Byrokracie stále více ztrpčuje život lidem s handicapem. Rehabilitační pobyty teď musí schválit revizní lékař a invalidé přitom potřebují řadu dokladů a běhají od jednoho úředníka ke druhému./ilustrační snímek/
Milena Liptáková (57) z Úlovic na Lounsku je po vážné autonehodě.
Když před 19 lety s bývalým manželem havarovali, měla paní Milena přeraženou páteř. To, že chodí, je malý zázrak.
„Jezdím rehabilitovat do Meziboří. Vím, že mě tam nevyléčí, ale vždycky mi to pomůže rozhýbat se pod dohledem odborníků,“ říká s tím, že nejde o lázně, ale o zařízení s nemocničním režimem. Ležíme tam tři na pokoji, vycházky jsou omezené. Těžko mě podezírat, že bych takové zařízení chtěla zneužívat,“ dodala.
Dříve jí však na schválení rehabilitačního pobytu stačilo doporučení jednoho lékaře.
Teď musela jet do téměř 200 kilometrů vzdáleného Liberce na traumatologii pro zprávu specialisty.
Pak následovalo kolečko: lékař, obvodní lékař, neurolog, obvodní lékař, razítko, doporučení a odeslání k reviznímu lékaři. „Výsledek nulový. Revizní lékařka žádost vrátila k doplnění. Chce doložit, že dosavadní léčba ambulantní byla neúčinná,“ popsala svoji anabázi paní Milena.
Pomoc pojišťovny
„Pokud by paní Liptáková měla i nadále problémy se složitou administrací pobytu v rehabilitačním léčebném ústavu, ať se obrátí na nejbližší pracoviště VZP. Bude-li její žádost dle názoru lékařských odborníků ze zdravotního hlediska relevantní, nepochybuji, že bude vyřízena k její spokojenosti,“ uvedl Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
invArena
Přidejte odpověď