Kdy preventivně zmrazit vajíčka  

 ČRo Dvojka – Poradna

Už to bylo 42 let od chvíle, kdy se v tehdejším komunistickém Československu narodilo úplně první dítě ze zkumavky. A pravda je taková, že už je to drahně let a za tu dobu se jistě o mnoho kroků posunula směrem kupředu reprodukční medicína.

reprodukční medicína, preventivní zmrazení vajíček, to jsou dva nadpisy naší dnešní Poradny. A společně s námi ve studiu primář Kliniky Ferrtilityport Praha, pan Dr. Luboš Vlček, hezké dopoledne, pane primáři, a vítejte u nás na Dvojce.
My jsme zmínili před chvilikou, že uplynulo 42 let od chvíle, kdy se v tehdejším Československu narodilo první dítě. Tak říkajíc ze zkumavky víme, jak se mu daří.

mluvčí 1,
——————–
Daří se mu dobře. Samozřejmě, že od těch dob narození prvních dětí ze zkumavky už uplynulo spoustu let, ty děti už mají svoje vlastní děti, takže můžeme i velice hezky pozorovat, jak se vyvíjí další generace, hlavně díky tomu můžeme i sledovat, že tato metodika je plně bezpečná a můžeme v podstatě velice efektivně pomoci. Velké množství párů v početí svého vysněného dítěte.

moderátorka
——————–
Pane primáři, vy jste řekl, takové děti už mají dneska své děti, když se vlastně podíváme na ten váš obor, a to je reprodukční medicína, do jaké míry a jestli vůbec je tam nějaká zátěž genetická. Znamená to, že dítě, které se narodilo ze zkumavky, má větší pravděpodobnost, že i u něj bude reprodukce problémem nebo to s tím vůbec nesouvisí.

mluvčí 1,
——————–
To je velice zajímavá otázka. Určitě na tyhle ty témata se snaží vytvářet různé národy a státy své velké populační studie, protože to je věc, kterou my jsme sledovat dlouhodobě, my jsme samozřejmě velice přísně kontrolováni v těchto věcech, abychom nevytvářeli nějaké patologie dlouhodobě, které by se přenášeli mezi generacema. Je samozřejmě otázkou, kterou si musíme položit na začátku, jaký pár vstupuje do té reprodukční terapie, to znamená, jestli už tento pár si s sebou nenese nějakou vlastní genetickou zátěž, pro kterou se mu nedaří například otěhotnět, to znamená třeba muž, který má zhoršenou tvorbu spermií, potažmo nemůže způsobit, že i jeho syn, který v budoucnu bude mít svého vlastního potomka, nebude mít tenhle ten problém taky, což znamená, že tam skutečně jakoby nějaká určitá zátěž tvorby třeba spermií u tohoto muže může být.

Jiří Holoubek, moderátor
——————–
Pro koho není reprodukční medicína. Koho se to netýká, je někdo, kdo za vámi přijde, že se nedaří početí toho dítěte a po samozřejmě všech vyšetřeních, která jsou k tomu zapotřebí, jim řeknete, že ani tohle není cesta.
Ženy v menopauze. Já vám pomůžu.

mluvčí 1,
——————–
To si myslím, že to je trošku jiná skupina těch pacientek, ale každopádně určitě ten obor, jak se vyvíjí, tak i ten zdravotní stav těch pacientek, představme si, že v minulosti třeba žena, která byla po transplantaci ledvin, tak byl naprosto nemožné, aby měla svoje vlastní dítě, žena, která třeba měla cukrovku prvního typu, píchala si inzulin, neměla mít své vlastní dítě. Mělo jí být doporučeno, aby si provedla sterilizaci, tu v dnešní době neplatí.

moderátor
——————–
Mě vlastně zajímali dva faktory primárně, a to zdraví, o kterém jste teď mluvil, a věk.

mluvčí 1,
——————–
Ten věk je pouze číslovka, pouze číslo, dá se říct. Ono samozřejmě, pokud použijeme různé metodiky různých léčeb, tak můžeme dosáhnout těhotenství klidně u 60 sedmdesátileté ženy.
Samozřejmě máme tady nějaký zákonný normy, máme tady nějaký ustanovení, je tady nějaký očekávání střední délky dožití toho člověka, to znamená, my chceme ideálně, aby ta žena, která počne to dítě, tak aby byla v době dospělosti toho dítěte stále ještě mu po boku, aby ho mohla připravit na ten jeho aktivní život.

Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
vy jste říkal, že dnes dokážete cokoliv, to je jistě jako pravda, ale na druhou stranu, když vlastně by měly být těhotné ženy, které jsou starší, tak vždyť přece to tělo už není tak výkonné, může tam mít nějaké potíže, nemůže to mít vliv v rámci vlastně té reprodukce, že je tam větší riziko nějakého postižení pro to dítě, když je to vysoký věk.

mluvčí 1,
——————–
Nemyslím si, že to otázka je postižení toho dítěte. Je pravdou, že většina žen, které vstupuje do léčby, 44, 45 let, tak používají velice často darovaná vajíčka, nepoužívají jen vlastní vajíčka. To znamená, tam se tady tahle ta genetická otázka velice elegantně překlene. Na druhou stranu jde o to, jakým způsobem ta žena bude sama snášet to těhotenství, to znamená, jestli ona nebude mít nějaká rizika v tom těhotenství atd. je prokázáno pomocí některých populačních studií, že skutečně ženy ve vyšším věku, přece jenom nižší elasticita, je tam vyšší riziko třeba už nějakých chronických onemocnění, může tam být třeba s vyšší pravděpodobností v těhotenství vysoký krevní tlak, těhotenská cukrovka a potom komplikace, které to přináší.

moderátorka
——————–
A někdo z našich posluchačů využil telefonního čísla k nám do studia 22 155, 25, 25 má právo se ptát. Hezké dopoledne a vítejte u nás.

mluvčí 3,
——————–
Slyšíme se. Dobrý den.

mluvčí 4,
——————–
já jsem se, pane primáři, chtěla zeptat, jak je ošetřeno potom eventuální sexuální sblížení těch jedinců, který teda byly porozeny z umělého oplodnění, aby teda se nesetkal chápat, jak to myslím. Bratr se sestrou a neměli spolu děti.

Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Děkujeme. Zajímavý dotaz, možná neočekávaný, pane primáři, jaká bude odpověď.

mluvčí 1,
——————–
Je to zajímavý dotaz. Myslím si, že tady pacientka asi naráží na formu dárcovství. Ano, samozřejmě nějaké pravděpodobnosti jsou, ale ty pravděpodobnosti jsou natolik minoritní, že k takovým situacím víceméně nedochází, vzhledem k tomu, že dárci, dárkyně, kteří se vyskytují v těch centrech, mají určitý limitovaný počet darování, tak pravděpodobnost, že se tyto jejich potomci v budoucnosti potkají, je víceméně vyloučena.

Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Pojďme na ten samý začátek, kdy by vlastně měl pár vyhledat nějakou konzultaci u vás, kde je ten čas, kdy si opravdu mohou říct, nejde nám to, jak dlouhá doba.

mluvčí 1,
——————–
Záleží na anamnéze té pacientky, pokud není třeba nějakým způsobem ta pacientka odléčená, už někdy jinde není odoperovaná, nemá nějaké jiné zdravotní obtíže, tak se doporučuje těm mladým, zdravým párům, aby se snažili o početí do 35 let věku ženy cirka rok, pokud po tom ročním snažení nedojde k těhotenství, pak mají vyhledat Centrum reprodukční medicíny, kde by mělo být poraděno, jakým způsobem mají dále postupovat. U těch věkových kategorií nad 35 let, se doporučuje tento časový úsek zkrátit dokonce na tři čtvrtě, půl roku. Třeba u žen na 40 let, popřípadě i na tři měsíce, než se rozhodnou navštívit Centrum asistované reprodukce.

Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Pokud přijdeme do Centra asistované reprodukce, co se tam vlastně bude dít, co máme čekat.

mluvčí 1,
——————–
Jednoznačně je potřeba ten pár dokonale poznat, to znamená odebrat kompletní anamnézu toho páru, zjistit, jestli se ta pacientka s něčím neléčí, jestli nemá nějaké alergie, jestli není sledováno s nějakým onemocněním v minulosti, je potřeba udělat nějaké základní vyšetření, hormonální profil, gynekologické vyšetření, ultrazvuk a může jednoznačně vyšetřit na kvalitu jeho spermiogramu, mnohdy ty pacientky dorazí samy bez partnera, chtějí se nechat vyšetřit, ale na toho partnera zapomínají. Tím by chtěl velice apelovat na páry, aby se toho vyšetření muže nebály, protože je to nutnou součástí toho vyšetření.

Jiří Holoubek, moderátor
——————–
Když se podíváme na čísla, pane primáři, jak to vypadá, pozorujete vzrůstající tendenci v zájmu o právě reprodukční asistované těhotenství. Přibývá. Prostě a jednoduše těch párů.

mluvčí 1,
——————–
Jednoznačně se dá říct, že ano. Samozřejmě poslední dobou, teď trošku vzhledem k turbulencím ve společnosti a tak dál, tyhle čísla se trošku mění, ale ty předchozí roky byly významně navyšující, dalo se určovat, že každý rok navyšoval ten počet párů cirka o 10 %, což bylo razantní číslo. A tak když jsme se ještě v učebnicích dřív učili, že třeba každý desátý pár má problém s početím, v dnešní době už se uvádí, že dokonce každý čtvrtý pár už má problém s početím.

Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Když se zastavíme na chvíli u neplodnosti, co jsou její hlavní příčiny.

mluvčí 1,
——————–
Ty můžeme zase hezky rozdělit u několika skupin. Nejčastěji je to kvalita vajíček nebo produkce vajíček u ženy, což je 1/3 A samozřejmě na té straně ženy mohou tam být problémy – onemocnění, které se jmenuje endometrióze, například je tam problém s průchodností vejcovodů, ta žena neovuluje nebo ta jejich vajíčka jsou, jak jsem říkal, nedostatečně kvalitní, pak může být samozřejmě problém, cirka jedné třetiny těch příčin, na straně muže, to znamená špatný spermiogram, špatná pohyblivost spermií, koncentrace nebo jejich morfologie zase na základě jeho věku nebo nějakých jiných onemocnění, cirka 1/3 párů přijde s nějakým kombinovaným problémem, to znamená, není to nějaký zásadní problém na jedné nebo na druhé straně, ale mnohdy jsou takové ty drobnosti, které můžou společně vytvořit ten velký problém té neplodnosti a jenom minimum párů se nám nepodaří diagnostikovat, jaký je důvod jejich neplodnosti

moderátor
——————–
A ještě jedna věc vlastně pravděpodobně statistická, když jsme se bavili o těch číslech a o těch procentech, která opravdu jsou překvapivá, jak je to s průměrným věkem zájemců, tedy vašich pacientů. I ten stoupá.

mluvčí 1,
——————–
Jistě stoupá. Musíme si uvědomit, že společnost je nastavená tak, že si chtějí všichni užít života, cestovat, vydělat si nějaké peníze, založit nějaké hnízdo, ale díky tomuhle tomu odsouvají ty svoje snahy do pozdějšího věku. Jenom když se podíváme na to, jakým způsobem razantně narostl průměrný věk prvorodičky v České republice za posledních 30 let, což je v podstatě atakující věkovou hranici 30, tak nám chodí ty páry, které jsou průměrně ještě starší, to znamená, že tam ten průměrný věk je 35, 37 let, kdy ty ženy vstupují do té léčby a jelikož ta úspěšnost léčby je výrazně závislá na věku té ženy, tak podle toho i můžeme vztahovat ty samotné výsledky léčby.

moderátor
——————–
Když jsme mluvili o tom vývoji, který proběhl od toho momentu narození prvního dítěte ze zkumavky u nás v tom roce 1982. Dá se nějakým způsobem ten vývoj v rychlosti popsat, jak moc jsme dnes jinde, než jsme byli možná ještě před 20, 30, neřkuli těmi 40 lety. Je to úplně jiná disciplína.

mluvčí 1,
——————–
Dnes extrémní dynamikou, takže myslím si, že úplně ve zkratce to nelze říct, ale jednoznačně výrazně vyšší bezpečnost, zvýšení pravděpodobnosti úspěchu, zvýšení kvality té péče a práce a ta čísla jsou absolutně neporovnattelná.
Víceméně ty prvopočátky byly experimentální metodický týmy, v dnešní době jsou to krásně popsaný, standardizovaný postupy, který minimalizují jakékoliv rizika pro ty pacientky.

Šárka Volemanová, moderátorka
——————–
Pane primáři, možná ještě ten podtitulek našeho dnešního setkání. A to je preventivní zmrazení vajíček. Pro koho je tato možnost vhodná? Kdo by na ní měl přemýšlet a proč.

mluvčí 1,
——————–
Proces zmrazování vajíček podstupují různé skupiny žen. Ono se to nedá asi úplně generalizovat, že to je určené pro nějakou konkrétní kategorii, ale na příkladu třeba ženy, které budou v budoucnosti podstupovat nějakou onkologickou léčbu, taky benefitují ze zmrazení vajíček. Je to velká věc pro tyto ženy, protože v případě, že podstoupí nějakou chemoterapeutickou léčbu, může dojít k poškození jejich vajíček, odkládá se jejich reprodukce a tohle jim zabezpečí aspoň nějakou genetickou šanci na to, že v budoucnosti počnou své vlastní dítě. To je taková určitá jako menší skupina, pak máme další skupiny žen, jsou to třeba ženy, které už vědí, že budou chtít plánovat kariéru, je jim 25–30 let a vědí, že ty děti budou chtít mít v budoucnosti, to je úplně ta nejoptimálnější skupina žen.Kvalita těch jejich vajíček je stále ještě dobrá. Velice dobře reagují na stimulační preparáty a tam ta přínosnost je obrovská a pak samozřejmě máme kategorii žen, které žijou dlouhodobě v partnerství, například dojde k rozchodu v 35 letech. Než najdou ideálního partnera, než se jim zase podaří mít nějaký trvalý vztah. Takové ženy taky podstupují zamražení vajíček. To znamená, tam už vědí, že přece jenom ty biologické hodiny tikají, že už moc času nezbývá, vědí o těch pravděpodobnostech, dozví se od toho, z médií nebo od kamarádek, které už podstupovaly tuto léčbu a ty samozřejmě budou z tohoto postupu taky benefitovat. Ovšem, ale už s vědomím toho, že kvalita těch vajíček po tom třicátém pátém roce už bude nižší v porovnání s těmi mladšími ženami.

Jiří Holoubek, moderátor
——————–
U toho původně jsem se chtěl zeptat na mýty. Typicky mě napadly dvojčata nebo trojčata. Takovéhle věci, které si říkají, jestli to ještě platí. Ale teď mě vlastně zaujalo, když mluvíte i o jaksi preventivním z mého pohledu zmrazení vajíček. Prostě chystám se na kariéru a nevím, jak to potom bude, jak to udělám. A přitom to dáváte do souvislosti se slovem léčba, to je léčba.

mluvčí 1,
——————–
Je to zdravotní problém, dejme tomu, populace jako celku, protože samozřejmě pokud ta žena nebude mít potom možnost budoucnosti mít to dítě, tak stejně do té léčby spadne, takže já bych to osobně klidně i nazýval právě léčbou, protože pokud se bavíme o společnosti jako o celku jako o mraveništi, kde každý má to svoje místo v té společnosti, tak je ideální samozřejmě, pokud ty páry mají v budoucnosti svoje děti a mají tu možnost.

moderátorka
——————–
Taková byla naše dnešní Poradna. Společně s námi ve studiu byl primář Kliniky Fertalityport Praha pan Dr. Luboš Vlček, děkujeme za to povídání a ať se vám daří.