Radiožurnál
Co si vláda slibuje od návrhu změn sociálních dávek, který začala projednávat Poslanecká sněmovna? Jaké dopady budou mít změny na domácnosti, obchod s chudobou a státní rozpočet? Je spravedlivý tzv. majetkový test, který stanovuje, co smí vlastnit žadatelé o sociální dávky?
hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílá také Český rozhlas Plus, je ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády a donedávna předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Dobrý den. Vítejte v našem sněmovním studiu.
Sněmovna začala projednávat návrh vašeho ministerstva na změny sociálních dávek, čtyři současné dávky, konkrétně příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě má nahradit jedna nová dávka. Té se v těch debatách říká super dávka v zákoně je označovaná jako dávka státní sociální pomoci. Součástí těch změn má být také majetkový test žadatelů, pokud budou mít moc peněz, aut nebo nemovitostí, tak ztratí nárok na tu novou dávku. Co je z vašeho pohledu tím hlavním cílem těchto změn?
Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Tím hlavním cílem je, aby to bylo pro ty žadatele daleko jednodušší a přehlednější a také zároveň dostupnější. Dneska máte čtyři dávky, čtyři správní řízení, tři různé typy posuzovaných příjmů té dané domácnosti. Často ti lidé třeba mají nárok na některou další a vlastně si tu žádost jenom nepodali a pak jsou třeba oni a jejich děti ve složité situaci. Takže aby tady vlastně byla jedna dávka. Jedno řízení jednoduše dostupné přes digitál, samozřejmě počítáme i s tou offline formou pro lidi, kteří nemají digitální možnosti. A zároveň vlastně je cílem, abychom dokázali lidi daleko víc motivovat. Odstraňovali body zlomu a motivovali je tak, aby ti, kteří mohou pracovat, pracovali, abychom podporovali přirozené funkce v rodině, že třeba je normální, že jako rodič se starám o to, aby dítě chodilo do školy. Tak to jsou třeba ty základní věci, proč to děláme.
moderátor
——————–
Je mezi těmi základními cíli i to, aby státní rozpočet ušetřil, aby neplatil dávky těm, kteří je nepotřebují?
Marian Jurečka,
Ne, to právě vůbec tím cílem není. To jsem dneska zmiňoval, když jsme to projednávali v Poslanecké sněmovně v prvním čtení, že úspora fakt není cílem této velké reformy, kterou děláme po 30-ti letech. My dokonce přiznáváme celkem otevřeně, protože tam je obrovská jako kvalitní datová analytika pod tímto návrhem, že to může znamenat, že stát ušetří zhruba dvě miliardy korun, anebo že zhruba o osm miliard korun více vydáme. Abych vysvětlil posluchačům, proč je tam možná i ta varianta, že vydáme víc, to by bylo v případě, že ti lidé změní své chování, že tam budeme vyplácet víc za ten pracovní bonus, to znamená, že ti lidé, kteří nám dneska nepracují, pracovat začnou, a to na druhou stranu říkám, to je přece ale i chtěný jako výsledek, pak ti lidé samozřejmě budou mít také odvody na daních sociálním, zdravotním, takže já si myslím, že ve finále se nám podaří mít ten pozitivní efekt, to znamená, že to stát bude stát o něco málo více, ale zároveň z hlediska.
moderátor
——————–
Pardon. To je pozitivní, že bude stát platit víc?
Marian Jurečka
To je pozitivní v tom slova smyslu, že pomůžeme víc, kteří tu pomoc fakt potřebují a dneska ji nemají adekvátní, zamezíme tu pomoc tam, kde ta pomoc není nutná. Kde ten člověk může sám pracovat, ale dneska nepracuje, protože ten systém mu k tomu vlastně nenutí a nemotivuje a že rozpohybujeme ty lidi, kteří třeba jako dlouhodobě jsou jako lidé už mimo systém, že je prostě vlastně jako nemáme ani v uchazečích o zaměstnání a že s nimi nedokážeme lépe pracovat.
moderátor
——————–
Vy jste říkal, že k tomu návrhu máte hodně datových analýz, dá se říci, nebo můžete říci, kolik domácností by po těch změnách mělo nárok na vyšší příspěvky, pro kolik domácností by to naopak mělo znamenat, že bude dostávat méně?
Marian Jurečka,
Tak v tento okamžik, když to řeknu hodně teďka zjednodušeně, ale abych vám odpověděl, zhruba u jedné třetiny domácností víme, že určitě dostanou více, protože tam tu podporu díky těm odstraněným bodům zlomu, díky jejich pracovní aktivitě, tak ji doručíme větší. Nebo třeba díky tomu, že tam jsou zranitelní členové domácnosti. U třetiny domácností předpokládáme nebo žadatelů, že to bude stejné a u jedné třetiny, že dojde k poklesu a tady je ten dotazník. Pokud nezmění to své dosavadní chování. Pokud ho změní, tak pak je ta varianta, kterou se říká před chvílí, pak v tom systému vydáme i o něco více. Ale to je vlastně to, co společensky chceme, že chceme, aby ti lidi prostě jako byli aktivizováni, aby dělali, když mohou pracovat a aby třeba se řádně starali o výchovu svých dětí.
moderátor
——————–
Typicky kterým domácnostem by to mělo pomoci?
Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí /KDU-ČSL/
——————–
Typicky domácnostem, které mají, řekněme, nízké nebo úplně ty nejnižší příjmy, mají děti a zároveň se snaží pracovat, chodí do práce .A tady by jim v zásadě ten jejich příjem nebo ta podpora státu vlastně měla přinést více, protože v té dávce vlastně je jako jedna důležitá nová věc, a to je ten tzv. pracovní bonus. My vlastně jako fakt chceme. Proto jsme tam odstranili ty body zlomu, aby se nestávalo to, co se děje dnes, že dneska třeba jenom kvůli koruně příjmů navíc té domácnosti ztratíte nárok třeba na celou dávkou podporu. Takže vlastně my chceme, aby tady opravdu ten člověk byl motivovaný, že má smysl pro něj chodit do práce a nebýt doma. Mimo jiné i proto, že to je jedna z věcí, jsem mluvil o těch přirozených funkcích rodiny, tak mi záleží na tom, že přece je normální, aby dítě vidělo svého tátu a mámu pracovat, pokud může. Takže proto vlastně v této oblasti ten pracovní bonus se bude chovat tak, že těm lidem opravdu dáme víc peněz, ale je to chtěné. Tady chceme podporovat to, aby ten člověk opravdu změnil to své chování dosavadní.
moderátor
——————–
Máte nějaký odhad, kolik současných příjemců těch čtyř dávek neprojde majetkovým testem?
Marian Jurečka,
Ten odhad dnes přesně do detailů nemáme, protože upřímně vlastně do dnešních dnů se mimo hmotnou nouzi takovýto test vůbec nedělá. Takže my tady teď zavádíme, já bych řekl, základní parametr toho testu, to je vlastně ta hotovost nebo ten zůstatek na účtu, pak je to nemovitost k bydlení a pak je to vlastně osobní auto s tím, že vlastně pamatujeme na to, že bereme automaticky, že jednu nemovitost k bydlení je v pořádku mít, druhá, pokud třeba v rámci dědického řízení se stane, tak to říkáme, tam je to na časově omezenou dobu, to vlastnictví. V případě částek na účtě je to do 400 000 Kč. V případě čtyř a vícečetné rodiny jinak je to 200+50+50. S tím ale, abych posluchačům vysvětlil, toto se nebude vztahovat třeba na produkty, jako je stavební spoření nebo penzijní spoření ve třetím pilíři, tam, kde je podpora ze strany státu. A nebude se to ani vztahovat na to, když ten člověk to má třeba v nějakých svých konkrétních investičních produktech. Opravdu díváme se na to, jestli mu leží peníze na účtu, nebo neleží a pak je to to motorové vozidlo na dospělou osobu. A beru to tak, že vlastně jako já mám garantovat daňovému poplatníkovi, že pomáháme a posíláme peníze tam, kde opravdu potřeba jsou, ale ten člověk třeba nemá nejenom jiné příjmy, ale i jiný majetek, jak by se mohl zabezpečit.
moderátor
——————–
Ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády, člen KDU-ČSL Marian Jurečka je dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. K tomu návrhu změn sociálních dávek mají řadu připomínek neziskové organizace. Formulovala je před týdnem Iniciativa za rovnost, spravedlnost a lidská práva, která zastřešuje 33 společností, nadací nebo spolků. Zástupci Charity a Člověka v tísni o nich mluvili i v našich včerejších pořadech ve Dvaceti minutách Radiožurnálu, také v Pro a proti ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Tou základní připomínkou je, že vámi navrhovaná změna místo motivování lidí k řešení obtížné situace zpřísňuje pravidla pro poskytování podpory. Že místo pozitivní motivace pracujete s negativní motivací, že v řadě případů berete nebo ta novela nebo ten nový zákon by bral nárok na sociální dávky. Vnímáte tuhle tu kritiku?
Marian Jurečka,
Já to vlastně vidím v principu úplně naopak, já toho rodiče motivuju, toho člověka motivuju k té práci, když pracovat může a k tomu, že jako rodič zabezpečuje jednu ze základních povinností rodiče, starat se o vzdělání svých dětí a za to, když tohle, tyto věci, které by řekl, jsou takové jako základem toho fungování. Když to ten rodič dělá, tak za to já ho odměňuju, dává mu tam ten jako určitý bonus, který on získá v rámci té dávky. Ale prostě já se nehodlám smířit s tím, že po 30 letech vedem polemiku, co je to trestání. Podle mě největší trestání je to, když rodič svému dítěti odepře možnost získat adekvátní vzdělání, tím ho ten rodič potrestá prakticky na celý život. A jasně říkám za to zodpovědné chování toho rodiče ho v tomto systému bonifikuju a oceňuju.
moderátor
——————–
Když ale mluvíte třeba o tom, jestli rodiče posílají děti do školy, neziskové organizace to kritizují, ten váš návrh, že rodina, která neposílá dítě do školy, přijde o sociální dávky na děti. Není tenhle ten model vlastně proti zájmu toho dítěte?
Marian Jurečka,
Ne, není. Já tvrdím, že jednoznačně já ho naopak to rodiče motivuju a nesouhlasím ani s tou argumentací některých organizací, které říkají, my vlastně bereme ty peníze tomu dítěti. Ani dnes v tom systému ty peníze nejsou takzvaně omašličkované. Ten rodič je dostane, třeba ten přídavek na dítě a upřímně, jestli si jde za to koupit alkohol nebo cigarety, to my dneska nedohlédneme. Ty peníze dneska vůbec nemusí jít za tím dítětem, za jeho potřebami. Za jeho kroužky a podobně. My samozřejmě do budoucna pracujeme na tom, abychom třeba byli schopni díky digitalizaci ty peníze přímo poukázat třeba na úhradu Lidušky nebo Zušky, jak se říká, nebo i jiných věcí, které souvisí třeba s volnočasovými aktivitami. Tam určitě v budoucnu také se posuneme. Ale teď v tento okamžik já říkám jednoznačnou, jednoduchou věc. Prostě ten rodič dopředu musí vědět, že prostě pracovat a posílat děti do školy je něco normálního a za to ho oceňujeme.
moderátor
——————–
Pardon, já tomu rozumím. Na druhé straně, pokud takové rodině seberete sociální dávky, nemůže to vést k tomu, že nakonec skončí třeba na ulici, že podmínky toho dítěte budou ještě horší?
Marian Jurečka,
Takhle, já jim je neseberu zcela, tam bude mít určitý pokles takovýto rodič. Ostatně zase, abysme jako zase úplně se jako nedivili a posluchače nemátli. Už dnešní systém toto zná. Za loňský rok máme zhruba 880 případů, kdy rodičům byly sníženy dávky, protože jejich dítě a oni mu nezabezpečili plnění povinné školní docházky. Já to tady jenom dostávám do fáze, že to budu mít vlastně digitalizováno, budu schopen s tím lépe pracovat a víc to dneska zdůrazňuju a akcentuji, protože je potřeba, aby ti rodiče, kteří dneska na to kašlou, pardon za ten výraz, tak aby si to uvědomili, že na to ten stát bude klást větší důraz.
moderátor
——————–
Zástupkyně Charity včera ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mluvila třeba o situaci, kdy dospělí člen domácnosti zaspí, nepřijde včas na schůzku na Úřadu práce a celá rodina, včetně dětí, kvůli tomu může přijít o dávku na bydlení a v důsledku toho může skončit na ulici. Nejsou tyhle ty věci přece jen přísné?
Marian Jurečka,
Takhle, když se vám stane, že jenom zaspíte, omluvíte se na tom úřadu práce telefonicky a sjednáte si náhradní termín, tak toho člověka nevyřadíme, ale když ten člověk nám.
moderátor
——————–
Pardon. Ale může, nemám garanci, že když se omluvím, tak.
Marian Jurečka,
V té evidenci se ti lidé mohou odvolat. Já to třeba potom ten systém to posuzuje, ale my máme lidi, kteří jako notoricky na ten úřad nejsou schopni přijít, vyhýbají se fakticky tomu úřadu a pardon, jako ten stát musí mít taky nějaká pravidla. Máme tady práva, máme tady povinnosti, takže není případ, že bych ráno zaspal schůzku smluvenou v osm a když ten den zavolám, omluvím se, že by mě někdo vyřadil. Ale jestliže jako jste nedostupný a nereagujete dny nebo týdny, tak jako tady musí být jako nějaká jako důslednost v tom systému.
moderátor
——————–
Iniciativa za rovnost, spravedlnost a lidská práva kritizovala také to, že jste nakonec opustili původní záměr poskytovat peníze na bydlení podle obvyklých nájmů v daném regionu. Tím se měl omezit tzv. obchod s chudobou, kdy stát přispívá na předražené a nevyhovující ubytovny nebo byty. Proč jste ten model cenových map opustil?
Marian Jurečka,
To je pro běžného posluchače teď jako asi těžko pochopitelné. Já se pokusím říct to velmi jako stručně a věcně. Ty cenové mapy jsou z informací, které jsou veřejně dostupné v nabídkách, které jsou dneska na webech realitní kanceláří, těch, kteří nabízejí své byty k pronájmu a jsou potom dopočítávány, protože nemají takovou strukturu za celé území České republiky. My dneska jako úřad práce a MPSV máme data od 300 000 žadatelů v České republice, kde přesně vidíme, jaká je položka nákladů nájemného, kolik jsou společné prostory, kolik je za plyn, za elektřinu. Já mám dneska nejpřesnější datovou základnu proto, abych viděl, jaká je struktura těch nákladů na to bydlení. A my chceme vycházet z ní, protože je nejpřesnější a je schopna nám velmi dobře odlišovat třeba i to, co dneska nevidíme v těch cenových mapách, že mám třeba rozdíl, že mám ten byt v krajském městě, anebo ho už mám v místní části toho krajského města. To já všechno v mých podkladech, datech, které mám jako MPSV, vidím a jsem schopen velmi objektivně a férově nastavovat ty hladiny tak, abychom platili jako daňoví poplatníci to, co je běžné v té dané lokalitě, co odpovídá tomu bydlení. A neplatili předražené ceny. Bohužel ty cenové mapy, které jsou dopočítávány, o kterých jsem tady mluvil v úvodu, nám takovouto přesnost toho zacílení neumožňují.
moderátor
——————–
Ta novela uvádí řadu podmínek, které musí splnit bydlení, aby na ně žadatel mohl dostávat sociální dávky. Máte představu, jak velká část žadatelů o dávky právě s tímhle může mít problém?
Marian Jurečka,
Mohou být situace, kdy my v tom zákoně vlastně poprvé historicky definujeme ty minimální požadavky, že je prostě normální, když tam platíme příspěvek, doplatek na bydlení, což dneska bohužel normální není, protože zákon to takto neřeší, že v takovémto bytě má být základní zázemí, kuchyň, kuchyňská linka, sociální zařízení, aby ten člověk mohl žít důstojně a v dobrých hygienických podmínkách. To mi teď do toho vkládáme, budeme to kontrolovat, budeme to vymáhat. A zároveň také už o tom jako nějaký ten měsíc mluvíme, takže je taky na těch majitelích těch nemovitostí, aby s tím začali pracovat, protože i oni žijí z toho, že tam ty nájemníky mají. A jestli nepřizpůsobí ty podmínky tomu, aby tady byly nějaké minimální standardy, tak pak holt tam ty peníze vyplácet nebudeme.
moderátor
——————–
Ale v tom případě ten, kdo tam teď bydlí, může skončit na ulici.
Marian Jurečka,
Je to otázka toho, že může se toto teoreticky stát, na druhou stranu ti lidé, ti majitelé nemovitostí na tom mají postavený na rovinu svůj podnikatelský záměr, ví rok dopředu, že tato změna přijde.
moderátor
——————–
Takže pardon, tomu rozumím. Na druhé straně pokud oni se na to, lidově řečeno, vykašlou, přijdou o peníze, ale horší možná je, když někdo přijde o bydlení.
Marian Jurečka,
A pak ten nájemník má možnost se také přesunou někam jinam.
moderátor
——————–
Máte pocit, že je dostatečná nabídka bytů pro tyto osoby?
Marian Jurečka,
Ne v Praze, ale v celé řadě regionů, kde na rovinu mám nejčastěji tyto nájemníky, tak ty bytové prostory tam mám. Já to přiblížím na příkladu. Já jsem také od celé řady těchto nevládních organizací slyšel před rokem, že 1. července se stane naprostý Armagedon v ubytování ukrajinských uprchlíků a že ti lidé nebudou mít střechu na hlavou, že zpřísňovaly ty podmínky. Nic takového se nestalo, takže já to neberu úplně na lehkou váhu, na druhou stranu říkám, tak kdy s tím problémem někam se posuneme? Všichni to přece říkají. Mizerné bydlení, nedůstojné podmínky. Stát tam vyplácí obrovské peníze. A já to teď se snažím narovnávat a rok dopředu těm vlastníkům říkám, hele, takhle to nejde, musíte s tím něco udělat.
moderátor
——————–
Daniel Hůle z Člověka v tísni ve včerejším Pro a proti kritizoval také rozdělení na zranitelné a nezranitelné osoby, mluvil o konkrétní situaci, kdy je samoživitelka s dítětem, má otce, kterému je třeba 56 let, má problémy ten otec, ona si ho vezme k sobě domů. V tu chvíli se ze zranitelné domácnosti stává nezranitelná domácnost. Pan Hůle mluvil o tom, že tím se změní nárok na normativní náklady. Dítě přichází o dávky. V tu chvíli podle něj vlastně vystavujete tu maminku dilematu, jestli má pomoci tomu blízkému člověku, který je v nouzi, nebo jestli se na něj, asi do třetice v našem rozhovoru použijeme to lidové slovo, vykašlat a říct, ať mu pomůže stát, že ona přece kvůli tomu nebude přicházet o peníze. Daniel Hůle to označil za narušení rodinné solidarity. Opravdu si za tímhle nastavením stojíte?
Marian Jurečka,
Přeložím pro běžného posluchače, aby tomu rozuměl. V tom vašem modelovém příkladu jestliže to je člověk, kterému je 56 let a může pracovat, tak mně přijde logické, aby pracoval. Pokud ten člověk má nějaké omezení, je třeba zdravotně handicapovaný, na to pamatujeme. Tak on je tou zranitelnou osobou. A pak se na ně nevztahují ty podmínky toho pracovního bonusu, ale přece já nemůžu přihlížet tomu, že mám tady rodiny, kteří pracují, snaží se naplno maximálně a pak jako pojmu jako tenhle pohled, který tady byl prezentován Danem Hůlem, kterého si jinak velmi vážím, že prostě řeknu, tam mám člověka v produktivním věku, on má zdravé ruce, nohy a hlavu. Může dělat, ale on jako nám jako dělat nebude chtít, nezapojí se ani do, tam máme institut veřejné služby, my tam, my to máme odstupňované. A my říkáme buďto pracovat, nebo chceme, aby se rekvalifikoval, anebo alespoň podmínka veřejné služby 30 hodin měsíčně. Takže my se snažíme, aby ty lidi byli aktivizováni, ale když nám ten člověk řekne, hele, já nechci dělat vůbec nic a chci, jak se říká, tady prostě jako lenošit doma, tak mě prostě zase jako přijde fér, když já tady jsem zodpovědný za peníze daňového poplatníka, říct hele, tak tady tahle podpora nebude v takové výši. A vy si to doma vyříkejte a jako snažte se. Jako se snaží naprostá většina normálních lidí každý den starat se o sebe a nečekat, co jim ten stát dá. Takže možná někomu to přijde moc tvrdé, ale jako na druhou stranu říkám, jako já se snažím ty pravidla jako nastavit férově, spravedlivě a holt jako na tu změnu, ať se ti lidé jako dokáže také připravit. Ale opravdu v tom systému my důsledně odlišujeme, že zranitelná osoba nemůže pracovat, tak prostě se k ní v tom systému chováme úplně jinak i k celé té domácnosti.
moderátor
——————–
Ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér z KDU-ČSL Marian Jurečka zůstává dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Hodně emocí a debat vyvolává ten tzv. majetkový test, o kterém už jsme mluvili v úvodu. Každý žadatel o tu novou dávku bude muset doložit své majetkové poměry. Vy už jste říkal, jaké jsou ty limity. Zase když vezmeme konkrétní případ podle toho návrhu, když je osamělý senior, který má na účtu na horší časy naspořeno 210 000 Kč, nemá auto, nemá byt, nemá dům, tak ztratí nárok na tu sociální dávku, třeba na příspěvek na bydlení. Jiný osamělý senior, který má auto za milion, vlastní vilu, na účtu mu zůstane 190 000. Tak na ty dávky nárok mít bude. Přijde vám tohle spravedlivé?
Marian Jurečka,
Takhle. Nikdy nenajdete absolutní spravedlnost, to je potřeba si přiznat. Na druhou stranu my tam jasně říkáme, že budeme rozlišovat, jestli ten senior to má v rámci svého penzijního spoření, pak tu částku nezkoumáme, pak tam může mít klidně naspořeno přes penzijko půl milionu korun, a to není něco, co by ho limitovalo v tom, že by neprošel tím majetkovým testem.
moderátor
——————–
Ale ve chvíli, kdy ukončí to penzijní spoření a přijde mu to na účet. Tak v tu chvíli o to přichází.
Marian Jurečka,
Pořád pokud doloží, že tyhle peníze tam má nastřádané díky tomuto produktu, který byl s podporou státu, tak to je v pořádku. Na druhou stranu. Ten příklad, co vy jste řekl, ten příklad. Já na rovinu, já v tenhle okamžik nejsem schopen administrativně ani technicky zkoumat hodnoty těch nemovitostí nebo hodnoty těch automobilů. To bych ten systém extrémně zkomplikoval. Já to dneska stavím na tom, že to musí být jednoduché, kdy se digitálně doptáme na katastr nemovitostí a digitálně si sáhneme do registru vozidel, proto nejsem schopen zkoumat ani značku toho auta, ani objem, ani výkon, ani stáří. Je to nějaký základní krok. Do budoucna ať se klidně zváží, jestli to nějak parametricky neupravit. Já také férově přiznávám, dneska jsem to říkal na Sněmovně, předpokládám u toho majetkového testu velkou debatu a možná dospějeme ve finále k jiným parametrům jinak nastaveným. Ale zase si jako říkám, že je na místě, protože celá řada států to má jako fakt jako toto do toho systému vložit a ptát se, jestli lidem, kteří vlastní několik nemovitostí k bydlení, vlastní několik aut a mají třeba 300, 400, 500 000 jako samostatná osoba na účtu, jestli máme z peněz daňového poplatníka vyplácet ještě další dávky. A tohle si zodpoví každý sám. Já myslím, že tady máme hledat nějaký balanc a máme najít nějaký způsob parametrů, který řekne, od určité míry už ta pomoc tam být nemá.
moderátor
——————–
Mimochodem u toho zůstatku, to se budou řešit jenom peníze na bankovních účtech, to znamená, že když si člověk ty peníze vybere, nechá je doma, tak v tom případě.
Marian Jurečka,
Tak já nejsem schopen kontrolovat někomu kredenc, jsestli tam má peníze, nebo nemá. Jako já jsem si vědom toho, že v tom systému nejste schopen stoprocentní dokonalosti. A snažíme se to hledat nějak jako rozumně i vzhledem k technickým možnostem, to říkám férově, na rovinu.
moderátor
——————–
V případě těch seniorů. Nemotivujete je tím nastavením vlastně k tomu, aby svůj majetek přepisovali na děti a vnoučata?
Marian Jurečka, v
To je samozřejmě věc strategie každé rodiny, jak jako s tímto nakládá.
moderátor
——————–
Ale pokud to udělá, tak tedy to bude splňovat, když to neudělá, nebude to splňovat.
Marian Jurečka,
Já vám řeknu svůj osobní názor. Já si myslím, že člověk jako má v nějaké fázi života opravdu jako vyřešit i tyhle věci, nečekat, až se to bude řešit v rámci pozůstalosti, protože mimo jiné přináší to celou řadu potom sváru do rodiny, ale to je můj pohled. Ale já znovu jako říkám, já nikomu neberu jeho nemovitost, po nějakou dobu druhou k bydlení. Neřešíme tam ani pole, ani louky, ani rybníky, ani lesy. To všechno vím, že jakoby by bylo extrémně složité do toho to zapojovat, zúžili jsme to takto. A u té hotovosti znovu říkám, myslím si, že celá řada lidí ty peníze vlastně má významně s tou podporou státu, ať už v rámci penzíka nebo stavebka.
moderátor
——————–
Ale k té otázce, pokud ten senior by to přivedl, tak to tedy splní, to už nebudete zkoumat?
Marian Jurečka,
Pokud to převede, tak to samozřejmě takto splní.
moderátor
——————–
Ten návrh změn má být účinný od 1. července příštího roku. Pokud projde, co to bude znamenat pro současné příjemce těch čtyř sociálních dávek, bude muset každý z nich podat novou žádost?
Marian Jurečka,
Tam počítáme s tím, že máme v plánu půlroční přechodné období, to znamená, nemůžeme takovýto velký systém, takovouto obrovskou změnu, která se týká statisíců lidí, překlopit. jako přes půlnoc, to nejde. Takže my počítáme, že celý půlrok budou dobíhat ty lidi v tom původním systému a postupně budeme ty nové a samozřejmě těm, kterým třeba doběhají takovéto čtvrtletní dokládání přímo a podobně, tak ty budeme potom jako překlápět do toho systému nového tak, abychom to my zvládli administrativně, lidsky a aby to zvládli i ti lidi.
moderátor
——————–
V důvodové zprávě píšete, že náklady na digitální systém v souvislosti se změnou dávek budou 130 000 000. Znamená to tedy, že za 130 000 000 budete doprogramovávat a upravovat stávající systém Jenda?
Marian Jurečka,
Budeme ho vlastně doprogramovávat, rozšiřovat a zlepšovat jak pro toho klienta to užití, tak zároveň na tom pozadí to, aby na tom úřadu práce opravdu lidé do toho v zásadě vůbec nemuseli zasahovat, aby to běželo plně digitálně v té komunikaci na ty data, který potřebujeme sesbírat. Samozřejmě vždycky se souhlasem klienta, ale to chci podotknout, vždycky počítáme s tím, že budou klienti, kteří budou chodit na úřad práce, kteří budou to řešit, jak se říká, offline. Ať už to jsou lidé třeba vyššího věku, nebo třeba lidé, kteří nemají ty digitální kompetence, nemají chytrý telefon a podobně, takže pro tyhle lidi to bude vždycky na úřadu práce k dispozici v budoucnu.
moderátor
——————–
Říká dnešní host Dvaceti minut Radiožurnálu, ministr práce a sociálních věcí, místopředseda vlády z KDU-ČSL Marian Jurečka, díky za rozhovor.
Přidejte odpověď