Novela zákona o zaměstnanosti stanovuje stropy na provozní náklady i mzdy asistentů na chráněném trhu práce. Důvodem je účelové nadhodnocování nákladů. Chráněná pracoviště se ale bojí, že skončí a že postižení lidé nebudou mít kde pracovat.
Vláda se chystá novelou zákona o zaměstnanosti omezit a zpřísnit příspěvek na zaměstnávání postižených na chráněném trhu práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí tím chce zamezit účelovému jednání některých zaměstnavatelů, kteří dle něj vykazují neúměrně zvýšené náklady.
Novela půjde v polovině listopadu do třetího čtení v Poslanecké sněmovně, platit by měla již od ledna 2025. „Z dostupných dat vyplývá, že zaměstnavatelé vykazují zvýšené náklady účelově v neúměrně vysokých částkách a snaží se tím získat maximální částku příspěvku, která nyní činí 15 700 korun,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka v důvodové zprávě novely.
Děje se tak podle něj hlavně v případě nákladů na provozní zaměstnance a pracovní asistenty, u nichž se čerpání příspěvku za posledních pět let mnohonásobně zvýšilo. Tyto dvě pozice proto novela sloučí do jedné – provozního asistenta. Zavádí také strop na celkové provozní náklady a rovněž na mzdové náklady asistentů.
Navrhované úpravy mají také zpřehlednit celý systém příspěvků a sjednotit postup pracovišť Úřadu práce při rozhodování o zvýšení příspěvku. Změny se nelíbí chráněným pracovištím a označují je za likvidační.
Řešíme záchvaty i pokusy o sebevraždu
Třeba sdružení Tulipán z Liberce funguje dvacet let a zaměstnává přes 200 lidí. Šedesát jich má třetí stupeň invalidity, čtyřicet i opatrovníka kvůli psychiatrickým diagnózám. „Změna zákona je pro nás nepochopitelná,“ uvedla jeho ředitelka Zora Machartová ve svém vystoupení na listopadovém sněmovním výboru pro sociální politiku.
Podle ní jsou novinky nespravedlivé. „V každém odvětví se najdou podvodníci. Stát je neumí eliminovat, udělá proto plošné opatření, které se dotkne všech,“ nelíbí se jí.
Obhajovala také vysoké náklady na provoz. Popsala, že chráněné dílny mají oproti běžným firmám mnoho práce navíc. Jednají s opatrovníky, úřadem práce, řeší vysokou absenci, pomáhají pracovníkům s hygienou. „Jen za poslední týden jsme řešili tři epileptické záchvaty a pokus o sebevraždu. Ke mně pak přišel nový pracovník s psychózou a oznámil, že má chuť někoho zabít,“ vyjmenovala. Změny podle ní povedou k velkému omezení počtu asistentů, takže již nebude moci přijímat lidi s nejtěžšími diagnózami.
Zabránit zneužívání
Ministerstvo práce s kritikou nesouhlasí. Podle něj má zavedení stropu na celkové provozní náklady zabránit jen nejzávažnějším případům zneužívání příspěvku a bylo projednáno se zastřešujícími organizacemi chráněných dílen.
Nezbytný je podle mluvčího rezortu Jakuba Augusty také strop na mzdové náklady asistentů. „Příspěvek začínal být na úkor práce osob se zdravotním postižením využíván k financování provozních nákladů firem. Strop je tedy nezbytný k zachování efektivity a účelu poskytování příspěvku,“ vysvětlil.
Dodal také, že za posledních pět let vrostlo čerpání provozní části příspěvku o 150 procent, zatímco čerpání příspěvku na mzdy postižených osob jen o 40 procent. To může ukazovat na účelové vykazování provozních nákladů.
Kroky ministerstva znepokojily také organizace starající se o lidi, kteří v chráněných dílnách pracují. „Domnívám, že není možné, aby stát zákonem stanovil maximální mzdu v některých kategoriích pracovníků. To mi připadá dokonce neústavní a je to asi jediný případ, kde se tak děje. Nesouhlasím ani s dalšími body novely,“ sdělil předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Novela se nelíbí ani stínovému ministru práce Aleši Juchelkovi (ANO). „Od ministerstva jde o povrchní honbu za těmi, kteří financování chráněných dílen státem údajně zneužívají. To se může stát, ale od toho máme kontrolní mechanismy. Nemělo by se to dělat tak, že začneme všechny dusit,“ sdělil Deníku.
Výsledkem podle něj bude, že chráněné dílny začnou od nového roku propouštět a handicapovaní skončí doma na dávkách, protože se na volném trhu práce neuplatní. „Vláda mohla raději zastropovat ceny energií či pohonných hmot, než dělat stropy na provozní náklady či mzdové náklady asistentů v chráněných dílnách. Zničíme tak pracoviště, která v postižených lidech aspoň částečně vzbuzují pocit pracovní potřebnosti a odpovědnosti za svůj život,“ doplnil Juchelka.
Ministerstvo se kritice plošných opatření brání tím, že na chráněném trhu působí zhruba 3800 velmi různorodých zaměstnavatelů, takže jde těžko vyhovět jejich individuálním potřebám. Nesouhlasí ani s tím, že by se dostatečně nevěnovali kontrolám. „Klademe na ně mimořádný důraz. Například za tři čtvrtletí roku 2024 bylo provedeno 1 174 kontrol na chráněném trhu práce. Zjistili jsme 152 pochybení, podali jeden podnět policii a následně bylo vráceno úřadu práce 3,4 milionů korun,“ vypočetl mluvčí Augusta.
Rezort se dle něj neobává, že by novela byla pro chráněná pracoviště likvidační a postižení neměli kde pracovat. Chráněný trh práce totiž vzrostl za posledních pět let o 15 procent. „A úpravy zákona o zaměstnanosti byly voleny tak, aby postihly jen nejviditelnější případy účelových postupů,“ doplnil Augusta.
Zuzana Hronová
Deník.cz
Přidejte odpověď