Radiožurnál
Dnes si připomínáme Mezinárodní den nevidomých. Kromě nejmodernějších pomůcek jim už přesně 200 let slouží tradiční Braillovo písmo, tedy 64 kombinací šesti vystouplých i nevystouplých bodů poskládaných obdobně jako na hrací kostce. Místo očí tak ke čtení zrakově postižení používají své prsty. Já po telefonu zdravím Rudolfa Volejníka ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, dobrý den.
Jak těžké je naučit se Braillovo písmo?
Rudolf Volejník,
Je to stejně těžké jako naučit se běžné písmo, malé děti se učí běžné písmo v první třídě nebo dokonce i předtím a totéž platí i pro malé nevidomé děti, rozdíl je pouze v tom, že malé nevidomé děti čtou bodové písmo pesty, neboli špičkami prstů, zatímco děti vidící čtou písmo očima.
moderátor
——————–
Braillovo písmo tedy existuje už 200 let opravdu od roku 1824, tak jak se rozšiřují moderní technologie, přesouvá se Braillovo písmo i do těchto moderních technologií, je možné ho třeba používat na chytrých telefonech.
Rudolf Volejník,
Braillovo písmo se nejenom přesouvá do moderních technologií, Braillovo písmo do doby moderních technologií bylo pouze Popelkou, bylo to vlastně tak jako před vynalezem knihtisku pro běžné písmo, všechno se jenom téměř výhradně opisovalo, ve chvíli digitalizace nastal obrovský přelom a samozřejmě Bralovo písmo je k dispozici souběžně s běžným písmem a souběžně s mluveným projevem, umělým hlasem na počítačích. Takže ano. Braillovo písmo s příchodem moderních technologií udělalo velký skok dopředu
moderátor
——————–
Ty nové technologie, třeba mobilní telefony už umí to, že čtou text umělým hlasem. Předpokládá se nebo dá se předpokládat, že s rozvojem umělé inteligence se tyhle ty možnosti moderní techniky budou rozšiřovat. Je přesto Braillovo písmo stále nenahraditelné?
Rudolf Volejník,
No, je to trochu podobné jako s běžným písmem, je nenahraditelné v situací, kdy musíte číst nebo kdy musíte něco vytvořit. Ten umělý hlas je vhodný spíše pro to, abyste nějakým způsobem, rychle a efektivně přijímali informace, které lze vnímat sluchem, ale jsou informace, které se sluchem vnímat moc dobře nedají, třeba matematický zápis nebo hudební notace a tam samozřejmě Braillovo písmo je nezastupitelné. Samozřejmě Braillovo písmo je nezastupitelné i mimo svět moderních technologií. Třeba u názvu zastávek, u číslování pater, ve výtahu atd.
Nakolik se rozšířilo Braillovo písmo? najdete cedulky v Braillově písmu všude, kde byste potřebovali?
Rudolf Volejník,
Tak všude určitě ne, ale ten největší pokrok byl udělán v popisu léčivých přípravků, každý si může všimnout v lékárně, že každá krabička, která obsahuje nějaké léčivé přípravky, je označena Braillovým pístem, to je dáno i předpisy, takže není možné to nedodržovat.
moderátor
——————–
Jak dostupné jsou v Braillově písmu třeba knížky?
Rudolf Volejník,
No, knihy v Braillově písmu na papíře jsou sice dostupné, ale čím dál méně používané, protože zabírají veliký prostor, ale už jsme tady mluvili o moderních technologiích a ty umožňují, aby to, co je zobrazeno na monitoru pro oči a co lze přehrát umělým hlasem, aby to souběžně bylo také zobrazeno na speciálních zobrazovacích zařízení v Brojově písmu, takže jakákoliv elektronická kniha, jakákoliv novinka, která vyjde elektronicky, je okamžitě k dispozici i v Braillově písmu.
moderátor
——————–
Když teď od Braillova písmu odhlédneme k tomu, že tedy dnes je Mezinárodní den nevidomých, jak se nevidomým v současné době pohybuje ve veřejném prostoru. Ve velkých městech? Je to jednodušší, než to bývalo nebo naopak, když vezmeme v úvahu, že třeba přibyly koloběžky na chodnících, tak je to naopak komplikovanější?
Rudolf Volejník,
No, ta otázka je samozřejmě na delší povídání, takže stručně řečeno, je to stejně složité, jako to bylo dřív, ale ta úskalí jsou jiná, než bývala dřív, právě ta, která jste třeba vyjmenoval.
moderátor
——————–
Jenom koloběžky nebo ještě něco jiného jsou?
Rudolf Volejník,
Samozřejmě něco jiného. Třeba obrovské prostory, například takové bezbariérově udělané hotely jsou velmi špatně přístupné, protože tam jsou veliká místa, která jsou jenom rovná, jsou tam koberce, takže není nic moc slyšet a vlastně ta nevidomá osoba, když jde po té široké chodbě nebo nějakou velikou halou, tak se může velmi snadno ztratit právě proto, že tam není žádný signál, třeba taková vodící linie, jako je v metru.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Říká Rudolf Volejník ze Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Díky moc za rozhovor, na slyšenou.
Přidejte odpověď