Radiožurnál
Zákon, který umožňuje zvýšit důchod předlistopadovým disidentům, pomohl zatím 430 lidem. Výši jejich důchodu ovlivňovalo věznění nebo to, že nemohli pracovat v lépe placených pozicích. Právě na to před rokem protestem a hladovkou upozornili bývalí disidenti Jiří Gruntorád a John Bok. Parlament následně přijal zákon, díky kterému se předlistopadovým disidentům dorovnal důchod průměrně o 4 400 Kč, od března naopak funkcionáři předlistopadového režimu mají krácené důchody. To se aktuálně týká 177 lidí, ti průměrně přišli o necelých 1 500 Kč měsíčně. Tyto údaje představil ministr práce a sociálních věcí z KDU-ČSL Marian Jurečka. Důležitou roli v rozhodování o těchto úpravách důchodů má Ústav pro studium totalitních režimů. A proto teď ve vysílání vítám jeho ředitele Ladislava Kudrnu. Dobré odpoledne.
Už jsem říkal, že to zvýšení důchodů se zatím týká asi 430 bývalých disidentů. Není to málo, nemělo by se to týkat více lidí?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
Tak musíme si uvědomit, že se to týká těch, kteří jsou naživu a těch, kteří měli nižší důchod, nežli je průměrný důchod v České republice.
moderátor
——————–
Já se na to ptám i proto, že od listopadu platí novela, podle které mohou žádat o to osvědčení účastníků odboje proti komunismu i partneři odbojářů a také Ústav pro studium totalitních režimů, a to prostřednictvím svého ředitele, tedy prostřednictvím vás. Za těch 11 dní, co tahle ta změna je účinná, Využil jste už téhle té možnosti nebo chystáte se, děláte si nějaký seznam, u koho by bylo možné ještě rozšířit ten okruh lidí oproti stávajícímu stavu?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
Je to přesně tak, jak říkáte, my právě v současné době společně s kolegyněmi a kolegy z Ústavu pro studium totalitních režimů připravujeme okruh osob či jejich příbuzných, kteří do této doby nepožádali o uznání účastníka odboje a odpor proti komunismu. A je překvapující, že jsou mezi nimi i skutečně velké osobnosti, které do dnešního dne nepožádali o toto ocenění. A já jsem rád, že to můžeme udělat za ně, pokud samozřejmě získáme jejich souhlas. A pokud ten souhlas získáme, tak samozřejmě to velice rádi učiníme a jsem rád, že se nám ozývají i disidenti, disidentky z celé republiky, kteří do dnešního dne o to nepožádali. Ono, víte, to není úplně jednoduchý administrativní proces a bavíme se o osobách žijících, kterým je přes 80 let a víc.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Kolika lidí by se to mohlo týkat, když říkáte, že je začínáte kontaktovat, protože k tomu samozřejmě je potřeba jejich souhlas, tak o kolik lidí by mohlo jít?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
Já si myslím, že v tomto případě to budou jednotlivci maximálně desítky, že už se to, ten počet už se tolik nenavýší, jestli se to nějakým způsobem navýší. Myslím si, že se dostaneme i s tím počtem, který jste zmínil, těch 430 osob, že se dostaneme možná něco přes 500 osob.
moderátor
——————–
Jaký praktický dopad má, pokud bývalý disident dostane tohle to osvědčení, na co potom má nárok?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
Není to pouze ten morální efekt, ale je tam ten efekt sociální, že pokud dotyčný dotyčná a pobírají nízký důchod nebo nižší, než je průměrný důchod v České republice, tak poté, co získají toto ocenění, se jim automaticky navýší na tu průměrnou výši.
moderátor
——————–
V neděli to bude už 35 let od začátku tzv. Sametové revoluce. Jak je možné, že tyhle věci stále nejsou dořešené, že po 35 letech stále hledáte, jestli se na někoho z bojovníků proti komunistickému režimu nezapomnělo?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
To je skvělá otázka, která by měla směřovat asi někoho jiného. Mě v roce 89, pamatuji si to živě, 17. listopad, bylo 14 let, byl jsem prvním ročníku na střední škole. Samozřejmě je to pozdě, ale lepší pozdě než nikdy. Sám za sebe se domnívám, že na spravedlnost není nikdy pozdě. Já vždycky rád s oblibou opakuji, že ta minulost je vždy před námi a jsou hodnoty, které nelze vyčíslit penězi. Na spravedlnost, skutečně není nikdy pozdě a ta minulost je vždy před námi a já bych rád poděkoval všem kolegyním a kolegům z naší instituce, kteří odvedli špičkovou práci jak v oblasti narovnání těch důchodů, tak i v oblasti těch důchodů, které byly sníženy bývalým představitelům komunistického režimu.
moderátor
——————–
Tak k tomu se samozřejmě také chci dostat, protože od letošního března naopak přední představitelé předlistopadového režimu mají krácené starobní důchody, a to o 300 Kč za každý rok, kdy byly v té vrcholné funkci. Právě váš ústav sestavuje seznam těch, koho se to týká, aktuálně je to 177 lidí, je ten seznam kompletní nebo ještě další jména ověřujete?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
Co se týká toho prvního okruhu těch prominentů, tak se domnívám, že už tento počet bude finální, ale my v současné době finalizujeme návrh zákona, který by měl být předložen v lednu příštího roku, který velice razantně rozšíří ten seznam prominentů bývalého režimu.
moderátor
——————–
Říkáte, razantně rozšíří, o koho by ten seznam měl být rozšířen?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
Tak jedná se tam o vedení KSČ, to znamená, že tam budou členové Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, oddělení státní administrativy ÚV KSČ, vedoucí jednotlivých oddělení ÚV KSČ, a potom tam budou i regionální struktury, to znamená náčelníci štábu Lidových milicí v krajích a okresech, církevní tajemníci okresních a krajských výborů KSČ i dogiští tajemníci okresních a krajských výborů KSČ a samozřejmě vedoucí pracovníci operativních útvarů Státní bezpečnosti, operativní pracovníci útvarů určený zejména k boji proti vnitřnímu nepříteli. To je, tady se bavíme zhruba o nějakých dvou tisících až 2 500 osob.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
2 500 žijících osob?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
To máme vytipováno, kolik by to zhruba mohlo být osob, které ještě jako by mohli být součástí tohoto zákona, ale nevíme, to teprve musím zjistit, ale my ten přístup k tomu nemáme, my vypracujeme ten seznam na základě toho zákona a potom samozřejmě Ministerstvo práce a sociálních věcí ověřuje, zda ten dotyčný dotyčná je naživu.
moderátor
——————–
Odkdy by se i těmto lidem měl krátit důchod?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
Ta účinnost toho zákona by byla od 1. září roku 2025 a to samotné snižování důchodu by probíhalo od listopadu roku 2026, Protože tam je samozřejmě nezbytný čas k tomu, aby zaměstnanci Ústavu pro studium totalitních režimů provedli velice rozsáhlý archivní výzkum nejenom v hlavním městě, ale napříč republikou ve všech regionálních archivech České republiky.
moderátor
——————–
Tak jak jsem se podobně ptal před chvílí, zeptám se i tady. Má tohle smysl 35 let, respektive když mluvíte o té účinnosti 37 let po listopadu 89?
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
——————–
Má, má smysl, protože opakuji, na spravedlnost není nikdy pozdě a je dobře znát své hrdiny, stejně tak je dobře znát, že každé zlo má svoji konkrétní tvář.
Tomáš Pancíř, moderátor
——————–
Říká ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna. Díky za rozhovor, na slyšenou.
Přidejte odpověď