sami mezi sebou a zjistili, že dětských skupin v tuhle chvíli jich asi 1680 v Česku a zavřít jich bude muset, myslím, něco kolem dvou stovek, a to proto, že oni nemůžou reálně splnit ty nové přísnější normy.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
Jako třeba druhý únikový východ?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Přesně. Druhý únikový východ. Ne proto, že by to byl problém nedostatku peněz. Ono ministerstvo jako chytře udělalo to, že dali skupinám možnost zažádat o speciální grant na to, když potřebujete udělat úpravu a vybudovat druhý východ třeba, tak my vám to proplatíme. To je super.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
O to asi nejde.

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Ale problém je, přesně, že jsou desítky, možná stovky dětských skupin, které jsou v památkově chráněných budovách, to jsou typicky ta centra měst a tam prostě druhý východ nevybouráte.

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
No. Jsou to pravidla příliš přísná nebo nastavená tak, že jsou zbytečně přísná, anebo je to dobré opravdu s ohledem na bezpečnost dětí?

Jindřich Fialka, spoluzakladatel Sto skupin
——————–
Zodpovědná odpověď je, že bezpečnost dětí je vždycky na prvním místě, ale rozumná odpověď je, ale za jakou cenu. Jako absolutní bezpečnost dětí by byla, kdybyste s ním byla každý den, celý den doma, a to asi není správná cesta, takže myslím, že ta pravidla jsou u nás nastavená nejpřísněji v Evropské unii v tuhle chvíli…

Daniela Drtinová, moderátorka
——————–
To si myslíte, anebo to víte?

Jindřich Fialka,
Je to informace od dvou našich techniků, kteří nám dělají ty bezpečnostní kontroly. A zároveň, myslím sám tiskový mluvčí hasičů na jednání ve sněmovně přiznal, že za existenci dětských skupin v Česku, což už je relativně dlouho, tak se nestal žádný incident, který byl vlastně ospravedlňoval to ještě zpřísnění těch podmínek, takže to je jenom předběžná opatrnost, čemuž rozumím, jako bezpečnost na první místě, ale za jakou cenu.

(9, 1)

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.